Nepřemýšlí, že by se mohl změnit
Ahoj Wahl,
dneska jsem se po dlouhé době opět koukla na tvé stránky. možná to byl osud ani nevím proč jsem to najednou z ničeho nic udělala...
V poslední době mám pocit, že bojuju proti větrným mlýnům.
Že i když se snažím některé věci ujasnit a napravit a dát do pořádku, že se mi to nedaří:-(
Mám dobrou práci, jsem tam moc spokojená, práce mě moc baví a jsem šťastná že ji mám, zvlášť teď v době krize.
Mám přítele, ale přijde mi, že v poslední době nám to moc neklape.
Nevím, jestli je to mnou nebo jím nebo námi oběma, ale trápí mě to.
Když jsme se poznali bylo to strašně krásný, byl ke mě pozorný, milý skládal mi poklony...
Teď mi ale přijde, že nic, co udělám, mu není dost dobrý, že když mu říkám, proč se ke mě chová tak či onak, že ani nepřemýšlí, že by to mohl změnit.
Někdy mi přijde, že mu snad na tom, abych já byla taky šťastná, vůbec nezáleží:-(
Nechce mě poslouchat, když mu říkám, co mi od něho ubližuje a nechce se mnou o našich problémech mluvit.
Staví se k tomu tak, že problémy ostatních nejsou jeho problémem.
Přitom ale vím, že mě má svým způsobem rád, stará se o mě, když jsem nemocná, hodně jsme toho spolu prožili a neopustil mě.
Moc si ho pro to vážím, ale ničí mě a moc mě bolí jeho chování ke mně a nevím, jak ho přesvědčit, aby aspoň přemýšlel nad tím, co mu říkám a snažil se to trošku zlepšit. za nějaký čas bych chtěla miminko - už teď to na mě hodně působí, když vidím třeba těhotnou ženu - ale nejsem si jistá jestli by se jeho chování ke mě po tom, co bychom dítě měli nezhoršilo...
A otěhotnět jen proto, abych ho neztratila nechci!
Stejně by mu to v odchodu nezabránilo.
Věřím na osud a vím, že co se má stát se stane, ale momentálně se cítím bezmocně, protože nevím co mám dělat, aby náš vztah byl jako dřív...
Děkuji moc za radu nebo alespoň tip, jakým způsobem s ním komunikovat
Petra 26.11.2009
Milá Petro,
nikdy se nesnaž nikoho předělat k obrazu svému.
To nemůže fungovat.
Člověk je za všech okolností stoprocentní, nepochybuj o sobě.
To, že máš vedle sebe přítele, už je jakýsi bonus.
To, že jste vedle sebe, je hodně důležité, ale není to stav navždy.
Měla bys pochopit lehkost bytí, nic nedělat násilně, k ničemu se nikdy nenutit.
V první řadě ale přijmi fakt, že Ty jsi pro svůj život ta nejdůležitější.
Nikdo jiný to není.
U Tebe je nyní rozpor, dějí se věci, kterým nerozumíš.
Důležité je pojmout vlastní tělo jako chrám, v ničem si neubližovat.
Ono těch malých krůčků je víc, ale měla bys pochopit, že teprve všechno dohromady vytvoří jedinečný úžasný celek.
To budeš Ty, naprosto šťastná a spokojená.
Nehledej štěstí u partnera, ten se k Tobě přiblíží, jakmile zjistí, že má důvod to udělat.
Nezkoumej proto, co bys měla dělat, aby on se přibližoval k Tobě, ale nejprve pátrej po své cestě.
Tady někde je totiž chyba.
Otěhotnění nesmí být nikdy východiskem z krize, takhle to nefunguje.
Miminka přicházejí do života s jistým plánem, ne aby lepila vztah.
Miminka mají být naplněním vztahu...
Zkus se na svou otázku podívat ještě jednou.
Možná sama zjistíš, že bys ji teď formulovala jinak.
Láska buď je, nebo není.
Nic jiného neexistuje.
Nemůžeš lepit to, co už je dávno rozbité...
Petra 26.11.2009
© Wahlgrenis
26.11.2009
