Dcera má strach z vlkodlaka
Otázka: Dcera už několik týdnů má strach z vlkodlaka či jiné psovité "potvory",
která se údajně už vydala z Anglie, aby ji sežrala a tím by získalo zlo větší moc.
Má strach chodit po setmění, nechce sama spát.
Nikdy před tím tyto problémy neměla, ani divoké sny.
Ba naopak dříve se zdálo, že ji všechna zvířata poslouchají,
dokonce i psi nechvalných plemen z ní měli nevysvětlitelný respekt.
Děkuji Josef
Odpověď: Milý Josefe,
kolem psů se posledních měsících hromadí řada nevysvětlitelných problémů.
Ještě se podívám, co tomu říkají trojklany.
Vnímám u Vaší dcery napojení na energii těchto zvířat.
Podvědomě cítí jejich ohrožení v souvislosti s povinným čipováním a tetováním.
Vaše dcera má na zvířata, specielně na šelmy psovité úzkou vazbu.
Připadá mi to tak, že v některém z minulých životů byla jedním z nic.
Ne, na tom není nic zvláštního, nemusíte se děsit.
Už to, že nyní žije jako člověk, je hodně pozitivní.
Musela na sobě prodělat obrovský vývoj, především duševní.
Nepíšete, kolik je Vaší dceři let.
Ona vlastně prožívá to, co prožívají obecně všichni psi.
Má strach.
Strach, který je pro ni zatím v rovině nevysvětlitelné.
Strach z něčeho, co má teprve přijít, ale neví odkud a v jaké formě to bude.
Proto mluví o vlkodlakovi nebo zvláštní psovité potvoře.
Vnímá to hodně silně.
Není to ale strach definitivní a nepřekonatelný.
U ní je to tak, že z toho vyroste.
Ve chvíli, kdy přestane být dítěte, tahle vazba na psy bude přetržena.
Zatím je vnímá jako nepřítele, protože dobře zná jejich sílu a vůbec všechno, čeho jsou schopni.
V ní se vaří všechny ty problémy, které se na psy obecně chystají.
Zvířata tomu nerozumí, nerozumí tomu ani Vaše dcera, jen cítí to nebezpečí.
Cítí ho a jsou připraveny zaútočit.
Kdykoli a na kohokoli.
Tady žádné speciální cíle nejsou.
Je to jako když člověk plave v řece, kde jsou vodní víry.
Kope kolem sebe, snaží se plavat, ale proud ho unáší pořád blíž k víru, kde je ale jasný konec.
Křičí, ale žádná záchrana neslyší, plave, jak to umí, ale k lepšímu to nevede.
To jsou přesně ty reakce psů.
A» se chovají dobře nebo jinak, čipování je nemine.
A to strašně nechtějí.
Člověk si tak definitivně likviduje své přátele nejvěrnější.
U dcery se dá čekat na chvíli, až „z toho vyroste“, což může také nějakou dobu trvat.
Anebo zkusit odblokování.
K tomu bych potřebovala nějakou její věc - vlas nebo ustřižený nehet.
Rozhodně si nemyslím, že byste měl s ní chodit po psychiatrech.
© Wahlgrenis
14.10.2004
