Wahlgrenis

4. listopadu 2008: Offline konference

Opět jsem vybrala maily z mé pošty, v kterých jste chtěli odpověď.
Je to zatím celkem 46 otázek, které mi přišly v období od 15.7. do 31.8.2008. Věřím, že chápete, proč není možné odpovídat na dotazy průběžně...

Wahlgrenis

Prosím, abyste mi už další otázky neposílali.

Opět jsem vybrala maily z mé pošty, v kterých jste chtěli odpověď.

Je to zatím celkem 46 otázek, které mi přišly v období od 15.7. do 31.8.2008

Věřím, že chápete, proč není možné odpovídat na dotazy průběžně...

Pořád se něco děje...

Konference se konala 4. listopadu 2008.

1. otázka:

Dobrý den, Wahlgrenis,
obracím se na Vás s prosbou o pomoc už podruhé.

Vím, že toho máte moc, a proto jste mi neodpověděla, ale naše problémy přetrvávají, tak Vás prosím znovu.
O tom, že mi zemřel dědeček a kvůli majetku se nám rozpadla rodina, jsem se Vám naposledy zmínila. Maminčina majetkem posedlá sestra maminku nejen okradla o peníze, na které má jako jeden z dědiců právo, ale také o ní neustále šíří pomluvy a snaží se proti ní poštvat i zbytek rodiny. Dělají jí i se svým manželem naschvály, kde můžou. Občas se to už nedá vydržet, začala se totiž navážet i do mě a mého přítele... Není jim svaté nic, neznají pojmy, jako je úcta, pokora, vděčnost (maminka jim totiž celý život pomáhala, jak mohla), jen se honí za majetkem,a podstata života jim jaksi uniká... Je mi jich vlastně líto... Ve své podstatě jsou to jen nešťastní lidé, sžírající se závistí...
Wahlgrenis, chtěla jsem se zeptat, jestli nás kvůli tomu majetku nějak neprokleli, šli za ním totiž přes mrtvoly a udělali by všechno, jen aby ho získali. Neříkám, že nás prokleli záměrně, ale i zloba, nepřejícnost a nenávist dokáže, aniž o tom člověk ví, napáchat velké škody...
A potom bych chtěla vědět, jak se děda na tom "druhé břehu" vlastně má, mám velké výčitky svědomí, nikdy jsem mu totiž neřekla, že ho mám ráda, jak moc mi na něm záleží a jak mě strašně bolí, že už není s námi. Ale mám pocit, že děda někde "visí" a trápí se. Nebyl se totiž s nikým z nás rozloučit, což se ještě u nikoho před ním nestalo... Nebyl to totiž příkladný manžel a otec, takže možná někde pyká za své hříchy...
A taky... Před třemi lety mi tragicky zahynul kamarád, spekulovalo se o tom, jestli to byla sebevražda nebo nešťastná náhoda, měl totiž nějaké trable s přítelkyní, vyčítám si, že jsem s ním 3 měsíce před smrtí nemluvila, protože už tehdy o sebevraždě mluvil a já vím, že kdybych to s ním probrala, takhle by to snad takhle neskončilo... Wahlgrenis, prosím Vás, potřebovala bych zjistit, jestli se opravdu dobrovolně vzdal života, anebo do toho stromu vrazil v mikrospánku, už jsem z nejhoršího venku, ale myslela jsem, že mě ta bolest před 3 lety zabije... Měla jsem pocit, že pořád padám a pod sebou vidím ostré kameny a jen čekám, kdy se o ně roztříštím.... Málem mě to zabilo... Když se dozvím, jak to bylo třeba to zmírní mou bolest... A konečně se s tím lépe smířím... Předem děkuji za odpověď, opatrujte se. Kristýna, 31.8.2008

Odpověď:

Honba za majetkem nemůže nikomu prospět. Dříve či později si člověk stejně uvědomí, že tohle není ta správná cesta, že smysl života je někde jinde. Ovšem ptát se konkrétních lidí, jestli jim tohle dochází a jestli vědí, co znamenají slova pokora nebo úcta, to je opravdu zbytečné. Každý má svou cestu, po které jde, a nikdy nikoho nikam neposunete, pokud jeho doba ještě nenastala. Škoda, že si jen málokdo uvědomí, jakou sílu mají myšlenky, jak moc si jimi lidé ubližují, jak si dokáží sami sobě způsobovat vážná onemocnění. Kdyby se každý dokázal nad materiální statky povznést a nechal se nést na vlně lásky, bylo by tak krásně na světě... Bohužel se stále častěji setkáváme s tím opačným pólem. Pak nezbývá než se pouze chránit ochranným obalem a své nitro - srdce - si chránit, jak jen to jde.

Dědeček na druhém břehu je v pořádku, nemusíte mít o něho strach. Nikde nevisí, ale jeho duše postoupila dál. Není uchycen v prostoru, jak si myslíte. Myslete na něho v dobrém. Není pravidlem, že se každý chodí při odchodu na druhý břeh loučit s blízkými. Do budoucna jste ale poučena, víte, že máte už o své lásce mluvit. Nikoho nemůžet vrátit zpět, když jsou jeho dny sečteny. To, jestli pyká za své hříchy, nechte vyšším silám. Každý zlý skutek bude potrestán, tohle ale člověku nepřísluší.

V případě Vašeho kamaráda to byla sebevražda. Uvažoval o ní dlouho, jako by snad pro něho ani jiná varianta neexistovala. Ale tragický příběh se svou přítelkyní ještě nemá dokončen. Měl by se jí narodit, potřebuje jí být nablízku, zažít její nekonečnou a bezvýhradnou lásku.

2. otázka:

Milá Wahl,
pročítám si Vaše stránky a nějak mě to žene napsat Vám. Poslední dobou se velmi zaobírám sama sebou, svými vztahy s okolím, myšlením a vším, co se mi nedobrovolně děje. Vím, že nic se neděje náhodou, a tak zřejmě ani já náhodou nemůžu otěhotnět a prožívat ten velký Zázrak. Snažím se mít otevřené oči a vnímat to, co se mi snaží tělo a myšlení naznačit. Chtěla bych se např. pokusit smazat své činy, skutky a myšlenky, které jsem v minulých životech spáchala a poprosit o odpuštění - možná i tam tkví pramen poznání. Ale jde to? Jak se pokusit? Co proto můžu udělat? Vím, že miminko příjde (anebo nepříjde) tehdy, když je nejvhodnější doba. Wahl, je to nesprávné, když chci dušičce pomoci najít cestu pomocí hormonálních léků (mluvím jen o lécích, ne o mimotělním oplodnění). Mám tento způsob cesty k miminku zavrhnout a čekat jen přirozeně? Děkuji Vám za Váš čas a případnou odpověď.
S láskou Alena 31.8.2008

Odpověď:

Nemusíte si dělat žádné starosti, k Vám se chystá nádherná holčička. Jste plná lásky, pochopila jste už mnoho z toho, o čem je život. Vrací se k Vám bytost, která neměla příliš šancí projevit Vám v minulém životě svou lásku. Nyní byste jí ten prostor měla dát. Neuvažujte o ničem, co vnímáte jako nepřirozené. Miminko k Vám dorazí v tu nejsprávnější dobu, ono stejně ví nejlépe, kdy to bude.

3. otázka:

Dobrý den,
nevím, jak bych měla začít. Stále si říkám, aby můj dotázek nebyl pochopen jako jeden velký zmar či neomalenost. Stejně to zkusím. Už delší dobu se pokoušíme o druhého miminko. Stále do cesty se mi pokládá nějaké překážka. Nejdříve lymfatické uzliny, játra, pak, když už si myslim, že jsem z toho venku, tak jsem byla nedávno na operaci bartolín. uzliny. Stále se snažím čistit a čistit, jenže, aby toho nebylo málo, slepáček se hlásí a dneska mužík mi volal, že má příušnice. Pravda je ta, že už jednu dcerku máme, ale pokorně prosíme ještě o jedno miminko. S pozdravem Veronika 29.8.2008

Odpověď:

Možná si odpovídáte sama a ani o tom nevíte. Už to, jak se snažíte čistit, je příliš násilný proces. Vy se snažíte o něco, co s Vámi není v jednotě. Chápete, že dosavadní způsob života nebyl nejlepší, tak teď ve snaze přivézt na svět miminko, spouštíte najednou procesy, které byste jinak nespustila. Nejde to ale z Vašeho nitra. Je to pouze povrchní snaha. Místo "miminko" vnímám u Vás snahu, která by se dala charakterizovat jako "práce". Vy se vydáváte do složitého procesu, do přeměn sama sebe, ale je to jen proto, abyste se stala matkou. Musíte na to jít jinak, jinudy. Nejprve je třeba sladit se s přírodou, ale sladit se kvůli sobě, abyste měla ze sebe radost, ne abyste otěhotněla. To s tím sice souvisí, ale přijde to zcela samo, automaticky, až budete v pohodě. Pokud chodíte do práce, měla byste zvážit, s kým se stýkáte. Jistá žena, starší než Vy, Vám škodí. Tváří se možná až příliš mile, věříte jí, ale měla byste tohle moc dobře zvážit. Od ní k Vám přicházejí nedobré myšlenky, energie, které kolem Vás vytvářejí podivný obal. Pokud nejste v práci, mohla by to být nějaká žena z Vašeho okolí. Dávejte si na ni raději velký pozor, distancujte se od ní. Miminko - možná chlapeček - je už docela blízko.

4. otázka:

Milá paní Wahlgrenis,
nedávno se mi stala zvláštní věc. Pozdě večer jsem měla v koupelně namočené prádlo na praní v ruce, ale pořád jsem to odkládala. Když jsem konečně šla do koupelny, bylo opravdu dost pozdě. Sotva jsem vkročila do dveří, rozprskl se skleněný kryt světla, kdybych v té chvíli prala, spadlo by všechno sklo na mě. Zmocnil se mě divný pocit a myslela jsem na všecky blízké, aby se jim nic zlého nestalo. Budu Vám vděčná, kdybyste mi mohla vysvětlit, co to znamenalo. Naštěstí se nikomu nic nestalo, a tak si říkám, jestli to nebylo třeba upozornění, abych lépe hospodařila s časem. Také máme problémy se světlem v kuchyni, které samo vypíná. Je to problém elektrické instalace nebo se jedná o něco jiného? Předem moc děkuji za odpověď. Dáša 29.8.2008

Odpověď:

Samozřejmě je možné vnímat tuto reakci z pohledu fyziky, ano, právě skončila životnost skleněného krytu světla, právě v této chvíli, kdy jste vstupovala do koupelny. Jenže pravda bude jinde. Takhle totiž o sobě dávají vědět bytosti jemnohmotného světa. V tomto případě je to dušička nenarozeného dítěte, dívky, která nemohla přijít do tohoto světa, i když si to moc přála. Její matka tehdy dala přednost kariéře nebo práci obecně. Potřebovala vydělávat a miminko se ohlásilo v nevhodnou dobu, tak se rozhodla pro interrupci. Dušička potřebuje svůj pžíběh někomu odvyprávět, aby byla pochopena a mohla se posunout dál, do vyšších sfér. To bude asi už na Vás.

5. otázka:

Dobrý den Wahlgrenis,
ted jsem objevila na Vašich stránkách, že odpovídáte i na zdravotní dotazy a chtěla bych Vás poprosit o odpověď. Přestože je mi už 31 let, trpím stále akné, na které mi pomohla pouze hormonální antikoncepce. V těhotenství a cca 3 měsíce po narození syna vypadala pleť celkem čistě, ale teď se mi akné zase vrátilo. V současné době ještě kojím, proto nechci užívat hormonální antikoncepci. Už jsem toho vyzkoušela hodně a opravdu si už nevím rady. Velmi děkuji za Váš čas. Jana 26.8.2008

Odpověď:

Každá nemoc je jen výkřikem duše. Akné není projevem adolescentů, jak si myslíte, také ne každý v tomto věku si tím projde... Je to projev, kdy se člověk potřebuje jakoby schovat, kdy mu nevyhovuje okolní prostředí, okolní lidé. Proto nezkoumejte svůj věk, ale spíše to, co Vám vadí. Jakmile objevíte, co to je, problém zmizí. Tady opravdu mastičky ani žádné hormony nepomohou. Sice by na chvilku dokázaly projev akné zmírnit, ale uvnitř tenm problém bude pořád. Udělejte si takovou menší důkladnou inventuru všeho, co je kolem Vás. Mohou to být lidé ve Vaší rodině, místo, kudy procházíte, rituály, kreré musíte dennodenně podstupovat, ale Vám se vnitřně příčí. Jděte si touto neprozkoumanou cestou a všechno, u čeho jen nepatrně pocítíte podivné tlaky kolem žaludku, se pokuste z Vašeho života odstranit. Až to uděláte, zjistíte, že akné je minulostí.

6. otázka:

Milá Wahlgrenis,
asi pro Vás nebude zvláštností, když se zařadím mezi ty, kteří neví zda veřit či nevěřit "těmto" věcem.. ale červík mě nahlodává a nahlodává, proto bych se Vas ráda zeptala na jednu věc: s přítelem se snažíme o miminko, ale nějak se nám zatím nedaří. Minulý měsíc jsem začala brát prášky, které vyvolávají ovulaci, ale testy na graviditu vychází negativně. Chtěla jsem se zeptat, jestli mi poradite co s tim.. vim, musime byt trpelivi, ale je mi 34, a tak bych ráda věděla, jestli se nám to podaří...v případě co by nám pomohlo.. moc děkuji za odpověď. Hezký večer, Hana 26.8.2008

Odpověď:

Vy nemusíte nic zvláštního dělat. K Vám se přibližuje (nevím, jestli už nejste těhotná...) kouzelné miminko. Přichází přirozeně, neuvažujte o umělé cestě, je to velice vyzrálá duše, která už mnohé zažila. Bude úžasné sžívat se s ní a učit se rozumět všemu, co ona už dávno zná. Na své cestě máte boží oko, krásné znamení. Měla byste si víc vážit sama sebe, omezte pracovní kativity, užívejte si volna, klidu, jezte, co Vám chutná, dělejte jen to, co se Vám líbí - žádné násilí... Přichází ve jménu lásky, celé těhotenství i porod budou bezproblémové.

7. otázka:

Ahojky,
chtěla jsem tě poprosit o radu. Už asi měsíc mám děsivé noční můry, zdají se mi sny typu: někdo se mě pokouší jakýmkoli způsobem zabít, cítím strašnou bolest, ale pokaždý i když jsem na pokraji svých sil, se nějak schopým a vezmu všechny mé poslední síly a já osobně toho dotyčného zabiju. Takhle to začalo. Když v mém pokojíčku usínám, slyším křik a nějaký hlasy, otevírají se mi dveře a začala jsem se tam sama bát. Už asi měsíc v tom pokoji nespím. Nejprve to bylo jen u mě v pokoji, teď to je už v celým baráku. Nikdy jsem se tmy a sama doma nebála, ale teď musím spát vedle někoho. Když spím sama, mám pocit, že něco na mě jde. Nejprve mi to nechtělo ublížt, ale teď cítím, že to po mně něco chce. Nikdy jsem na duchy nevěřila a přesně to neumím popsat, ale mám z toho velký strach. Když sem zavřela v mým pokoji oči, viděla jsem tváře, obrysy nějakých bytostí. Nebyla to obyčejná lidská tvář, ale nějaká jiná. Nevím, neumím to popsat. Dneska se mi zdál ale asi nejhorší sen, přesně ho neumím popsat, ale zjevovala se mi tam malá bílá až průsvitná osoba, která lítala pořád nade mnou,ale já jsem ji v tom snu poslala pryč. A pak se mi tam najednou začaly objevovat velký obrysy lidí, takový jakýsi nestvůry, většinou přicházely po stěnách a snažily se mě dotknout, pak zmizely. Byla u toho moje celá rodina a nikdo je neviděl jenom já. Já se hodně zajímám o sny, ale tohle pořád neumím rozluštit. Poznám sen, který mi něco říká. Ale tady toho se bojím. Mám strach v noci zavřít oči a usnout. Předem děkuju za odpověď. Zdraví Eva 25.8.2008

Odpověď:

Čítankový příběh - víte, že se po Vás něco chce, tak to zkoumejte. To je první lekce z komunikace s jemnohmotným světem. Pokud máte problémy se spaním opravdu delší dobu a do komunikace se neodvažujete pouštět, měla byste si přesunout ležení do kolmé polohy. Ale to je jen dočasné řešení. Jak píšete, když nikdo z Vaší rodiny nic takového neviděl, jsou to informace určené jen Vám. Měla byste přijmout tuto podivnou "hru", pochopit, že jste byla vybrána a začít komunikovat. Uvidíte, jak se před Vámi najednou otevřou zcela nové obzory.

8. otázka:

Dobrý den pani Wahlgrenis, Vase stranky mne moc prekvapily v dobrem smyslu, v dobrem smeru, preji vse nej. Rada bych se zeptala na sebe. Mam jakoby blok v komunikaci s rodici, se kterymi jsem jako mala byla tak rada. S mamou a tatou, jakoby zadny muj nazor, presto ze jsem dospela, neberou vazne. Radeji nekomunikuji, nevim jak. Take muj partnersky vztah zatim nevysel, nevim proc. Nevim, jestli to nema vztah prave s mymi rodici. Rada bych vedela, jestli jsem na neco nezapomnela. Budu rada za Vasi odpoved. dekuji a preji v zivote hodne stesti. Linda 24.8.2008

Odpověď:

Ne každý má žít společně s ostatními, někdo se musí nějakou dobu učit žít sám, aby zjistil, co od druhých vůbec může očekávat. V uvědomění si sama sebe je obrovský poklad, ale většina lidí tohle nechápe a za každou cenu se nutí do vztahů jen proto, aby někdo vedle nich figuroval, i když sami chápou, že to není ten nejlepší člověk. Je to hodně o pochopení sama sebe, o důvěře v sebe, o nezávislosti, tím také roste v ceně. Nevěší se nikomu na krk, není na obtíž, dokáže odejít, když jeho přítomnost není žádoucí. Jakmile tohle všechno pochopí, vztahy s ostatními se najednou začnou napravovat. Možná to tak nějak platí i pro Vás.

9. otázka:

Ahoj Wahl, už delší dobu sleduju tvoje stránky. Vždycky mě lákalo všechno tajemné a skryté, ale poslední dobou mám jedno velké trápení. Víš nevim jak dál. Poslední dobou mívám často zvláštní pocity, něco v tom smyslu, jako že je tenhle život zbytečný a že bych ho měl "přeskočit".. Teď si asi říkáš.. A další, co myslí na sebevraždu, ale já nejsem ten případ. Je pravda, že by mi to nedělalo problémy, kolikrát se tak dívám z okna a mám chuť skočit. Ale láska k rodině je silnější. Pokaždé si řeknu, nebuď sobec, oni tě tu ještě potřebujou. Vím, že to je asi přehnané přání, ale chci vědět, co by mohlo být mým osudem v tomhle konkrétním životě, stačilo by jen napovědět jakou cestou mám jít. Přemýšlel jsem o tom a napadla mě jedna možnost (dost bláznivá ale co). Myslím si, že tenhle život nežiju poprvé, jen se mi nikdy nepodařilo udělat něco (asi v souvislosti s rodinou), co by dalo mojí duši klid. Samozřejmě nevím co, ale to je zatím celkem jedno, až to přijde, myslím, že se to dozvím. Tak doufám že tenhle mail nepřehlídneš, s pozdravem Honza 23.8.2008

Odpověď:

Ubezpečuji Vás, že zdaleka nejste jediný, kdo takto uvažuje. Mnoho lidí zkoumá, o čem je tento život, jestli má vůbec smysl atd. Lidé se pozastavují nad opakovaným docházením do práce a zase z práce, nad starostmi o domácnost, nad nekonečnými nákupy a vaření, nad slovy o ničem a opravdu jako by nad tím vším chybělo něco zastřešujícího. Život každého člověka má ale svůj smysl, ne každý to ovšem pochopí. Mnoho lidí otevře oči v několika posledních vteřinách přd smrtí, někdo má to štěstí, že prohlédne dřív. Nikde není způsob tohoto procitnutí popsán, každý to prožívá zcela individuálně. Neměl byste nic dělat násilně, ale spíše se nechávejte vézt, je to nenápadný proces, jako by Vás někdo neviditelný vedl za ruku. Nevnášejte do svých neřešitelných procesů nic ze svého "ega", stane se stejně to, co se má stát. Ve Vašem případě je ale zřejmé, že jdete správnou cestou, není tady násilí, jen chápu omezení, které cítíte, ohlédnete-li se za svou rodinou.Možná byste některé z těchto procesů řešil jinak, ale ještě není vhodná doba. Se ženou máte dožít příběh z minulosti, bylo by zbabělé utíkat předčasně z ringu. Snad byste chtěl být více samostatný, ale rodina Vás stahuje zpět. S tím se ale nyní opravdu moc dělat nedá. Všechno má svůj čas, své pořadí, počkejte si. Máte-li syna, měl byste s ním v nejbližší době utvořitpevnější pouto, bude Vás potřebovat. O délce vlastního života neuvažujte, Vás se týká život tady a teď, co bude potom, si nechte na potom...

10. otázka:

Chtěla jsem se zeptat na datum svatby. S přítelem žijeme už 6 let společně a nějakou krizi jsem už překonali. Chtěli by jsme se během dvou měsíců vzít. Moje datum narození je 11.6.1970 a přítelovo 20.5.1976. Svatbu jsme chtěli mít koncem září nebo 18.10.2008. Je to dobré datum svatby? 22.8.2008

Odpověď:

Myslím se, že svatba už proběhla...

11. otázka:

Dobrý den. Našla jsem Vaše stánky a prosím o radu a pomoc. V posledních letech mám velké problémy se zdravím. Prostě moje tělo nestráví všechny potraviny. To se dá dietou srovnat, ale větší problém je můj neustálý strach o moje děti a manžela, aby se jim nic nestalo. Pořád mám strach, že umřu a co oni si tady počnou. Už jsem z toho všeho psychicky velmi špatná, protože jen mne někde píchne, nebo zabolí, začnu se sledovat a je to začarovaný kruh. Mám takový strach, až je mi zle, mám také vnitřní chvění a neustále chodím na WC. Od jednoho pána jsem zjistila, že jsem si to přinesla z minulých životů. Chtěla bych vědět, co jsem byla v minulém životě a jestli se můžu toho neustálého strachu zbavit a jak. Děkuji moc za odpověď. S pozdravem Věra 22.8.2008

Odpověď:

Žít s věčným strachem o vlastní osobu je vyčerpávající, to chápu. Vaše potíže mají opravdu souvislost s minulým životem, vnímám Vaši smrt po požití otráveného jídla. Od té doby je ve Vás strach nejen z jídla jako takového, ale i o vlastní život. Tady by pomohla regrese u zkueného terapeuta.

12. otázka:

Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o radu. Zdá se mi, že ke mě přicházejí lekce, kterým však nerozumím. kdybyste mohla třeba naznačit, jakým směrem bych se měla ubírat. Loni dva měsíce po porodu syna jsem ráno vstala a začala mít mžitky před očima, doktory jsem obíhala asi půl roku až pomohl pán z Calivity a jejich detox, zlepšilo se to. Doktoři nenašli tehdy nic, a to jsem lidem neviděla půlku tváře. Mezitím pár nachlazení, na ty jsem vždycky byla náchylná a před týdnem jsem si na kole zlomila 6. hrudní obratel. Měla jsem štěstí, není to na operaci, jen na korzet. Myslím, že štěstí jako životní program bylo vždy mé heslo a v podstatě mi vždycky všecko vyšlo. Teď začínám mít obavu, že když nenajdu odpověď na to proč, tak příjde ještě tvrdší lekce. Mám skvělého muže a dvě zdravé malé děti a náš život je zatím jak dálnice do slunce. Narodila jsem se 17.4.1975, v osm hodin ráno. Věřím, že pokud mám dostat tyto informace, pak Vaše odpověď příjde. děkuji, diaazul Iva 18.8.2008

Odpověď:

Jakákoli léčba, které je s Vámi podnikána tzv. expost, může pomoci pouze dočasně. Tedy i léčitelská terapie. Problémy s očima osuvisí vždy s Vaším náhledem na okolní svět, něco není zcela v pořádku. Píšete, že potíže nastaly dva měsíce po porodu Vašeho syna, ale už jste nejišťovala nic bližšího. Možná právě tady je řešení, které ale je pro lékaře příliš vzdálené. Děti přicházejí do tohoto světa odžít pokračování z minulých životů. Ve Vašem případě i Váš syn přichází, aby si něco dokončil, aby zjistil, že život není tak hrozný, jak si kdysi myslel. Musel zemřít. Už jednou se do Vašeho života chystal, ale nedostal tu šanci, Vy jste sice jeho příchod zvažovala, ale nakonec jste se rozhodla, že lepší bude, když se nenarodí. V tu chvíli na Vás sedlo cosi jako závoj, jako byste neměla vidět správně, protože jste si sama zvolila cestu, která dobrá nebyla. Proto nyní nevidíte zcela ostře, za to si vlastně můžete sama. Ale tohle není definitivní stav, s tím se dá krásně pracovat, když se dostanete na úroveň duší. Můžete vysvětlit duši Vašeho syna, jak to tehdy bylo - mluvíme o minulých životech... - jak jste byla nezralá a nechápala jste, že miminka přicházejí do tohoto světa v pravou chvíli, nikdy člověk nemá právě spouštět před nimi závoru. Zrak by se Vám měl velice brzy zase zlepšit.

13. otázka:

Vážená Wahlgrenis, můžeš se, prosím podívat na moji finanční situaci? Jak to vidíš Ty? Děkuji Janka 18.8.2008

Odpověď:

Je finanční situace a finanční situace. Duchovní svět neřeší otázku peněz. Člověk toho moc nepotřebuje. Ovšem pokud se pohybujete v hladině miliónů, kupujete si drahé domy, zařízení, auta, pak nejsem tou, na kterou byste se měla obracet. Zkuste to jinde.

14. otázka:

Dobý den Wahl, včera jsem se náhodou dozvěděla o vašich stránkách a tímto vás chci poprosit o pomoc. U vás jediné cítím, že máte nadpřirozené možnosti
- je mnoho jiných, kteří to jen předstírají - klamou sami sebe i nás ostatní.
Mám dvě prosby:
- spojit se s duší mé zesnulé maminky
- a zjistit mé nynejší zdr. potíže, které se zhoršují
Začnu maminkou, která mi 5. 6. 2007 náhle zemřela a já se s ní nestačila rozloučit. Byla moje všechno - maminka, nejlepší kamarádka.
Ted si připadám, jako bych nežila, pouze přežívala. Vím, že by mi pomohlo, kdybych s ní mohla navázat spojení, anebo komunikaci přes
vás, protože mě se to nedaří a trápím se tím. Vím, že vy máte tyto možnosti, pokud se s ní spojíte vyřidte, že jí mám moc ráda a
neskonale mi chybí. At mi sdělí přes vás vše, co bude moct a zda se jí vede dobře, byl tu problém s babičkou - pokud se k tomu bude chtít vyjádřit,
budu jen ráda, neustále řeší finance po mamince a chce po mě peníze a já o tom moc nevím, jen maminka ano. Věřím, že mi v tomto pomůžete.
A to druhé je mé zdraví, můžete zjistit, co je u mě v nepořádku ? Doktoři si se mnou nevědí rady, prodělala jsem EB- virus a odchází
mi játra, mám pozitiv. protilátky na št. zlázu - přibrala jsem během 1,5 měsíce 24 kg a mám zoufalé otoky. Nehorázně se potím den, co
den, jak v létě, tak v zimě. Nechodím ani mezi známé, protože se stydím, jak hnusně vypadám. Všichni mě znali, jako hezkou, štíhlou, atraktivní a
ted je ze mě koule - zkusila jsem i hladovět, pouze pít, ale váha se nehýbá - je to jako prokletí.

Bála jsem se tří věcí:
- co když někdy zemře maminka - stalo se
- co když někdy stloustnu - stalo se
- co když zůstanu osamocena - to se zatím stalo částečně
To, jak vypadám, je pro mě důležité, pracuji ve zlatnictví, kde vzhled je důležitý, doufám, že mě pochopíte. Tato práce je pro mě důležitá, je to můj koníček a zábava zároven a mít jinou práci si nedovedu představit, neumím pracovat, aniž by mě to bavilo. Člověka musí práce bavit, aby v ní byl dokonalý. Momentálně jsem doma, díky zdravotním potížím - nezvládám ani základní dom. práce, natož vše ostatní. Doplácí na to i má dcera a to mě hrozně deptá. POKUD TO PŮJDE A POMŮŽETE MI, BUDU VÁM OPRAVDU VDĚČNÁ. Předem moc děkuji IVONA 17.8.2008

Odpověď:

Každá smrt je v pořádku. To, že jste se s maminkou nestačila rozloučit, je smutné, ale můžete si být jista, že se dostala tam, kde má být. Komunikace s ní byste zkoušet neměla, protože už se posunula dál, připravuje se k opětovnému příchodu na tento svět. Peníze pro ni zž v tuto dobu nejsou rozhodující, ty zajímají nejspíš více Vás. Peníze tady jsou, ale nemají se v tuto dobu ukázat, jako by čekaly, že se k nim dostane někdo kompetentnější. Možná tomu budete rozumět.

Zdraví je ve Vaší práci skutečný problém. Ale mnoho problémů si na sebe nabalujete sama. Vy se totiž vůbec nemáte ráda, nesmíte hladovět, ale potřebujete se naopak sladit s Univerzem, to není nic tak těžkého. Dělejte věci, které Vás baví, jezte jídla, která Vám chutnají. Hlavně své tělo musíte přijmout, dívejte se na sebe se zalíbením do zrcadla. Vzpomeňte si, s jakou noblesou se pohybovala herečka Helena Růžičková. Zkuste to taky tak. Vy se sebou nesmíte bojovat, to je největší problém, musíte se mít ráda. Potom by se i otoky mohly upravit.

15. otázka:

Milá Wahl,
před pár dny jsem byla nevýslovně šťastná ... s přítelem jsme se dočkali vytouženého miminka ... a teď dušička zoufale volá ... srdíčko bolí ... od úterý jsem běhala po vyšetřeních, byla jsem 2x na ultrazvuku, 2x na odběrech .... ale byla jsem plná naděje, že všechno zvládneme, protože jsme si miminko opravdu přáli .... tečou mi slzy ... já byla tak štastná .... v pátek ráno mi pan doktor po zhodnocení všech výsledků řekl, že se miminko definitivně přestalo vyvíjet a že mě ihned objedná do porodnice na zákrok, aby se předešlo případné infekci nebo jiným komplikacím .... nechtěla jsem tomu uvěřit .... neumím si vysvětlit proč se to stalo??? ... tolik jsme se těšili na tu dušičku .... tak proč nemohla zůstat ??? .... proč přišla jen na takovou chvilku ??? proč se tohle muselo stát??? ... mám já nebo můj přítel v tomto ohledu zatíženou karmu ... nebo jsme jen něco dělali špatně a tahle těžká chvilka nám má pomoci něco pochopit??? nebo je to jen "prověrka" našeho vztahu??? .... doktor říkal, že to byla pouze shoda nešťastných náhod .... ale já na náhody nevěřím .... nevěřím, že se to stalo jen tak .... ráda bych věděla, co máme napravit, abychom mohli dát šanci nové dušičce ... nebo je naše zatížení tak velké, že spolu mít miminko nemůžeme??? ... pláču, když na to jen pomyslím .... ale pořád věřím, že všechny chyby jdou napravit .... a že my takovou šanci dostaneme .... věřím a doufám, že se jednou miminka přece jen dočkáme .... Děkuju, že věnuješ čas alespoň přečtení tohoto mého zoufání a pokud by stál za odpověď budu velmi ráda. Přeji ti mnoho slunečních dní, měj se hezky. Martina 16.8.2008

Odpověď:

Tohle miminko zaváhalo po nějaké události. Nevím přesně, co se řešilo, ale na povrch vystupují peníze a dům. Možná jste zvažovali výměnu bytu nebo jiné "důležité" otázky pro rodinu. Miminko to ale chtělo jinak, najednou si cestu k Vám rozmyslelo, jako by zjistilo, že se spletlo. I když tohle moc bolí, je to jen malý životní příběh, nemusíte si nic vyčítat, jen si do budoucna hlídejte více vlastní myšlenky. Už teď se k Vám chystá chlapeček, těhotenství už bude v pořádku, ale uvažujet pouze v krásných kategoriích, zpívejte si, radujte se. Mezi životem a smrtí je příliš tenká hranice, buďte opatrní.

16. otázka:

Milá Wahlgrenis, moc Tě zdravím a přeji Ti mnoho energie, sil a lásky pro všechny kterým pomáháš.. Chtěla bych se Tě zeptat, jestli se k nám chystá miminko, které s manželem s láskou očekáváme? Chtěla bych být trpělivá a počkat si až se miminku k nám bude chtít, ale nastala u mě nějaká zdravotní omezení, a tak nevím, jestli mám čekat a nechat věcem volný průběh, anebo vyhledat odborníka a neponechat vše náhodě. Je to těžké rozhodování. Vím, že je otěhotnění přirozený proces a neměl by do něho nikdo zasahovat, ale nerada bych si v budoucnu něco vyčítala. Po dětech moc toužím a nedovedu si život bez nich představit. Je tedy něco co můžeme pro příchod miminka udělat, nebo máme jen trpělivě čekat a věřit? Děkuji Ti za Tvůj drahocenný čas. Jana 16.8.2008

Odpověď:

Zdravý krásný chlapeček, který k Vám přijde přirozenou cestou. Nemusíte podstupovat žádná krkolomná vyšetření, všechno bude v pořádku. Jeho duše je vyzrálá, čistá, už moc se k Vám těší. Možná byste se měli více přiklonit k přírodě, trochu se sladit s pokorou a přijímat všechno krásné, co k Vám přichází.

17. otázka:

Milá Wahl, Už delší dobu pročítám tvoje stránky, které jsou pro mnohé z nás nevyčerpatelným zdrojem poznání i inspirace. Za to Ti patří můj neskonalý díky, protože poznání je jeden z nejcennějších darů, který může člověk člověku zprostředkovat. Měla bych dotaz na možná až moc ožehavé téma, pokud se ti bude tahle otázka připadat nějakým způsobem nevhodná, nebo bizarní klidně ji přejdi. I tak Ti budu vděčná nad časem stráveným jejím přečtením. Nevím proč, ale už od dětství mě zaujímají osudy světových vůdců konkrétně povětšinou diktátorů (konkrétně se už dlouhou dobu zajímám o životní příběh iráckého exprezidenta Saddáma Husajna), samozřejmě se neztotožnuji s některými jejich činy proti lidskosti ani je neschvaluji.

Zajímalo by mě, jak to po smrti dopadá s duší takového charakteru, jde opravdu do horoucích pekel, nebo se dočká aspon částečného odpuštění? Spousta lidí mu to zřejmě možná i právem přála, ale mně osobně ho bylo líto (příznám se že když se někdy modlím k Bohu za svoje nejblížší, tajně přidám prosbu za odpuštění i pro jeho duší), i když tenhle pocit nebyl zřejmě na místě, nemyslím, že bychom měli někoho nenávidět až za hrob.

Dá se říct, že nenávist je vlastnost, která ubírá člověku schopnost být spravedlivým, oslepuje a uzavírá cestu myšlení. Já osobně peklo nikomu nepřeji a věřím, že člověk je schopen ve svém finálním okamžiku své viny aspon částečně litovat a smířit se s Bohem ať už žil jakýkoliv život.Tam někde ve vyšších sférách se zřejmě na hmotné výdobytky téměř s určitostí nehraje asi záleží na tom kým člověk byl a jak žil.Proto se snažme být dobří abychom v konečném výsledku mohli být se sebou spokojeni. Mockrát děkuji za čas strávený čtením tohoto e-mailu. Přeji do budoucna spoustu úspěchů, ať se Ti podaří pomoci tolika lidem kolik by jsi si přála a vím že jich není málo:o) S pozdravem Samira 16.8.2008

Odpověď:

Všechny tyto soudy jsou v rukou nejvyššího, člověku nepřísluší nikoh nenávidět, odsuzovat ani soudit. Přesto soudy v té naší podobě existují, ale to je spíš forma ochrany nás samotných před lidmi, kteří by mohli být nějak nebezpeční. Člověk žije omezen jistými právními normami, musí se umět zařadit a pokud se to nestane, jsou tady lidské soudy, které mají udělat pořádek. Ale s tím vyšším soudem nemají nic společného. Také ti, kteří si myslí, když se na ně po spáchání nějakého zločinu nepřišlo, budou potrestáni. Nikdo svému trestu neunikne. Pokud se ptáte na další vývoj duše po smrti, jsou tady tresty i takové, které jsou v dalším životě tzv. vidět. Mohou to být lidé narození s různým tělesným omezením - obvykle je to právě ta část těla, která tehdy nejvíc "ubližovala", anebo takový zločinec není hoden toho, aby se narodil v dalším životě jako člověk a přichází v podobě zvířete. Tohle téma je ale širší, než aby se vešlo do této odpovědi.

18. otázka:

Drahá Wahl, něco se se mnou poslední dobou děje a já si vůbec nevím rady. Navštěvuji Tvé stránky pravidelně a posouvám se kamsi dál. Studuji, medituji, snažím se vnímat andělská poselství. Už delší čas jsem zasvěcená do 1. stupně reiky a pořád mi něco schází. Chystám se na 2. stupeň a mám pořád málo, tápu a nevím po čem, jsou dny, kdy si připadám velmi ztracená.... Poslední dobou vídávám pořád čas 21:11 a potkávám se s číslem 8. Připadám si kolikrat jako mimo své tělo a nevím, co to znamená. Byla bys tak laskava a pokud Ti čas, dovolí mi ukazala směr, nebo prosím alespoň malou nápovědu přes vysvětlení času. Jsem ze srdce ráda, že svůj drahocenný čas dělíš uvážlivě mezi nás hledající. Děláš velké věci a kéž i já jednou budu moci být prospěšnou druhým na jejich cestě. Mnoho sil, měj se kouzelně Klárka 15.8.2008

Odpověď:

Tobě chybí jediné - náboj štěstí. Jsi vyprahlá, potřebuješ ve svém srdci probudit lásku. Ne, nemusí vůbec souviset s žádným konkrétním člověkem, ale je to citový proud, který je napojený někam jinam. Ty se zatím pohybuješ pořád po zemi, vnímáš spíše ten hmotný svět, řešíš peníze, hypotéky, platíš účty, ale život je ještě kousek dál. Tam ses zatím nepodívala, a to je velká škoda. Jsi nastartovaná dobře, ale vždycky když se objeví nějaký signál, tak znejistíš a stáhneš se zase zpátky. Možná se bojíš vydat po cestě, po které jsi dosud nikdy nešla. Ale mnoho věcí je v životě poprvé.Jakmile uděláš ten první krůček, začnou se Ti otevírat další obzory.

19. otázka:

Dobrý večer,
ráda bych se vás zeptala na pár věcí, které možná lehce tuším, ale pokud mi dokážete odpovědět přesněji budu velmi ráda. Mé jméno měnit nemusíte,za své otázky a případné odpovědi se nestydím:-)))
1:je mi 33 let a mému muži 50 let, z 1. manželství má dvě děti. Máme spolu synka (podle jednoho "šamana" má modrou auru, je velice empatický a vnímavý (ale to děti bývají většinou všechny), má ji skutečně a co to pro nás znamená , jaký přístup máme zvolit?
Při jeho početí mi muž řekl, že má nutkavý pocit, že on je to pravé, že musí ještě něco vykonat. Že snad v minulém životě byl bojovníkem a táhne se to s ním mnoho životů? Je jeho pocit skutečně pravdivý? Teď čekáme (7 měs.) druhého syna, u něj takový pocit neměl. Bude můj první i druhý syn v pořádku? Je to pro mě velice důležité.
2:Domnívám se, že v jádru nejsem dobrý člověk, pokud se na mě dokážete napojit, tak myslím, že ucítíte obrovský nával nenávisti a zloby, je můj pocit správný? Nebo to pramení z toho, že obě děti z prvního manželství mě (díky šťourání jejich matky) nepřijaly a vůbec spolu nevycházíme? A co je průser (proto se také domnívám, že nejsem až tak košer uvnitř), vůbec po udobření a komunikaci s nimi netoužím, i přesto že vím, že to mého muže trápí, byť to nedá najevo.(jsem hodně velký sobec?)
3:Každou noc se mi zdají min. dva až tři sny, většinou příběhy, někdy je pamatuju třeba celý týden, co to pro mě znamená? A když se někdy "omylem" stane, že se mi nezdají, jsem z toho špatná.
4:V mládí se mi staly tři podivné situace u nás na naší bývalé chalupě, pokud to dokážete zjistit, co znamenaly? Dodnes, když o nich vyprávím, mi jde mráz po zádech a to je již několik desítek let nazpátek.
Tak, moc se omlouvám za to, že jsem vás zavalila tolika otázkami, ale díky tomu, že jsem na vaše stránky dostala odkaz, tak mě to velice zaujalo a skutečně by mne zajímaly vaše odpovědi. Přiznám se, že máme kamaráda (něco přes 60let), který se podobným věcem věnuje, vypráví mi o kosmické řeči, ale já nejsem schopna tomu porozumět. A rozhodně odmítá cokoliv mi o mém životě prozradit, zřejmě má nějaký důvod. Proto mě také velice zajímají vaše odpovědi. Děkuji a přeji hezky večer s pozdravem Růžena 14.8..2008

Odpověď:

1. Ano.

2. Děti vnímáte jako vetřelce, měla byste změnit náhled na ně, pak se začne všechno uvolňovat.

3. Sny si můžete zapisovat a můžná až později se jim naučíte rozumět. Počet snů za noc není rozhodující.

4. Nic není náhoda, měla byste se s těmi bytostmi spojit a jejich příběh dokončit.

20. otázka:

Milá Wahlgrenis,
dovolujem si Vas poprosit este raz o Vasu pomoc. Chapem, ze Vam pise vela ludi a ma mozno ovela vaznejsie problemy ako mam ja. Mam ale pocit, ze ma ovlada uz dlhsiu dobu nejaka diabolska sila, ktora ma uplne zaklincovala na miesto, a ja sa z neho neviem uz roky pohnut. Mam velmi velky strach zaclenit sa do normalneho zivota a velmi sa kvoli tomu vnutorne trapim. Uvedomujem si to, ale neviem, co by mi pomohlo, co by odstranilo moj strach. A uz uplne ma paralyzovala jedna "vestica", ktora mi povedala, ze som uplne uplne sama na vsetko a musim prejst cez vztah, z ktoreho budem musiet utekat daleko prec. Bola som dost vystrasena, ked som k nej sla, ale ona ma uz uplne paralyzovala...
Viaceri ludia mi povedali, ze mam zo zivota strach a snazim sa pred nim ukryvat. Moja matka ma vzdy ako ludsku bytost podhodnocovala a podcenovala a mozno ten moj strach pochadza odtial. Okrem toho, ze nemam prakticky ziadnu rodinu, mam strach aj zo vztahov s muzmi, a tak zijem ako cudak samotar, hoci som vraj pekna a inteligentna zena... Ja si ale neverim a nemam uctu sama voci sebe. Vela prilezitosti som nevyuzila, pretoze som si proste neverila... Uz vopred si hovorim, ze ved predsa mne sa nic pekne nemoze stat, ani nepripustim myslienku, ze by som mohla byt vo vztahu s muzom aj stastna. A tak sa zakazdym utiahnem sama do seba a zaleziem do ulity ako slimak. Ja sa vlastne sama sebu nicim. Existuje vobec nejaky sposob ako to vyliecit ? Budem velmi rada, ak sa mi ozvete. Prajem Vam krasny den, Alexandra 14.8.2008

Odpověď:

Trochu nechápu, proč se se svými otázkami neobracíte na věštkyni, u které jste byla. Ale všechno má nějaký význam, nic není náhoda. Měla byste začít u toho, co sama píšete, potřebujete se zase najít, tam je začátek řešení Vašich problémů. Potřebujete se najít a mít se ráda, měla byste zjistit, že jste výjimečná a na tom postavíte svůj budoucí život. Musíte si zase sama sebe začít vážit. Dostala jste se hodně dolů, věřila jste tomu, co jste vnímala od ostatních. Potřebujete se znovu jakoby narodit, znovu se tady objevit, ale nová, jiná. Bude to těžký úkol, ale Vy ho zvládnete. Objevíte zase krásu kolem sebe a budete opět šťastná. Hned potom si k Vám najde cestu i láska. Hlavně nikdy neříkejte nikdy.

21. otázka:

Milá Wahlgrenis,
posílám Ti moc láskyplných pozdravů. Moc se těším na seminář do Prahy 27.9., konečně osobně poznám člověka, který mi ukázal tu správnou cestu. Tak ráda ti osobně poděkuju, slova na to nestačí. Poslechla jsem všechny tvé rady a udělala jsem moc dobře. Bylo to moc těžké, zlomit v sobě všechny
ty nastřádané ukřivděnosti, které mi život nadělil. Nyní už to všechno vidím jinak a proplouvám si životem jako nový člověk. Překážek je stále všude plno, ale už se tím netrápím a beru to vše jako výzvu, jako cestu k pochopení. Posledních pár měsíců jsem měla pocit, že se v mém životě "blýská na lepší časy", byla jsem v klidu, spokojená sama se sebou, občas jsem celá zářila a rozdávala pohodu ostatním lidem v mé blízkosti. Měla spoustu krásných snů, samá příjemná znamení a bylo to moc krásné. Problémy a starosti jsem řešila s úsměvem. Ty své věčné stesky kvůli trápení s láskou také pominuly. Přijala jsem a smířila se se svojí rolí jenom-milenky. Už nepůjdu proti proudu, srdcem je u mě, co víc si můžu přát. Někdy jsi, Wahlgrenis, psala, že život je prostě někdy k nevydržení. Je. Opět procházím přetěžkými zkouškami, myslím, že obstojím, ale bude to moc bolet. Tvůj dnešní horoskop pro Lvy mě vlastně popohnal ti napsat.

Umírá mi maminka po těžké mrtvici. Ona chce odejít, v krátké chvíli vědomí mi to v nemocnici řekla. Nechce se uzdravovat a zůstat pak třeba nemohoucí. To by její ohnivý temperament nemohl. Je to pro mě moc těžké přát si pro ni to, co chce ona. Je to hrozný boj, tolik bych chtěla, aby tu ještě zůstala. Vím, roky už na to má, svůj život si prožila, byl moc a moc těžký, věčnou cizinkou v této zemi, uvnitř osamělá. Jestli za něco trpěla, tak v tomto životě toho odčinila a napravila moc. Slzy už mi žádné nezbyly, všechno jsme si řekly, stihly jsme to. Jsem moc šťasná, že jsem to stihla jí říct, jak moc jí mám ráda. Milá Wahl, tolik mě trápí jedna věc.... Slíbila jsem mamince něco, co teď nemůžu splnit. Usnula v té nemocnici šťastná, že už se o tu věc nemusí starat, že já jsem ta jediná, kdo tohle zvládne. Ale já to nezvádla. Udělala jsem pro to všechno a ještě se dál budu snažit. Ale "zkus chytit vítr", jak by řekla moje máma. V jejím domově po ní zůstala kočičí rodina. Zorganizovala jsem výpravu na odstěhování těch koček ke mně domů. Doma vše nachystala, přestěhovala celý byt, vyčlenila jim jeden pokoj, jako malou karanténu, než je odbleším a postupně jsem je chtěla seznamovat se svými kočkami, aby si na sebe všichni zvykli. Mámin dům i zahrada byl tichý a prázdný. Nikde ani chloupek kočičí jsem neviděla. Zmizeli a nevím, kde jsou, kam odešli nebo se schovali. Hrozně mě to trápí. Zásoby jídla pro ně u sousedů, je řešení dočasné. Já vím, jsou to svobodné vesnické kočky a je léto. Ale přijde zima, hlad a samota. Nevím, jak to dál s maminkou bude, co jí říct, pravdu - nebo lhát a utěšovat ji lží. Je to tak daleko. Opět jako vždy se mi většina lidí posmívá, že řeším nějaké kočky, když svých mám kupu a finančně je to na hranici únosnosti. No však jednou budou vědět víc. Opět jako vždy se mi většina lidí díví, proč se starám o zvířata, když mi maminka asi už umírá. Tohle jim taky nějak nejde vysvětlit, nepochopili by to. Pro nás jsou prostě ty zvířátka rodina, rovnoprávní členové. A pro mě jsou kočky chlupatí andílkové.
Tak to mám zase trápeního. Wahlgrenis prosím tě, kdybys mohla....... jak je to s těmi sliby, na poslední chvíli. Jak se smířit s tím, že jsem zklamala a nedokázala splnit to přání. Co říct mamince až tam zítra pojedu. Včera nás k ní už nepustili na návštěvu. Uvidíme zítra. Co jí říct? Před tímto smutným obdobím jsem právě prožívala tolik milého a příjemného, že jsem očekávala, že už bude líp a líp. Zdály se mi dva moc důležité sny, ale jak se vždy snažím o to, vysvětlit si ty sny a pochopit je, tak tentokrát jsem úplně mimo a nerozumím tomu ani trochu. Já vím Wahlgrenis, jak moc toho máš, jak všichni očekávají radu, pomoc a pak píšou o svém zklamání a třeba i výčitky. Já popř. nebudu smutná, ale budu se dál snažit to pochopit sama.
1.sen
Sedím v krásné místnosti, v křesle u otevřeného krbu. V tom krbu nebyl oheň, ale jakoby hromádka nějakých krámů, starých hadrů apod. Sedím obklopená svými kočkami, je nám všem dobře. Najednou do toho krbu spadlo něco z komína, potichu, šramotilo to v něm. Kočky se ke krbu seběhly a byly zvědavé, ale i se bály. Ten nejodvážnější kocour tam vlezl a něco vyhrabal. Já v tu chvíli myslela, že je to ptáček, ale bylo to mnohem větší. No a pak jsem to vytáhla sama. Byl to netopýr, dost veliký, druh z tropických oblastí - kaloň , který se živí ovocem. No a moje kočička siamská k němu šla a očichávala ho, zkoumala. Kocouři se trochu báli. Netopýr jako seděl na stolku a Líza ho začala olizovat na čumáčku a najednou mi povídala, že je to prý netopýří samička, že se moc bojí, že je na světě sama, že se ztratila a nikoho nemá, že jí je moc smutno a bojí se. A pak že vždycky chtěla holčičku, ale má jen samé kocourky a ti hodně zlobí. \'8ee jí chce adoptovat, jestli dovolím. No tak jo. Další záběr byl už jen jak tam dál všichni sedíme, je nám fajn a k Líze se tulí netopýr a usíná, Líza přede a kocouři usínají Tak jsme adoptovali netopýra, ale vysvětlit si to neumím vůbec. Ale byl to moc krásný a živý sen.
2. sen
Rozhodla jsem se, že zase začnu něco tvořit, malovat, psát básně. Ale musela jsem koupit papíry. Tak jsem vlezla do nějakého obchodu... papírnictví.
Ale nebyl to krám ledajaký. Byl úplně kouzelně zvláštní. Celý bílý, čistý, zářivý, tolik příjemné záře všude. Regály tam byly a všude jen papír. Hromádky čtvrtek různého formátu, role, všude jenom samý bílý a voň avý nový papír. Vybírala jsem si čtvrtky na kreslení. skládala na sebe kus po kuse a čichala tu vůni nového papíru, hladila jsem křídové čtvrtky, byly tak jemné a krásné. Těšila jsem se, že budu mít na co kreslit, psát a malovat. Najednou jsem slyšela smích. Moc krásný jemný smích. Hrozně moc se mi líbil, šla jsem za tím smíchem, Asi majitelka obchůdku se s někým směje do telefonu. Jdu a moc mě to táhlo za tím hlasem, jakoby známým a milým. A najednou jsem si v tom snu uvědomila, jéžiši... vždyť to je Wahlgrenis, to je její krámek s papírem a už jsem byla za posledním regálkem a uviděla jsem tě sedět u psacího stolu, či pultu, u ucha mobil a tak jsi celá zářila a s někým kdo je ti moc milý ses bavila a smála nádherným smíchem. Říkala jsem si, nebudu teď rušit, počkám..... v ruce kupy čvrtek.......... šla jsem opodál a ještě jsem si myslela, to je divné. Obchůdek Wahlgrenis bych si představovala trochu jinak, takový jakoby menší, útulnější, komornějšího rázu. A on je úplně jiný, zářivý a bílý............ no a probudila jsem se a pak nemohla už usnout, pořád jsem slyšela ten krásný smích.
Ještě jsem tě milá Wahl nikdy neviděla, ale byla jsi to ty, to prostě vím.
No, s takovými krásnými, ale "těžkými" sny si opravdu nevím rady, co mi měly sdělit.
Bylo toho ještě víc, snů, znamení, i dočasný pobyt kohosi u nás doma, ta dušička, bytost už odešla. Byla tu s námi asi tři týdny. Komunikovala pouze s jedním z mých kocourků. Celé hodiny vydržel ležet před kočičí kukaní-pelíškem a koukat dovnitř do té tmy, předl a byl přešťastný. Nejoblíbenější pelíšek už je tabu od té doby. Nikdo už tam nikdy neleze ležet a spát. Kočky chodí kolem obloukem a občas Max smutně kouká dovnitř, jestli se ten někdo nevrátil. Tu dobu u nás byla skvělá atmosféra, vše se dařilo a bylo nám tak hezky. Nevím, kdo to byl, ale byla to bytost krásná a dobrá.
Loučím se milá Wahlgrenis, děkuju za čas a těším se moc na seminář do Prahy.
Přeji ti hodně radosti a lásky
Dominika 14.8.2008
Odpověď:

Děkuji za krásná slova...

22. otázka:

Dobrý den,
prosím Vás, pokud je to ve Vašich silách, pomohla byste mi? Co dělám špatně, že mám už něco přes rok po celém obličeji ošklivý ekzém? Snažila jsem se nad sebou zamyslet, proč ho mám, ale marně... Vyzkoušela jsem všechno. Přemýšlela jsem, jestli ho náhodou nemám kvůli tomu, že bych se mohla dívat do zrcadla více než ostatní, ale tomu tak není, protože já se do zrcadla, alespoň myslím, dívám s mírou. Proč ho mám? Jak ho odstranit? Co dělám špatně? Nebude to tím, že se mi třeba nedaří ve vztazích - že si nemůžu najít partnera? Kvůli nim mám ten ekzém? Protože čekám na nedosažitelnost a tím dělám chybu, protože se mám ubírat jiným směrem, zapomenout, což nedělám? Ten ekzém mi začal něco po době, kdy jsem se rozešla s partnerem, na kterého pořád myslím... Je chyba v tomhle? Prosím, pomozte... Zdraví Lenka14.8.2008

Odpověď:

Přihořívá, přihořívá... Znáte tuhle hru? Samozřejmě že Váš ekzém souvisí s bývalým partnerem, tehdy se dělo něco, s čím jste nesouhlasila, tolik jste si přála, aby byl s Vámi, ale Vaše cesty se rozdvojily. Moc jste chtěla vrátit čas, moc jste se chtěla posunout zpátky do chvil, kdy bylo všechno v pořádku, nepochopila jste přirozený vývoj věcí, nechápala jste, že Vám nikdo nepatří, neuměla jste poděkovat za všechno a nepustila jste partnera dál, navíc jste mu nepřála lásku, pořád jste doufala, že se druhý den probudíte a on bude vedle Vás. Zastavila jste si v sobě čas, ale on přesto dál běžel. Na Vás se tak vytvořil podivný lišejník. Znáte stromy, které jsou na větrných místech v horách? Tak takový lišejník se vytvořil na Vaší tváři. Zůstala jste uchycená v čase, zapomněla jste žít svůj život, stala se z Vás skála, která najednou začala obrůstat lišejníkem. Potřebujete poděkovat a zase začít normálně fungovat. Přejte lásku a i Vás si potom najde, nebojte se.

23. otázka:

Obdivuhodná Wahlgrenis,
Mám k Tobě takovou prosbu.Odmalička mám takový dojem, jako bych měla nějakou vnitřní sílu v sobě, jen je problém v tom, že jsem jí nikdy neuměla použít a pořádně porozumět. Samozřejmě né k obohacení sama sebe, ale chtěla bych pomáhat lidem kolem sebe. Potkala jsem zvláštní paní, která se věnuje kartám a magii a nadpřirozeným věcem vůbec. Velice by mě zajímalo, jestli jsme se s tou paní měla setkat a jestli je ona TA, která mě to má vše naučit. Nebo jestli si to vše namlouvám. Také mám velký strach v bytě, ve kterém žiji se svým přítelem a citím, že tam nejsem sama a jímá mě kolikrát velká hrůza.Budu moc ráda, když mi odpovíš, tohle jsou takové hlavní věci, které mě opravdu trápí, takže na tebe spoléhám a předem moc děkuji. Kristýna 13.8.2008

Odpověď:

Sama poznáte, jestli osoba, o které píšete, je tou, která Vás má vézt. Všechno se děje tak, jak má. Nezkoumejte čas, nechtějte ho posunout, přijímejte všechno, co k Vám přichází. Pokud máte pocit, že je někdo s Vámi, měla byste s onou bytostí začít komunikovat, jinak se víc nedozvíte. Kontaktuje Vás, je jasné, že přináší informaci pro Vás.

24. otázka:

Dobrý den,milá Wahlgrenis
Dnes jsem se dostala k tvým stránkám. Už hodněkrát jsem hledala podobné stránky, ale k těm Tvým jsem se nikdy nedostala. Až dnes a zanechaly ve mně spoustu pocitů. Nerozumím jim, nevím, proč Tvé stránky ve mně vyvolaly takové pocity, které neumím ani popsat. Ale teď přejdu k tomu, proč Ti píšu. Nevím proč, ale už dlouhou dobu mám pocit, že jsem na tomto světě určena k něčemu jinému. Nevím k čemu, nevím proč a taky nevím jak, ale tento pocit mám. Prosím tě,mohla bys mi pomoci tento pocit pochopit?
Napíšu Ti něco o sobě. Narodila jsem se XXXXXX v XXXXX. Mám vrozenou vadu páteře, byla jsem na více operací, ale můj stav je hodně viditelný, hodně jsem se kvůli tomuto stavu trápila,protože jsem se nenáviděla za to jak vypadám. Myslela jsem si že jsem zrůda a takové ošklivé věci.Ve svých patnácti letech jsem se poznala s mým manželem.Velice jsem žárlila,dělala jsem mu scény.Půl roku před 18-tkou jsem porodila zdravého chlapečka.O rok později jsem nechtěně otěhotněla a šla jsem na potrat.Dodnes toho strašně lituji,chtěla bych vědět,jestli to byl chlapeček a nebo holčička.Moc bych se tomuto děťátku chtěla omluvit,za to,že jsem mu nedala možnost ŽÍT.Ve svých 23. letech jsem porodila také chlapečka. V dnešní době jsou děti zdravé,já jsem se se svou nemocí smířila a už mám i větší sebevědomí.S manželem jsme už spolu skoro 12. let.Vzali jsme se 24.11.2007.Ale na druhou stranu jsem velice unavená,nic se mi nedaří.Teď řeším velké finanční problémy i manželství,které jde od deseti k pěti.Mé zdraví také není nic moc.Prostě mě nic nebaví,nemám chuť do života,žiju jen pro své děti.Prosím,prosím,chtěla bych vědět,co tak špatného jsem udělala v minulém životě,proč se v tomto životě musím tak trápit.Prosím o radu jak dál....
Také bych se chtěla zeptat,co znamenají mé sny.Párkrát se mi zdálo,že má přijít nějaká katastrofa,nebo konec světa a já jsem v tom snu prosila boha aby ještě počkal,protože jsem nemohla najít děti a schovat se s nimi do úkrytu,nebo prostě jsem se bála o své příbuzné a bůh mi ve snech odpovída,nebo jsem prostě v tom snu věděla,že počká než ty děti najdu a ukryjme se.Ale už dlouho se mi sny ve kterých mi bůh odpovídá nazdáli.Nevím co tyto sny znamenali ani proč už mi bůh ve snech neodpovídá.Můžeš mi prosím poradit také s tímhle?
Předem Ti strašně moc a moc děkuji za Tvou odpověď a přeju aby Tě štěstí i láska všude provázeli.Lucka 13.8.2008

Odpověď:

Pokud jste pro něco předurčena, věřte, že se to samo vyloupne, nemusíte pro to nic zásadního dělat, nic řešit. Jakékoli násilí na sobě je nakonec jenom násilí, přirozený proces je ideální. Zkoumat minulé životy je důležité pouze v krizových momentech. Tato konference tento rámec přesahuje.

25. otázka:

Mila Wahl,
dakujem za uzasne stranky, ktore vedies, radi by se sa ta opytali na nas problem. Mojim, respekt. nasim problemom je problem s otehotnenim
Skusala som vsetko mozne, homeopatiu, energet. nabijanie, zdravu stravu, obehala som vsetkych lekarov a stale sa nam nedari otehotniet. Bola som aj u liecitela a ten ma bez okolkov poslal prec, vraj ma liecit nebude. Co si mam o tom mysliet?? Chcela by som Ta poprosit o Tvoj nazor na nas problem, je este sanca, co mam robit... Tak strasne by sme to male chceli, alebo je to karmicka vec???Prosim, budem rada ak nam odpises a povies mozno to co nevieme a netusime. S pozdravom Valika 11.8.2008

Odpověď:

U Vás není zásadní problém, k otěhotnění dojde brzy, ale budete se muset ještě trošku sladit s přírodou. Měli byste se vzdálit od materiálního světa, dát větší prostor v životě pokoře, nic není zadarmo, dávejte si pozor také na vlastní myšlenky, ty mohou být někdy hodně zrádné. Tento proces pochopíte a hned potom k Vám dorazí krásná holčička. Jen se pořád nesmíte ptát, kdy to bude, více domů k sobě pouštějte lásku, hrajte si jako malé děti, užívejte si každou společnou vteřinu.

26. otázka:

Milá Wahlgrenis,
Jsem ráda, že jsem našla Vaše stránky, pročítám dotazy a odpovědi a působí na mě jako pramen životní rovnováhy a moudrosti. Proto si Vás dovolím požádat o radu, o vysvětlení, proč? Moje dětství nebylo růžové, jemně řečeno - chladná výchova, prvotní jsou materiální věci, disciplína, tresty. V
pubertě jsem prohlédla a zjistila, že i "normálně" lze žít, že i matky umí své dítě obejmout a dát mu lásku. Pak jsem ve vztazích více či méně
narážela, někdy to hodně bolelo, ale tady jsem vyrovnaná, co jsem dala, to jsem dostala zpět, ale byly to někdy hodně bolavé pády. Naštěstí jsem
potkala svého manžela, který je obyčejným hodným klukem a nestěžuju si. Letos spolu jsme 10 let, máme dvě děti. Moje matka mě ovlivňuje pořád,
neustále chce mít kontrolu nad mým životem. Udělal jsem chybu hned zkraje, po čtyřech letech "randění" jsme chtěli bydlet spolu, matka mě nutila se s
ním rozejít, byla vůči němu hodně "hnusná" a zlá. Spěchala jsem na společné bydlení a tak vzala nabídku, která vzešla spíš od mého otce a vzala si na
byt část peněz od nich. Samozřejmě mi je matka neustále vyčítá a chce abych byla vděčná, ale já už nevím, jak. Neustále nám hrozí rozvodem, že jeden z nás umře, a co pak, kdo co zdědí, co si kdo odnese, jak můžu být ráda, že byt je tedy jen můj, protože manželovi rodiče by mě odkopli a dělali mi peklo. Tyhle scény jsou pro mě hodně bolavé, navíc mám pocit, že dost žárlí na tchýni, se kterou si bohužel rozumím nějak víc, než s vlastní matkou, mám dokonce sklony od ní tak nějak čerpat energii a vzor pro svoji vlastní rodinu, je to fajn ženská. Moje matka tyto boje o vděčnost a moc nade mnou vytahuje ve chvílích největší zranitelnosti, takže si nemůžu myslet, že je prostě hloupá a dělá to z nevědomosti - před svatbou, v prvním těhotenství a teď i v druhém, těsně před porodem. To bylo asi nejhorší, vzala mi 4 týdny klidného těhotenství, které bylo i tak od začátku plné zdravotních problémů a častokrát jsem byla na dně i psychicky. Ke konci mi bylo líp a chtěla jsem si to užít, protože jsem si myslela, že je to poslední těhotenství v životě. Vydírala mě, lhala do očí manželovi, zapírala jedovaté řeči, bylo mi z toho hrozně zle a dostávala jsem se z toho hrozného zklamání velmi dlouho, v podstatě jsem se vzchopila až pár dnů před porodem. Pořád si myslím, že máma je máma, sama se snažím chovat ke svým dětem slušně a její příklad je mi tím opačným. Jsem podle ní špatná, naivně preferuji duchovní hodnoty a lásku, věřím, že s manželem vydržíme celý život, že moje děti budou dobrými lidmi.(podle ní prý nebudou, budou po mě, nevděčné a sobecké). Zvažovala jsem nestýkat se s ní, ale to by mi asi nepomohlo, dětem nechci vzít babičku, nakonec i zkušenost s negativně laděnou osobou se jim v životě může hodit a hlavně je tu táta. Dobrák, který si nedovolí proti autoritativní manželce nikdy nic říct. Má v sobě obrovskou negativní sílu. Nevím, jak to řešit, byla jsem u kinezioložky, která mi potvrdila to, co jsem cítila. Těhotenství se mnou nebylo příliš chtěné, narodila jsem se dřív, protože mě matka negativními myšlenkami vyhnala a mě se při porodu do světa nechtělo. Kineziologie byla dobrá zkušenost, nemám ji nic vyčítat,odpustit, což jsem tenkrát udělala. Ale co to je platné, když se situace stále opakuje dokola, stále ji asi řeším špatně, neustále jí ustupuji a snažím se o smír a normální jednání. Pak nadejde chvíle, kdy ona přesně cíleně dokáže svěřené
informace použít proti mně.
Chci se zbavit toho finančního závazku, byt prodáme, vyplatíme ji, a koupíme sobě a dětem dům se zahradou, jak mi ta venkovní energie, kytky a stromy
chybí! Jenže na okamžité řešení nemáme finance, pokud ušetříme, je tato změna reálná nejdříve za 6 let, v tu dobu jsem již chtěla mít ještě jedno dítě, ač jsem myslela, že dvě je konec, cítím, že se prostě chci zase vrátit do těhotenství, do porodu, vždyť dát život je tak úžasný zážitek a místo v
srdci pro jedno ještě mám. Manžel je realista, třetí jedině, když si polepšíme bydlení a děti se nebudou muset mačkat v jednom pokoji, s tím
souhlasím.
Hodně jsem se rozepsala milá Wahlgrenis, snad tě to příliš neunavilo, takže už budu končit dotazem: Proč mám takový vztah s matkou, proč je to s ní
komunikace jako když házíte hrách (dobro) na zeď a vrací se vám zášť? Je naše plánovaná změna bydlení dobrým krokem, případně nerýsuje se někde náhlé zlepšení finanční situace, že bychom to řešili dřív? Bojím se toho, že 6 let je dlouhá doba a útoků bude ještě mnoho.Nerada bych něco uspěchala, ale taky nechci zameškat.
Děkuji moc za případnou odpověď a přeji hodně lásky a sluníčka v srdci! Rita 10.8.2008

Odpověď:

Na řešení finančních problémů se mě neptejte. Mezi Vámi a Vaší matkou je karmický úkol ještě z minulých životů, tehdy k pochopení nedošlo, proto jste se sešli v tomto životě. Bývá složité pochopit, o co tady jde. Pokud se Vám nepodaří sladit, dostanete další šanci opět "někdy příště". Možná by tady bylo dobré projít si regresí a zjistit si ten zlomový okamžik, a od toho se potom odrazit dál. Ideální je totiž pochopit cestu, než se komunikaci zcela vyhnout. Mně to připadá, jako by už někdy dříve došlo k podobné situaci, ale tehdy to nedopadlo dobře. Jeden z účastníků zemřel násilnou smrtí, proto jste nyní stavěni do podobného plánu, ale tentokrát už se má vývoj pohnout jinudy.

27. otázka:

Milá Wahlgrenis...
Ve čtvrtek odpoledne jsem měla strach, cítila jsem úzkost, bála jsem se, že se někomu něco stane. Měla jsem obavy o taťku, protože v rámci svého zaměstnání hodně jezdí autem. Věděla jsem, že se někde něco stane... někomu se stane něco NA CESTĚ... Ale odpoledne jsme se všichni sešli v pořádku doma, tak jsem to pustila z hlavy.
Ale dnes to vlakové neštěstí... Každou chvíli se někde něco stane, havárky, hromadné bouračky, ale už to jde jakoby mimo mě... Člověk je v dnešní době tak otupělý, tyhle zprávy jsou na denním pořádku. Ano, zamrzí mě to, je mi líto těch obětí, pozůstalých... ale dál na to nemyslím. Jenže dnes je to jinak. Pořád jsem na to myslela, modlila jsem se za dnešní oběti a jejich pozůstalé. Celé odpoledne jsem byla na netu a hledala o tom informace jako šílená - to se mi fakt nepodobá, zkoumat detaily nějaké nehody - navíc mi tyhle věci nedělají moc dobře, protože rodiče měli autonehodu, když jsem byla mladší. Ale tentokrát jsem musela... něco mě k tomu táhlo.
Večer ve třičtvrtě na jedenáct jsem cítila na šíji chladný dech... po nějaké době jsem slyšela v jiné místnosti cvaknout kliku, ale nikdo nevešel.
Najednou jsem věděla, že to má co dělat s tou tragédií. V jednom článku jsem našla svědectví kluků, co taky cestovali vlakem a protože nebyli vážně zranění, pomáhali vyprošťovat ty, co neměli takové štěstí. Na záchodě našli dívku, které už nebylo pomoci. Byli z toho otřesení, pořád opakovali, že byla prý strašně krásná...
Vzala jsem kyvadlo a opravdu, ona je tu se mnou. Nechce nikomu nic vyřídit, ale navedla mě na automatickou kresbu. Zakreslily se mi tři květiny - celé rostliny - a nad prostřední je kříž. Řešila jsem to s kamarádkou, kterou mimochodem taky znáš, a ta si myslí, že ta, co je tu teď se mnou, možná měla dvě sestry. Jak dál, jak jí mám pomoct? Ať je tohle připomenutí pro všechny, že život je DAR.S láskou Elvie 9.8.2008

Odpověď:

Příběh, který jste odkryly, si zaslouží pokračování. Duše téhle dívky Vás bude navádět, co máte udělat. Nebojte se toho. Něco o tom už přeci víte. Děkuji Vám za ni. Na závěr bude třeba ji odvézt.

28. otázka:

Milá Wahlgrenis!
Som rada že som našla tvoju stránku. Niektoré články mi pomohli. Aj čo si mi písala... v poslednom čase som akoby v kolotoči. neviem si rady...vzťahy, práca...jeden človek mi veľmi ublížil. Bolelo to veľmi dlho, v slzách som chodila do práce.. odpustila som mu... myslela som že sa zemnil. ale po čase som zistila že je to veľmi zlý človek. má dve tváre. Klame. vysmeieva, robí podrazy. veľmi to bolí. nemám zatial inú možnosť - zmenu práce... najradšej by som nebola. viem že musím to všetko pretrpieť... dostávam i posolstvá, neviem si to všetko vždy vysvetliť.. dť do súvisu...srdiečko inak a konam inak. niekedy i duša palče..i ja... poveim si dosť... bude inak. budeom konať inak... ale myslím naňho, a ked hovidím srdiečko búši.. plače. .. minulý týždeň som mala i varovný sen- upozorňoval ma na jeho správenie-podrazy nebohý otec.. aj podľa hodín...16.16 to vychádza... neviem aký postoj zaujať. neviem si rady. čo mám zmeniť... Veľmi pekne ti dakujem a želám veľa zdravia a šťastia. JAREN 6.8.2008

Odpověď:

Hlavně nesmíš nic sama hodnotit, nic soudit, to by se mohlo otočit proti Tobě. Všechno zkus zpracovat přes srdce, láskou, pozitivně, zase bude dobře. Nesmíš nikoho trestat. Pokus se dostat na jinou vlnu, na vlnu krásy a lásky. Není to tak složité, jak to vypadá. Pak se začne mnoho věcí dít, jako by to byly zázraky...

29. otázka:

Mila Wal,
mám zdravotní problémy psychického rázu.Léčím se s depresemi,které mi zužují život již 6 let.Od té doby nejsem schopna vykonávat práci na normální pracovní poměr.Prostě nezvládám pracovat denně 8-10 hodin.Již několikrát jsem do práce nastoupila ,ale vždy po 1-2 měsících jsem tak unavená,že prospím 3 dny v kuse.Do té doby,než jsem nervově onemocněla,jsem poletovala,měla vždy 2 práce a byla jsem velmi aktivní.Dnes to prostě nejde-vždy se zhroutím a musím potom mnoho dní odpočívat. Mé problémy vznikly-podle mého názoru již v dětství,kdy jsem byla pohlavně zneužívána vlastním otcem.Myslela jsem si,že časem zapomenu,ale jak se postupně navalovaly starosti v mém manželství a podobně,tak mi vše v posledních letech vyplouvá na mysl a já nemohu zapomenout.Nejenom proto,že má matka s otcem stále bydlí a já za ní jezdím,ale i se o tom v dnešní době mluví více než dříve.
Od těchto problému se odvíjí i mé nízké sebevědomí a každý můj vztah na tom zkrachuje.Vždy se před každým mužem velmi ponižuji-nevěřím totiž,že by mě někdo mohl mít rád takovou jaká jsem.Vždyť mě ublížil ten nejbližší člověk,u kterého jsem hledala oporu (vlastní otec). Milá Wal,moc moc moc Vás prosím,dalo by se s tím něco dělat,nebo je to můj osud a já musím do konce života trpět za něco,co jsem si nezpůsobila sama?Vždyť je to tak
nespravedlivé.On za to nikdy nebyl potrestán,ale já si připadám,jako bych byla viníkem já. Nemám práci,peníze,lásku-a ta mi chybí nejvíc,trpím depresema,mám za sebou pokus o sebevraždu a východisko z tohoto bludného kruhu nevidím. PROSÍM POMOŽTE,MILÁ WAL!!!!!!!!!!!!!!
Děkuji Vám Martina 6.8.2008

Odpověď:

Těžká otázka. Ideální by ve Tvém případě bylo se znovu dostat do onoho okamžiku (okamžiků) a pokusit se otci odpustit. Zjistit si skrz komunikaci s jeho ochránci, jak jeho duše tehdy žila, co prožíval, co si od těchto aktivit sliboval... Je to hrůza, ale zpracovat se to musí. Na potrestání je nejspíš pozdě. Pokud bys měla jít dál a je to pro Tebe velice důležité, musíš tohle pochopit. Sama to asi nezvládneš, doporučila bych Ti spojit se se zkušeným terapeutem, který se zabývá regresí. Ty jsi vlastně v sobě úplně zabila ženu, ženu jako osobnost, proto se tak moc ztrácíš nejen ve vztazích, ale i v práci, proto nevydržíš normálně fungovat. Pokus o sebevraždu ladí s Tvým celkovým naladěním, i to se ale může zlepšit. Začít bys mohla s přijímáním vesmírné energie, tím by sis načerpala to, co Ti chybí.

30. otázka:

Moc vás prosím o radu, zbývá ještě něco , co mám udělat pro to, abychom se s manželem dočkali vytouženého miminka? Snažíme se už 7let, jednou jsem podstoupila umělé oplodnění, ale bez úspěchu. Navštívila jsem poradnu pro rozvoj své mysle a lidového léčitele, ale vše bez výsledku.Nevím jestli není nějaký blok u mě, nebo to že si miminko moc přeju a myslím na to. Poradíte mi prosím co mohu ještě udělat pro to , abychom se našeho malého andílka dočkali? Děkuji moc Dana 6.8.2008

Odpověď:

Přibližuje se k Vám chlapeček, ale je tady v současné době jistý problém. Je to, jako byste šla proti vodě, snažíte se o nemožné. Měla byste si udělat inventuru ve vlastním životě, někde bude chyba. A lokalizovala bych ji do Vašeho domova. Tady bude nějaký předmět, kvůli kterému má dušička Vašeho budoucího miminka problém k Vám přijít. Nedostala jste od kamarádky nějaké oblečky na miminko? Nemáte je už doma? Anebo nějaké jiné věci, které jsou určené pro miminko...?? Prohlédněte si hlavně ložnici a potom koupelnu, někde tam to bude. Mohou to být třeba i nějaké terapeutické věci pro případ, že by miminko nebylo úplně zdravé. Anebo se o těchto věcech s někým důvěrně bavíte. Rozhodně byste se toho měla zbavit, měla byste mít prostor zcela čistý, nečekat problémové dítě, ale zcela zdravé, ono to také tak vnímá. Pak hned k Vám přijde.

31. otázka:

Milá Wahlgrenis,
již jsi mi jednou pomohla a tak se na Tebe po čase obracím znovu. Velice krátce, je možné, že mě někdo proklel? Dějí se divné věci. Čím vstřícnější a lidštější jsem, jde se mi světem hůř a hůř, poslední dobou i věci, které mám kolem sebe zlobí, auto, počítač, televize...nejdou, z opravy mi je vrací, že jsou OK, bez poruch, jak je začnu používat vypovědí z neznámých příčin službu. Mám divný pocit, že mi někdo ubližuje na dálku...nicméně nevím zda je to možné. Pokud ano, co mohu dělat? Děkuji za radu Milan 6.8.2008

Odpověď:

Možné je úplně všechno. Vy máte strach, proto se i dějí podivné věci. Máte na sobě jakoby nasazenou masku, nejste upřímný k sobě ani k okolí. Ostatně k tomu ani nemáte důvod. Jste zablokovaný, proto se Vám nedaří. Potřeboval byste se vnitřně sladit, naučit si zharmonizovat čakry a také se chránit ochranným obalem. Opravdu vnímám z Vaší minulosti podivné síly od lidí, keří Vám nepřejou. Nejde od nich nic hezkého, ale Vy se máte přes tohle přenést a pomocnou ruku by Vám měla podat Vaše partnerka. S ní máte utvořit pozoruhodné spojení, na které už tyto síly nemohou. V ní je cosi, co těmto silám nedovolí už na Vás působit. Nesmíte být sám. Pak zažijete úžasný pocit, všechno to hrozné bude minulostí.

32. otázka:

Dobrý den, objevila jsem vaše stránky a moc bych potřebovala poradit! Hodně dlouho se zajímám o duchovní věci, medituju, komunikuji s andílky a včera jsem čirou náhodou objevila na jedněch stránkách článek o prokletí, jakou má sílu, že přetrvává po mnoho generací. Úplně jsem se vyděsila a řekla jsem si, že mně nikdy nesmí nic takového napadnout a já jsem v tomhle hrozná, ale jakmile si něco zakážu, tak se mi to okamžitě začně objevovat v mysli, jako by mi někdo ty myšlenky podstrkoval a nemohla jsem to nějak ovládnout. Celý den jsem na to myslela a když jsem pak večer krmila svoji malou holčičku a ona zlobila, byla jsem na ni trochu naštvaná a jen tak mi prolítla hlavou myšlenka Hromy a bleska na ťa. Ani jsem si to skoro neuvědomila, prostě mi to profrčelo hlavou, ale jakmile mi to došlo, úplně se mi udělalo špatně, co mě to protoha napadlo! Rozhodně mě to nenapadlo s cílem malé ublížit, ani ta myšlenka nebyla směřovaná nějak k ní, spíš jsem tak ventilovala svoje emoce. Miluju ji nade všechno na světě a vím jistě, že mě to napadlo jen proto, že jsem celý den na ty kletby myslela, do té doby mě nikdy nic takového nenapadlo. Od té doby je mi hrozně při pomyšlení, že jsem tím mohla malé nějak ublížit, co když ji někdy zasáhne blesk, nebo něco takového? Nevím, možná to přeháním, ale vím, že jsem se na ni v té chvíli trochu zlobila a proto se bojím, aby to opravdu nemohlo mít nějakou moc. Několikrát jsem provedla rituál odpuštění, taky jsem si přečetla na vašich stránkách, jak jste radila, aby si člověk představil v srdci lásku, kterou pošle člověku přes tu kletbu ( i když tedy toto snad kletba nebyla ), tak i to jsem několikrát provedla, ale hrozně moc by mi pomohlo, kdybyste mi napsala, že to bude v pořádku, že jsem jí tim neublížila, případně jak to napravit. Hrozně moc svoji holčičku miluju, nikdy bych si neodpustila, kdybych jí nějakou hloupou myšlenkou, která mi jen proletěla hlavou, mohla ublížit.
Velice vám děkuji za odpověď!! Majka 6.8.2008

Odpověď:

Síla myšlenky je hrozná, dokáže neuvěřitelné věci... Pokuste se naladit na krásnou láskyplnou vlnu, s miminkem v náručí by to mělo fungovat krásně. Přeneste se přes Vaše chmurné myšlenky, brzy jste si uvědomila svou chybu, neublížíte své holčičce, ale do budoucna buďte opatrnější.

33. otázka:

Dobrý den, píšu vám, protože vás uznávám jako někoho, kdo opravdu ví, co dělá a astrologii, magii a celkově duchovnu se nevěnuje kvůli komerci. Ráda bych Vás poprosila, jestli byste mi nemohla doporučit kvalitní kartářku z olomuckého kraje a neposlala kontakt, byla bych vám moc vděčná. Nerada bych totiž naletěla nějaké paní, která mě třeba něčím vyděsí a přitom ani neví o čem mluví. Děkuji moc.
Anna 5.8.2008

Odpověď:

Kontakt Vám dát nemohu, protože žádnou kartářku z olomouckého kraje neznám. Dejte na doporučení svých známých.

34. otázka:

Ahoj
Chci se zeptat jestli ještě pomáháš lidem v nesnázích ? .. Mně se posledního pul roku dějou divné věci a taky se mi nějak rozhodilo zdraví ..zhoršily chronické nemoce (krk,jícen,nadvarle) a něco podivného s nervy (třes celého těla, brnění končetin, problémy s očima (jiskření,mžitky,vlnění obrazu při pohledu levim okem a suché oči) pak ještě různé pálení kůže na stehnech nad koleny .. škrábání trička na břiše a další divnosti. Taky se mi doma nějak začali ukazovat duchové (beru to že mam asi už halucinace ..občas vidim koutkem oka jak se něco míhne a má nová spolubydlící prej viděla někoho sedět na posteli (v prázdném domě jsme slyšel otevřít šuplík v kuchyni a nebo skřínku v kuchyni jako by tma někdo byl a když jsme tma vběhnul nikdo tam samosebou nebyl atd.. a celkově je vše divné a nevim co dělat ..hlavně to zdraví bych chtěl dát do pořádku a nevim jak .. po kolečku s doktory chodim k lečitelce a na su-jok a taky 2 roky na homeopatii konstituční .. a začínám mít pocit že to na mě z nějakého důvodu asi nefunguje .. po takové době a žádný výsledek :-( .... ale moc na mě nefungujou ani léky od doktorů prostě jsem jak v pasti ..něco mě chce rozdrtit nebo nevim co se děje a co mam dělat ... už nevim kam jít pro pomoc .. Mohla by jsi mi prosím nějak pomoci .. já to sám nedokážu asi
pokud by jsi měla čas a sílu se na mě podívat tak ti vkládám do emailu i fotku toho domu a moje fotky .. jestli ti to pomůže Předem děkuji za rady
Petr 5.8.2008

Odpověď:

U Vás je toho víc, potřebujete se kompletně srovnat, pochopit. Každá nemoc je výkřikem duše, tam by se mělo začít. Lékaři zachraňují už jen to, abyste vůbec fungoval, alew to není dobré. Potřebujete se chytit jednoho konce provázku a postupně rozvazovat jeden uzlík za druhým, ne polykat prášky. S bytostmi jemnohmotného světa byste komunikovat měl, když Vás oslovují. Tohle nejsou náhody, jen na to ale možná ještě nejste dostatečně připravený. Ale i tento čas přijde. Je toho ale před Vámi ještě hodně.

35. otázka:

Ahoj Wahlgrenis,
citala som si tvoju stranku a ani neviem ako som sa k nej vlastne dostala. Neviem ci este radis ludom alebo uz nie lebo vsetky clanky co som si nasla su z pred roka. Ale bola by som rada aj by si mi mozno pomohla. Skratim to:
S priatelom sa snazime o babatko ale nako nam to nejde aj ked je to iba pol roka co sa pokusame ale jeden maly problem je, ze mame pomale spermie a iba 20 % su dobre. Neviem aky problem mam ja lebo som sa este nedala vysetrit. Jednej noci sa mi prisnilo asi pred dvomi mesiacmi, sedela som na neakej lodke a vedla mna sedela neznama zena a ta mi povedala, ze som tehotna a cakame dvojicky. V tom sne som to neako moc prezivala az som si myslela, ze je to vazne tak. Od toho sna na to stale myslim je to divne ale uplne si to pamatam. Neviem ci je to neaka predzvest ale vacsinou sa sny vysvetluju inak ako sa snivaju. Zaujimam sa o vestbu aj som uvazovala ci niekam neskocim ale tiez sa toho dost bojim aby mi nepovedali nieco zle.
Dakujem za odpoved Stanislava 5.8.2008

Odpověď:

O spermie nejde, ale o to maličké, které k Vám má přijít. Spermie řeší lékaři, kteří si myslí, že miminko se narodí, když se spojí spermie a vajíčko. O těch dalších věcech ale mlčí. Bez nich se miminko nenarodí. K Vám se miminko chystá, to zastavení, kterým si právě procházíte, by už mělo pomalu končit. Hodně jste pochopili. Jestli u Vás stále bydlí láska, nezkoumejte nic jiného, miminko už není moc daleko. Bude to už velmi brzy.

36. otázka:

Dobrý den,

je mi 17 let a už rok mám problémy jako strach z lidí fobie s uzavřených prostorů a hlavně fobie s autobusů. Dřív sem nikdy takové problémy
neměla nejednou z ničeho nic se tyto problémy objevily už sem s toho vyčerpaná musela jsem přerušit studium protože mi ten autobus dělá opravdu
problémy. Cítím se tam hrozně slabá bojím se že budu zvracet přitom sem nikdy nezvracela začnu se potit a sem hrozně v křeči nemůžu se ani hýbat a
rad či ani nechci protože jak mile se pohnu tak se mi udělá špatně taky mám hlad ale nemám chuť k jídlu spíš je to možná je to i nechuť.Už mě to opravdu trápí a už bych moc chtěla začít chodit do školy a být v pořádku.Teď už teda mezi lidi chodím a je to lepší už trochu žiju ale autobus je obrovská
překážka třeba dva kilometry autobusem jedu ale potřebovala bych co nejdřív jet do Prahy a to je od nás čtyřicet kilometrů jako hrozně chci ale mám
prostě strach že se tam pozvracím a nebo něco že se stane a co ty lidi jak na mě budou koukat,co když mi řidič nezastaví?takovéhle mám otázky prosím mohla by jste mi něco poradit budu moc vděčná.děkuji za odpověď. Adéla 29.7.2008

Odpověď:

Vůbec se nedivím tomu, co prožíváte. Vy jste v některím ze svých minulých životů zemřela udušením v dopravním prostředku. Tehdy to byl ale cílený plán od člověka, kterému jste věřila. Snad on dal přednost jiné ženě a Vy jste se už v tu chvíli nehodila, proto vymyslel takový zákeřný plán. Ale smrtí nic nekončí, naopak dochází k hlubšímu pochopení problému. Bylo by dobré pokusit se spojit s duší tehdejšího partnera, abyste pochopila, o co tady šlo. Pokud z toho máte strach, jistě Vás na správnou cestu navede schopný terapeut. Každopádně je tady pozitivní posun, Vy byste se měla svého problému brzy zbavit.

37. otázka:

Dobrý den Wahl,
už jednou jsem psala, ale dotaz k Tobě neodešel. Mělo to tak být. Nicméně bych potřebovala objasnit a upozornit, kde dělám chybu. Stále ve svém životě potkávám zadané muže, tedy po odchodu od manžela před 4 lety. Ani nevím, zda mám potkat tu svou druhou polovinu na další prožívání a posouvání se v životě... Ten poslední ve mě ještě hluboce zůstává, ačkoliv po určitých kineziologických sezeních, to už tolik nebolí. Nekontaktujeme
se, ale občas potkáváme. Mám s tímto posledním mužem ještě něco prožít teď nebo ještě někdy v budoucnu, A prosím ještě o vysvětlení mého problému s dechem. Jsem blíženec a vzduch jako takový miluji. Miluji létání ve vzduchu, vítr ve vlasech, jeho vůni, patří ke mně. Poslední dobou mám ale velký problém se jakoby dodýchnout. Snažím se myslet na cílené hluboké dýchání, ale nemám jej zautomatizované a tudíž mám opravdu problém. Můžeš mi vysvětlit co se děje? Děkuji za odpověď a pěkný zbytek dne Romana 28.7.2008

Odpověď:

Tvé dýhání souvisí s nedokončený partnerským vztahem. To byl člověk, za kterého bys dýchala, ale s jeho odchodem on si vzal kus toho Tvého dýchání. Potřebuješ se od něho doopravdy odstřihnout, on si tě nezasloužil. Poděkuj za všechno dobré i zlé, co mezi Vámi bylo, ale hlavně mu přej lásku, pusť ho do života. Nikdy Ti nikdo nepatří a jestli on se rozhodl jít dál bez Tebe, musíš tohle jeho rozhodnutí respektovat. Nesmíš si ho ks obě uvazovat, to nemá smysl. Ale dýchat opravdu potřebuješ. Neotálej s tímhle rozhodnutím.

38. otázka:

Dobrý den, mám velkou prosbu.Mám sestru, je jí 19 let. Zhruba tak od 15 pravidelně křičí ze spaní o pomoc a to opravdu křičí. Je to až hrůzostrašné. Myslíte, že by jste jí dokázala pomoct? Děkuji moc. Kristina 28.7.2008

Odpověď:

Během snů se jí zobrazují minulé životy, kdy velice trpěla při porodu. Měla se jí narodit holčička, ale ona věděla, že jí nezůstane, měla být použita k nějakým rituálním procesům. Proto byla tak nešťastná, věděla, že si ji nikdy nepochová. Bylo toho v ní moc, co chtěla ze sebe vykřičet. Otěhotněla proti své vůli, nebyla v tom láska, miminko jí nemělo zůstat. Navíc věděla, že se pak brzy musí přestěhovat do cizího města, aby se o její minulosti nikdo nedozvěděl. Vnímá obrovskou neůdvěru k mužskému světu,vnímá zradu, kterou musela prožít. Tady by se mělo postupovat přes pochopení všech zúčastněných, ale je to hodně složité. Spíš bych doporučila regresi a tento její hrůzostrašný zážitek se pokusit nějak eliminovat.

39. otázka:

Dobrý vecer pani Wahl, zhruba pred 3 lety jsem dostala z prace v mrazicim boxu zapal mocoveho mechyre ktery se ale tezko lecil a lekari mne moc ani nevedeli lecit,protoze jak rikali neznali puvod mych potizi.Zapal moc. mechyre mi nejak vylecili ale zustali mi pocity plneho moc. mechyre a nutkani.Mnoho krat jsem sla na zachod zbytecne,tezko se mi usinalo,neustale mne tyhle pocity sprovazeli temer pul roku.Lekari skouseli leky nic nepomahalo,vysetreni nic neprokazalo.Az na poslednim vysetreni Ct neco ukazalo ze neni v poradku a na zaklade tohohle jsem sla lezet do nemocnice kde se zaobiraji hormonmi.Nerozumi jse presne do toho ale zjistili ze nejakeho hormonu nadledviny mam nadmerne.Dali mi leky ktere mi pomohli k lepsimu ale uplneho zdravi jsem nedosahla a to mne dodnes trapi.Pocity a nutkani presli,ale musim hodne pit a davat si velky pozor na pruvan,zimu atd..Snazim se vyvarovat vseho co by mi mohlo skodit aj hodne piju,ale i presto citim ze nejsem uplne zdrava a citim ze mne ty moc. cesty porad bolej jen ne uz tak intenzivne.Vim ze se nemuzu zaradit mezi zdrave lidi a to je moje velke prani.Uz nejsem takova zdrava jak jsem byla nez mi to vsechno zacalo a chtela bych opet naplno zit a mit zdravi jak predtim.Jeste bych chtela dodat,kdyz jse mi zacal ten zapal,prave jsem prochazela rozvodovy, rizenim ktere bylo hodne tezkym obdobim a urcite mi to taky nepomohlo.Prosim vas jestli mi dokazete nejak pomoct,budu vam moc vdecna.Dekuju Martina 27.8.2008

Odpověď:

Ve Vás je obrovská nedůvěra v budoucnost, nevěříte, že Vás ještě může něco pěkného potkat. Stáhla jste se do sebe a nechala jste otevřená vrátka pro všechny Vaše smutky. Nic hezkého se do Vás nedostane, všechno pozitivní má vstup zakázaný. Potřebovala byste se přeprogramovat, zase bude dobře, tomu ale musíte sama uvěřit. Jedna strana Vašeho těla je sice jakoby nemocná, ale ta druhá s Vámi chce komunikovat, Vy ji ale neposloucháte a raději jdete cestou lékařskou. Zvažte také, zda rozvod máte v sobě zpracovaný zcela jasně a čistě. Nesmíte si nechávat do budoucna žádné výčitky a trápení, ani slzy... Všechno musí jednou provždy ven. Dopředu se dívejte s vírou v lepší zítřek.

40. otázka:

Milá Wahlgrenis,předem Vás zdravím.Myslím že jste velká duše která má vhled který já postrádám a proto Vás prosím o radu.Měla jsem zvláštní období v kterém se mi valily do hlavy informace,dalo by se říct že jsem se zbavovala strachů a bylo mi nějak naznačeno poslání.Moc se mi tomu nechce věřit,mám pocit že mi přeskočilo když se koukám naspátek.A mám k tomu důvod,poněvač mé tělo apsolutně vyčerpané odmítlo vstát a jít do práce.Nikdy jsem takto fyzicky neselhala a v téhle práci se mi líbí.Něco mí říká že tam to pro mě skončilo.Prosím,podívejte se na mě,já už udělala hodně "špatných" rozhodnutí.Díky Romana 27.8.2008

Odpověď:

Člověk by se měl naučit žít jako kladný hrdina, měl by přestat dělat špatná rozhodnutí, neměl by lhát, krást, nenávidět. To všechno se totiž zapisuje a když potom někdy něco chceme, všechno tohle špatné se obrátí proti nám, a my prostě nevstaneme. Na chvíli jsme zenhybněni, zastaveni, abychom pochopili, kde byla chyba. Možná nám to dojde hned, možná za chvilku, ale i to je dobře. Poslouchej své tělo, co říká, co naznačuje, jistě pochopíš, že nekonečně opakovat stejné chyby se nedá.

41. otázka:

Dobrý den, zabrouzdala jsem na Vaše webové stránky a velmi mě zaujaly. Měla bych na Vás prosbu. Před rokem jsem se rozvedla a začala žít s přítelem, ale za tu dobu se stalo spoustu věcí, řekla bych i záhadných. Je to jak by se proti nám všechno zlo sneslo. Stala se mi tako věc. Před rokem jsem měla vidění. Myslela jsem že to je psychického rázu a tak jsem se šla léčit, jenže spousta z věcí co jsem viděla, se děje. Neumím si to vidění dodnes vysvětlit a pořád nad tím přemýšlím. Dokonce jsem v té době i zlo cítila a dovedla jsem vidět lidi jací doopravdy jsou. Nevím jestli to byly mé představy nebo to bylo možné skutečně. Teď už tyto stavy nemám, ale nějak jsem se změnila. Jde především o můj vztah s přítelem.Neubližuji mu. Veronika 17.7.2008

Odpověď:

Všechno je skutečné, o nicem nepochybujte. Nechávejte se vézt vlastní intuicí, ještě se budou dít věci...

42. otázka:

Milá Wahlgrenis,
uz dvakrat jsem narazila na tve stranky, vzdy to bylo nahodou, nehledala jsem nic s touto tematikou, ale tak to byva. Jestli opravdu vis, tak se muzes podivat kdo jsem,byla etapa meho zivota, kdy jsem se hodne zabyvala vecmi, ktere jsou ti blizke.Nemam ale ty schopnosti.Vis take, ze jsem se snazila lidem v ramci svych moznosti pomahat. Dnes ziji jiny zivot, trosku materialni starosti a take trosku snaha pomoci me dceri naucit se jazyk otce a moci s nim komunikovat mne privedly do jineho prostredi.Bylo to tezke, ale nelituji.Nakonec se stejne vsechno vyvinulo tak, jak jsem chtela nebo touzila?Asi spis chtela,vetsinou dosahnu toho, co chci, stoji to sice velke usili, ale ja rada bojuji, jsem vodnar.
Ve vztazich ale jsem naprosty bridil. Myslim tim predevsim vztahy milostne.
Ale o to nejde. Ma matka umira. Leta jsem s ni komunikovala po telefonu, navsteva jednou v roce, vzdy kdyz jsme byly delsi dobu spolu, neustala jsem to.Vim o co jde, vzdy jsem to vedela, snazila jsem se, ale nebyl jsem schopna.vzdycky mne "dostala". A i kdyz jsem se drzela, stejne zustal pocit horkosti. Pred lety jsem podstoupila regresi kvuli memu strachu z vysek a bylo jasno.Snazila jsem se pak davat najevo lasku a porozumneni, ale od srdce to neslo a hlavne nemela jsem a to vlastne nikdy , nijak zvlastni potrebu k osobnimu kontaktu. Vzdy jsem udelala, co bylo potreba, zaridila jsem a zorganizovala, telefonicky pres celou evropu zarizovala, to ano.
Mozna jsem svuj ukol nesplnila, vzdyt jsem si svou matku vybrala, ja nevim. Ma sestra je s ni uz 5 dni, maminka nemuze umrit i kdyz cely zivot si vsichni mysleli, ze ma slabe srdce. Ma temer neprostupne bronchy kvuli karcinomu, ktery je temer uzavrel,vysoke horecky a ma sestra je u ni. Ja ne.
Mam smisene pocity. je mi ji strane lito, v patek, pred 6 dny jsem za ni v hospici se svou dcerou byla a myslim, ze uz moc nevnimala, jakoby za mlhou, ale rozloucily jsme se s ni. Pro mne je to 3 hodiny tam a dalsi zpet. Ja k ni nemam zadne negativni myslenky, vubec, ale nemuzu najit tu pravou bolest.
A to jsem temer zapomnela na to, ze mne shodila z okna a ja se napichla na ozdobnou mriz na plote. Je toho vic, ale staci. Porad. Diky. Vlasta 17.7.2008

Odpověď:

Všechno se děje tak jak má, nic není náhoda... Mnoho dalších věcí ještě pochopíte.

43. otázka:

Milá večer,
na vaše stránky jsem před časem zabloudila jak jinak než "náhodou"! Dnes jsem uvítala možnost svěřit se někomu,kdo nehledí na člověka
jako na blázna, pokud si jako blázen člověk připadá. Kde začít.. aby to mělo hlavu i patu?! Do té doby než jsem se sama stala maminkou, měla jsem pocit, že se znám a znám i místo kam patřím.. Narozením dcerky se mi paradoxně rozpadl svět pod nohama. Najednou jako by vše před touto radostnou událostí neplatilo a ocitla jsem se naprosto v novém nepoznaném světě a lidé, které znám odjakživa poznávám z jiných stránek.
Asi nejvíc se mnou zacloumal fakt, že jsem si začala uvědomovat jak moc mi v životě schází a scházela maminka..mám maminku,ale maminku,
která sama hledá a nikdy pro mě nebyla tou maminkou oporou..tím teplem domova. Nejenom to, celkově jsem začla vnímat celou naší rodinu velice
kriticky a všechny špatné věci vypluly na povrch a já je vnímám víc než kdy jindy. Začla jsem se v tom ve všem ztrácet a ztrácet pevnou půdu pod
nohama, na jednu stranu vidím všechna ta rodinnná stigmata..na stranu druhou nevím jak se jich sama zbavit. Je to k zbláznění, vše to ve mně vře a občas nezvládám nával vzteku a vybíjím si zlost samozřejmě na bezbranném dítěti - nenávidím se za to! ale sama si už nedokážu pomoci. ..lehký nástin momentální situace.
Dostala jsem se dvakrát po sobě v krátké době do děsivé situace, kdy jsem se bála o život jako nikdy předtím - byla jsem vystavena nebezpečí úderu blesku. Díkybohu přežila a svědomí zpytovala. Bloudím... Vlastně ani nevím co bych potřebovala slyšet. Ale hodně by mi pomohlo slyšet něco od člověka,který "tomu" a "jim" rozumí víc. Děkuji. Mějte se hezky. S pozdravem. Jana 16.7.2008

Odpověď:

Nekritizujte, jen přijímejte to, co se kolem Vás děje. Možná dojde k výměně lidí ve Vašem okolí, ale Vy zůstaňte takovou, jaká jste. Nepokoušejte se přelít do nějaké formy, která by se líbila Vašemu okolí.

44. otázka:

Milá Wahl,
poslední dva roky se potácím z extrému do extrému, vím, že za spoustu věcí si můžu sama a hodně o sobě pochybuju, o své hodnotě, o svém životě. Od loňského roku se s manželem pokoušíme o miminko, přestože jak to podle všech zdravotních vyšetřeních vypadá, jsme zdraví, stále se nedaří. Přemýšlím o možnosti jít teď v srpnu na první pokus umělého oplodnění. Do toho se v mém okolí objevilo pár lidí, kteří mi chtějí škodit pomluvami. Témeř každý den přemýšlím, jak se z tohoto kolotoče dostat.
Je to zvláštní, sama pracuju v poradenství, jsem tu pro lidi, dávám jim energii a sílu jít dál,ale sama se sebou si zřejmě nevím rady a jsem bez energie.
Chtěla bych tě proto požádat o pomoc. díky Lenka 16.8.2008

Odpověď:

Zatím to na miminko nevypadá, jste příliš oslabeni spoustou jiných věcí, které musíte řešit. Jsou tady věci materiálního rázu, ale také vliv okolí, zhoršená komunikace s lidmi, s kterými se stýkáte. Hodně s tím bojujete a to Vám bere spoustu sil. Potřebujete se opět sladit na pozitivní vlnu, pochopit tu krásnou cestu lásky. O ničem nepochybujte. Nepouštějte se do umělého otěhotnění. Miminko se u Vás objeví rychle, že tomu ani nebudete chtít uvěřit.

45. otázka:

Dobrý den,

mám velkou prosbu, jak komunikovat s duší nenarozeného dítěte? Děkuji líba 15.7.2008

Odpověď:

Jsou to dvě otázky. S duší miminka, když už je v bříšku nekomunikujeme, jen si s ním povídáme, hladíme ho, zpíváme mu atd. Ale pokud se ptáte na komunikaci před početím, tak tam je třeba komunikovat přes osobní ochránce, ti Vás navedou na dušičku budoucího miminka a přes ně se můžete dozvědět spoustu důležitých informací.

46. otázka:

Možná můj dopis bude roztržitý a nebude stát vůbec zato,přesto mi pomůže ho napsat praávě vám,aby se mi ulevilo.
Od začátku prázdin se začínám cítit být jiná. Nevím, snad je to věkem, snad je to přibýváním životních zkušeností. Nikdy jsem nebyla náladová,teď nálady ve mne hrají.. Dostávám se do situace, kdy jsem zatoužila mít ještě další dítě. Mám dvě a dokonce jsem Vám kdysi psala o tom, jak jsem si chtě nechtě musela odepřít třetí dítě. Od těch dob toho lituji téměř denně. Letos ovšem tento tlak na mne dolehl tak silně, že je téměř se mnou srostlý. Když jsem se svěřila manželovi i kamarádům, každý si ťukal na čelo, že jsem ochotna vyměnit pohodlí a pohodlný život za dítě. Stavy, které prožívám, asi nikdo nepochopí. Tolik toužím napravit chybu, často se mi derou slzy do očí. Raději mám dát přednost nootbooku, který by mi manžel rád koupil k narozeninám. Já však toužím po obětí, dávat lásku. Vymohla jsem si alespoň souhlas manžela na nějaké domácí zvířátko, třeba papouška. Chtěla bych varovat všechny ženy, které se rozhodnou odepřít dušičce, tedy dítě vstup na tento svět. Vnímám to jako trest. A tento trest mě sužuje už skoro 15 let.
Emoce se mi vyhrocují, dělám v sobě pořádek. Dnes mi nekotrolavotelně vyhrkly slzy, před manželem i kamarádkou. Nedokázala jsem udržet svůj soukromý svět na uzdě. Začínám se bát o své milované, cítím obrovskou zodpovědnost na každém rohu. Snad je to tím, že pracuji s malými dětičkami ve školce. Nesmírně mne ta práce naplňuje a přesto mi nestačí. Zjišťuji, že potřebuji dávat lásku čím dál tím víc. ZjišTuji, že mě ubíjí tahle bezvýchodná realita, s kterou se setkávám ohledně společnosti všude..,přes televizi,internet.... Dnes se mi dokonce stalo,že jsem se v obchodě usmála doširoka na neznámého muže. Zarazil se a zeptal se mne: "Známe se?" Já jsem odpověděla: "Ne." Řekl, že je to netradiční, když se na něj usmívá někdo cizí tak upřímně a nezjištně. Dělávám to všude a pořád. Nechci Vás, Wahlgrenis, nějak zatěžovat, prostě píšu jen co mám na srdci, jen si ulevuji. Možná je to sobecké, ale já jsem cítila,ž e Vám to mohu napsat, že to pochopíte.
A ještě jsem se chtěla zeptat. Myslíte,že mohou existovat dvě reality vedle sebe ve stejném "čase"? Nevím, jestli tu otázku zcela pochopíte. Prostě se mi stala věc, že jsem tvrdila všem přátelům a manželovi, že jsem manžela viděla v určité situaci, předváděl mi určité zboží, hovořil o něm a náhle to zboží nelze naleznout, on si nic nepamatuje, přátelé se mi smějí, že jsem měla sen. Já však vím, že to sen nebyl. Jsem si jistá tak, jako že píši tento meil. Připadám si jako blázen, který viděl ducha a nedokáže vysvětlit, že opravdu je. Tak mne napadla myšlenka dvou realit nebou jakýsých "souběhů časů". Neumím si to jinak vysvětlit. Nechci Vás unavovat dalšími drobnostmi a celkem nijakým dopisem. Jen jsem ráda, že si ho snad přečtete a možná mě v duchu, v soukromí trošičku pochopíte. Kamila 31.8.2008

Odpověď:

Souslednost dějů je přirozený jev a souvisí s příchodem roku 2012. Nezaznamenají to ale úplně všichni. Člověk může být najednou na více místech, i když to zní zcela nelogicky. Doporučuji knihu J. M. Maška - 2012 Zlatá brána otevřena.

Drahá Wahlgrenis,
dovol mi, abych Ti poděkovala..
Odpovídala jsi na mou otázku číslo 16 v podzimní konferenci.
Ani nevíš, kolik naděje, štěstí a radosti jsi vnesla do našeho života..
Psala jsi, že k nám přijde přirozenou cestou zdravý a krásný chlapeček.
Nic víc si člověk v životě nemůže přát.
Dodala jsi nám víru, kterou jsme nyní oba moc potřebovali.
Budeme trpělivě čekat až si k nám dušička najde cestu a snažit se souznít s láskou, přírodou a pokorou...
Moc Ti s manželem děkujeme a přejeme ať jsou Tvé dny plné lásky a sluníčka ..
Jana a Vojtěch 08.11.2008

Dobrý den ,
Nejdříve bych Vám chtěla poděkovat za odpovědi (offline konference 4.11., 3. otázka).
Je to už déle, co nás s dcerkou budí krásné přívětivé teplo, nejprve jsem se strašně bála, protože vždy u toho strašně praská,křupe nejen nábytek.
Je strašně zvláštní, že vždy se to děje, až když tvrdě usne můj manžel.
Tento rok byl a je pro nás samá změna po duchovní stránce, ale není to jednoduché.
Než jsem probuzená, strašně mi začnou hučet/pískat uši a bolet hlava.
Jednou před spaním, když jsem si rovnala myšlenky a prosila pokorně za ochranu, jsem cítila tak velké teplo, že jsem byla tak sražena na kolena a tak se mi chtělo plakat.
No nevim jak bych to popsala,bylo to hezké, hladivé plné pochopení...
...do té doby jsem to nikdy nezažila, byla to taková síla.
Ještě párkráte jsem to zažila, ale né v takové síle.
Moc o tom nikde nemluvíme, protože když jsme se zmínila, tak jsem byla odsouzena a prohlášená za blázna a hned by dcerku všichni dávali na psych. atd.
Když jsem hledala odpovědi poprvé a naposledy u silně věřícího člena rodiny, tak jsem byla odsouzena, že je to Satana a padlej Anděla a že to církev ...atd.
Dík už ne .!!!!
Dcerka často hovoří o Andílcích a před spaním né pokaždé k nim promlouvá
a prosí je /když to slyšíme chce se nám plakat dojetím, jak na všechny myslí/.
Dcerce na jaře budou 3 roky, je strašně vnímavá a často nás překvapuje, co chce vědět a co ví.
Hlavně jí zajímá, jak přišla na svět a povídá nám, jak byla v pupíku u maminky.
A stále chodí za manželem a chce strašně bráchu.
Také to, co maluje, je to strašně zvláštní, jak domaluje hnedka na to přikládá ruce a musíme to vystavit v pokojíčku.
Na Vás mám otázku: Jak to cítíte a co bych měla vědět.
Děkujeme Veronika 13.11.2008

Milá Wahl,
chtěla bych ti poděkovat za odpověď v offline konferenci (dotaz č.44).
Protože jsme s manželem absolvovali další testy, jejichž výsledky nejsou dobré
a šance, že bychom mohli mít své miminko i přes možné umělé oplodnění je téměř nulová, je pro mě tvoje odpověď jako takové malé světýlko, naděje tam někde uprostřed cesty.
díky moc za povzbuzení :-)
Lenka 10.12.2008

Drahá Wahlgrenis,
ráda bych se s Tebou podělila o tu nejkrásnější novinku mého života.
Miminko si k nám našlo cestu!
Včera jsem byla na první kontrole a zatím vypadá vše v pořádku.
Viděla jsem už i malé tlukoucí srdíčko.
Byl to ten nejkrásnější zážitek.
Chtěla bych Ti ze srdce poděkovat, protože je to i Tvoje miminko.
To Ty jsi nám k němu pomohla, když jsi v offline konferenci 4.11. v otázce č. 16 napsala, že k nám přijde přirozenou cestou zdravý chlapeček.
Byla jsem už ze všeho zoufalá, smutná a doktoři nám nedávali šance na přirozené početí.
Věděla jsem ale, že umělé oplodnění není nic pro nás.
Vnitřně jsem věřila, že se jednou miminka dočkáme, Tvá slova mě posílila a uklidnila.
Každé ráno jsem si je opakovala a večer se za mimiko modlila.
Děkuji!
Chtěla bych teď být nejšťastnější a radovat se a těšit se na toho našeho andílka.
Doktoři nás ale nastrašili a tak se moc bojím, aby bylo miminko v pořádku.
Manžel měl totiž špatnou morfologii (abnormální tvary) spermií, bylo pro nás obtížné otěhotnět a když se to povedlo, došlo k potratu v časném stádiu..
Já si ale myslím, že to bylo pro nás spíše takové zastavení a upozornění, že bychom měli trávit více času spolu v klidu a všímat si důležitých věcí.
Myslím si, že jsme to pochopili a posunuli se zase o kousek dál na té pomyslné cestě a v podobě miminka k nám přichází odměna.
Ráda bych si těhotenství užívala a přenášela na miminko jen krásné pocity
a vyhnula se zbytečným vyšetřením, které nám způsobí jen stres a napětí.
Děkuji za vše, co pro nás všechny děláš.
Mám Tě moc ráda a Tvé stránky jsou pro mě zdrojem poučení, moudrosti a lásky.
Těším se také až jednou navštívím Tvůj atelier.
Děkuji a přeji Ti nádherné dny plné lásky a štěstí.
Jana 09.01.2009