Moje boxerka je nemocná
Dobrý den milá Wahlgrenis,
moc Vás zdravím.
Již několik dnů váhám a váhám, mám-li žádat o radu ohledně mého pejska, ale dnes už prostě musím.
Jedná se o mojí boxerku (13 let), jak jsem Vám vyprávěla - měli jsme spolu srážku a já pak byla rok nemocná, ale vlastně mi pomohla touto "nehodou" v mnoha věcech.
Hlavně by se mi nenarodila dcera!
A ted je nemocná, měla velkou operaci minulý rok, pan doktor ani nechtěl už operovat, ale vše zvládla a byla dobrá.
Poslední dva týdny zhubla, hodně a je smutná a hlavně má vodu v břiše, moc velké břicho.
Pan doktor jí dal léky na odvodnění a velkou šanci nám nedává.
Ona se drží, ale já nevím úplně jistě, jak jí je, jestli ji to moc nebolí, ona strašně vydrží, nekňučí, jen tak kouká.
Chodí - i když hůře každým dnem, papá, i blafe na šupáky..:), ale není to dobré.
Jsme z toho všichni smutní a tak nějak nevím, co dělat.
Nechat, nebo mám-li právo zasahovat do jejího života.
Prosím, můžete mi třeba jen naťuknout, popostrčit k nějaké cestě.
Budu moc vděčná za odpověď.
Velice děkuji!
Kateřina 10.12.2009
Mila Katerino,
cetla jsem Vas pribeh s boxerkou.
Nevim, jestli se jeste rozmyslite nebo uz fenka odesla do psiho raje.
Tohle je opravdu nelecitelne, nedavno jsem si timto prosla s nasi Zofii.
Porad jsme verili a doufali, ze se stane zazrak, ale ona uz vedela, ze z teto nemoci neni vychodisko.
Posledni dny na me koukala smutne, v jejich ocich uz nebyla jiskra.
Posledni pozemsky vecer jsem ji ulozila do jejiho pelisku a rano jsem volala veterinari, ktery ji uspal.
Nechtela jsem to takto resit, neco v tom smyslu, ze clovek ma tuto moc, muze rozhodnout o zivote, ale kdyz si rano uz ani nestoupla na nohy, tak jsem vedela, ze je me rozhodnuti spravne.
Timto vam nerikam, co mate delat, pisi jen svuj pribeh.
Rozhodnete se sprave, pro vas i pro boxerku.
Kdo vi, pro koho dalsiho u vas chysta misto, az bude cas ........
Jara 10.12.2009
Dobrý den Wahlgrenis a Jaro i všichni ostatní,kdo čtete tyto stránky.
Moc děkuji, že jste můj dopis přidala na Vaše stránky, a moc děkuji Vám, Jaro,.. za odpověd.
Opravdu, děkuji.
Právě před chvílí jsme byli na čůrání, na pidi procházkce, dnes se mi zdá vše trochu lepší, i břicho méně nafouklé, ale tělo strašně pohublé.
Ten pohled je prostě moc smutný.
Já vidím stále tu "starou" naší čiperku, veselou.
No já vím, nejde mi moc tuto situaci přijmout.. možná v ní vidím také trochu můj strach..
Ještě opravdu moc děkuji Vám všem a přeji hezké dny.
Kateřina 10.12.2009
© Wahlgrenis
10.12.2009
