wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

Moje dcera umřela rukou svého blízkého člověka


Dobrý den Wahlgrenis,
tonu,chytám se stébel a nevím jak dál!
Moje starší dcera našla Vaše stránky a prosila mě, abych se Vám ozvala,
protože se mně v srpnu stala nejhorší tragédie, která může matku potkat.
Moje mladší dcera P. (25 let) umřela rukou svého blízkého člověka.
Všichni přemýšlíme, jestli jsme nemohli této tragédii zabránit, jestli jsme ji nemohli odvrátit.
Ten den si se mnou psala, byly jsme v posledním roce jako nejlepší kamarádky i s mojí druhou dceruškou, 27 let.
Nedala bohužel na moje rady a varování, ani na rady svých kamarádek.
Chtěla si všechno prožít sama a rozhodnout sama.
Máme ji moc rádi a i když měla hodně starostí ve svém krátkém životě, byla pořád plná života a síly jít dál,
byla takové sluníčko až do posledního dne.
Starší dcera mi říkala, že ji doma cítí, že tam s ní někdo je.
Párkrát se nám kolem 4. hodiny ranní staly podivné věci.
Nevím jak dál, jsem prázdná, bez chuti dál žít, ta bolest není ani na okamžik menší,
chodím na psychologii, prosím každý den u jejího hrobečku, abych dostala zprávu, že jí je dobře!!!
Je možné, aby řekla, jestli netrpěla a proč nevyslyšela mé opakované varování??
Jestli jsme tomu mohli nějak zabránit??
Děkuji Vám za odpověď.
Linda 6.10.2008

Milá Lindo,
je to tragédie, čím si občas musíme procházet, rozumově se tohle zpracovat nedá.
Kladeš si nekonečné otázky, proč se to muselo stát právě mé holčičce?
Proč už Ti ji nikdo nevrátí?
Jak může vůbec na světě žít někdo takový, kdo jí předčasně ukončil její život?
Na tohle se jen těžko hledá odpověď.
Je to zcela nepochopitelné, neuvěřitelné.
Jak ráda by ses probudila z tohoto hrozného snu...
Nechceš přijmout, že by tohle snad měla být pravda, že Tvoje holčička nežije...
Je toho ještě mnohem víc, co nedokážeš pochopit.
Díváš se na nebe, voláš a ptáš se nejvyššího, jak tohle mohl dopustit, jak Ti mohl holčičku vzít.
Proti osudovým ranám je člověk příliš krátký.
Ovšem nic se neděje jen tak, nic není náhoda.
Všechno, co prožíváme a třeba i složitě hledáme logické vysvětlení, má své kořeny v minulosti.
V minulých životech se uvázaly karmické uzle, které se nyní snažíme rozvázat.
Proto jsme stavěni opakovaně do stejných situací, abychom jednali jinak, lépe.
Vaše holčička neměla minulý život jednoduchý.
Žila nejspíš jako muž a nedokázal(a) pochopit svou partnerku, která se rozhodla jít dál s někým jiným.
Neuměla přijmout fakt, že nám nikdy nikdo nepatří, že si na nikoho nesmíme dělat nárok.
Tehdy se odhodlal(a) pro nejkrutější trest, jaký vůbec mohl(a).
Nevěděla, že soudit může někdo jiný, ne člověk...
Přesto se k tomuto skutku odhodlala, ale hned v první vteřině věděl(a), že se to stát nemělo.
Věděla, že dojde někdy příště ke konfrontaci z očí do očí, ale tahle informace byla v ní hodně hluboko.
Narodila se tentokrát v poněkud slabší pozici, ano, jako žena.
Její partner s ní v mnoha věcech bojoval, ale asi to tak mělo být.
Vlastně nikdy ti dva nebyli spolu sladěni na té láskyplné cestě, pořád něco vadilo.
Až přetekl pohár trpělivosti, ale tentokrát už neodcházela jako vítěz.
Ta chvíle, kdy mělo dojít k účtování, nebyla stanovena, čas není, ale také nikdy o nic nepřijdeme.
Všechno, co si zasloužíme, dorazí přesně, kdy má.
V příštím životě se narodí jako chlapec, bohatší o minulé zkušenosti, s obrovskou úctou k životu.
Už ví proč.
Už ví, co se nesmí nikdy opakovat.
Život je někdy krutý, hlavně když mu nerozumíme.
Milá Lindo, buďte hodně silná.
Je třeba pochopit, co se stalo, možná to nějakou chvíli ještě potrvá...
Nespěchejte na sebe.
© Wahlgrenis 07.10.2008

Děkuji Vám za Vaši odpověď,
jsem vděčná i za takové vysvětlení,
i když to stejně neodpovídá na moje otázky, které jsou s tím pevně spojeny, a to je:
Proč jsem nejvíc potrestaná já, jako maminka?
Jsem z toho navždy zlomená, už nikdy nebude nic jako dřív!
Proč je potrestaná její sestra a moje druhá dcera, se kterou byly nejlepší přítelkyně?
Jak mohu poznat nebo zjistit, co nám ještě hrozí?
Mám strašný strach o svoji druhou dceru!!!
Proč musí tolik trpět moje maminka, která má 78 let a nechápe to už vůbec?
Já vím, asi mně nikdo na tohle neodpoví,
ale stejně bych moc chtěla, aby mně dala nějaké znamení, že je šťastná,
že ví, že ji milujeme a vždycky budeme a že nás snad i ona měla ráda
a chtěla bych, aby věděla, že jsem na ni pyšná pro to všechno, co dokázala a jaká byla!
Linda 8.10.2008

Milá Lindo,
na tohle se těžko hledá odpověď.
Znám ten pocit, kdy cítíte, že všechno ve vás, co mělo nějakou cenu, beznadějně vyhořelo
a dnes je tam jen spáleniště, popel, tma.
(Ne, nezažil jsem takovou ztrátu jako vy, ale ten pocit, i když jistě méně intenzivní jsem poznal.)
Stojíte na místě s hlavou a myslí obrácenou zpátky, ale nemůžete se vrátit,
nemůžete vstoupit do toho okamžiku a zasáhnout, odvrátit nebezpečí a překazit zlu jeho plány.
Jediné, co můžete v této situaci dělat, je vyrazit znovu vpřed, udělat ten první nesmírně důležitý první krok.
Pokuste se znovu podívat před sebe, na horizont, začněte si znovu všímat děr v chodnících i tváří lidí, kteří vás na cestách míjejí.
Jediným smyslem je cesta kupředu, přestože vám srdce krvácí a zoufalstvím nevidíte na oči, musíte jít dál.
Často je berličkou nějaký zájem, vrhnout se do práce.
Přežít předlouhý a smutný den.
Pokuste se ze svého zoufalství vypsat nebo malujte obrazy, zkuste dělat keramiku nebo jiný umělecký obor,
nebo se třeba pusťte do internetových stránek nebo renovace starého kusu nábytku.
Není důležité, jestli máte umělecké vlohy nebo ne, ani ovládání oboru nebo techniky není důležité.
Vaše nesmírná bolest musí ven a každý prostředek je dobrý,
všemi výrazovými prostředky ji můžete zachytit a lidem kolem sebe ukázat a vypovědět tu nezměrnou tíži a bolest,
upozornit je a varovat, že to, co vás potkalo, je opravdu nejtěžší úděl matky
a že je kolem nás tolik nebezpečí, že stojí za to mluvit dětem do života a upozornit je na všechna nebezpečí.
Vím, že jsou moje slova slabým odvarem a hlavně nemají léčivou moc, jíž je vám právě nejvíc zapotřebí.
Soucítím s vámi a přimlouvám se za vás, víc bohužel není v mých silách.
Tulipán od Babočky 9.10.2008

Dobrý den Wahlgrenis,
před časem jsem Vám poslala svůj příběh, který se mně každé ráno jeví, že můj není,
až do chvíle, kdy si tuhle krutou pravdu uvědomím a vím, že se mně opravdu stal...
Moji dceru zavraždil její manžel,
celý příběh už jsem Vám napsala, ale já se s tím nedokážu vyrovnat,
nedokážu se smířit s tím, že nevím, jestli trpěla,
že nevím, je-li jí dobře
a protože mám pocit, že se brzo zblázním, obracím se na Vás,
jako na záchranou duši,která by se třeba mohla pokusit napojit se na moji P.
Jsou dny, kdy probrečím hodiny, a je mi tak těžko, že bych nejraději šla za ní,
vím, že nesmím být sobecká, mám ještě jednu dceru, ale obě to snášíme hodně těžko,
moc nám chybí, byla naše sluníčko a teď máme obě pocit, že už nikdy nebudeme šťastné.
Ta bolest je tak spalující a ničící, na jejím hroběčku s ní mluvím
a děkuji jí za všechny ty roky, co jsem mohla být s ní,
obdivuji ji, co všechno dokázala, zpívala v Kantiléně /dětský pěvecký sbor v Brně/,
byla dobrou hospodyňkou, vystudovala, na co sáhla, se jí dařilo,
byla pozitivní a šťastná, i když měla spoustu starostí a problémů.
Moc lidí by se mohlo z jejího přístupu k životu učit,
pracovala se svým Renouškem - labradorem s nemocnými dětmi /canisterapie/ a ke všem byla vstřícná a milá.
Vím, že ji měli všichni, co ji poznali, rádi!
Prosím moc, moc prosím, Wahl, pokuste se s mojí P. spojit
a zeptat se její dušičky, jestli je jí dobře a jestli cítí naši lásku
a taky že ji prosím o znamení, že je šťastná a že ji nic netrápí.
Na Vašich stránkách je, že se umíte spojit s dušičkami,
prosím Vás zkuste to spojit se s P., nebo se budu trápit nadosmrti.
Je mně 55 roků, mám milujícího přítele, který moji P. měl rád jako vlastní dceru
a stále mě opakuje, že bychom se mohli z jejího přístupu k životu mnoho naučit, že byla vyjímečná!
Vím, že máte hodně práce s jinými nešťastnými človíčky, ale prosím najděte si chvilku
a zkuste se na P. napojit, budu vám moc vděčná a snad budu i klidnější!
Věřím, že se to podaří.
Děkuji Vám za to, že mně alespoň odpovíte.
Linda 22.10.2008

Miloucka Wahl,
precetla jsem si trapeni Lindy, ktera truchli po dusi sve dcerky, zrovna kdyz jsem si doposlechla prednasku "O Zivote po Smrti".
Nic neni nahoda a myslim si, ze muze Linde pochopit co prave proziva.
Tady je link http://vodasvetla.cz/Duchovni-prednasky/06-Zivot-po-zivote.html
Preji hodne sily a viry,
Marketa 22.10.2008


© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.