Na Štědrý večer mi umřela dcerka
Milá Wahlgrenis,
chtěla bych Vás požádat o pomoc.
Poslední měsíc stále vyhledávám a pročítám stránky zabývající se duchovnem a vším okolo toho..
Důvod je prostý.
Na Štědrý večer mi umřela dcerka.
Zcela nečekaně.
Byla naprosto zdravá a plná života.
22.12. jí začalo pobolívat břicho, druhý den jsme šly k doktorce, následně do nemocnice, kde si ji nakonec nechali.
24.12. se rozhodli ji operovat slepé střevo.
Ani nevím, jestli se ještě probudila z narkozy, údajně půl hodiny po ukončení operace nastala zástava srdce, hodinu ji oživovali, bezúspěšně.
Přijela jsem pět minut poté, co oživování ukončili.
Je zde mnoho nejasností a my se snažíme zjistit pravdu.
Nemusím Vám asi psát o mých pocitech, nedají se popsat..
Bolest, prázdnota, bezmoc..
Kontaktovala jsem pár lidiček z různých stránek, spíš jsem tam napsala svůj smutný příběh a oni reagovali..
Posílali někteří vzkazy, ale každý něco jiného a já nevím, čemu můžu věřit.
Jediné v co doufám, je, že je tam kde má být a že je jí dobře..
Jen bych chtěla vědět, proč se to muselo stát..
Těšila se na tolik věcí..
Proč nás musela opustit...
Četla jsem i různé příběhy maminek, kterým se duše jejich zemřelých dětí vrátily v novém miminku.
Vzbouzí to ve mně naději.
Myslíte, že by takové štěstí mohlo potkat i mě?
Po ničem víc netoužím, než opět obejmout svojí holčičku...
Pokud je ta možnost, že by jste mi mohla jakkoliv pomoci, poradit, byla bych Vám vděčná za jakoukoliv odpověď..
S přáním krásného večera,
Via 28.01.2009
Hezký večer milá Wahlgrenis,
celý večer si pročítám příběhy na Vašich stránkách...
Před chvilkou se tam objevil příběh můj.
Omlouvám se a stydím se za svou netrpělivost.
Všimla jsem si, že u některých příběhů nejsou odpovědi.
Otvírala jsem ten svůj s nadějí a také nic nenašla.
Nevím, jestli to není jen nějaká chyba, proto píši znovu.
Vím, že toho máte hrozně moc a já vás ještě víc zdržuju.
Je tam zítřejší datum, tak snad mohu doufat zítra.
Každý večer před usnutím prosím anděly, aby mě holčička navštívila ve snu,
zkouším se s ní nějak spojit, přestože to neumím, nebo spíš právě proto nám to nejde.
Možná je příliš brzy?
Nevím...
Někdo mi psal, že moje holčička ještě není ve světle.. že je na nějakém čekacím místě.
Nechci, aby byla smutná.
Bolí mě pomyšlení, že by se nějak trápila, nebo nevěděla, co se s ní děje.
Její dušičku jsem s láskou propustila, ale je možné, že si to jen přeji a svým žalem ji držím při zemi?
Neumím ovládat své city, ale nevolám jí zpět, vím, že jí musím dát volnost,
jen si s ní povídám a doufám že mě slyší, však bohužel odpovědi neslyším..
Ještě jednou se moc omlouvám, že vás hned takto bombarduji, cítím se prostě bezmocná..
a přestože je to teprve něco málo přes měsíc, co moje holčička odešla, připadá mi to jako věčnost..
Tak strašně moc mi chybí !!!
Promiňte,
hezký večer...
Via 28.01.2009
Milá Vio,
je těžké psát v této chvíli, moc těžké.
Bolest, kterou prožíváte, nikdo jiný nepochopí.
Tedy nikdo, kdo nemá za sebou to samé...
Smrt dítěte je jedním z nejtragičtějších okamžiků v životě vůbec.
Moje dcera se narodila o pouhé tři týdny později než Vaše.
Ptáte se, co se stalo tehdy v nemocnici...
Kdo za to může?
Jestli to bylo tak náročné?
Na bolení bříška se přeci neumírá...
Ptáte se, ale nikdo Vám nedokáže srozumitelně odpovědět.
Smrt je ale pokaždé v pořádku, nemůžeme diskutovat s těmi vyššími hodinami.
Nemůžeme se snažit posunout nebo vrátit tento běh, to totiž nejde.
Lékaři asi měli jasno - akutní zánět slepého střeva.
Čtyři slova, která změní úplně všechno.
Jak je to smutné.
Jak je to konečné.
Do konce svého života budete mít Vánoce spojeny s touto smutnou událostí.
S tím se nedá nic dělat.
Trochu mi tady ale vystupuje příběh Romea a Julie.
Ano, vím, zní to nelogicky.
Znáte to ale dobře...
Láska, které není přáno.
Jsou to rodové problémy, které ti dva mladí lidé nedokáží řešit jinak.
V příběhu Vaší holčičky se mi objevuje láska, kluk, který možná ani netušil, že je milován.
Ona si připadala nekompletní, jako by jí něco chybělo.
On měl ale oči pro jinou.
Do její cesty najednou vstupuje zrada, vidí, že ona stojí stranou.
Možná jí hlavou proběhlo, že už nikdy nikdo takový nebude...
Nikdy se nemá říkat nikdy.
S odchodem této lásky odchází i její život.
Nebylo proč žít.
Všechno, co mělo být před ní, se zdálo k nepřežití.
Byl to příliš silný zážitek, než aby nad ním mohla mávnout rukou.
Tohle je verze, kterou lékaři nepřijmou.
Ona jakoby vsadila na jedinou kartu, ale nevyšlo to.
Dochází ke kalapsu, krizi, začne v ní hořet oheň, nedá se nic dělat.
Bylo to příliš zásadní, příliš neřešitelné...
Samozřejmě - tohle řešení není pro doktory, ti zkoumají "pouze" pochody v těle.
Ptáte se, jak se má a kde je.
Zatím ještě neodešla tam, kde by měla být.
Trochu nechápe, co se stalo.
Nejspíš to až takhle úplně nechtěla.
Možná její reakce měla být jen trochu varovná, manifestační, ale nějak se jí to zvrtlo.
Kolem ní jsou zmatky, chtěla by, abyste jí odpustili, ale neví, jak to udělat.
Wahlgrenis 28.1.2009
Milá Wahlgrenis,
je to teď ještě horší..
Pláču a nejde to zastavit.
Bolí mě pomyšlení, že moje holčička tápe a neví, co má dělat..
Že se trápí nadále..
Mluvím k ní, říkám jí, že se na ní nezlobím..
Nemůžu se zlobit..
Miluju ji..
Byla přesně taková.
Vím, že byla nešťastně zamilovaná a že ji to trápilo..
Věděla jsem..
Utěšovala jsem ji, že přijde někdo lepší..
Teď už vím, že mi nevěřila..
Když se mě v nemocnici ptala, co když se neprobudí, taky jsem jí utěšovala, ať se nebojí..
Opět a naposled mi věřit nemohla..
Proč jí raději osud nemohl do života přivést někoho, kdo by její žal zmírnil, dal jí opět pocit štěstí?
Proč musel její mladý život kvůli lásce tak náhle skončit?
Pomohlo by, kdybych vám poslala její fotku?
Možná uvidíte víc..
Nechci být nenasytná, ale tohle mi nestačí.
Jen to rozjitřilo moje bolavé srdíčko.
Patří mi to, má mě to bolet já vím..
Ale mám pocit, jako bych tu bolest brala od ní..
Jako bych cítíla to samé co moje holčička..
Ať to bolí mě, ale ne ji..
Přese všechno vám moc děkuji..
Via 28.01.2009
Milá Vio,
cítím s Vámi, je mi to moc líto.
Vím, jakou bolest prožíváte, prošla jsem podobnou zkušenností.
Ptala jsem se při malování obrázku, co máte vědět k odchodu své holčičky?
Vaše duše s její se takto dohodly ještě před narozením, vše má svůj smysl a řád.
Zde se jedná taktéž o karmické vyrovnání s tím, že vzájemný dluh byl již splacen.
Vaše holčička není smutná, protože duše takto nepřemýšlejí.
Ona cítí volnost, lásku, naplnění.....
Není připoutaná k Vám, i když Vaše energie vnímá.
Její dušičku čekají další úkoly a Vás také.
Chápu, že cítíte v sobě prázdno.
Nesuďte se nijak za to, že jste smutná, cítíte bolest a nevíte co dál.
Naopak.
Tato situce Vám ukazuje, že je potřeba pracovat se svými myšlenkami a pocity jen tak, jak sama potřebujete.
Potřebujete plakat?
Plačte, uleví se Vám.
Potřebujete být sama?
Buďte nebo naopak hledejte lidi.
Potřebujete křičet?
Běžte někam do přírody a křičte, nestyďte se za své pocity a neukládejte je v sobě.
Zkrátka se nechte vést svými pocity, jen nic neskrývejte.
Bolest je cesta moudrosti a věřte, že i takovou si Vaše dušička vybrala.
Víte, říká se, že to přejde a vše bude jako dřív.
Myslím si, že tak to není.
Nic už není jako dřív, protože Vaše duše nastoupí jinou cestičku.
Na obrázku se ukazuje velká otevřenost vůči Universu.
Hledáním smyslu života objevíte a pochopíte odchod Vaší dcerky a pochopíte mnoho jiného.
Na obrázku jsou mezi Vámi a duší Vaší dcerky krásné srdíčkové energie.
Ona Vám posílá mnoho lásky a i když ji nevidíte, zkuste procítit pocity.
Ona by i do snů přišla, jenomže v tuto chvíli máte v mentální sféře malinko blok.
Jako když rozum je silnější a nechce připustit, že by mohlo být i něco jinak.
Nebojte, to se srovná a dcerka k Vám do snů přijde.
Také jsem si moc přála, aby komunikace s mojí dcerkou pokračovala, abych jí mohla obejmout, říci, co jsem nestihla.....
a čím víc jsem si to přála, tím víc to nešlo.
Nakonec jsem musela přijmout situaci takovou, jaká je,
a najednou se objevovaly sny, kreslení a jiné možnosti.
Dovolte si být smutná a smutek prožijte tak, jak to cítíte bez ohledu na ostatní.
On se po nějaké době rozplyne, i když třeba úplně z Vašeho života neodejde, ale uvolní se místo i pro nové energie.
Na obrázku jsou nyní zablokované Vaše srdeční energie, což je pochopitelné a také energie ve vztahu k žití na Zemi.
Vše se postupně uvolní a zase uvidíte sluníčko.
Kolem Vás je nyní mnoho dušiček, které tu čekají, kdybyste potřebovala jejich pomoc.
Jsou zde ochránci, ale i další duše lidí a hlavně dětí.
Jsou to žijící děti a ony Vám nějak pomohou, i když nemusí být zrovna Vaše.
Je to zkrátka dětská energie.
Vpravo dole je dušička s Davidovou hvězdou.
Je to duše chlapce, která vytváří předpoklad vyrovnání Vašich energií a která teprve do rodiny má přijít.
Neukazuje se mi, že by přišla zrovna k Vám jako syn, ale budete s touto duší v kontaktu.
Věřte, že vše je tak, jak má být,
a i když situace odchodu dětí je velmi smutná a bolí, duše dobře vědí, proč si takovou zkušenost vybírají.
Čeká Vás mnoho nového a krásného, jen nechte všemu čas a přijměte se taková, jaká jste - krásná uvnitř.
Bůh Vám žehnej.
S láskou
Jitřenka 28.01.2009
Mila Wahlgrenis,
s laskou a s velkym rspektom k tebe citavam tvoje stranky.
Velmi ma pozbudzuju a velku vieru dodavaju.
Precitala som si pribeh pani ktora stratila svoju dcerku.
Tiez mam podobny osud.
Uplne ju chapem, co citi, aku bolest preziva.
Je to naozaj velmi tazke stratit svoje dieta.
Z takym niecim sa nikdy neda zmierit, len sa s tym treba naucit zit a verit ze aj smrt ma svoj vyznam.
Mne pred vyse rokom zomrela dvojrocna dcerka na zhubny nador.
Velmi tazko som to znasala a stale s tym trpim.
Kazdy den na nu myslim, hoci o spomienky ma cas, ktory uteka, hrozne ukracuje.
Niekedy si ju dokazem vybavit uz len z fotiek alebo bolestneho liecenia na onkologii.
Je to naozaj velmi tazke stratit svoje dieta.
Po smrti dcerky som zacala vela citat hladat odpovede preco??
Precitala som toho strasne vela.
Vela som o smrti pochopila.
Niekedy mam pocit ze prave ona mi vnukla myslienku hladat.
Je pravda ze prave tie knihy mi vela ukazali a pomohli.
Nedavno mi volala jedna pani, co jej tiez zomrel chlapcek.
Zarazilo ma, ked mi povedala, ze som sa zmenila.
Hoci ja sama viem, ze to pravda neni, ale na nu som mozno tak neposobila.
Podla mna je to tym, ze uz som to prijala.
Citim sa duchovnejsie silnejsia.
Mam pocit, akoby dcerkina energia bola stale pri mne.
Vzdy ked mi je najhorsie, vzdy ju citim, niekedy si to ani nedokazem vysvetlit.
Viem, ze tam, kde sa dostala, je jej lepsie, ona sa vratila domou a viem aj to ze na mna caka.
Po smrti som zacala robievat take veci, co by som zrejme keby bola tu nikdy nerobila.
Mozno je naozaj pravda, ze zomrela, aby mi ukazala ten spravny smer.
Chcela by som ta mila Wahl poprosit, ci to, co vsetko citim, co sa okolo mna odohrava, je naozaj to, comu verim.
Viem ze dostavas vela listou, viem, ze je to pre teba velmi narocne, ale pekne prosim o tvoj nazor.
Za pochopenie dakujem a prajem vela vela lasky a sili pomahat druhym.
Dana 29.01.2009
Milá Wahl,
dovoluji si Vám znovu napsat, přestože vím, že jen málokdy odpovídáte..
Nedivím se, když vás denodenně lidičky zahrnují otázkami, nemůžete na vše odepisovat.. i když pro každého zvlášť je to tak velmi důležité..
Uplynulo skoro půl roku, co moje holčička odešla do světla..
Díky mé zvídavosti a snaze zjistit co nejvíc o posmrtném životě, reinkarnacích a dalších a dalších věcech, je mi líp.. mnohem líp..
Dokonce začaly přicházet sny, po kterých jsem tak dlouho toužila.
Poprvé se mi zjevila ve snu někdy minulý měsíc, byla smutná, já taky, nedošlo k žádné konverzaci, jen na mě smutně koukala a já v tom snu nevěděla, že už není, milosrdný sen mě zbavil tohoto vědomí a bylo mi pak po probuzení líto, že jsem jí nic neřekla, neobjala jí.. nic..
Podruhé to byl syn, komu se zjevila..
Psal mi zprávu, když jsem byla v práci, celý rozrušený.
Že ani neví, jestli to byl sen, ale viděl ji zcela zřetelně, ne v těle, ale vznášející se jako duch, usmívala se na něj a říkala mu, aby jsme byli šťastní, protože i ona je tam šťastná.. a pak zmizela.. že ani nemohl nic říct, jenom brečel..
Poprvé od té doby plakal, opravdu, od srdce... ulevilo se mu a já byla moc ráda, že za ním přišla..
Minulý týden jsem měla sen, v tomto snu jsem již věděla, že moje dcerka není mezi námi..
Ale najednou, z ničeho nic, se objevila mezi dveřmi, trošku zaražená, jakoby něco provedla, já jí objímala a byla tak neskutečně šťastná..
Říkala mi něco v tom smyslu (nepamatuji si to přesně), že se bála přijít domů, myslela si, že se budu zlobit, protože svoji smrt nafingovala, že ve skutečnosti jen byla jinde.. a já vůbec nepídila po tom, jak je to možné, přece jsem jí viděla bezprostředně po úmrtí, i na pohřbu před obřadem, ale ve snu mě to ani nenapadlo, byla jsem jen šťastná, že je znovu se mnou..
Probudila jsem se uprostřed noci a rozhlížela se chvíli kolem, než jsem si uvědomila, co je skutečnost.. tak živý ten sen byl..
Slyšela jsem bušit svoje srdce silně..až v hlavě a bylo mi tak úzko..tak smutno..
S přítelem si moc přejeme miminko.
Napadlo mě jen, v souvislosti s tímto snem, jestli mi nechtěla naznačit, že se vrátí?
Abych to věděla, než příjde zpátky na tento svět...
Byla bych tak šťastná, kdybych už teď byla těhotná.
Je to docela i možné a budu netrpělivě očekávat, stalo-li se tak..
Pokud ne, tak moc bych chtěla vědět, kdy to bude.. už nemám moc času na mateřství a možnost otěhotnět je se stoupajícím věkem čím dál menší..
Ale dokáže mi tuto otázku někdo zodpovědět?
Budu moc vděčná, když mi napíšete svůj názor.. ale samozřejmě se nebudu zlobit, když se tak nestane..
Přeji Vám krásný večer a nejen ten jeden..
S úctou
Via 16.06.2009
Přeji dobrý den,
pročítala jsem teď odpovědi na Vašich stránkách, které patřily mně a uvědomila si, že jsem vlastně ani nereagovala na krásné psaní od Jitřenky.
Už je to dlouho, dlouho mi trvalo, než mi to došlo..
Ale nikdy není pozdě.
Milá Jitřenko,
mnohokrát děkuji za Vaše krásná slova.
Mnoho jsem si z toho vzala, moc mi to pomohlo do dalších dní...
Dnes jsem už mnohem dál, než před půl rokem.
Hodně věcí jsem pochopila a snažím se žít tak, abych netrápila svým smutkem nikoho kolem sebe...
Ani Nikolku, která si nejvíc přeje, abychom byli štastní.
Ne že bych nebyla smutná, ale vidím to trochu jinak..
Stále věřím, se mi má holčička vrátí..
Cítím to..
Už může být jenom líp..
Posílám objetí.
Via 31.07.2009
© Wahlgrenis
31.07.2009
