Narodila se Dáša do roka a do dne?
Otázka: Milá Wahlgrenis,
moc děkuji za odpověď.
V poslední době mám takový trochu provinilý pocit, že ti "opět" píšu.
Ale to, co jsi napsala o mé kolegyni, dost souhlasí
a ona mě poprosila, zda bych se tě nezeptala ještě na dvě věci.
Ta první se týká jejího současného manžela.
Chtěla by vědět, zda pro ni byl někým významně blízkým v některém z minulých životů.
Nebo zda to nebyl právě ten muž, který šel do vězení a kterého tak milovala.
Protože mají spolu velmi silné citové pouto.
Druhý dotaz se týká částečně její dcerky Dáši
a částečně bývalého "skoro" tchána mé kolegyně.
Abych vše vysvětlila: kolegyně má tchyni a té umřel přítel na rakovinu.
Měla ho prý hodně ráda. On zemřel 25.11.1999.
Do roka a do dne se jí narodila Dáša (26.11.2000).
K babičce má vnučka hezký vztah a mou kolegyni zajímá, jestli ti dva
- tedy zemřelý přítel a vnučka nemají v duchovním světě nějakou souvislost.
Dáša byla pokřtěna na Jenovéfu.
Zvláštní jméno v dnešní době, že, ale tak se jmenovala kolegynina babička a také babička jejího manžela.
Kolegyně tvrdí, že někdy, když poprosí svou babičku (která je již mrtvá) o pomoc,
tak se jí pomoci dostane.
Tvrdí, že někdy se na ní navalí takový uzel problémů, že neví jak z toho,
ale babička jí pomáhá tím způsobem, že Jitka ví, jak ten uzel začít rozmotávat.
Hraje pro ni také roli tato osoba?
Vím, ptám se hloupě.
Je jasné, že ano, už jen proto, že to kolegyni napadlo, musí na tom něco být.
Víš, Wahlgrenis, mě by také zajímalo, jak funguje jedna věc.
Ví se, že na život v hmotném těle čekají miliony duší a to často velice dlouho, než je příznivá doba a situace.
Je ale tato doba nějak ohraničená, či určená?
Jak to, že někdo se převtělí například za 20 let a jinému to trvá 400 nebo 700 let?
Tak, jak jsem psala o Perchtě, jsem už trochu vychladla a na žádnou regresi jsem nešla.
Snad jsem ten fakt v hloubi duše respektovala a nechci lámat přes koleno nic, co by mi ublížilo.
Neradila jsi mi podstupovat hypnózu a neradil a něco podobného mi řekl i pán,
který si myslím, že je duchovně dost vyspělý (myšleno v našich řadách).
Perchta by toho byla krásným příkladem - jak to, že to trvá tak dlouho, než se rozhodla sem, zase přijít?
Co jí omezilo přijít dřív?
Děkuji Ti a zdravím svého rádce :)
Marka
Odpověď: Milá Marko,
ke Tvé první otázce, jak to bylo s manželem kolegyně v minulosti, mohu jen potvrdit,
že to byl právě ten muž, kvůli kterému se dostala na tu špatnou cestu.
Velice ho milovala, nikdy ho vlastně milovat nepřestala, i když fyzicky patřila jiným.
Ovšem jejich lásce nebylo tenkrát přáno...
Dnes by měli společně prožívat úžasný vztah.
K dalšímu dotazu - do roka a do dne..
To není jenom z Lomikara.
Občas se i v reálním světě přihodí něco podobného.
Může probliknout ve vteřině smrti jako přání dotyčného, že by se sem ještě jednou rád vrátil.
A proč ne právě do roka a do dne...
Taková přání zvlášť v těchto chvílích se plní.
Přítel tchýně byl jistě za svého života velice příkladný člověk.
Vnímám jeho energie a myslím, že je dobré, že nyní existuje v ženě.
Jeho duše je totiž sice prakticky mužná a rázná ve svém rozhodování, ale na druhé straně také nesmírně něžná.
S tím mohl mít jako muž problémy.
Nyní má možnost podívat se na svět jinýma očima.
To je moc dobře - pohledy by se měly podle mého střídat.
A třetí otázka?
Jak to je s návratem na svět?
Možná jsem to tady už také někdy psala, ale já se nenechávám inspirovat knihami.
Je toho napsáno hodně - nebudu nikoho jmenovat.
Názory na tuto otázku jsou hodně rozdílné.
Já mohu jen uvést to, co mám jako reálnou odpověď z "jiného světa".
Člověk, který odejde z tohoto světa, je pravidelně konfrontován se svými skutky.
Takový poslední soud.
Je mu promítnut jeho život skoro jako film, kdyby si třeba na něco nepamatoval.
Pak už další vývoj je diskusní.
Duše by měla přiznat, co se nepovedlo, co zamýšlela udělat jinak.
Ale především jde tady o nápravu všech špatných skutků.
Může to být několika způsoby:
O čestné funkci bych mluvila v případě,
kdy si někdo musí "odpracovat" určitý počet let (desetiletí, staletí) jako anděl strážný.
Většinou v této roli hlídá někoho ze své rodiny nebo někoho, na koho byl za života hodně fixován.
Na to není pravidlo.
Záleží spíš na citovém poutu.
Když nikdo takový pro dotyčného dobrovolně nepřipadá v úvahu
- třeba mohl člověk zanevřít na celý svět, nikoho vlastně nepotřeboval -
pak je mu někdo určen.
Záleží, jak dobře plní tuto roli.
Když ale "nemá na to", aby byl dobrým andělem strážným,
přichází znovu na svět.
Může se narodit jako člověk s tím, že by měl pokračovat v plnění svého karmického úkolu.
Špatné skutky se musí vždycky něčím zaplatit...
Setkala jsem se už také s tím, že podoba člověka není vždy jistá.
Pokud člověk má za sebou hodně špatný život, není hoden stát se člověkem.
Dostává šanci jako nižší druh.
Je to sice krok zpět, ale pro jeho vývoj nutný...
Jak to je přesně s počtem let, to vysvětlit neumím.
Záleží ale jistě na tom, jak hodně ta duše je přizpůsobivá, jak hodně na sobě pracuje.
Někdo se muže narodit ještě jednou za života svých blízkých, někdo až po dlouhých staletích.
Zvláštní kapitolou jsou sebevrahové.
Ti jsou dlouho poutáni k místu, kde svůj život ukončili.
Čekají na "osvobození" od lidí.
Svůj nedobrý skutek si uvědomí prakticky hned v okamžiku svého skonu.
Ovšem nemohou dál růst, nemohou se vyvíjet.
Čekají, až jejich přítomnost někdo zaregistruje a usmíří je s tímto světem.
Do té doby se sami snaží na sebe nějak upozornit - moc prostředků nemají.
To jsou ty prokleté domy, lesy, kde straší, podivné skalní útesy atd.
Duše teprve ve chvíli, kdy splní svůj úkol "jinde", kdy ví, že došla k okamžiku,
kdy zase může zrát jako člověk v pozemském životě, čeká na svoji příležitost.
To je to období, kdy si vybírá své budoucí rodiče.
Tohle není náhodná volba...
Ahoj Wahlgrenis,
děkuji Ti za ochotu a dlouhou odpověď.
Přeji pěkný a veselý den.
Marka 02.12.2004
© Wahlgrenis
02.12.2004
