Proč si nic z dětství nepamatuji?
Otázka: Prosím o radu a vysvětlení.
Je možné, abych si nic se svého dětství nepamatovala a proč?
Vzpomínám si na věci až někde kolem 12-13 let a ani prohlížení fotek mi nic neříká.
Vím sice, kdo je tam se mnou a kde je to foceno, ale nějaké příhody si vzpomenout to né.
A přitom manžel si vzpomíná na věci ze školky.
Proč mám paměť bloklou, vymazanou - nevím jak to nazvat.
Milá Wahlgrenis, mám vůbec pátrat po vzpomínkách a když ano, tak jakým způsobem.
Na jednu stranu bych se chtěla něco dovědět a na jednu stranu mi něco říká,
ať to nechám tak, prostě to tak je.
Prozradí snad něco karty, pokud budeš moci odpověz,
jinak ti přeji příjemné prožití podzimu a jeho krás.
Je to období, které mám ráda, hýří pestrostí, barvama a nadcházející změnou.
Děkuji Jana
Odpověď: Milá Jano,
rozumím Tvému problému.
Člověk bez vzpomínek je jako člověk bez minulosti.
Většinou v paměti zůstávají nashromážděné události od čtvrtého pátého roku.
Ty se potom dají ve vhodné chvíli aktivovat.
To je jasný případ Tvého manžela.
Ke ztrátě paměti může dojít z několika důvodů.
Nejznámější je po nějakém úraze, katastrofě, krizi.
Tehdy dojde k nevratnému poškození mozku,
který pak už není schopen se na cokoli z minulosti upamatovat.
Tohle ale nebude Tvůj případ.
Vypadá to, že Tvoje minulost byla záměrně odstraněna.
V trojklanech se mi jeví kdosi jako zloděj Tvých myšlenek,
Není to člověk z tohoto světa.
Možná jsi už někdy slyšela o výzkumech mimozemšťanů na naší planetě.
Pokud ne, neměj mě v tuto chvíli za blázna.
Jsou kolem nás desítky bytostí z jiných planet.
Někteří jsou dobří - to jsou ti, kteří se nás snaží nabádat k lásce...
Další ale chtějí přežít, a proto potřebují "materiál" na zkoumání.
Tak mizí bez jakýchkoli stop ročně desítky lidí, které už nikdy nikdo nenajde.
To je ale jen jedna varianta.
Lehčí pro ně je odebrat pouze kus psychiky.
To se mohlo stát právě u Tebe.
Připadá mi to tak, že u Tebe byl proveden jakýsi kontakt
a po určité domluvě, kdy Ti slíbili něco, čím ses měla odlišovat od jiných lidí,
jsi k této podivné transakci svolila.
Byla jsi přesvědčena, že "to" už stejně nikdy nebudeš potřebovat.
Možná sis taky myslela, že se na to nepřijde.
Určitě jsi byla ve stavu omezeného vnímání.
Možná to bylo i částečně pod jistým tlakem.
A nyní je tady ta chvíle, kdy řešíš, jak to bylo a proč k tomu došlo.
Chápe se to hodně obtížně.
Jsi teď totiž nohama na zemi a reálně tuto informaci nedokážeš zpracovat.
Naštěstí to nebyla celá Tvoje minulost, která končí včerejším dnem.
Bylo to období nejranější, konec je asi v deseti letech.
Od té doby by ses měla na ledasco upamatovat.
Není to nemoc.
Léky ani operace by v tomto smyslu nepomohly.
Je to jiný stav duše.
Ptala ses, co s tím...
Nepátrej dál.
Zůstaň v klidu.
Sama vnímáš, že TAM bys chodit neměla.
Nechoď, zaměř se na život v přítomnosti.
POKRAČOVÁNÍ
Děkuji za vysvětlení,
rozhodně bych si nedovolila tě považovat za blázna,
věřím ve věci mezi nebem a zemí, a proto jsem také vyhledala tvé stránky,
které jsou vynikající a pomáhají mnoha lidem.
Jana
Milá Wahlgrenis,
jak jsi mi doporučila zkouším komunikovat se svými ochránci, ale nějak se mi to nedaří.
Požádám vždy o svolení, které dostanu,
a pak pomocí kyvadélka a tabulky s písmeny se snažím o kontakt.
Vychází mi vždy něco, co nedává smysl.
Nevím, zda mám předělat tabulku nebo je problém v kyvadélku.
Vybrala jsem si přívěšek z českých granátů ve tvaru srdce na niti.
Vím, že to určitě nějakou chvíli trvá a snad se mi to podaří.
Přeji Ti hodně pohody a lásky.
Jana
Komunikace s tímto světem nemusí být hned zpočátku na ideální úrovni.
Možná dříve, že začneš požadovat odpovědi na své otázky, by ses od nich mohla pokusit zjistit,
co děláš špatně a čeho by ses měla ve svém životě vyvarovat.
Není možné jen brát informace a za to nic neposkytovat.
Možná Ti doporučí ještě práci na sobě.
Touto cestou bys určitě měla začít.
Měli by si být jisti, že nezůstáváš ustrnule na nějakých svých zásadách,
ale chceš na nich pracovat, chceš být lepší.
Tohle většině lidí pomáhá.
Pokora, to je hodně důležité slovo.
Nesmí nikdy vyjít jako první pocit nebo slovo - chci si.
Ale spíš - žádám, pokusím se udělat něco...
Vím, že když v tomto směru nemáš zkušenosti, je každá rada drahá.
Také práce s tabulkou písmen nebo čísel vyžaduje hodně praxe.
Možná bys ji zatím měla ještě odložit a pohybovat se skutečně jen ve světě symbolů,
kterým budeš Ty i oni rozumět.
Měla bys otázky formulovat tak, aby na ně kyvadlo mohlo odpovídat svým pohybem ANO nebo NE.
Věřím, že postupnými krůčky k odpovědím na své otázky časem určitě dojdeš.
© Wahlgrenis
05.11.2004
