Oblíbené datum?
Otázka: Vážená paní Wahlgrenis,
máte také nějaké své "oblíbené" datum v roce, které byste nejraději celé prospala?
U mě je to právě dnešek, t.j. 26. říjen.
Před 13 lety jsem se 26. října 1991 vdávala (nebyl to vůbec příjemný zážitek).
26. října 2001 před 3 lety jsem se kolem poledne už definitivně, po táhlých problémech, s manželem rozešla.
Ten samý den navečer 26. října 2001 před 3 lety jsem se seznámila s mým současným přítelem
(ale trvalo samozřejmě ještě nějaký čas, než jsme spolu začali chodit, ten večer jsem byla v dost špatném psychickém stavu).
Dnes, opět 26. října, jsem právě absolvovala stání u soudu s mým bývalým manželem,
a zase se cítím dost špatně a nemůžu to ze sebe setřepat.
Takže, nesnáším 26. říjen.
Vám, i ostatním, přeju, ať Vám ten "Váš den" (pokud nějaký máte),
vychází aspoň na jaro, kdy se člověk s těmito nepříjemnými stavy lépe vyrovnává.
S úctou Katae
Odpověď: Milá Katae,
z Tvého dopisu je jasné, jak čísla hrají v lidském životě důležitou roli.
Pro mě je osudové ne snad přímo datum, ale roční období - jaro.
To po nekonečně dlouhé zimě konečně začínám pookřívat.
Zima je pro mě hrozně depresivní.
Dokonce ani vánoční svátky nevnímám nijak krásně.
Spíš vidím kolem sebe jen stres, přetvářku, pozlátko.
Taky je dokázáno, že v tomto období nejvíce lidí umírá.
Ta deprese působí obecně na každého.
Ve chvíli, kdy se začne zelenat tráva a objeví se první podběly a vyletí první včelky,
vím, že je zase vyhráno.
Začíná další kolo...
Je mi moc líto, že právě dnešní den je pro Tebe krizový.
Věřím, že každý může mít své oblíbené datum, které většinou souvisí s právě prožívaným obdobím.
Například s mojí první láskou to byl pořád 15. den v měsíci.
V jistý zimní měsíc (patnáctého) mi řekl, že se mnou chodit nebude, že pro něho je prioritou studium.
Jiný měsíc, jiný rok (zase patnáctého) jsme spolu chodit ale začali.
A tak dále...
Pak jsme spolu měli první zkušenost (zase patnáctého pro změnu v jeden letní měsíc)
a taky jsme se po pár letech rozešli (kdy jindy než patnáctého, že?)...
Tím ale toto patnáctkové období skončilo.
Dnes už se nesnažím dívat na svět očima kalendářových čísel.
I když třeba včera se mi stala taky docela dobrá věc.
Byla jsem během odpoledne a večera na dvou akcích, kde jsem si odkládala věci do šatny.
Na první jsem dostala od šatnářky kolečko s číslem 2.
Ani jsem se nedivila, když jsem na akci druhé opatrovala kolečko s číslem 222.
Nic nebývá náhodou.
Dvojka je MOJE číslo.
© Wahlgrenis
26.10.2004
