Wahlgrenis

Od jara jsem bez práce

Milá Wahl,
já poslední dobou pořád píšu a píšu,vím, ale skoro nečekám odpověď, jen si tak vylévám srdíčko.
Dnes jsem tě chtěla ale hrozně moc poprosit, jestli najdeš chviličku a podíváš se, jestli se to změní.
Ztratila jsem na jaře práci, kde jsem byla celý život, celý život, který jsem měla pořád nějakým způsobem ztížený jsem měla tuto práci jako jedinou jistotu.
Jistotu, jak sama uživím svoje děti, jak zaplatím dluhy, které zbyly po prvním manželovi, ta práce mi byla jako rodina, oporu v rodičích jsem totiž nikdy neměla.
Stačila změna vedení a po 28 letech jsem na dlažbě.
Od doby výpovědi stále hledám, obcházím výběrovky, píšu životopisy, asi bych ani nezpočítala, kolik a kde jsem jich poslala.
Jenže stále nic, už jsem psala, že si připadám, jako by mě a moji rodinu někdo proklel.
Měla jsem půjčky, které jsem brala, abych pomohla ostatním a poctivě jsem je platiĺa ze svého platu, teď ale nemám plat a začínám se dostávat do začarovaného kruhu.
Ráda bych pracovala, ale nemůžu sehnat ani práci uklízečky a dělala bych jí docela ráda a to jsem celý život dělala v jedné firmě a na vyšších pozicích.
Každé ráno usedám k počítači a píšu další životopisy a pak čekám na odpovědi.
Maximálně mě pozvou na pohovor, několikrát i na užší výběr a pak zase nic.
Už skoro nemůžu, já vím, že nás je hodně. ale mi se takhle neskutečně navýší dluhy, pokud práce nebude.
Manžel je hodný, snaživý, ale přijem mu na dva a splátky nestačí.
Prosím moc, kdybys našla chviličku a podívala se, jestli neuvidíš, zda práci najdu, jakoukoliv a brzy, třeba bych mohla klidně spát.
Pokud nebudeš mít čas, nevadí, víš sdělený problém je poloviční problém a také si stále pozitivně říkám, musím práci najít, já ji najdu, ale někdy dostanu takovou depku, jako zrovna dnes a to se pak uchyluji k psaní tobě.
Víš, přátelé už se skoro vytratili anebo mě neposlouchají, jelikož oni práci mají.
Ještě jednou se omlouvám, že otravuji a děkuji, že jsi, že já vím, že pro nás všechny děláš co můžeš a třeba jen pocit, že mi věnuješ jednu myšlenku, ten mě uklidňuje.
Wahl,děkuji a ještě jednou se omlouvám.
Ivča 15.11.2009

Milá Ivčo,
dovol, abych nejprve vypsala několik myšlenek z Tvého dopisu, které mě nejvíce oslovily.
- Píšu, ale skoro n e č e k á m odpověď.
- Ztratila jsem práci, kde jsem byla c e l ý ž i v o t a měla j e d i n o u j i s t o t u .
- Stačila z m ě n a vedení.
- Stále h l e d á m, nemůžu sehnat ani místo uklízečky, které bych dělala d o c e l a r á d a.
- Píšu životopisy a pak č e k á m, nyní už na práci j a k o u k o l i v.
- Jak s a m a uživím svoje děti, z a p l a t ím navyšující se dluhy.
- Manžel je h o d n ý.
- Přátelé se v y t r a t i l i, třeba jen p o c i t, že mi věnuješ m y š l e n k u, uklidňuje.
Vím, o čem píšeš, sama jsem si to prožila.
Proč zrovna já, proč oni udělali to, či ono, ať udělám co udělám, nic to neřeší, stále dokola začarovaný kruh.
- Optej se sama sebe, proč nečekáš odpověď.
- Kdysi jsem četla: "Nejlepší jistota je nejistota." Dostala jsi poprvé v životě příležitost.
- Říká se: "Ryba smrdí nejvíc od hlavy." Změna-nutností, s ohledem na všechny změny kolem nás.
- I já jsem usilovně hledala, psala, denně četla nabídky.
Jednou ráno jsem se přistihla, že mám zrak upřený na obrazovku PC, oči ani nečtou a hlavou automaticky, jak splašený kůň,letí jeden inzerát za druhým.
Křičím: "Dóóóst!!! nebo tě blázinec nemine."
- V období beznaděje, jsem se ptala sama sebe: "Proč někteří lidé mají to štěstí a jejich koníček je jejich zaměstnáním?"
To musí být nádhera. "Co opravdu chci dělat?"
Kdybych měla seznam, kde bude sto i více nabídek, neuměla jsem jednoznačně odpovědět. Proč?
- Čekala jsem marně, až příjde něco z vnějšího, okolního světa. Důležitý okamžik a z l o m n a s t a l , když jsem si uvědomila, že je i s v ě t v n i t ř n í , vše nové se tvoří nejpre uvnitř, myšlenka....!!!
- Nejlepší Tvůj přítel, jsi Ty sama, myšlenky věnuj sama sobě, vnímej svoje pocity, zahleď a obrať se,do svého vnitřního světa, tam je řešení všech Tvých problémů, o kterých píšeš.
Určitě tam najdeš mnohem víc.
Není to snadné, ale stojí to za to.
Věř!!!
Neváhej a pusť se do toho, moc Ti fandím.
Milkena 16.11.2009

Milá Milkeno,
ten blázinec mě opravdu nemine, pokud se nenaučím tomu, co mi tady píšeš.
Já vím, nebo už jsem dávno slyšela o síle myšlenky, mluvím se sebou, neustále myslím na to, že všechno bude lepší, ale nějak to nejde.
Vím, chce to trpělivost, vidím, že mám kolem sebe krásné lidičky, kteří se mi snaží poradit, odpovědět na mé zoufalé dopisy.
Vidím, že nejsem sama.
A to je fakt tak hodně, ani nevíš.
Nejsi první, která mě povzbudila, děkuji Tobě, Wahl a Vám všem, díky vám se stanu silnější a všechno půjde, už teď to vím.
Všem Vám přejí sluníčko a samou radost.
Ivča 17.11.2009

Milá Wahl,
psala jsem poděkování Jarče a Milkeně, ale poděkování si zasloužíš samozřejmě nejvíc ty za tvoje stránky.
Nevím jak funguješ, jestli jsi sama, nebo jste tým, je mi to popravdě jedno, hlavně že jsi.
Tolikrát mě tyhle tvé stránky zachránily od pláče, deprese, beznaděje.
Hlavně, když všichni odejdou do práce a já tady sedím a píšu životopisy, připadám si k ničemu a nejraději bych nebyla.
Víš, když už hodně nemůžu, najedu na tvé stránky, čtu, píšu a je mi hned líp.
Díky, díky, že mě někdo vyslechne, že jsi, jste....
Je to balzám na duši, zvláště v téhle podzimní, ponuré době.
Snad to přežiju.
A taky díky tobě.
Ivča 17.11.2009

Ivanko,
nejprve přijmi můj obdiv za statečnost.
Každý prožíváme svůj život radostně i bolestně.
Přitahujeme k sobě věci, které potřebujeme a mají pro nás, jenom pro nás, význam.
Všichni to děláme, málokdo si to uvědomuje a ještě málokdo to dělá a přitahuje vědomě.
Není to žádné umění, jde jenom poznání sebe samé.
Chce to čas.
Nevím co napsat, tak Ti jenom napíši můj pohled na přátele.
Co se děje, když k nim přijdeš a začnes si stěžovat a plakat, na to či ono.
Ze začátku Tě každý chce podržet a podpořit, ale postupem času se v nich začne Probouzet jejich vlastní strach ze ztráty zaměstnání, strach, že budou obcházet kamarády a plakat nad nedostatkem financí atd.
Oni si to ani neuvědomí a pravděpodobně ani jeden by něco podobného nepřiznal, pouze by řekl, je to Tvá chyba.
A není?
Není, už se stalo.
Zkus se na svět usmívat, i když nemáš na činži.
Pláč Ti peníze nepřinese, ale úsměv dodá světlo do života.
A najednou začnou přicházet věci samy od sebe.
Na pohovory choď s úsměvem ve tváři a s klidem v srdci.
Každý má strach z Tvého strachu a úzkosti.
Za má slova se nekamenuj.
Už se stalo a nezměníš to.
Změň svůj úsměv na tváři.
A jak to udělat?
Stoupni si před zrcadlo a vyplázni na sebe jazyk.
Namaluj si na kousky papíru úsměv a nalep ho všude, kde Tě napadne.
Už jenom pohled na smějící ústa v Tobě něco nastartuje.
Nespěchej sama na sebe a pomalými krůčky šlapej tu svou cestičku.
On se ten úsměv po čase usídlí i ve Tvých očích a už tam zůstane.
Už jej nebudeš chtít opustit.
No, že občas, možná dost často, si zapláčeš, no A CO?
I to patří k životu, ale úsměv se vrátí.
Hezký,a o to trošku těžší, předvánoční čas.
Je to čas zrození.
Věř.
Jarča 19.11.2009

Milá Jarčo,
víš, není to úplně tak, já brečím, zuřím a není mi dobře, jen když jsem sama se sebou.
Před ostatními se snažím své problémy zlehčovat nebo o nich nemluvit.
Ještě se dovedu usmát.
Ještě ano, ale kdo ví jak dlouho.
Na různých komunikačních školeních nás učili, podívat se do očí, podat pevně ruku a usmívat se.
To mám stále na paměti.
Vím, že ostatním do mých problémů nic není.
Jarčo, já věřím, že bude líp, fakt pořád si to dokola opakuji.
A hlavně se vždy usměju, když mi Ty nebo někdo jiný tady na těchto stránkách odpoví, jsem hrozně ráda za ta slova, jak za kritiku, tak za slova podpory a naděje.
Přeji krásný předvánoční čas všem lidičkám tady, pohodu v srdíčku, lásku a ať jste pořád takoví, jací jste.
Ivča 19.11.2009

Ivanko,
nekritizuji Tě, ale ani nelituji.
Vím, že Ti slovíčka napsaná na tomto netu přinesou mnoho ........................ ať se v danou chvíli cítíš jakkoliv.
Tento web je o lásce a přenáší lásku.
I když to tak někdy vypadat nemusí.
Ten úsměv jsem myslela pro Tebe samotnou, ne pro používání v profesním životě.
Tam je to trochu o něčem jiném.
Tam je to hra na schovávanou. :-)) :-))
Usměv pro Tebe, aby Ty jsi se cítila líp.
Jarča 20.11.2009

Milá Wahl,
zase jsem dnes po několika krušných dnech otevřela tvoji stránku.
Potřebuji se trochu uklidnit.
Mám k Tobě jednu velikou prosbu, vím, že se to nedělá a také si myslím, že mi neodpovíš.
Ve skrytu duše však doufám, že aspoň jednou větičkou jednou odpovíš.
Vidíš do našich osudů, Wahl, jen kdybys měla čas a podívala se, jestli si ty moje peripetie musím vybrat až do konce života, nebo jestli najdu ještě nějakou slušnou práci a vyřeší se někdy ty moje velké finanční problémy.
Jestli bude aspoň malinká naděje, třeba i za deset let, zas bude proč žít a snažit se, protože budu vědět, že to nakonec skončí dobře.
Teď se na mě možná, Wahl, zlobíš, že chci po tobě takové věci, když vím, kolik toho máš, já v tebe ale věřím, i když tě osobně neznám.
A proto píšu tobě.
Prosím, jinak odpusť za můj troufalý dopis, teď vysvitlo sluníčko, protože jsem si ho pro sebe i pro tebe přála.
Kéž by se plnila i ostatní přání.
Krásné sluníčkové dny přeje
Ivča 24.11.2009

Milá Wahl,
ze srdíčka Tě zdravím, jsem opět tady a opět si vylévám srdíčko.
Vím, odpovídala mi Jarča, držím se všech rad.
Snažím se myslet pozitivně, intenzivně hledám práci, řeším dluhy, snažím se.
Mám napsané afirmace, každé ráno si je opakuji,kam jen to jde, tak si je položím a čtu.
Říkám si neustále, že děkuji za všechno co mám, prosím dušičky o odpuštění, jen, že chci mít klid a žít klidný život.
Ale je to stále naopak.
Práci se nedaří najít i když už v podstatě nic jiného nedělám, dokonce se vrátil domů nešťastný syn, rozešel se s přítelkyní, se kterou žil.
Tak jsme si říkali, co jsme komu udělala, každý rok před Vánoci se situace zhorší.
Vždy se vyvrbí ještě něco navíc.
Protože jsem bez práce, nedaří se mi platit splátky tak, jak bych měla.
Platí za mě manžel, ale jen tak, jak může.
Navštívil mě už exekutor, zatím jsem se s ním dokázala domluvit, Vánoce nebudeme mít radostné, to že budou bez dárků, to nám vůbec nevadí, ale budeme muset tím více myslet na nahromaděné problémy, syn zase bude rozebírat, co udělal špatně se svojí přítelkyní.
No prostě bude veselo.
Já vím, řekneš si, ufňukaná ženská...
Ale já opravdu celý život moc nefňukala a to nebyla procházka růžovou zahradou.
Tvoje stránky mě možná zachránily před blázincem.
Mám jednu prosbičku, hrozně moc prosím, jako nikdy nikoho, jestli bys mi jen jedním slovem napsala, jestli někdy bude líp.
A nenapíšeš-li, nevadí i tak tě zdravím a děkuji za to, že jsi.
Smutná Ivča 1.12.2009

Ivi,
jak by řekla moje kamarádka, která si taky prožila své a teď se má báječně: Bude líp určitě, musí být líp!
Je na to i pár přísloví.
To, že kaše se nikdy nejí tak horká, jak se uvaří a že po bouřce vždy vysvitne slunce.
Ještě mě napadlo...
Zkoušela jsi modlitbu, poprosit ochránce, boha nebo anděly?
A taky nejde všechno hned, všechno má svůj čas.
Já tomu věřím, že se budeš mít líp a ty tomu věř taky!!!
Přeji ti moc moc sluníčka do srdíčka :-)
Renda 1.12.2009

Milá Wahl,
píši ještě jednou.
Jsem také nezaměstnaná a tak mě napadlo, jestli Ivča ví o akci pojištovny Kooperativa a ČEZu.
Řekla mi o tom známá.
Pojišťovna vyplatí lidem, kteří jsou propuštěni v době od března do prosince r. 2009 tři zálohy za elektřinu.
Stačí vyplnit dotazník o platební nevůli, který jí dají v pojištovně, nebo si ho vytiskne doma.
Je na stránkách ČEZu.
Druhá podmínka je, že musela být v zaměstnání aspoň půl roku.
Stačí mít pak akorát potvrzení od zaměstnavatele - je na dotazníku a potvrzení od úřadu práce, že je tam vedená.
U mě to dělá dost slušnou částku, máme velké zálohy na elektřinu a myslím, že pro ní je teď každá ušetřená koruna dobrá.
Omlouvám se, jestli Ti plním mail blbostma.
Měj se krásně:).
Vlasta 1.12.2009

Ne, Vlasti, tohle nejsou blbosti.
Ty vypadají jinak...
Taky chodí, ale sem je nedávám.
W. 1.12.2009

Děkuji Rendovi a Vlastě,
normálně jsem se tady u monitoru rozplakala, dojalo mě, že mi lidi napsali, podpořili mě.
Byla jsem celý život strašně silná, ale nějak mi teď v těch 47 letech začíná docházet síla na všechnu tíhu světa.
Tohle je balzám na duši.
Ani dnes jsem práci nesehnala, právě jsem se vrátila z pohovoru a je mi jasné, že mě nevyberou, žádné peníze mi nepřišly, dluhy stále narůstají, ale v srdíčku je najednou krásně.
Stačily dvě zprávy a že ty jsi mi je tam přidala.
Vlasti, já vím o té akci od ČEZU, ale bohužel, mám nájemní bydlení a majitel je neustále v zahraničí, nestačil zatím elektřinu přepsat na mě.
Takže se mě to netýká.
A to mám také vysoké zálohy, bože, jak by to pomohlo.
A Rendo, já si i modlívám, ale asi to vůbec neumím, andílci mě možná neposlouchají, možná jsem někdo moc ubližovala, nevím, ale jedno co vím je to, že i když mě neznáte a nikdy jsme se neviděli, chtěli jste alespoň slovy pomoci.
A podařilo se, Jak Jarče, tak Vám.
Já vím, že nemohu chtít po Wahl, ať se mi kouká do karet, asi se to nemá, budu věřit v sebe a v to, co jste mi napsali.
Moc děkuji a přeji Vám štěstíčko a sluníčko.
Ivča 1.12.2009

Ještě jednou zdravím Wahl,
jak paní Vlasta radila Ivče kvůli tomu ČEZu, tak je tam podmínka, že musí být u kooperativy pojištěna a nesmí dlužit na zálohách.
To jen pro doplnění, nedávno to řešila také kamarádka, co se dostala do tíživé situace a zůstala bez práce.
Ivčo, přeju hodně štěstí a lásky a ať se ti brzy naskytne pracovní příležitost.
S úctou Barbora 2.12.2009

Poděkuj prosím za mě Barborce za povzbudivá slova a přeju jí všechno krásné, neboť dnes má svátek.
Všem lidičkám děkuji.
Jen pro zajímavost, dělala jsem ze zoufalství teď dva dny dealerku slev elektřiny, chozením po bytech a ťukáním na dveře, od rána do večera, už nikdy více...
Příští týden musím sehnat něco normálního, prostě musím.
Mějte se všichni v tento předvánoční čas lépe než já.
Ivča 4.12.2009

Milá Wahlgrenis,
chtěla bych poděkovat za Vaše stránky a podělit se o své zážitky.
Třeba pomoci i paní, která nemůže najít práci.
Jsem také nezaměstnaná.
Zhruba měsíc.
Výpověď jsem podala sama.
Byla jsem nucena vedením do něčeho, co bylo v rozporu s mým svědomím.
A to já nemohla.
Věděla jsem, že musím odejít čistá a požadovala okamžitou výpověď.
Nebylo to jednoduché, mé ego (strach z neznáma, z nezaměstnanosti..) se nechtělo dát, ale zvládla jsem to.
Pak přišlo období, kdy jsem sama sebe viděla na rozcestí, všude kolem mlha.
Nevěděla jsem, jakým směrem se dát.
Chtěla jsem práci, která by mě uspokojovala, pomáhat druhým, dávat ze sebe to nejlepší.
Důležité pro mě bylo setkání s jednou paní.
Doporučila mi andělskou autorku Doreen Virtue a knihy Život ve světle a Tvůrčí představivost od Shakti Gawain:
Představte si, že život je řeka.
Většina lidí se drží u břehu a bojí se pustit a riskovat, že je strhne proud.
V určitém okamžiku musí být každý člověk ochoten pustit se a důvěřovat řece, že jej s sebou bezpečně ponese.
V této chvíli se učí „jít s proudem“, a to je báječný pocit.
Jakmile si na bytí v proudu řeky zvykne, může se začít dívat před sebe a řídit svůj vlastní pohyb vpřed tak, že se rozhoduje, který směr bude nejlepší, řídí svou cestu kolem balvanů a pahýlů stromů a vybírá si, kterému z mnoha řečišť a ramen dá přednost, a to po celou dobu, kdy „jde s proudem“.
Já se tedy pustila.
Dalším nádherným znamením byl motýl (kruhy v obilí) z Vaší stránky, cítila jsem spojení s celým vesmírem.
Tím, že jsem za sebou v práci zabouchla dveře, se mi otevřely nové.
A našla jsem něco, co jsem si myslela, že jsem dávno ztratila, svou zemřelou dceru. Vnímám její energii a vím, že se k nám do rodiny znovu narodí.
Schopnost „ vcítit se“ jsem již měla předtím.
Když je nějaká známá těhotná, vím, co se jí narodí, stačí se jen na ni napojit a cítím buď jemnější (dívčí), nebo tvrdší (mužskou) energii.
Začala jsem pracovat s myšlenkami, s čakrami, meditovat…
Je toho tolik, co jsem se za ten měsíc naučila.
A plně jsem se odevzdala, odhodila jsem strach i malost.
Přijala jsem v sobě víru, že si zasloužím šťastný život.
Pochopit hodně věcí mi pomohla i kniha Prastaré tajemství květu života,děkuji :-) :
„Vše je možné, absolutně všechno. Ale musíte věřit sami v sebe, musíte si důvěřovat a otevřít se této nevinné dětské vlastnosti uvnitř sebe“.
V pátek se mi zdál sen.
Zemřelá tchýně v ní mluvila o neděli.
Ráno jsem nevěděla, co mi ten sen měl sdělit, pochopila jsem to odpoledne.
Nakupovala jsem v obchod. domě a najednou jsem se zaposlouchala do textu písničky, kterou tam hráli.
Nám to vyjde…., písnička M. Davida.
Hned jsem si ty souvislosti dala dohromady.
Neděle – Superstar – hrají filmové písničky.
A opravdu Děti ráje tam mají zaznít.
Nádherné znamení. http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/david-michal/deti-raje-111923
„No musíš mít v sobě víru, věř si. Bůh je v tobě, beze všech pochyb. Dokážeš vyléčit cokoliv. Dokážeš dovést svoje tělo a svůj svět do dokonalé rovnováhy s láskou. Život začne plynout a vše bude snadné.“
Paní Wahlgrenis, Vy to už umíte a přesto, zajímalo by mě, necítíte se i přesto osaměle?
S láskou Iveta 5.12.2009

Mila Wahl,
dekuji Vlaste za tip ohledne vraceni tri mesicnich zaloh na elektrine.
I ja jsem uz pomalu rok bez prace a tak jsem tuto informaci uvitala.
Jelikoz me dalo hodne prace najit presnejsi informace, posilam stranku (http://servis.koop.cz/cez/steps.php?tab=1), kde dalsi hledajici najdou rychle vse co potrebuji.
Jedna dulezita informace je, ze nemusite byt pojisteni u kooperativy, jak bylo vyse uvedeno.
Preji nam vsem radost a lasku do zivota.
Krasne adventni dny.
Jana 6.12.2009

Ahoj po ránu Wahl,
tady zase Ivča.
Dnes si nebudu stýskat, ale po otevření tvých stránek, jak to dělám skoro každý den, mě napadlo, že bych ti měla napsat o jedné příhodě, která se mi stala před dvěma dny.
Mám najatý byt v domě, kde byla kdysi obuv Baťa.
Byla jsem přiložit do kotle a ve sklepě mě zaujal sáček, který tam leží určitě už dlouho.
Rozbalila jsem jej a v něm ležely dvě nové nepoužité pánské peněženky.
V jedné, která asi v té době měla být reklamním předmětem, bylo rukou na papírku napsáno:
"Ty peníze tam nechte, aby se vás držely po celý život".
V druhé kapsičce ležela úplně nová bankovka, dvacetikoruna z roku 1970.
Také tam byl kalendářík z roku 1972.
Na to, že to tam leží skoro čtyřicet let, bylo to věnování jakoby napsáno včera.
Papírek čistý barvy jasné, barevná průpiska nevybledlá.
Bylo to jako nějaké znamení.
Na to,že v tomto domě bydlím už pět let, jsem si toho sáčku nikdy nevšímala.
Že by znamení, že už bude líp???
Bylo by to krásné.
Přeji, Wahl, krásný advent, hodně splněných přáníček Tobě a všem lidičkám, kteří tady chodí.
Ivča 9.12.2009
Ivča 15.11.2009

Zdravím a pozdravuji v Novém roce, který by měl být ve všem lepší, než ten minulý. Dala jsem si to za úkol a jinou myšlenku si nepřipouštím.
Práce se začíná rýsovat a tak bych měla 1.2. nastoupit. Teď ještě sehnat brigádu navíc a zalepit ty ztráty z minulého roku. Jsem zvědavá, jestli mé přesvědčení vydrží.
Všem, zvláště pak Tobě, Wahl, přeji ten Nový rok aby byl ten nejlepší, zdravíčko ať přeje, štěstíčko ať neodchází a všechno co si přejete se obratem plní.
Já věřím, že to tak bude.
S láskou v srdci zdraví
Ivča 14.01.2010

Drahá Wahl,
od té doby, kdy jsem si naposledy vylila srdíčko, uplynul už nějaký čas. Byla jsem dlouho bez práce, nakupila se spousta problémů, navýšily se dluhy. Jedna pozitivní věc je, že práci jsem našla.
Pracuji od února.
Pomalu začnu zase žít, ale dnes tady sedím jak zhroucená, je mi smutno, potřebovala jsem Ti napsat. To, co se mé rodině děje od minulého roku, je jedna kalamita za druhou. Bydlím v pronajatém domku, peníze nemám (zásluhou bývalého manžela ještě pořád něco splácím) nebyla práce, tudíž nebyly ani peníze. Můj nynější manžel se snaží, ale sám už to utáhnout nemohl. Dnes jsem potřebovala zachránit jednu platbu. Vím, že peníze budu mít za dva dny, tak jsem požádala mojí matku o půjčku na ty dva dny. Jinak už nemám koho, přátelé mi pomohli už dříve, moje matka se neobtěžovala mi ani odpovědět. Má nového přítele, co otec umřel, a zapomněla, jak jsme jí kdysi se sestrou pomáhaly. No a proto je mi to hrozně líto.
Ale dost sebelítosti. Tak jako doufám, že brzy přijde jaro, doufám také, že se moje problémy jednou vyřeší, protože už nevím, proč tady jsem. Jenom pro samá trápení. Na světě mě drží děti, vnoučata a můj hodný manžel, který všechny problémy se mnou řeší. Jen mám pocit, že je někde někdo, kdo si přeje, abych za žádnou cenu nemohla zůstat v pohodě a být konečně šťastná. Dnes svítí sluníčko, ale já nemám dobrý den, tak ho přeji alespoň Tobě, z celého srdce.
Smutná
Ivča 08.03.2010