Mám pocit, že už tu déle nevydržím, chci DOMŮ
Dobrý den milá Wahlgrenis,
včera při brouzdání po internetu jsem narazila na Vaše stránky.
Přečetla jsem si nějaké články a dneska jsem se k nim vrátila znovu a nemohla jsem odolat touze Vám napsat.
Asi bych měla začít od začátku.
V dětství - nevím kolik mi bylo přesně, možná kolem šesti letech - jsem se tři noci jdoucí po sobě probudila a viděla sama sebe.
Byla jsem zprvu maličká a letěla jsem k sobě, do svého těla, čím blíž jsem sama sobě byla, tím jsem byla větší a skutečnější.
Když už jsem sama sebe viděla jen pár centimetrů od svého těla, vždy jsem zavřela oči.
Provázela mě bolest břicha.
Ale když bolest po pár vteřinách ustala a já otevřela oči, byl všude klid.
(Jen si už dneska nejsem jistá, jestli to opravdu byly tři dny nebo jen dva a ten třetí teprve jednou přijde..)
Odmalička se zajímám o nadpřirozené věci.
Samozřejmě jako dítě jsem na tyto věci měla jiný pohled než dnes.
Kolem třinácti let jsem začala mít deprese.
Možná kvůli rodinným neshodám a toho, že mě rodiče nikdy pořádně nepochopili.
Trpěla jsem tím, že jsem byla jiná.
Bavila jsem se se všemi a měla vždy hodně přátel, ale jen minimum z nich chápal, kým opravdu jsem.
Nejméně rodiče, obzvláště má mamka.
Dokonce si myslím, že je energetický upír.
Kartářka mi řekla, že je to karma, že mi jen vrací, co jsem jí kdysi udělala.
Po patnáctém roku života nastalo zvláštní období.
Zhroutila jsem se.
Nikdo nedokázal říct, zda je to fyzická či psychická příčina.
Fyzické projevy by napovídaly nějaké nemoci, ale vyšetření byla v pořádku.
Od té doby jsem se zcela ponořila do studia jiných světů.
Egypt, bílá magie, andělé, víly, vyšší bytosti.
Kolem 18. nebo 19. let jsem si přečetla knihu Pozitivní magie od Marion Weinsteinové a můj život se změnil zase o stupínek víc.
Tentokrát v pozitivním slova smyslu.
Ale nyní, kdy je mi 22 let, už nemůžu dál.
Čtu si články o Indigových dětech, ve kterých se vidím.
Jsem neuvěřitelně citlivá, miluji přírodu i zvířata a zabíjí mě, jaké lidstvo je a jaké zlé věci si navzájem lidé dělají.
Cítím, že se s planetou něco děje.
Jen mé kontakty s bytostmi z vyšších sfér nějak chybí.
Plní se mi sny, to je pravda.
A také když nad něčím přemýšlím, nebo mám něco v hlavě, tak se to často splní.
Jedna vědma mi dokonce říkala, že jsem žila v Egyptě a byla jsem moc zlá a zabíjela pouze myšlenkou.
A že tu sílu myšlenek pořád mám.
A já se od té doby sama sebe musím ptát, jestli se ty věci dějí, protože na ně myslím, nebo na ně myslím, protože se stanou...
Jsem v podstatě dobrý člověk, snažím se lidem pomáhat, vyslechnout je, pomoci jim kouzly z bílé magie, ale přes to mám dost negativní myšlení.
Poslední měsíce, jako bych byla prázdnější a prázdnější.
Hodně jsem se začala zabývat i Mayskými proroctvími.
Mám pocit, že už tu déle nevydržím žít.
A chci DOMŮ.
Chci tam, kde je ta harmonie a souznění a hlavně láska.
Byla bych moc ráda, kdybyste mi mohla říci, kdy a jestli poznám svou pravou lásku a nebo jestli už ji znám, ale nevím, že jí je.
Mohla bych se vás zeptat, jak ze své nynější situace ven?
Nebo pokud se transformuji, jak této transformaci více napomoci?
Jsem nemocná, mám revmatoidní artritídu a poslední dobou mě pronásleduje jedna nemoc za druhou.
Je to důsledek karmy a očisty duše?
Nevíte, jak si od této nemoci pomoci?
Výsledky jsou většinou negativní, ale bolest je tu každý den a klouby na rukou už taky nevypadají jako dříve..
A ještě poslední otázku.
Asi před necelým rokem se mi zdál sen.
Byla jsem v nějaké zemi, možná Tibet nebo Indie.
Vešla jsem do nějakého chudého stavení.
Byla zde se mnou žena.
Měla přes sebe omotané červené plátno.
Začala nádherně zpívat, kdyby někdo zaslechl tu hudbu a hlavně ten hlas, nechtěl už by nikdy poslouchat nic jiného.
Neumím napsat, jak krásné to bylo.
Neznám slova, která by to vystihla.
Jen vím, že jsem začala plakat, tak jako jsem v životě snad neplakala.
Jakmile přestala zpívat, uvědomila jsem si, že jsem bílou křídou napsala na tmavou zeď před sebou datum.
Namalovala jsem nějaké symboly, kterým jsem nerozuměla.
A jediné, čemu jsem rozuměla bylo datum.
Vím, že to byl rok 2010.
Ale datum jsem si už po probuzení nemohla přesně vybavit, ale myslím si, že to bylo 17.9.
Měla by tam ta čísla být, jen už si nejsem jistá jak.
Můžete mi říci, co to znamená?
Připadá mi, že ani nevím, kdo jsem.
Že žiji na jiné planetě, že je to jen omyl.
Nebo už snad cítím nějaký začátek konce, či přerodu?
A nebo je tento můj život omezen na 23 let a mám si v něm odpykat zbytky karmy a očistit duši, abych mohla postoupit dál?
Pochybuji, že Vám někdo napsal takto dlouhý dopis s takovou tématikou jako já.
Za to se moc omlouvám.
Jen doufám, že byste mi mohla pomoci a poradit co dál :)
Děkuji moc nad časem a energií, kterou vložíte do čtení tohoto dopisu a jak pevně věřím i do pomoci.
Jste totiž asi jediný člověk, který by mi mohl vysvětlit, co se se mnou děje.
Mnoho síly a dobré energie posílá
Letina :) 18.01.2009
Milá Letino,
jste na jiné planetě, ale budete se s tím muset naučit žít.
Nejste na tom takhle jediná...
Ale rozhodně neuvažujte o žádném odchodu mimo tonto svět.
To byste si nepomohla
Naopak by se vývoj Vaší duše mohl na hodně dlouho zastavit.
Současný svět není ideální, vstřícný, milý, je v krizi a nikdo nevidí konec.
Přesto se nikdo nemůže vzdávat.
Nemyslete na vlastní smrt, naučte se hledat štěstí v každé vteřině svého života, ale v sobě.
Tam totiž je.
Nevěřte, že si štěstí vynutíte od někoho jiného.
Nemůžete spoléhat, že k Vám přijde něco úžasného skrz jiné lidi, to byste se nedočkala.
Nezkoumejte, kolik Vám ještě zbývá týdnů, měsíců nebo let.
Tohle je údaj, který byste vědět neměla.
Nepokoušejte se zjistit datum své smrti.
Nalaďte se na pozitivní vlnu, učte se objevovat kolem sebe krásu, která tam je, i když někdy není vidět.
Ve snech k Vám přicházejí úžasné informace, měla byste si je zapisovat, časem jim porozumíte.
To, že jste se narodila ne této planetě, má svůj význam.
Máte tady něco zásadního udělat, něco posunout, někomu otevřít oči.
Všechno se děje tak, jak má.
Nesmíte rezignovat dřív, než něco vůbec začnete realizovat.
Jste velice vyzrálá duše, to už víte.
Kontakty s bytostmi jemnohmotného světa byste neměla zcela rušit.
Je toho víc, co se Vám ještě otevře...
Jen nesmíte rezignovat a odcházet jinam, když nerozumíte, co se nyní s Vámi děje.
To, že nerozumíte druhým, není takový problém...
Hlavně že porozumíte sama sobě, hlavně že se dokážete sladit, hlavně že si budete připadat kompletní.
Nedivte se, když Vám lidé nebudou rozumět, jste jiná.
Možná dojde časem k výměně nějbližších.
Jen někteří dokáží přijmout to, co se ve Vás odehrává.
Odejít z tohoto světa je tak snadné, mnohem těžší je přijmou osudovou výzvu a žít...
Měla byste ji přijmout také.
O ničem nepochybujte.
Wahlgrenis 20.01.2009
Ahoj Letino,
píši, protože mě moc oslovil název Tvého příspěvku s tak úpěnlivou prosbou - JÁ CHCI DOMŮ.
Poslední dobou si to říkám stále, ale nepátrala jsem po tom, co či čím jsem.
Ono je to ve své podstatě jedno.
Doma jsem tady.
Tady mám rodiče, dcery, vnuky.
I to datum mě oslovilo.
Sice těsně vedle, ale 18.9.2010 mi bude 50 let.
Třeba to nic neznamená, třeba ano.
To se uvidí.
Jenom Ti chci popřát mnoho zdravíčka a lásky, abys našla cestičku ke svému JÁ
a naučila se v sobě tu lásku rozvíjet.
Potom i bolest těla se snáší o mnoho lépe.
Jarča 21.01.2009
Krásny deň milovaná a milujúca Wahl a sluníčko Letino,
dnešok lemuje datum 22.
Toto číslo má pre mňa symbolický význam,
nielen, že má podobu dvoch milujúcich sa labutí plynúcich po boku celý život verne a oddane (toľká inšpirácia pre dnešný svet plný nerovnocenných partnerstiev), ale i je to akýsi pozdrav od ochráncov, Jonattánka, ktorý dohliada na moje kroky a posiela bezpodmienečnú lásku v každý okamih.
Prečítala som si životný príbeh Letiny a akoby som čítala v mnohých písmenkách ten svoj.
Okamžite mi prebehla hlavou myšlienka, pozdrav svoju známu z ďaleka a napíš jej.
Tak teda píšem...
tak ako sa písmenká derú na prsty a myšlienky prúdia ako rieka k Tebe Letinko, má známá.
Slniečko, snáď sa neurazíš, že oslovujem tak neformálne.
Moj život je v mnohom podobný...
zažila som si veľké sklamania zo sveta, spoločnosti, v ktorej existujem.
Zažila som si ústrky rovesníkov, pretože som iná.
Videla som odmala obrazy, mala symbolické sny, bola (i som) hyperaktívna, s veľkým záujmom o duchovné poklady.
Žila som v Egypte, bola velekňazom, používala čiernu mágiu vo svoj prospech.
Ťažko som sa vyrovnávala s tým, kým vlastne som...
a učila som sa dvadsať rokov sa milovať a prijmúť sa so všetkým i s "temnou" minulosťou.
Za chvíľku mi bude 25, som ešte na začiatku životnej cesty tejto skúsenosti, v tomto živote.
Drahá Letino, nie je jednoduché žiť v dnešnom urýchlenom a vystresovanom svete.
Príroda nás neustále volá a túži po našej láske a dotyku, ale človiečik nemá čas...
má iné starosti, peniaze.. kult materiálna ovláda Európu.
Finančná kríza je len jeden z mnohých výkričníkov.
Ty si krehká bytosť, si jemná a všetko cítiš ... ale patríš sem.
Patríš do tohto "šedivého" sveta, bola to Tvoja voľba prežiť skúsenosť na Zemi.
Opať sa poznať a stretnúť sama so sebou, pochopiť sa a odpustiť si.
Ako Ti napísala Wahl, máš v sebe mnohé...
ale tak ako semienko nemože hneď rozkvitnúť ako kvetina, tak Ty potrebuješ skrze skúsenosť vyrásť v púčik
(prekonať tlaky spoločnosti) a rozkvitnúť do Letiny žiariacej a pomáhajúcej... nájdeš sama seba.
Všetky skúšky, ktoré ťa vedú k Tebe samotnej, sú doležité a nevyhnutné.
Ten symbolický dátum je vodítko... možná významný medzník.
Tento svet potrebuje lásku, pozitívnych ľudí, pomoc z čistého nezištného srdca.
Milá Letinka nevzdávaj to na začiatku Tvojho prerodu, si úžasná žena.
Si neodmysliteľný článok tohto sveta PRÁVE TEĎ.
To, čo vyžaruješ, sa k tebe vracia.
Takže časom k tebe prídu rovnako ladení ľudia a budeš si mať o čom s nimi porozprávať.
Posielam Ti veľa lásky, pozdravov a pozitívnej energie.
Milovaná Wahlgrenis, sama dobre vieš, že som mala napísať.
Sama som si prešla teraz ťažkým obdobím a som šťastná, spadli mi z očí ďalšie ružové okuliare a mne sa dýcha lepšie.
Svet má iné farby, učím sa s tým žiť, ale všetko stálo za to.
Želám Ti krásne dni plné vnútorného pokoja a nech máš dovody na veselé iskierky v očiach a úsmev na tvári.
Posielam srdečné pozdravy a objatie.
S láskou a dúhou
Vaša
Semanhiell 22.01.2009
© Wahlgrenis
22.01.2009
