Proč jsou děti v nemocnici?
Otázka: Milá Wahlgrenis!
Děkuji za příjemné setkání.
Pokoušela jsem se "ovlivňovat" svoji dceru na dálku, jak jsme se domluvily.
Byla jsem ale unavená, jak jsem se předem snažila, abych děti vyhnala z pokoje,
aby byl klid, tak nevím, zda se mi to dařilo.
Taky jsem nevěděla, jak mám dát ruce, nějak jsem nebyla schopna se plně soustředit,
doufám, že příště to bude lepší.
Ráno jsem se ale probudila s větou, na které jsme se domluvily.
Druhý den jsem začala pochybovat o tom, zda má člověk právo chtít cokoliv ovlivnit.
Během jednoho dne se ocitly obě mé nejmladší děti v nemocnici - každý v jiné.
Tak se ve mně střídají rozporné pocity.
Je to trest, že jsem chtěla něco změnit nebo naopak nějaký pokyn k tomu,
abychom se snažili s bývalým manželem nějak komunikovat - protože v tomto případě je to nutné.
Že všechny ostatní problémy jsou malicherné, že zdraví je nejdůležitější.
Tak očekávám, kdy přijde radost a veselí, co mi ukazovaly karty.
Teď mám neustále pocit, že jsem musela v minulém životě něco hrozného provést a stále za to pykám.
Helena
Odpověď: Milá Heleno,
mám z Vašeho dopisu pocit, že věci se hnuly.
To, že jsou obě děti v nemocnici (doufám, že to není nic vážného),
dává na odiv celé rodině Vaši obrovskou péči o ně.
Všem postupně dojde, co všechno musíte stihnout a že to vůbec není jednoduché.
Vychází mi z toho, že u větších dcer dojde k zásadnímu zlomu ve vývoji.
Měly by si uvědomit, co se stalo a proč byla situace tak dramatická.
Budou i u sebe hledat vinu.
Konečně se nad sebou zamyslí.
A to je moc dobře.
S ovlivňováním druhého člověka to není samozřejmě jednoduché.
Ovšem je ovlivňování a ovlivňování.
To naše bylo v tom nejlepším, pozitivním smyslu.
Ostatně i to, že jste usnula bez problémů a se stejnou myšlenkou jste se i probouzela,
je toho jenom důkazem.
Kdyby Vás obsah působení měl nějak dráždit nebo byl vyloženě proti Vám,
těžko byste mohla vůbec usnout.
Jsem přesvědčena o tom, že se nemusíte obávat "vnitřního nepřítele" ve Vaší rodině.
Uvidíte postupně, jak se bude všechno měnit, a že to dobré, co k Vám má přijít, skutečně přijde.
Moc na Vás myslím.
© Wahlgrenis
15.09.2004
