Nad zemí se vznášela malá jasně zářící kulička
Milá Wahl.
Již několik let mám velký problém a doufám že byste mi mohla pomoci.
Občas vídávám duchy a slyším hlasy ale na to už jsem si zvykla.
Problém je v něčem jiném.
Jednou brzy ráno když jsem šla do školy, jsem si chtěla rozsvítit v hale.
Je tam tma, že člověk nevidí ani svou ruku.
Tak jsem hmatala po vypínači, když se za mnou najednou objevilo tak jasné světlo, že ozářilo celou místnost.
Když jsem se však otočila, světlo bylo pryč a vycházelo z kuchyně.
Šla jsem teda do kuchyně kde se kousek nad zemí vznášela málá jasně zářící kulička asi o rozměrech 5cm.
Moc by mě zajímalo co to bylo.
Já mám ze tmy opravdu veliký strach a tohle mě vyděsilo ještě víc.
Prosím napište.
Předem moc děkuji za odpověď.
S pozdravem
Deni 30.11.2009
Milá Deni,
nejsme tady sami, jak si občas někteří myslí.
Je důležité zapomenout na strach a všechny tyto "anomálie" přijímat s láskou a radostí.
Jen otevřené srdce nás dokáže posunout dál.
Bytosti "z jiných světů" nás kontaktují z mnoha důvodů, ale ne každému se na potkání ukazují.
Je to proto, že už nějakou zkušenost s druhem zvaným homo sapiens mají.
A to už opakovat nechtějí.
Obvykle se člověk snaží pojmout tyto efekty, energie, zvláštnosti - je jedno, jak tomu budeme říkat - z technického hlediska.
Chce zmapovat, co jde, zdokladovat, aby se jeho jméno dostalo do učebnic.
Ale o tohle vůbec nejde.
Tyto bytosti mají zájem ukázat nám i jinou cestu, než tu, po které většina z nás jde.
Jenže na to není každý připravený.
Není to jen proto, že "slovník" není pro každého pochopitelný, ale často člověka zastaví strach.
Strach jako odvrácená tvář lásky.
Kde je láska, strach logicky nemá místo.
To, že nikdy nic podobného nezažil, že se to nikde neučilo, nebylo to v televizi...
To, že stojí tváří v tvář jinému světu, to je jen těžko přijatelné.
To, že se očekává nenaučená reakce, to, co ještě nikdy dřív nedělal.
To je problém.
Jsme naučeni opakovat jen určité vzorce.
Když se stane něco jinak, zapomínáme reagovat.
Pak přijde vlna nejistoty a strachu.
Ale proč?
Všechno je krásné, láskyplné, úžasné...
Chce to jen jediné - otevřít své srdce, položit ho na vlastní dlaň a nabídnout ho téhle "podivnosti".
Současně s tím by měl člověk zažít ten těžko definovatelný všeobjímající pocit lásky, která z něho vychází.
Je to krása...
Je to úžasný okamžik...
Je to souznění s Universem...
Wahlgrenis 30.11.2009
Dobry den mila Wahl.
V dubnu 1990 se mi stalo neco podobneho jako Deni.
Bylo asi 3 hod. odpoledne, deti se divaly na televizi a ja se sla podivat k oknu, protoze venku zacaloje třeba snezit.
Takove to aprilove pocasi.
Najednou jsem ve vzduchu asi 3 metry nad zemi videla plout takove oranzove kulate blikajici svetelko ve velikosti pomerance.
Kdyz mne to spatrilo odelalo to otocku o 90 stupnu a postavilo se to do urovne mych oci.
Ja byla uplne paralyzovana, bylo mi teplo, citila jsem strach a tak nejak jsem vedela, ze nesmim otevrit okno.
Pres televizi pry zacaly behat pruhy.
Nevim jak dlouho to trvalo a pak to polehoucku odplulo a ja se mohla pohnout.
Byl to pro mne dost desivy zazitek, pozdeji jsem se snazila zjistit od ruznych instituci co to mohlo byt, ale nikdo mi to zatim jeste nedokazal vysvetlit.
Doslova si mne to prohlizelo.
Bydleli jsme tehdy v blizkosti MTTU (mezinarodni telef. a telegraf. ustredna) dnes O2 na Zizkove.
Pak jsem se dozvedela, ze byly videny priblizne v tomto obdobi letajici objekty, ktere z kancelari videlo plno lidi.
Druhy pripad neznameho svetla zase nedavno vystrasil meho muze.
Sel si lehnout okolo pulnoci, zhasl a sel po schodech nahoru do loznice.
Neco se mu ale nezdalo.
Otocil se a na podlaze se pohybovalo svetle modre kulate neco.
Chvili pry na to koukal. premyslel jestli to neni z nejakeho zdroje a pak rozsvitil.
Kdyz opetovne zhasl, uz se to neopakovalo.
Muj muz na rozdil ode mne na nic neveri, ale toto ho vyvedlo uplne z miry.
Rada bych se take dozvedela, jestli to je mozne, co to mohlo byt.
Dekuji za pripadne vysvetleni
s laskou Milena 30.11.2009
Deni 30.11.2009
© Wahlgrenis
30.11.2009
