Poznal jsem přesnou kopii své sestry
Při vší tvojí dobrotě, pomoz mi.
Já chápu, že se tě kdekdo na kdeco ptá a že toho máš moc.
Je mi to uplně jasný.
Jenže ty víš vážně hodně.
Jsi vědma.
Vůbec nepochybuju o tom, že když seš tak vševědoucí, tak jsi musela moc dobře vědět, že tě v brzké době kontaktuje někdo, jako jsem já.
Musíš mít zmáknutej svůj život a stejně tak životy všech, na koho se dokážeš napojit.
A těch, na který seš napojená, je asi víc než mraky.
Musela jsi vědět, že příjdu a taky musíš vědět, co jsem zač.
Já nejsem člověk.
A pokud se přes to všechno mýlím.
Musíš mně uvědomit a říct mi, že se ve všem pletu.
Chápeš.
Musíš mi říct pravdu o mně.
Prosím.
Ne, já vím, že nemusíš vůbec nic.
Jenomže jsem celkem nervozní, páč se něco děje a já nevím, jakou roli mám vlastně zaujmout v tomhle dění.
Chápeš, možná dokonce díky svojí nevědomosti dělám něco zlého.
Já nevím.
Všechno to, o čem píšeš, znám.
Když ti bylo tolik co mně, musela jsi na tom bejt dost podobně, jako jsem dnes já.
Taky se otci narodila dcera, když mi bylo 10.
Teď je deset jí.
První věc, která je přinejmenším zarážející, je její paralerní kopie, se kterou jsem se seznámil.
Té je 17 let.
Ta "kopie" mluvila se mnou dalo by se říct jen krátce.
Ale přišla mi sdělit něco důležitého a pak jsme se dost nepohodli.
Ta "kopie" samozřejmě neví, že je kopie mojí sestry, která bude v budoucnosti znamenat mnoho.
Víš, proč ti to píšu.
Abys mi odepsala, zdali je takovéto uvažování normální.
Ne není!
Porad mi prosím.
Turista 17.12.2008
Nedá mi to, ale musím se zeptat.
To kyvadlo, já teda moc nechápu na jakém principu funguje.
Ale dá se podle vás nahradit obyčejně hozenou mincí s tím, že panna je pozitivum a orel negativum?
Turista 17.12.2008
Pokud je jediným řešením mého problému smrt, tak mi to musíš říct.
Turista 17.12.2008
Milý Turisto,
dějí se v tom našem životě pozoruhodné věci...
Z toho čistě logického základu je to ale nesmysl.
Mnoho lidí po celý svůj život věří jen tomu, na co si mohou sáhnout, co je tedy hmatatelné, materiální.
Všechno ostatní prostě neexistuje.
Žádné důkazy pro ně neplatí, před vším zavírají oči i uši.
A ještě se smějí, jak mají všechno krásně pod kontrolou...
Právě tihle jedinci se často dostávají do tak jasných situací, že pak už pochybovat nemohou.
Možná jim oči otevře nevyléčitelná nemoc, těžká operace, odchod blízkého člověka, dopravní nehoda, krize v rodině nebo jiný zásah do života.
Právě tehdy zjistí, že opravdu něco kolem nás je, něco, co není vidět.
Dotknou se něčeho, co dosud ze svého života vyháněli.
Možná se i zděsí nad způsobem života, který do té doby žili.
Určitě se ale - možná tak v 90 procentech - jejich další život změní, otočí se, začnou uznávat jiné hodnoty.
To, co tady prožíváme a co je tedy zaznamenatelné našimi smysly, je pouhým zlomkem toho, co se opravdu děje.
Nejsme všichni odtud.
Některé duše sem přicházejí z hodně vzdálených galaxií, aby tady zkusili něco "zasadit".
Nevím, jestli volím správná slova, abyste pochopil.
Rozumím Vašemu sdělení, že nejste člověk, k tomuto poznání jste musel dojít jistě v nějaké krizi.
Některé informace nejsou člověku běžně přístupné.
Potom by se totiž stalo to, že kdokoli by "chtěl", mohl by se ocitnout někde jinde...
Všechno se ale děje ve správnou chvíli, kdo není připraven na informace, prostě je nedostane.
Nezáleží přitom, jestli je Vám dvacet nebo třeba osmdesát let.
Nikoho není možné v jeho vývoji posunout dál, otvírat mu oči, když ještě není na změnu připraven.
Samozřejmě - ještě existuje psychiatrie, která umí všechny tyto procesy pojmenovat po svém, která umí člověka zase vrátit zpět, utlumí ho třeba jistými antidepresivami, a zase může být na chvilku klid...
Záleží na tom, kterou cestu pro sebe přijmete.
Píšete o své sestře a o její "kopii", kterou jste poznal.
Nedivím se tomu.
Existuje totiž jistý vyšší řád, který Vás má někam dostat, skrz něj máte něco pochopit
A k tomu je důležité poznat určité lidi.
Protože jenom prostřednictvím jejich myšlenek k Vám může dorazit jisté sdělení.
Vaše sestra je pro Vás hodně důležitý člověk, ale zatím jste jí nevěnoval pozornost, kterou by si zasloužila.
Pravda, je ještě malá, ale nejde o roky, spíš o její duši, která má pro Vás důležitou informaci.
"Kopie", o které píšete, vstoupila do Vašeho života skoro jako jakýsi vykřičník, abyste svou sestru nepřehlédl.
Možná nebude ve Vašem životě účinkovat dlouho, ale už to, co tady byla, je pro Vás důležité.
Na podobném principu existuje i stále se opakující výběr partnerů, kteří si jsou v mnohém podobní.
Stokrát se musíme spálit, než pochopíme, proč jsme se vůbec s těmito lidmi museli v životě potkat.
Ale to by bylo už jiné vyprávění...
Ničemu se tedy nedivte, do Vašeho života vstoupila dívka, abyste si ale více uvědomil přítomnost své sestry.
Sourozenci spolu mají vždy karmické vazby, z minulosti.
Není náhoda, že se spolu objeví v jedné rodině.
Zatím pro Vás Vaše sestra nijak důležitá nebyla, ale nastává právě období, kdy si ji máte více uvědomit.
Také se může stát, že takové kopie přicházejí sdělit část jisté informace a pokračování k Vám dojde od dalšího "exempláře".
Je to takové podivné divadlo, v kterém všichni účinkujeme.
Je moc dobře, že neznáme dopředu své role, že nevíme, s kým se potkáme, kdo odejde, koho zabijeme.
Je moc dobře, že přijímáme všechno, co k nám přichází.
Ten závoj zakrývající budoucnost tady není jen tak, není moc dobré jej odkrývat a ptát se, co nás čeká.
Ale opravdu tady ještě něco je, nechci sice psát, jestli je Vaše uvažování "normální", ale netrapte se tím.
K Vaší otázce ohledně mince:
Kyvadlo je kyvadlo, mince je mince.
Pokud si ale s mincí ustavíte vlastní slovník - panna: ano, orel: ne - pak s ní můžete pracovat.
Kyvadlo má ale mnohem širší rejstřík projevů.
Neumí jenom ano - ne, ale s jeho pomocí můžete například zjišťovat geopatogenní zóny, zdravotní stav nebo se dozvíte informace odjinud.
A třetí otázka ke smrti:
Řešením žádného problému nikdy nemůže být smrt.
Problémy jsou tady od toho, abychom se je pokoušeli řešit, abychom se díky nim dostali dál.
Sebevražda je velice jednoduchý tah, kdy si člověk myslí, že se všechno, co ho trápí, zbaví.
Ale tak tomu není.
Naopak je postaven tváří v tvář svému problému ještě mnohem intenzívněji.
Sebevrah by nejraději už v první vteřině vrátil svůj krok zpět, ale už to nejde.
Další šanci dostane někdy později, možná až po mnoha staletích.
Zase bude ve stejné krizové situaci, ale už by ji měl řešit jinak, vyzráleji.
Jeho duše má pochopit, že největším darem, který jsme dostali, je právě život.
Nikdo z něho nesmí předčasně utíkat.
To je zbabělost, která se v závěru otočí právě proti němu.
Wahlgrenis 27.12.2007
Moc vám děkuji za odpověd.
Perfektní reakce.
No s tou kopií to není zas tak jednoduchý, řekla mi víc, než jsem dokázal svázat.
Tudíž vím, že moje sestra bude v 17 letech XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX.
Nicméně problém je spíš v tom, že má jistý ukol.
A to nejen moje sestra, ale právě i ta kopie.
Kopie si musí uvědomit, že před ní stojí úkol.
Velkej ukol a velký tajemství, musí se začít pomalu vzdávat toho života bezstarostné hvězdy.
Protože realita je jinde.
Pokud si svuj ukol neuvědomí kopie, tak moje sestra taky ne.
Co se týká té budoucnosti mojí osobní.
Ta vlastně ani není moc důležitá, protože je jasné, že dopadnu přesně tak, jak bude třeba.
Spíš jsem potřeboval vědět něco o minulosti.
Jo a to s těma galaxiema, hmm, to je přesné.
Potěšila jste mě především tímhle.
Malinkatá zmínka, ale přesně vím, jak to myslíte.
Ano Reinkarnace duší nefunguje jen na zemi, to by byl nesmysl.
Proto naše duše mohla být ve více galaxiích.
Tak stejně jako jakákoliv jiná, kdekoliv jinde.
Tohleto chápu.
Zvláštní je, že ani lidé, co se o tohle zajímají, nevidí v tomhle smysl.
V mém životě se stávají zvláštní věci už od začátku.
Myslím, že celej muj porod byl jedno velký fiasko.
Museli mě vyrvat z něčeho hodně důležitýho.
Mno a krize, muj život je krize.
Asi 8 let je to krize.
Možná bez velké příčiny.
Nicméně jak to říct.
Možná že se člověk pozná v krizi.
Ale tak stejně v sebepoznání člověk pozná krizi.
Byl bych rád, kdybyste si se mnou psala.
Je vidět, že se vyznáte.
A o datumu, kdy jsem se narodil, XXXXXXXXX, mi asi nic pozitivního neřeknete, že.
Jinak přeju opožděně krásné svátky.
Turista 27.12.2008
Musim sa priznať milá Wahlgrenis, že už dávno som na tvojich stránkach nečítala tak zmätený list ako napísal turista.
Chcela by som mu len povedať, že skoro všetci, čo navštevujeme tieto stránky, máme pocit, že sem nepatríme a že sa nám dejú "čudné“ veci... a že sme možno z inej planety...
Naozaj nie je sám, ktorý ma tieto pocity.
List mi pripada tak "trochu“ smutny a to turista nemusí byť...
Napisal, že možna se clověk pozna v krizi....
Mily turista, nie možná, ale určite.
Len keď je človek donutený isť až na dno svojich možností a keď si myslí, že horšie to už ani byť nemôže, a veci nám nedavajú v danej chvili žiadny zmysel...
ONI vždy prídu anjeli, naši ochránci, treba len požiadať... podajú pomocnú ruku a vyvedú nás z temnoty.
Síce poriadne doraňaných, ale oveľa silnejších...
Prajem tebe a všetkym čitateľom krásny Nový rok plní šťastných chvil, zdravia a hojnosti....
Iveta 30.12.2008
PS: prácu s kyvadielkom vrelo odporúčam, len treba dodržať určité pravidla, môžeš skúsiť aj automatickú kresbu...
Mila Wahl.........
moc te opet zdravim......
Preji pekny den.......
Dlouho jsem zde nebyla a po zapnuti PC mi padl do oci tento pribeh..........
Verim, ze nic se na svete lidem nedeje jen tak... jen to v sobe neumime jeste zpracovat.....
Ale musim reagovat na jednu velice dulezitou vec, ktera me velice oslovila, a to je to, co napsal Turista i Iveta.
"Možná, že se člověk pozná v krizi."
"Ale tak stejně v sebepoznání člověk pozná krizi."
Musim uprimne rict, ze vetsi PRAVDU jsem za posledni 4 mesice sveho noveho zivota neslysela od nikoho.......
To je ta nejcistci pravda, ktera ke mne mohla prijit.......
Padla jsem na same dno......
Tolik slz, kterych jsem vyplakala, tolik bolesti, ktere jsem zakusila, a bolest takovou, ze se mi chvilkami nechtelo zit, tolik beznadeje a bezvychodnych situaci, trapeni a vycitek svedomi,samoty nejcernejsi.....
Pres to vsechno jsem musela prejit a vim, ze jeste nejsem u konce, ale neco jako by se ve mne zrodilo noveho a uz to tolik neboli.....
Vim, ze pomalu pomaloucku nachazim SAMA SEBE....
Krucek po krucku se splham zase nahoru a citim se znovuzrozena.... svezi....jina......cela jako by nova.......
Jeste ne, jeste to nejsem celkove JA..........
Jeste nenadesel ten cas......
Ale ucim se trpelivosti, ucim se zpracovavat, co ke mne ma prichazet a snazim se vychutnat kazdy den sveho zivota maximalne naplno.....
Neni ted dne, abych nezazila neco noveho necekaneho blazniveho, krasneho, neopakovatelneho.....
Nikdy nevim, co me potka zitra, a tak usinam s myslenkou na dalsi den, ze na me ceka dalsi nove prekvapeni.......
A s velkym uzasem zjistuji, kde to vsechno bylo????
Pred tim jsem jen zila v mem poklidnem manzelstvi s mym muzem.......
Dny plynuly a nic noveho neprichazelo...........
Dnes je vsechno jinak...............proto souhlasim s timto nazorem co sem tito dva lide napsali.........
S pozdravenim
Martina 13.1.2009
Turista 17.12.2008
© Wahlgrenis
17.12.2008
