Trápí mě malé poprsí
Otázka: Přeji dobrý den,
chtěla bych se vás na něco zeptat, ale nejprve vám přiblížím svůj problém.
Mým trápením je má postava, přesněji řečeno, mé poprsí.
Než si začnete říkat, proč vám tohle píšu, prosím, čtěte dál.
Problém je v tom, že ono to snad prsa ani nejsou.
Jsou "šíleně" malá. Vždycky jsem se utěšovala, ještě určitě vyrostou.
Ve třinácti jsem si říkala, to je v pohodě, někomu rostou dřív, někomu dýl.
V patnácti už jsem začínala být nesvá, ale pořád jsem doufala.
V sedmnácti jsem se už za sebe opravdu styděla.
A teď je mi jasné, že příroda na mě v tomto směru zapomněla.
Asi si říkáte, jen malicherné řeči, ale pro mě je to skutečné trauma.
Nechci-li se celý den škrtit v "push-upce", neobejdu se bez ponožek v podprsence.
Vždycky jsem to nějak "skousla", nepřipouštěla si to, ale teď, jako by se ve mě něco zlomilo.
Už to dál nesnesu, užírá mě to čím dál víc, nedokážu už skoro na nic jiného myslet.
Každé léto jsem na to úmyslně zapomínala a u vody dělala, že se nic neděje.
Letos je to ale jiné.
Nejspíš vyplavalo na povrch všechno to, co jsem v sobě tak dlouho dusila.
Tohle léto jsem se ještě nekoupala, nemůžu to překonat, už ne.
Tak moc se v plavkách stydím.
Omezuje mě to ale i ve všem ostatním, já nemůžu být sama sebou, pořád se jen skrývám.
Nedokážu se chovat tak, jak bych chtěla, mluvit s lidmi, pohybovat se venku, cítím se méněcenná.
Jsem jako vězeň ve vlastním těle.
Jako vězeň na svobodě, ale se svěrací kazajkou a s koulí u nohy.
Ale teď proč vám tedy píšu.
Kdysi jsem četla o ženě, která dokázala psychikou působit na hormony v lidském těle tak,
že mužům zvětšila penis a ženám zase prsa.
Tak se jen ptám, jestli o tom něco nevíte, případně někoho takového neznáte.
Hlavně mi prosím nepište, ať se s tím vyrovnám a žiji taková jaká jsem, protože to nejde, tohle vím jistě.
Na plastickou operaci si netroufám a v nejbližší době bych stejně nedala do kupy dost peněz.
Předem děkuji za odpověď ať je jakákoliv.
Denisa
Odpověď: Milá Deniso,
skutečně by bylo nejjednodušší vysvětlit Ti, že v tom to přeci není
a že kvalita člověka se pozná podle úplně jiných věcí.
Myslím ale, že Ti rozumím.
Nejsi totiž jediná, koho tento problém SKUTEČNĚ trápí.
Navíc žijeme v době, kdy na nás ze všech stran útočí krásná těla, krásná těla, krásná těla...
nejčastěji s ideálními mírami 90-60-90.
Tato čísla vítězí nad vším.
(Ale je to skutečně ten jediný magnet, kterým si žena k sobě dokáže přitáhnout muže?)
Vzpomeň si na dějepis. Jak se během století měnil ideál krásy?
Například madona, žena z gotických obrazů by dnes neměla šanci.
Neuvádíš, kolik je Ti let, jestli máš nějakého přítele, muže, děti.
Odhadla bych Tě kolem hranice dospělosti...
A také jistě řešíš vztahové problémy.
"Jsi krásná..." to jsou slova, která chce každá žena slyšet od milovaného muže.
Ujišťuji Tě, že ve chvíli, kdy se zamiluješ, Tvůj přítel Tě bude mít za tu nejkrásnější bytost na světě,
tehdy přestaneš své poprsí řešit.
Ale ta chvíle ještě nenastala, takže pro Tebe je to nyní priorita.
Pojďme na to.
Chceš číst něco jiného. To, jak lze psychicky ovlivnit velikost poprsí.
Já mám vlastní zkušenost s opačným průběhem.
Když mi na základní škole poprsí vyrostlo, dost mi vadilo.
Tehdy jsem se totiž věnovala atletice a bylo mi zátěží.
Připadala jsem si neohrabaná, těžká, pomalá.
Tehdy jsem si řekla, že taková prsa nepotřebuji, že by mi stačila menší.
A stalo se.
Z toho logicky odvozuji, že bude fungovat i opačný postup.
Psychikou se dá ovlivnit prakticky všechno.
Stovky knih na toto téma již bylo napsáno.
Ovšem několik podmínek zde definovat musím:
Pokud je žena extrémně podvyživená (anorexie, bulimie), krásného poprsí se nedočká.
Musí být psychicky v normě. To je moc důležité.
Měla by své tělo milovat takové, jaké je. Nesmí se nenávidět.
Umím si představit ty scény před zrcadlem.
Její hmotnost by měla odpovídat normám (narostou totiž nejen krásná prsa, ale i zadek).
Celkově se vytvoří ženská postava, která se stane součástí ženy.
Důležité je správné držení těla.
Pokud se za své (žádné) poprsí žena stydí, většinou se hrbí a časem si sama způsobí vpadlý hrudník.
Ani to snad zpočátku nechce, ale je to tam...
Souvisí s tím také správné dýchání.
A výživa, hlavně vitamíny řady B (Pangamin), E a hořčík.
Psychické působení na hormony, jak uvádíš, je možné.
Já bych to ale nazvala působení na celého člověka, protože se budeš měnit postupně celá.
Ovšem vyžaduje to už jistou zkušenost, vytrvalost a hlavně koncentraci.
Dnes lidé strašně spěchají a chtějí mít vše nejlépe včera.
Je řada metod, jak tento problém uchopit.
Začíná se tím, že se člověk chová, jako by už změna nastala.
Mění se zevnitř a postupně se to skutečně stane i navenek.
Někdy jsou chvíle, kdy si říkám, že bych raději s Vámi komunikovala osobně.
Takhle přes monitor si toho prakticky moc nevysvětlíme.
Ideální by bylo se sejít a prakticky si krok po kroku ukázat, jak na to.
Jedná se o napojení na vesmírnou energii, s kterou se na začátku procesu udělá jistá domluva.
Něco za něco...
Když se toto potvrdí, začne se postupovat krok za krokem
a už po třech dnech na sobě pocítíš hmatatelné výsledky.
Ono to není jen tak - ovlivnit v těle hormony.
Ptáme se vždy na karmu, co se dělo v minulých životech a co se děje v tom současném.
Hodnotí se všechny dobré i špatné skutky, ale i všechny dobré i špatné myšlenky...
Cíl a proč ho chceš dosáhnout.
Je to skutečně na trošku delší dobu.
Ve chvíli, kdy začneš souznít s vesmírnou energií, budeš se před očima měnit.
Samozřejmě k lepšímu. Jak jinak?
Kdyby ses rozhodla pro individuální postup, ozvi se.
© Wahlgrenis
07.09.2004
