Náhle mi zemřela maminka, věřím, že bude se mnou u porodu
Dobrý večer milá Wahlgrenis!
Moc Vás zdravím a hlavně obdivuji, jak dokážete pomáhat tolika lidem v obvykle velmi těžkých situacích.
Já se na Vás obracím též v krizové situaci. Před 14 dny mi náhle zemřela maminka, byl to šok, i když nebyla úplně zdravá, nepřipouštěla jsem si, že by to přišlo tak rychle. Měla problémy s plícemi a poslední dobou bývala častěji nemocná a teď ji po 3 dnech nachlazení zradily úplně. Bohužel se nechtěla moc léčit a přestat kouřit atd., prostě na sebe totálně kašlala (doslova).
A já, její mladší dcera, mám teď před druhým porodem a snažím se být tu pro přicházející miminko, ale zároveň prožívám velkou ztrátu a žal. Vím, že se maminka o mě a o miminko moc bála, protože první můj syn měl velmi těžký porod a následky si nese doposud, i když jen velmi malé oproti původním hypotézám. Vím, že se tohoto mého nadcházejícího porodu velmi bála, a tak mi připadá, že to radši vzdala. Měly jsme velmi blízký vztah, i když na dálku, ale po porodu syna jsem se dala na alternativní cestu a ona byla pravý opak, takže jsem často narážela, ale poslední dobou se to celkem uklidnilo, tak jsem z toho měla opravdvou radost, že se věci obracejí k lepšímu. Vyrovnat se s tím mi pomáhá moje víra v to, že smrtí to nekončí a pokračování se děje, ale jinde a v jiné formě.
Ten den, co odešla, jsem ji v noci vnímala jako "zlatý obláček" u nás v ložnici a včera ráno se to opakovalo, když na ni pomyslím. Nejdřív jsem si nebyla jistá, ale teď si celkem jistá jsem, že je to ona.
Chtěla bych vědět ještě víc, proč odešla zrovna teď a tak brzy, bylo jí jen 68 let. A proč si nedopřála tu radost z miminka?! Jsem přesvědčená, že můj syn to věděl, už v říjnu tam chtěl moc jet, i když nebyl moc zvyklý být bez nás. Jsem ráda, že si to nakonec prosadil a manžel ho tam na týden odvezl, moc si to spolu užili a maminka z něho měla velikou radost.
A 2 dny potom, co odjel, zemřela, jako by si potřebovali něco říct a prožít, jsem ráda, že to stihli, na rozdíl ode mě. Já už jsem nemohla tak daleko cestovat.
Milá Wahlgrenis, já vím, že toho chci vědět asi moc a třeba ještě není ten správný čas, ale dává mi to sílu jít dál. Vím, že se musím soustředit na miminko, které mě teď moc potřebuje a chceme zvládnout porod v klidu a pohodě a tuším, že mi maminka při porodu bude pomáhat, že tam bude se mnou a bude se na to dívat úplně jinak, než by se dívala v realitě.
Prosím, chtěla bych vědět, jestli maminka někde nebloudí a je jí lépe...
Kamarádka mi ji pomohla vyprovodit a já jsem se s ní vlastně takhle loučila, protože jsem na pohřeb nemohla. Ale taky vím, že tatínek moc truchlí a sestra taky, bohužel nemají tu víru, co mám já, tak se obávám, že ji tu budou svým žalem držet a ona se nebude moct odpoutat a jít za světlem, kde jí bude dobře.
Vím Wahlgrenis, že s tím máte velké zkušenosti, tak jsem Vás chtěla poprosit o radu, jestli bych jí nějak mohla pomoci já nebo Vy nebo co bych pro ni mohla udělat a zároveň bych s ní moc chtěla komunikovat. Co pro to mám udělat????
Moc děkuji za Vaše cenné rady.
Katka 20.12.2009
© Wahlgrenis
20.12.2009
