Proč jsme se znovu potkali?
Otázka: Milá Wahlgrenis,
dnes jsem si na Tvých stránkách v Odpovědně přečetla „ Jsem na rozcestí?“ z 1.9.
a měla jsem pocit, že jsem tu žádost o pomoc napsala já.
Momentálně řeším podobný problém jako Zuzana a ráda bych věděla,
jaké rozhodnutí je to „správné“, i když vím, že rozhodnout se nakonec budu muset sama.
Tvé stránky čtu již několik měsíců
a po celou tu dobu sbírám odvahu Ti napsat, zeptat se, poradit se.
Můj příběh je podobný, zamilovala jsem se do někoho,
koho jsem milovala již před 26 lety.
Zhruba před 2,5 lety, kdy jsme se znovu potkali a znovu jsme se do sebe zamilovali.
Celá ta situace je však komplikovanější, neboť můj přítel je cizinec.
Nevím, jestli mám opustit manžela a dospělého syna,
nevím, jestli bych ve svém věku 43 let byla schopna žit v zahraničí,
nevím, proč jsme se znovu potkali a jestli jsme se měli potkat…
Co však vím je,
že od onoho setkání před 2,5 lety v mém životě nastal totální chaos a zmatek.
Za jakoukoli pomoc Ti budu vděčná.
Nedávno mi někdo řekl, že moje karma je v cizině, že jsem se neměla narodit tady, že sem nepatřím.
To je druhá věc, nad kterou přemýšlím a které nerozumím.
Co to znamená, že moje karma je v cizině?
Jak je možné, že jsem se neměla narodit, když už jsem se tady narodila?
Prosím, můžeš mi to vysvětlit?
Děkuji Ti za odpověď
Božena
Odpověď: Milá Boženo,
začínala jsem už minule tím, že ve věku kolem 40 let se začínají dít věci...
Člověk přehodnocuje své životní hodnoty, řeší vztahy,
konečně se začíná věnovat koníčkům, na které dosud nebyl čas.
Stejně tak je to i s láskou.
Pokud máš prožít další část svého života po boku jiného muže, cizince,
nastala skutečně nejvhodnější doba.
Za deset let bude pozdě, to sama jistě vnímáš...
Podívám se také na trojklany.
S tou karmou v zahraničí je to celkem jednoduché.
Karmu si prožíváme, ať chceme nebo nechceme.
To je takový ten zakletý osud, před kterým nelze utéct.
Znám případ ženy, která má karmu v manželství.
Není v něm šťastná, ale současně z něj ani nemůže utéct.
Musí si to prožít, i když se třeba všemožně brání.
V jejím případě to vyšlo dokonce tak nešťastně, že podobnou karmu má i její muž,
takže jsou na tom oba podobně...
Karma duši formuje, vytváří, dodává jí kvalitu do budoucna i za cenu dnešního trápení.
Díky karmě duše zraje, aby mohla v příštím životě postoupit v hodnotovém žebříčku výš.
To ale neznamená, že bys měla být v zahraničí nešťastná.
Jen bys tam zřejmě měla jít, aby sis prošla jistou zkušeností.
Nepíšeš, za jakého směru Tvůj cizinec je,
na světě jsou místa, kde je život pro ženu mnohem komplikovanější.
Mám na mysli arabské země, i když jistě i tam se dá žít...
Doufám, žes mě aspoň trochu pochopila.
Jdeme na trojklany:
Kdykoli je vyložím, vidím celý příběh.
Tvůj život je v současné době obohacen o nový prvek, přišel k Tobě obrazně řečeno dárek.
Muž, který naplňuje všechny Tvé tužby a sny.
Je to sice nový partner, ale znáš ho už z minulosti.
Tvůj nynější stav ale není příliš ideální. Jsi smutná.
Nevíš totiž, jak se rozhodnout, co bude dál, komu dát přednost.
Nechceš nikomu ublížit, nechceš přijít o syna,
Chtěla bys i po případné krizi být s čistým štítem.
Příliš mnoho otázek.
Nicméně začíná se Ti nový život, to si uvědomuješ.
I když žárlivé scény se Ti pravděpodobně nevyhnou.
Manžel zřejmě jen tak neunese, že žena, s kterou dlouhá léta žil v jednom bytě,
má k někomu blíž.
Budou to scény nepříjemné, ale jednou skončí.
Všechno se vyřeší a Ty budeš volná.
Věrnost už neřešíš. V tom už máš jasno. Patříš muži, kterého miluješ.
S řešením tohoto uzlu budou ze strany Tvého manžela komplikace, mrzutosti,
nebude to jednoznačný postup.
Nicméně ve Tvém srdci je již nyní jasný jediný vítěz, ten sbírá body.
Hodně Tě obohacuje i duchovně, připadá mi to tak, že jste se pro sebe narodili.
Ovšem pozor, jsou tady nějaké zdravotní komplikace (pravděpodobně nervového původu),
mohou souviset s konečným řešením manželství.
Všechno si to rozmýšlíš, hledáš nejlepší řešení, vidíš, že něco sice získáš,
ale na druhé straně zase o spoustu věcí přijdeš.
Také zkoumáš své budoucí pracovní zařazení.
Nechtěla bys být celé dny doma.
Ale láska, jako definitivní vyústění Tě povede.
Najdeš vždycky řešení a hlavně budeš mít vedle sebe muže, kterému na Tobě bude záležet.
Tento pocit sis dosud moc neužila.
Řekla bych to slovy klasika - "Běž za svou láskou..."
Ale prosím, není to žádné nucení. To bych nechtěla.
To je jen závěr z trojklanů, které sice mají magickou moc, ale máš svou hlavu, svůj rozum.
Tak se můžeš rozhodnout, nebo taky ne.
© Wahlgrenis
04.09.2004
Milá Wahlgrenis,
moc Ti děkuji za odpověď, také to tak nějak vnitřně cítím.
Můj přítel je Švýcar a před těmi 26 lety jsme spolu prožili lásku pouze platonickou.
To, že jsme milovali jeden druhého již tehdy, jsme si ujasnili až po 26 letech.
Bohužel díky bývalému režimu u nás to dopadlo, jak to dopadlo.
Zvláštní však je, že oba dva máme pocit, že jsme celý život prožili společně.
Nikdy předtím jsem neměla pocit takové blízkosti jako mám nyní.
Zdravotní komplikace mě již také potkaly.
Poslední dva roky mám bolesti v žaludku, padají mi vlasy a jsem přesvědčena,
že vše souvisí s mým nervovým stavem.
Sebemenší stres a již mi můj organismus hlásí, že se něco děje.
Než jsem potkala svého přítele, hodně jsem pracovala.
Skoro bych řekla, že jsem v práci hledala východisko ze své rodinné situace.
Nebyl pro mě problém zůstat v práci do půlnoci, jednou jsem se dokonce vracela v pět hodin ráno.
A na pracovišti jsem byla sama.
Pak se vše změnilo.
Společnost, ve které jsem pracovala, zkrachovala a já jsem odjela lyžovat do Švýcarska
(kam bych normálně nejela, neboť jsem neměla dovolenou).
A tam jsem znovu potkala svého přítele.
Měla jsem pocit, že to nebyla náhoda, že to tak mělo být a tehdy jsem začala přemýšlet,
proč se věci dějí, tak jak se dějí, jaký je smysl života, proč jsme tady, jaký máme úkol atd.
Odpověď neznám, ale snad jednou budu všem těmto věcem blíž.
Moc Tě zdravím a děkuji.
Božena 04.09.2004
