Nedokážu poznat, co je pravda
Otázka: Ahoj Wahlgrenis,
předem ti moc děkuji za tvou odpověď. :-)
Poslechl jsem hlas svého srdce a šel za ním, jenže bez rozvahy a klidu a teď mám průser.
Chtěl jsem tak moc vědět, že jsem použil halucinogen (LSD), a průšvih byl na světě.
Uvědomil jsem si něco, co bylo tak velký, že teď s tím neumím naložit.
Nedokážu poznat, co je pravda a co moje bludy.
Skončil jsem na krizáku v Bohnicích a nemůžu teď fungovat bez léků.
Mám neuvěřitelně velkou obavu, že lidem lezu do hlavy.
Nedokážu se bez léků vrátit do světského reálu.
Mam STRACH chodit mezi lidi, protože nemůžu zahnat myšlenky,
že jim lezu do hlavy svými myšlenkami a bojím se z jejich strany pomsty.
TEN STRACH JE OBROVSKÝ.
Ztrácím sám sebe.
Nechci zůstat zavislej na práškách, ale bez nich jsem ted" stracenej.
Např. stojím na zastávce a vkrade se mi myšlenka, že nevědomě křičím,
snažím se to zahnat čtením nápisů na obchodech, koukáním na auta atd.,
ale druhej hlas pořád strhává pozornost a sem tam mě nadává.
Nevím jak s toho ven.
Pokud můžeš, dej mi prosím radu.
DĚKUJI
Quark
PS: Ten strach je fakt velkej a i když si řeknu, "už se nebudu bát," tak to nepomáhá.
:-((((((((((
Odpověď: Milý Quarku,
zkusit drogu není žádné umění.
Ale ubránit se před jejími svody, to už hodnotím.
Zůstat "čistý", to by měl být náš cíl.
Dnešní doba ale sklouzla někam, kam jsme nechtěli.
Ale může za to skutečně doba?
Ztratila se nějaká perspektiva, těšení na něco hezkého.
Lidé žijí ve strachu, depresích, bídě...
(Jsou samozřejmě i lidé jiné kategorie, kteří jsou na tom jinak.)
Co se s tím dá dělat, aby člověk neskočil pod vlak anebo se z toho nezbláznil?
Dají se najít cestičky ke štěstí, ale chce to něco o tom vědět.
Nechtít moc, hledat krásu duše, ne peníze.
Hodně lidí dnešní doby "ulítává" někam pryč.
A to nemusejí jenom "lítat v drogách".
Už samotná cigareta člověka odnáší jinam...
Pozoroval jsi někdy kuřáky?
Ty v tu chvíli nejsou tady s námi.
Anebo co je alkohol - taky útěk do stavu, kdy mi bude lépe...
Jsou to všechno smutné náhražky.
Lidé už ani neumějí žít jen tak.
Je strašně snadné spadnout do toho bahna.
Nijak Ti to nezazlívám.
Vlastně za to ani nemůžeš.
Těch vlivů a okolností kolem je tolik, že najednou jsi dole - ani nevíš jak.
Drogy - nechci, aby to vypadalo příliš naučně - prostě likvidují mozek.
Jednoduchý způsob, jak se jich zbavit, je nikdy je nebrat.
Nepoznat tu závislost a nemuset se z ní vyhrabávat.
Jistý druh drog používají šamani primitivních kmenů v Africe nebo Jižní Americe.
Ano, dostávají se potom do jiných sfér, přicházejí k nim jiné informace,
které umějí předat dál.
Ale oni vědí, kolik a čeho jim stačí.
Stav, který popisuješ, je už na hranici.
Ještě bude nějakou dobu trvat, než se vrátíš zpět, na zem.
Lékaři, kteří Ti předepisují léky, postupují podle svých naučených cest.
Ty "úlety", na které sis zvykl, je třeba utlumit.
A jak to udělají?
Léky.
Jinou cestu neznají.
Ty se budeš muset rozhodnout: buď budeš poslouchat jejich rady,
užívat léky, které Tě postupně zklidní a tak se časem staneš zase OSOBNOSTÍ.
Anebo si půjdeš dál po svém -
stejní kamarádi, stejná nabídka, stejný program, stejná místa, stejné úlety, stejné holky...
Na konci je to ale vždycky stejné.
Deprese, nezvládnutelné stavy a taky i definitivní konec.
Ještě by se dala najít další cesta, která je ale nejtěžší.
Práce na sobě.
Tu doporučuji.
Je možné, že si odpykáváš tresty za předešlé hříchy...
Většinou se daří napravovat karmu službou pro druhé
- v ústavech, sociálních službách, zdravotnictví.
Nemyslet na sebe, dívat se kolem sebe, ale neptat se - kdy já něco dostanu?,
ale dávat lásku, pořád, pořád, nekonečně a bez nároku na odměnu.
Ty ještě máš šanci zachránit svůj život.
Ještě pořád je čas...
Strach s láskou nekamarádí.
Odejde.
© Wahlgrenis
19.10.2004
POKRAČOVÁNÍ
Diky za rady, ale už jsem nemohl dál.
Půjdu cestou s lékařema.
To zlo, které na mě útočilo, se nedalo vydržet a tak volim cestu OSOBNOSTI.
Psala jsi, dávej lásku, ale na tu mi nezbývalo sil,
když na tebe útoči zlo tak intenzivně, že se začalo obracet proti mě.
Začal jsem pak uvažovat i o sebevraždě.
Nezvládal jsem se ani vysprchovat, abych se nestyděl.
Diky a sbohem
Quark 19.10.2004
