Může sen varovat před přijetím na školu?
Otázka: Dobrý den vážená paní Wahlgrenis,
už dlouho čtu vaše stránky a jste opravdu velmi výjimečná.
Ráda bych se Vás na něco zeptala.
Dne 19. dubna jsem dělala důležité zkoušky na školu.
Dlouho jsem se připravovala, všichni věřili, že je udělám,
přesvědčovali mě, že na to mám a nemusím se bát.Taky jsem tomu věřila.
V den zkoušek jsem ráno byla nervózní, ale stalo se,
že se rodiče strašně pohádali a já jsem byla na dně.
Bylo mi mizerně. Šla jsem na zkoušky, ale neudělala jsem je.
Nebylo to jenom kvůli té hádce.
Když jsem přišla domů, všimla jsem si papírku, na kterém bylo napsáno: "Po sedmé (po druhé)."
Nepochopila jsem, co to znamená.
Za pár dní se rodiče usmířili, a tak jsem se zeptala táty, co bylo na tom papírku.
Táta řekl, že se mu zdál sen, že mu někdo zavolal na jeho starý mobil
a nelidským hlasem mu řekl: "Poslouchej, ať je to po sedmé!"
Táta hned pochopil, že to není lidská bytost, ale hned odpověděl: "Dobře, udělej, jak chceš."
Ale pro sebe si pomyslel: Když po sedmé, tak to znamená po druhé.
Bytost mu ještě něco říkala, ale táta si pamatoval jenom to, co jsem Vám napsala.
Dlouho nad tím přemýšlel, ale nepochopil, co by to mělo znamenat.
Zapsal si to na papír, že se třeba časem dozví, co mu ta bytost chtěla vlastně říct.
Až když se dozvěděl, že jsem zkoušky neudělala, to znamená,
že nejsem přijatá na tu školu, kam jsem se chtěla dostat, mu svitlo, co mu ta bytost sdělila.
Řekla mu, ať radši na tu školu jdu až po sedmé třídě.
Táta si pomyslel, že když po sedmé třídě, tak to znamená po dvou rocích. Od toho to "po druhé".
Myslíte si, že nadzemské bytosti nechtěli, abych šla na tu školu letos?
Že mi úmyslně zabránily, abych udělala zkoušky?
Udělaly tak, aby se rodiče pohádali, protože věděli, že od toho budu celá špatná
a nedokážu se soustředit? A tím pádem mi zabránit jít na tu školu?
Jsem jim vlastně vděčná, protože se zjistilo, že ta škola se bude zavírat
a mě by poslali někam úplně jinam (myslím tím na druhou polovinu Prahy).
Věděli, že se to stane?
Hlavně se zjistilo, že v té třídě, kam jsem měla jít, jsou opravdu špatní lidi.
Snad mi tím chtěly dát čas, abych si vybrala jinou školu,
nechtěli, abych šla tam, kde jsou špatné podmínky.
Jestli to náhodou nebyl můj Anděl strážný?
Chtěl zabránit, aby mi něco ublížilo či uškodilo?
Věděl asi, co se stane ale nejdřív se chtěl "zeptat" mého táty, co na to on.
A když získal souhlas od táty, tak udělal vše, aby mi v tom zabránil.
Vím, že to zní trošku divně, ale moc mě to zajímá a Vám já věřím,
jste opravdu výjimečná a stejně jako já věříte v paranormální jevy.
Opravdu věřím, že pochopíte, co jsem napsala, protože píšu asi trochu nesrozumitelně:-)
Kdybyste něčemu nerozuměla,stačí mi o tom říct.
Omlouvám se, že obtěžuji svými dotazy, kdybyste neměla čas, nic se neděje.
Věřím ale, že ten čas najdete. Budu vám moc vděčná.
S pozdravem a úctou
Klára
Odpověď: Milá Kláro,
jsem ráda, že se Ti mé stránky líbí.
Děkuji za Tvá slova.
Myslela jsem si (a teď vidím, že to není pravda), že tyto stránky jsou jen pro větší...
Ale ne, jsem fakt ráda, že si tady počteš.
Už dlouho (asi tři týdny) přemýšlím, že bych sem zařadila i něco k zapisování snů.
Ve snech se toho totiž dovídáme mnohem víc, než si myslíme.
Ideální by bylo, kdyby každý sen byl nejprve zapsán a potom správně vyložen,
ovšem to není realizovatelné...
Ale vratme se k Tobě a ke snu Tvého tatínka.
Určitě už jen to, že si zapsal ta slova na papírek, bylo pro něho významné.
Informaci, kterou dostal, mohl zpracovat a předat dál, nebo taky nemusel.
On to zvládl na výbornou.
Těm vyšším silám bylo jasné, že na školu, kam jsi dělala přijímačky,
bys nakonec jít neměla. Psala jsi, že se má rušit...
Nebyla bys tam rozhodně štastná.
A navíc obecně ne každá střední škola je vhodná pro jedenáctileté děti.
Možná pro Tebe bude skutečně mnohem lepší,
když ještě zůstaneš nějakou dobu na devítiletce.
Můžeš poznat přátele na celý život, zažít neopakovatelné věci.
Podvědomí pracuje až neskutečně.
Stane se to, co se stát má, to, na co jsi připravená.
Určitě je lepší, když si nějakou dobu ještě užiješ toho správného dětství.
Se zapomínáním žákovské knížky,
s čekáním před budovou, než vás školník pustí dovnitř,
se všemi těmi úžasnými úkoly, kamarády a kamarádkami,
s první pusou od kluka, na kterou budeš vzpomínat celý život.
Vlastně Ti možná trochu závidím.
Protože já už tohle všechno mám za sebou.
Ta informace k Tobě přišla, aby Tě zastavila, aby sis tohle všechno uvědomila.
že život nemá být jen o tom, abychom zběsile pobíhali
po závodní dráze od jednoho stanoviště ke druhému a sbírali razítka.
Nebo se pokoušeli o nemožné.
V tvém případě to může být i snaha dostat se na školu,
bez které to fakt klidně půjde dál taky,
Myslím, že bys měla být ráda, že tatínkovi taková informace přišla
a že ji dokázal včas rozpoznat a dešifrovat.
Máš obrovské štěstí...
© Wahlgrenis
18.05.2004
