Fakt mi to nejde do hlavy...
Milá Wahl,
obracím se na Tebe s tématem, které mě aktuálně velmi tlačí.
Nazvala bych ho asi "Zlý úmysl nebo snaha o posun vpřed?"
Od začátku října se na mě hrne jedna nepříjemnost za druhou.
Až na jeden z níže popsaných bodů se mi zdá, že se to všechno motá tak nějak hlavně kolem financí.
To je u mě "věčné" téma, bojuji s tím celý čas, ale v poslední době je to čím dál tím palčivější.
Celý život makám jak šroub, nekupuju si žádné značkové oblečení, nekupuju drogerii, nekupuju ani žádné jiné nesmysly, v životě jsem nebyla nikde na dovolené.
Přesto stále nacházím jen samá zaměstnání s výrazně podprůměrným příjmem (i když mám maturitu, různé kurzy a obsáhlou praxi) a jezdím v autě za 10 tisíc, zatímco všichni kolem mě si kupují auta za statisíce.
Fakt mi to nejde do hlavy.
Pravda, jeden "úlet" jsem si za svůj život přeci jen dovolila, a to mít vlastního koně.
Ten mě však měsíčně nestojí o nic víc, než kolik dá např. středně silný kuřák za své cigarety.
A zatímco kuřák ještě nakupuje oblečení, drogerii, jezdí na dovolené apod., já tyto výdaje nemám.
Takže co se mi vše v poslední době přihodilo:
Nejprve mi nabourali mé autíčko.
Naštěstí se nikomu nic nestalo, auto zůstalo pojízdné, ale aby bylo zase plně funkční, potřebovalo by nemalou investici.
Pojišťovna sice něco vyplatila, ale na opravu to stejně nestačí.
Za tři týdny nato mi okulhal kůň.
Kdo mě zná, ví, že pro koně dělám první poslední a je to jako když mi onemocní člen domácnosti.
Sice jsme to zatím nemuseli naštěstí řešit prostřednictvím veterináře, ale i tak je to nepříjemné pro mě (nemůžu na koníkovi jezdit, což je pro mě jedna z největších radostí na tomhle světě) i pro koně (musí být v ohradě - i když aspoň že tak, protože jiní koně na jeho místě by byli zabednění ve stáji- a velmi znatelně ztratil kondici a spadl ze svalů).
Za týden nato mi v zaměstnání, kde jsme byla moc ráda a dělala jsem pro ně první poslední, oznámili, že už pro ně nejsem přínosem a že musím odejít.
Sice mi snad dají dokonce nějaké odstupné, ale co mi je to platné, když se obzvláště teď práce tak těžko hledá a odstupné mi snad maximálně pomůže překlenout období, než najdu jiné zaměstnání.
Mezitím manžel stále dokolečka také mění zaměstnání.
Buď firma krachne, nebo nedodrží naslibované nebo nadřízení nestojí za nic.
A ať jde manžel kamkoliv jinam, rozhodně se nedá říci, že by nás jeho práce mohla po finanční stránce nějak významně uživit.
Momentálně nejaktuálnější situací je to, že mi na autě úplně odchází elektrika, takže prostě chtě nechtě musím v nejbližších dnech koupit jiné.
A na to padne pravděpodobně celé odstupné ze zaměstnání, že kterého jsem nucena odejít.
Tedy pokud firma dodrží slib a odstupné mi opravdu dá.
A já si stále dokola kladu otázku:
Jsou všechny ty věci, které se mi v posledních týdnech dějí, něčí zlý úmysl nebo snaha o posun vpřed?
Zasedl si na mě někdo, sesílá na mě někdo tyhle malé katastrofy cíleně?
Nebo jsou to jen znamení, která mě mají upozornit na to, že se něco děje, že si mám něco uvědomit?
Pomůže mi někdo se v tom trochu zorientovat?
Děkuji moc za případnou odpověd a pomoc v poodhalení téhle mé malé soukromé záhady.
Z Plzně zdraví,
Jenny 15.11.2009
© Wahlgrenis
15.11.2009
