Wahlgrenis

Mám doma hrozný nepořádek

Dobrý den,
omlouvám se za mou otázku, na stránkách toho máte hrozně moc.
Omlouvám se, že opět píšu, ale snad budete mít chviličku na rozluštění mého problému.
Mám ale jeden vážný problém, se kterým bych se Vám chtěla svěřit.
Snad mi budete moci odpovědět, proč to tak je.
Velmi se za to stydím, ale nedokážu s tím nic udělat, i když se snažím.
Mám doma hrozný nepořádek.
Nejsem schopna mít uklizeno jako každá normální žena.
Jednou krásně uklidím a do dvou dnů je to katastrofa.
Kolikrát ani nevím, jak je možné, že to nedokážu udržet ani 2 dny.
Nejsem schopna umývat pravidelně ani nádobí, ani vysát, nechápu to.
Ničí mi to ale manželství...
Nemůže k nám ani návštěva, pokud není ohlášená minimálně týden dopředu, abych to vše stihla uklidit.
Začíná to být nesnesitelné.
Mám pocit, že je to asi nějaký trest z minulého života, jinak si to neumím vysvětlit.
Prosím, je možné mi nějak pomoct?
Zbavit se této neschopnosti uklízet?
Když budete mít chviličku, budu Vám velmi zavázána.
Mockrát děkuji a přeji hodně energie a sluníčka v srdíčku.
Barbucha 09.01.2009

Ahoj Barbucho,
tvůj dopis přišel ve správnou dobu, kdy už jsem se nad sebou taky zamýšlela.
Budeš tomu věřit, že jsem na tom úplně stejně?
Příbuzní mi hrozí, že pošlou sociálku, aby mi vzala děti, návštěvy nevedu.
Jako trest jsem to teda ještě nebrala, no neuměla jsem si představit, že by na tom byl někdo stejně.
Já zatím vymyslela tuhle teorii (no neměla jsem nějak kdy ji ověřit) - když jsem veselá tak se hrnu do všeho s elánem a všechno mě baví, ale takových chvilek je moc málo, a tak si v takových zvládnu uklidit (to se pak dcerka diví a ptá se jestli má přijít návštěva), většinou ale jen chodím jak tělo bez duše, bez smyslu, bez chuti do života, a samozřejmě do uklízení.
Hledám tedy spíš radu a lék na to, abych byla veselejší a abych si života užívala.
Jestli můžu trošičku poradit, zkus si pro začátek udržet pořádek v jedné místnosti.
To je můj poslední experiment.
Nejlépe v takové, kam nikdo moc nechodí :-D
Když to zvládneš, dodá ti to chuti zkusit další místnost..
Jestli chceš, nechávám u Wahl kontakt na sebe, můžeš se mi ozvat a můžeme s tím bojovat spolu :-)
Hranostaj 09.01.2009

Já taky, taky pořád "musím já" uklízet, nejde mi to ("ono!!!") a jsem z toho vzteklá.
Zamyslete se nad tím, co vám ve skutečnosti vadí, co vám překáží mít věci, jak chcete.
Uklízíte jen vy?
Je uklízení příjemné?
Péče o vlastní prostor by měla být.
Já to mám takhle:
Já vím naprosto přesně proč: tam kde bydlím, nejsem doma.
Jste vy doma *doma*?
Nelíbí se mi tu nic, nic není, jak bych chtěla a hlavně potřebovala.
Nemůžu vyhodit starý krámy, cetky a lapače prachu, často rozbitý, zašlý a nepoužívaný - nejsou totiž moje.
Takže je můžu jedině "oprašovat" a to mě akorát tak rozčiluje.
Vím, že je nikdo nepoužívá, ale bydlí tu prostě.
Zase je něco důležitější než já.
"Oprašování" skladiště je ponecháno výhradně mně:-/ , takže místo, aby mi věci sloužily, já sloužím jim, cizím.
Nemůžu s ničím hnout, ukládacích prostor je taky málo (skříně plné), takže věci porůznu prostě leží, plus velký pohyb materiálu po bytě, chystání žrádla pro zvířata (i hospodářská), spolubydlící není schopen nic vracet na své místo, takže nakonec je všechno všude.
Do toho vyteče pračka, do chodby vběhnou psi - zaťapkají to tam, spolubydlící zásadně nemyje nádobí, suší se prádlo, to vše v 1 + kk - samozřejmě, že to je "nepořádek".
Míň věcí, míň nepořádku, energie musí proudit.
Jsem 100% přesvědčená, že až budu mít svoje bydlení, pořádek bude - bude to můj prostor.
Hoplea 10.01.2009

Milá Wahlgrenis,
včera jsem Vám psala o problému s mým nepořádkem a měla jsem před úplným usnutím jasný a krátký sen, musím Vám ho napsat.
Zdálo se mi, že jsem šla z obývacího pokoje do ložnice a najednou se přede mnou objevil černý stín.
Nevím proč, ale věděla jsem, že to byla malá holka kolem 10 let.
Šla od dveří ložnice směrem do kuchyně (bydlíme v paneláku).
Tak jsem se podívala a řekla si, co to je, co chce a chtěla jít za ní, abych to zjistila, ale v ten moment mě něco vrátilo před dveře ložnice a zvedlo mě to do vzduchu, kde to se mnou udělalo pomalé jakoby salto a vrátilo přesně před dveře ložnice... a tím sen skončil.
Trval snad půl minuty, ne-li méně.
Ale probouzení z toho bylo hodně nepříjemné...
Jako bych se nemohla nadechnout a nechtělo mi naskočit srdce.
A měla jsem pod peřinou výrazně na nohách husí kůži.
Vím, že jste psala, že pokud se něco takového přihodí, je potřeba začít komunikovat hned, tak mě napadlo se zkusit spojit s touto dušičkou a zjistit, co potřebuje.
Jenže to mám zatím jen pročtené, neumím to v praxi.
Kyvadlo nemám, takl jsem zaujmula polohu Blesk, ale asi jsem to pěkně domotala.
Snažila jsem se poprosit Universum, aby mi bylo dovoleno kontaktu s dušičkou, strážce, aby dovolili a ochraňovali, o ochranný štít, sice mi sem tam škublo, ale bylo to zmatené a dost špatně se mi i leželo.
No asi jsem to pokazila celé....... připadám si jako nemehlo.
Kdybyste mohla prosím pomoct a navést mě, jak správně na to, nebo se podívala, co je to za holčičku, jestli to teda holčička je, byla bych moc ráda, ať něco zase nepokazím :-(
Začla mě bolet hlava, levý spánek, když jsem to psala.
Mockrát děkuji,
Barbucha 10.01.2009

Milá Wahlgrenis,
mohla bych poprosit, o kontakt na Hranostaje?
Psala, že mi ho u tebe nechala.
Odpověď na mou otázku je asi neřešitelná, že?
Děkuji moc a přeji krásné dny plné energie
Barbucha 04.06.2009

Milá Barbucho,
zrovna v pondělí jsem na téma pořádku, resp. nepořádku narazila na akci pro budoucí maminky.
Bylo to ve chvíli, kdy jsme se dostaly k důležitému bodu - každá věc má své místo.
Stejně tak, jak vnímáte rozdílné energie člověka, který někam patří, a člověka bezdomovce, tak nějak je to i s věcmi.
Nesmíme se nad nikoho ani nad zvířata ani nad žádné věci povyšovat.
To, co nechceme, aby se dělo nám, neděláme nikomu jinému.
Stejně tak, jak hezky vnímáme pocit, když můžeme vlastním klíčem odemknout vlastní byt, podobně vnímají věci.
Boty patří do botníku, v kuchyni má každá lžička své místo, každý hrneček, každý talířek.
Možná byste mohla i zaregistrovat krásné obejmutí ve chvíli, kdy je všechno tak, jak má být.
Ano, věci s námi mluví, dokáží dát najevo, když se jim naše zacházení líbí.
Stejně tak dokáží být ošklivé, když jsme na ně oškliví my.
Proč si myslíte, že někomu nevydrží boty, oblečení, kabelky...
Že jste o tom nikdy nepřemýšlela?
Zkuste se vžít do jejich životů...
Někdo je vyrobil, Vy jste si je koupila a jsou nyní u Vás.
Ovšem nejsou nadšené, když vidí, jak s nimi nakládáte, jak zůstávají pohozené, neuklizené.
Dívala jsem se, co je u Vás důležité.
Je nad Vámi vyšší ochrana, tedy to, co se děje, není náhoda.
Přichází k Vám nová láska, jakoby v nové kvalitě, nemusí se nutně jednat o nového partnera.
Vnímám tady z Vašeho posledními mailu energii holčičky, která se Vám někdy v minulosti nemohla narodit.
Upozorňuje na sebe, už se k Vám moc těší.
Nesmíte ale mít z těhotenství strach, človíček, který k Vám přijde, nebude cizí, nechce Vám ubližovat.
Přichází k Vám velice vyzrálá stará duše.
Nedělejte nic komplikovaně, jen se zbavte doma starých věcí.
Ty způsobují zbytečnou bariéru, potřebujete mít doma čisté energie.
Všechno bude v pořádku.
Wahlgrenis 04.06.2009

Moc Vám děkuji moc.
Co se týče těhotenství, z toho strach nemám, jen když se na to zeptám manžela, jestli by souhlasil, tak mlčí anebo řekne, že to nejde jen tak říct z ničeho nic...
Prostě mi to přijde jako výmluva.
Nevím, čeho se bojí, snažila jsem se s ním o tom promluvit už 3x od narození syna.
Ten měl v březnu už 3 roky...
Nějak bez výsledku.
Barbucha 04.06.2009

Milá Barbucho,
chápu sice, že tě tvá neschopnost udržovat pořádek stresuje, ale buď si jistá, že to není žádná tragédie.
Myslím, že nejde o nějaké minulé životy.
Spíš si podvědomě uvědomuješ, že pobíhání s hadrem, věčné uklízení a udržování pořádku není to, na čem stojí svět :-).
Nejspíš dokážeš upřednostnit jinou náplň volného času.
Určitě nejsi sama, kdo to má podobně.
Ono je někdy těžké rozhodnout, jestli čas strávíš s knížkou, na procházce, povídáním s dětmi, manželem anebo jestli budeš pobíhat s hadrem v ruce a rodinu neustále sekýrovat, aby po sobě uklízela.
Pokud tvůj problém není způsoben zdravotním stavem, pak stačí, když si uvědomíš ty i partner, co je vaší prioritou a máš po problému :-).
Dáša 04.06.2009

Děvčata,
ještě bych dodala pár vět, když vidím, že podobný problém jako má Barbucha, vás trápí vícero.
Tak především...sebeuklizenější byt stejně není domovem, pokud tam schází láska, radost, úsměv a porozumění.
Takže problém je v něčem jiném, když se u nás, podle statistik, rozvádí každé druhé manželství (to jsem se opravdu zhrozila - pokud je to pravda).
Určitě to nebude kvůli neumytému nádobí nebo poházeným věcem.
Dnešní doba je tak trochu postavená na hlavu a přes všechny vymoženosti techniky ženu doslova otročí.
Schválně si spočítejte, kolik hodin za týden máte samy pro sebe.
Opravdu jen pro sebe.
Když si vzpomenu na mou babičku a starou tetu, tak ty neměly zrovna na růžích ustláno, ale bylo u nich vždy příjemně a veselo, nikdy nepotřebovaly prášky na spaní, netrápily je deprese.
Žádná myčka, žádný vysavač, žádná automatická pračka.
Pro vodu se chodilo ke studni, takže se s ní šetřilo.
Velké prádlo jednou za 14 dní, koupání jednou za týden.
Navozila se voda do hrnců na kamnech, v jedné vodě se vykoupaly nejdřív děti, pak ženské a nakonec chlap.
A po koupání se ještě namočilo prádlo.
Větší úklid se dělal vždy v sobotu, aby v neděli bylo doma čisto.
A jarní a vánoční úklid...to se dvakrát do roka dělalo to, co se dnes považuje jako normální dělat každý měsíc, ne-li týden.
Uklizený byl "parádní" pokoj (když byl) a jinak se žilo ve veliké kuchyni.
Ta se zametla koštětem a jednou za týden se vydrhla podlaha (vodou po koupání a namočeném prádle).
Pamatuji si, že se u babičky v zimě scházely ženské z vesnice a dralo se peří.
Dovedete si to představit ve svém bytě a bez vysavače?
Vůbec nebylo podstatné, že bude všude prach z peří, ale všichni se těšili na tu atmosféru a na veselé večery.
Dnes je žena zaměstnaná minimálně osm hodin, pak nákupy, vaření, obstarání dětí, úklid, prádlo... všechno musí být tipťop, když má přijít návštěva.
Z bytů jsou povětšinou katalogové místnosti, naklizené a plné lapačů prachu, vykachličkované naleštěné koupelny...
v nich utahaná ženská, která sekýruje rodinu, že jí dělá nepořádek.
To, co dělá z bytu domov, je ale ten normální provozní "bordel".
Podle něj se pozná, že tady se především žije.
A že nejsou umytá okna?.... no a co.
A na závěr se chci podělit o jednu radu, kterou jsem kdysi četla.
Když chcete, aby váš byt voněl domovem, tak to docela dobře zvládne skořice.
Prý to radí realitky klientům (myslím v Anglii), když mají přivést klienta do obydleného domu.
Navodí to dojem, že v tomhle domě se člověk bude cítit jako doma.
Takže často pečte štrůdl a hodně ho sypte skořicí :-)).
Dáša 04.06.2009

Milá Barbucho,
jako byste mi mluvila z duše.
O víkendu uklidím, i svého puberťáka donutím, aby si v pokojíčku uklidil, všude je čisto a uklizeno.
To ale vydrží pár hodin.
Za chvíli je v koupelně kupička špinavého prádla - mimo koš na prádlo, pak se nastřádá několik praček a já to všechno nestačím vyžehlit, pak jdu do práce - ráno - a než se obleču, vystřídám několik věcí - které ale neuklidím, pak hledám šátek - mám je sice naskládané v krabici - tím to ale rozhrabu a už nestačím uklidit, a tak by se dalo pokračovat.
Na mém psacím stole doma se kupí složenky, dopisy, věci pro moji práci,...
Myslím ale - že je nepořádek - a NEPOŘÁDEK.
Jednak - v bytě musí být vždycky čisto a umyté nádobí.
To říkala babička.
Podlaha a nádobí.
Přidám k tomu ještě koupelnu a čistý, voňavý záchod, na noc pak uklizené dětské hračky v koši nebo krabici.
Když se jde v noci na záchod, nemůže se človíček o něco přerazit.
Co se týká kuchyně, denně večer vařím teplé jídlo a snažím se, abychom spolu se synem zasedli ke společnému jídlu.
Z mého hlediska je to rituál k upevnění vztahu, zklidnění se po celém namáhavém dni a vůbec - cítím, že to tak má být.
I když přijdu z práce a nákupu - vracím se domů kolem 17. - 18. hodiny, syn také,
protože má pravidelně s výjimkou pátku a středy školu do 17 hodin, mám jednu zásadu: vždy čistý, hezkým, čistým ubrusem prostřený stůl s květinou ve váze - v horším případě v květníku, zapálenou svíčku a prostřeno k jídlu a pití.
Pohled na prostřený stůl (kvůli tomu jsem si pořídila velký - oválný) po týdnu až 14 dnech vyměňuji ubrus, event. střídám i doplňky na něm, vůně jídla, pracího prášku, atd. ... to všechno dělá vůni domova.
To, co se pak v životě nezapomíná!
Vůně vařeného jídla - a zdaleka to nemusí být skořice, ale také vanilka, pečený piškot nebo koláč, ale také třeba vůně pečeného masa, česneku, i brambor apod., dělá z domova domov.
To už si všiml i Honza - synek, že krb dělá jídlo.
Totéž dělá v našem případě - Beran a Lev - plápolající oheň v krbových kamnech.
Vydržíme se na to dívat dlouhé minuty.
To je ta atmosféra..
Po večeři, a každém jídle o víkendu, jsme - li doma, se snažím umýt nádobí a sklidit věci do lednice.
Někdy jsem unavená, a všude okolo mám binec, někdy mě to chytne, a uklízím.
Je to tak - znám byty a domy, kde je vzorně uklizeno - mám dokonce takového kolegu (Panna), všecko je vzorně na svém místě, naleštěné, vyčištěné, ale tam se bojíte kýchnout, najíst, napít, jít na záchod, dokonce ho vykolejilo, když tehdy náš pes se napil z misky a čistou vodou z vousů hodil kolem sebe pár kapek, ...
To pak je hrůza, je tam chlad, sterilno, nic nedýchá, ale dusí se vzorností.
Myslím, že tam energie pozitivismu neproudí.
Takových případů a rodin mám víc - sídlí v krásných domech, vypulírovaných zahradách,..úžasných bazénech,.... pak je druhý extrém, binec všude, na zahradě nepořezané dřevo, žádná tráva, není si kam sednout, žádná ozdoba doma, žádné nebo nehezké - špinavé záclony, binec, krámy, páchnoucí koupelna, zašlý záchod, neumytý sporák po několik týdnů - to se pozná, všechno na podlaze, neuklizený jídelní stůl, není si kam sednout, kde se umýt, kde spát,..!!!
To je, myslím, také zlé.
Jako všechno v životě - patrně zlatý střední bod SOLAR Plexu je tím jádrem rovnováhy.
Nevím, já to tak ale cítím.
Přijdete na návštěvu, batolí se tam děti, za okny je plno kytek, ale je tam také plno hraček, v koši je naskládané prádlo k žehlení, jiné se kupí u pračky, v kuchyni voní polední oběd a v dřezu je neumyté nádobí, v obýváku jsou na stolku hozené knížky a skripta, třeba nedohořená svíčka, v ložnici mají u počítače naházené diskety a vedle u toaletky paní domu jsou pohozené rukavice z včerejšího plesu, manželská postel je ustlaná jen ledabyla a přes ni přehoz, ale vnímáte tu energii včerejší noci zcela zřetelně,... neuklizená kosmetika, do toho se podíváte na psí pelíšek, a domácí mazel si na něj přitáhl klacek, který ohryzal,... v předsíni je připravený pytel odpadků k vyhození a hozené rozečtené noviny,..
přesto nemáte pocit nepořádku, ale vřelé rodinné atmosféry.
V bytech a domech se bydlí - tudíž žije.
Život skutečně není jen o uklízení.
Moje maminka byla z tohoto pohledu vzorná, každou kapku utřela, chodila za námi s hadrem, neustále uklízela a dávala věci do pořádku na svá místa, byli jsme z toho všichni sklíčení, naštvaní, nespokojení... po letech, když jsem léčila deprese a další svoje smutky jsem si uvědomila, že to byla její jediná jistota, že sama byla strašlivě citově vyprahlá a smutná,...
Existuje mnoho knížek na téma - proudění energií v bytě - feng - shui, samozřejmě - něco na tom je.
Tak odedávna se do kamen přidávaly staré kůrky a tvrdé zbytky, aby oheň měl co jíst.
Květiny - zejména muškáty - vyzařují pozitivní energii.
Totéž závěsy do oken.
Zlepšují energii.
Wahl psala o zrcadlech - samostatná kapitola.
Roh pokoje, znamenající lásku a partnerství vůbec - je důležité mít v bytě.
Oheň - vodní fontánku - totéž, to všechno, společně s barvami, dávají jedinečnou - neopakovatelnou atmosféru individuality každého člověka.
Člověk ale není jen vzorný, není Bůh.
Život je nám propůjčen a je na nás, jak ho využijeme.
Pracovat, milovat se, věnovat se a vychovávat děti, starat se o sebe, svá zvířata, zahrádky, bavit se s přáteli, číst, poslouchat hudbu, malovat, poznávat přírodu i krajiny, natož pak péče o majetky a kapitál,... jak tohle všechno stihnout a přitom umět se i zastavit a odpočinout?!
Olga 05.06.2009

Milá Olgo,
nedá mi to a musím Vám poděkovat za příspěvek k tématu Mám doma hrozný nepořádek.
Otevřela jste mi oči.
Nechci se tady rozepisovat, jaký nepořádek doma mám já - a věřte, že občas opravdu mám a k tomu ještě manžela Pannu, který zažívá ty největší okamžiky štěstí právě tehdy, když mu oznámím, že jsem se dala do úklidu.
Jak už jsem psala - otevřela jste mi oči.
Víte, nějakou dobu pracuji v jedné malé úklidové firmě.
A díky tomu jsem měla a mám možnost poznat spoustu domácností.
Pořád jsem si říkala, čím to je, že někde se člověk cítí tak dobře a někde právě naopak.
A při čtení Vašeho příspěvku se mi vybavila domácnost jedné paní doktorky, se kterou jsem neměla tu čest se poznat, ale její domácnost na mě působila tak nějak chladně.
Všude byl vzorný pořádek a já nechápala, proč si platí úklidovou firmu, když tam vlastně nebylo co uklízet a proč se tam necítím dobře.
Vy jste to napsala zcela přesně: chlad, sterilno, nic nedýchá, ale dusí se vzorností....
Takže díky Vám už mám jasno ve svých pocitech.
Děkuji!
Kofi 8.6.2009

Milá Wahlgrenis,
chcela reagovať na jeden príspevok - "Mám doma strašný nepořádek".
Tiež to mám doma podobne - a to som v znamení Panny!!!
A u vedomujem si, že to tak nejak vyjadruje moj vnútorný stav - ako to vyzerá v mojom "dome" zvonka, tak to vyzerá aj zvnútra.
Keď mám dobrú náladu, tak upratujem, keď je všade už čisto, kochám sa tou nádherou, a potom, keď mám zlú, nestíham...
Tak sa to tam kopí....
A keď cítim, že si v svojom vnútri ponechávam veci /najmä z minulosti/, na ktorých lipnem, tak to vyústi vo veľký neporiadok doma a ešte v zápchu v mojom tele.
Pretože to neviem stráviť.
Upracme svoje vnútro, a ľahšie sa nám bude udržiavať poriadok aj navonok.
Držím palce.
alassea 24.11.2009

Milá Wahl,
Dnes jsem si vzpomněla na jeden článek z tvého webu, myslím, že jej napsal Hoplea, ale už jsem jej nenašla.
Hledala jsem ho kvůli tvé odpovědi, zajímalo mě, cos jí poradila.
Před několika dny na podobné téma.
Celý den dnes přemýšlím o tom, co vytvářím ve svém okolí.
Poslední dobou mě obklopuje nepořádek.
Doma se mi nadzvedává víko od prádelního koše.
Dnes jsem po několika dnech teprve vařila.
V obýváku se válí noviny a časopisy, mezi tím šanon s fakturami, které je potřeba zaplatit.
Mám už víc než měsíc rozečtenou knížku, ale nemohu číst, čtu a nefunguje spojení oči-mozek-pamět.
Ráno potřebuji vstávat v pět, ale většinou nejsem schopná se dostat z postele včas.
Motá se mi hlava, zakopávám a potácím se.
Dnes jsem v práci potřebovala pročíst a pochopit výklad jednoho ustanovení, četla jsem tu stránku několikrát, ale bylo to k ničemu, nepochopila jsem, o co jde.
Stydím se, když mi má do kanceláře někdo přijít.
Mám tam rozloženo několik věcí.
Skáču z jednoho na druhé, pokouším se všechno stihnout v termínu, pokaždé se objeví ještě něco, co "hoří" ještě trochu víc než to, na čem právě dělám.
Nefunguje mi teď ani systém odškrtávání napsaných úkolů na papíře.
Všude spoustu papírů, článků k přečtení, božurek a metodických návodů.
Jsem "sběratel", nejsem schopná průběžně vyhazovat a likvidovat.
Jsem pořád roztěkaná.
Včera na poradě jsem najednou zjistila, že nevnímám, o čem se mluví.
Moc zapomínám, nejsem schopna si zapamatovat údaje.
Dost často musím spatra o něčem mluvit, potřebuji si některé věci i čísla pamatovat.
Nikdy jsem s tím neměla problém, pamatovat si data, čísla telefonů, procentuální zastoupení a podobné věci.
Nechápu, co se to se mnou děje.
Neuklidňuje mě ani hudba.
Chybí mi knížky, ráda čtu, přečetla jsem tři, čtyři knihy za měsíc, krásně mě dokázaly "nabít".
Chybí mi sluníčko, které jsem si neužila už hodně dlouho.
Leží tu pořád mlha.
Wahl, tenhle mail jsem napsala ve středu, ale nakonec jsem jej neposlala.
Připadalo mi to úplně malicherné.
Dnes jsem se k němu znovu vrátila.
Myslela jsem, že jsem ho neukládala, ale je tam a asi ho mám poslat.
Jsem pořád na stejném místě, nehnu se.
Libella 02.12.2011