Neposlechla jsem svou intuici, došlo k autonehodě
Milá Wahlgrenis,
Je to nějaký čas, kdy jsem Vám napsala takové psaní, které jste k mému potěšení dokonce zveřejnila na Vašich stránkách ve SNAD TO MÁ SMYSL
a již několik týdnů přemýšlím, že se Vám ozvu a poprosím o radu, možná vysvětlení.
Snad nejsem moc troufalá.
Protože pokud si odpověď zasloužím, nemyslím přímo od Vás, ale tak nějak asi od pána Boha, tak odpověď přijde,
pokud ne, vím, že to není náhodou a moje prosba k Vám nezůstane nevyslyšena, to ne,
spíš si uvědomím, že si na odpověď musím přijít sama anebo odpověď v hloubi duše už dávno znám.
Je to necelé 4 týdny, kdy se mi stala autonehoda.
Jako každý den jsem jela do práce autem a už na začátku cesty jsem si v autě pustila rádio.
Hudbu mám ráda.
Najednou jsem si ale uvědomila, že v rádiu hrají písničku, kdy se v refrénu neustále opakovalo v angličtině slovo nebezpečí, stále dokola.
Možná jsem opravdu měla poslechnout svou intuici a nenechat vyhrát rozum, že je to naprostý nesmysl,
že přece jedu opatrně a že dojedu do práce v pořádku.
Jela jsem raději i tak pomaleji, že mě všechna auta předjela
a na křižovatce, kdy jsem jela po hlavní, mě asi přehlídl mladý klučina
a i přesto, že jsem na poslední chvíli strhla volant tak, abychom se spolu nesrazili,
bohužel se tak stalo.
Jezdím už pár let a každý den a tak snad myslím, že jsem trochu vyježděná.
Bohužel se stalo to, co jsem psala.
Slyšela jsem náraz, všechno se najednou jako by zpomalilo a nárazem bylo moje auto odmrštěno.
Naštěstí jsem já i ten klučina vyvázli bez zranění, jen trochu bolesti za krkem a natažený sval.
Tohle vlastně nic není.
Ulevilo se mi, to přiznám, že jsem nebyla ani viníkem nehody.
Doma jsem se z toho po tom všem samozřejmě sesypala, ale auto jsou jen plechy a já žiju ráda,
život jako takový se posledních pár let zpět učím pořádně žít a chápat
a tak je důležitý, že já i ten klučina jsme dostali šanci.
Wahlgrenis, já se nepozastavuji nad tím, že jsem měla tušení,
takových věcí se mi děje spousta a postupně vše vstřebávám,
takže mě tohle ani nepřekvapuje,
naopak si říkám, že jsem bohužel nechala vyhrát rozum a ne svou intuici.
Jen bych Vás chtěla poprosit, kdybyste mi pomohla najít to, co pro mě ta autonehoda znamená.
Měla mě nějak pozastavit, něco si mám uvědomit?
Víte Wahlgrenis, nejzvláštnější na tom všem je, že když se vše jako by uklidnilo,
když jsem si uvědomila, že žiju, že jsem dostala šanci,
uvnitř jsem cítila radost, že se mi taková věc přihodila.
Tomu vůbec ale vůbec nerozumím.
Nejde o žádné peníze, vše se řeší přes pojišťovnu, nejsem ani viníkem a jsem zdravá a ten klučina taky.
Ale proč mám z toho radost, že se mi stala nehoda?
Není to radost, že žiju, tahle radost je jako by vedle toho.
Jako by dvě radosti zároveň.
Radost, že žiju, to opravdu a radost, že se mi stala nehoda...
Chtěla jsem Vás poprosit, pokud smím znát prostřednictvím Vás odpověď a byla byste tak laskavá…
Možná, že se můj život neubíral tím správným směrem a byl moc rychlý a sama nevím.
Děkuji Vám za Vámi věnovaný čas nám všem, kteří Vaše články a rady máme upřímně rádi.
Mně osobně moc pomohly a pomáhají dál.
Mějte se moc hezky.
Michaela 25.9.2008
Milá Michaelo,
samozřejmě nic není náhoda, to už dávno víš.
Když jsem si já prošla podobnou situací před pár lety, věděla jsem hned, o co jde.
Taky se mi celkem nic nestalo, jen auto zůstalo na odpis.
Bylo to pro mě upozornění, že nemám řídit, že mé myšlenkové pochody jsou nastavené jinak.
Nehlídám technické součásti vozidla, řazení, brzdu, k tomu značky, světla na semaforech, pruhy na silnici, chodce, cyklisty...
Je toho tady na mě moc, co se musí hlídat.
Já potřebuju mít kolem sebe prostor naprosto volný, otevřený...
Chvíli jsem se s tím snažila bojovat, ale celkem brzy jsem pochopila, že to nemá smysl.
Pak se mi ulevilo...
U Tebe to bude jiné.
Potřebuješ se jakoby zastavit, být zase malým dítětem a poslouchat vnitřní hlas.
Intuice se měla poslechnout, to byla chyba.
Písnička byla hodně nebezpečná.
Všude kolem nás jsou schované informace, jen je nevidíme a neslyšíme, nevnímáme.
Přitom je jich tolik, tolik...
Tvoji radost z prožité krizové situace celkem chápu.
Je to poděkování za prožitek, který Tě posouvá dál.
Nesmíme se na žádnou vteřinu svého života zlobit, všechno má svůj význam.
Tedy i nehoda, která způsobila, že ses na chvilku mohla zastavit,
vystoupit, nadechnout se čerstvého vzduchu a uvědomit si, že jsi už mohla být někde jinde...
Začínáš se možná jinak dívat na okolní svět, na své nejbližší, ale i na stromy, květiny, zvířata.
Tvůj život se najednou stává barevnější, voňavější, plastičtější, krásnější...
Dřív to tak nebylo.
Chápeš jiný rozměr, v kterým žiješ, dotkla jsi se té podivné zdi, která nás dělí od světa "jinde".
Dostala jsi dar, že můžeš tady žít s námi všemi dál...
Je to krása!
Gratuluju Ti.
© Wahlgrenis
25.09.2008
Milá Wahlgrenis,
děkuji Vám, že jste si na mě našla čas a poslala mi psaní, při kterém když jsem jej četla, musela jsem se usmívat.
Máte pravdu, těch informací je všude okolo tolik a já vždy tyhle informace přehlížela, i když jsem je vnímala.
Když se vrátím trochu v čase zpět, rok jsem zápasila se svým starým autem a s brzdami, říkala jsem si, že to není možný.
Jedna část mě si říkala, pouhý technický problém, druhá si říkala, jako by mě to mělo zastavit.
Brzdy, vždyť je to tak příznačný.
Přišlo další auto a první problém?
Samozřejmě že to byly opět brzdy.
A po téhle nehodě, kdy auto málem skončilo totální škodou,
nyní už opravené, ale co jsem si musela zaplatit sama, co nešlo dát na pojistnou událost jsou opět brzdy.
Myslím, že neposlouchat tyhle informace by bylo už rouháním.
A máte pravdu, vše okolo vnímám jinak
a každý den, každou chvíli, kdy okolo místa nehody jsem nucená projíždět, děkuji, že jsem dostala tu šanci.
Jako by opravdu tráva byla najednou zelenější, lidi milejší, život barevnější.
Moc Vám děkuji...
Michaela 27.9:2008
Všechno se mění, všechno je v pohybu...
Vypisuji výběrové řízení na auto, ano, budu řídit.
V minulých dnech se mi zase něco dalšího odkrylo, děkuji Jitřence za důležité obrázky.
Milá Wahl,
tak jsem moc ráda, že se ti ulevilo.
Na tom druhém obrázku to je jasně vidět.
Máš přes sebe hexagram a ta dušička vpravo vedle tebe taky.
Vše je, jak má být, budeš dobrou řidičkou.
Tak ti držím moc palce.
Papa Sluníčko a hezký večer.
Jitřenka 7.12.2008
Už chápu můj strach z řízení, který ve mně byl takovou dlouhou dobu.
Došlo i k usmíření s člověkem, který tehdy nevyšel ze střetu se mnou nejlépe.
Tedy tohle výběrové řízení je podle vzoru: "Já si vybírám...!"
Důležité je pro mě několik hledisek.
Jak je velké? Musí být malé, protože já jsem malá...
Jakou má barvu? Protože jsou barvy, v kterých bych nikdy nejezdila...
Jaký má obličej? Každé auto má svůj výraz.
Jak velký je úložný prostor? Vozím toho s sebou docela hodně.
Jaká je jeho cena?
Jaká je jeho spotřeba?
Například Twingo vůbec do tohoto výběru nepostoupilo.
Když se mu podíváte do očí, vidíte, že je to malé prasátko.
Možná se ptáte jako já, co může dělat neohrabané prasátko na silnici?
S tím se příliš nedomluvíte, má svou pravdu.
Škoda.
Nepůsobí sympaticky, ani nijak inteligentně.
První, s kým jsem měla tu čest jet předváděcí jízdu, byl fiat panda.
Je to malý medvídek, to vidíme.
Tichý, příjemný, pohodlný.
V klidu se s ním dá dojet do Chorvatska, jak jsem se dozvěděla.
Ale nikdo se na tohle neptal.
Do Chorvatska se nechystám ani náhodou.
Sezení je zvýšené, máte pocit, jako byste seděli na židli, ne v sedadle.
Itálie.
Citroen C1 je celkem pěkné autíčko,
sice trochu na první pohled připomíná želvu
a klidně by mohlo hrát v komiksu,
ale je hezounké, takový mazel, jen ho uvázat k plotu.
Francie.
Chevrolet Spark je v překladu jiskra.
To údajně pro jeho zrychlení.
Prý je ideální do města.
Já ale nejsem závodník.
Vypadá jako kočka, ovšem hodně divoká kočka.
Žádný mazel pokojový, ale divočina divoká.
Byla jsem poučena, v čem je lepší metalíza proti běžné barvě.
Je to kvůli kamínkům, které často odskakují od silnice na kapotu vozu.
Běžný lak totiž může být snadno poškozen, zatímco metalíza pruží.
Ha, to jsou věci...
USA s japonským motorem (SUZUKI).
Je toho ještě dost, co bych měla zmapovat...
Ale čas není, všechno se děje tak, jak má.
Věřím, že se se správným autíčkem potkám ve správnou chvíli.
Už se na něj těším.
W.
7.12.2008
Milá Wahl,
dnes jsem četla o Tvém rozhodnutí znovu začít řídit.
V Sudoměřicích se mi ještě kreslil nějaký blok, teď jsem to zkusila znovu a už je opravdu pryč:-)
Vypadá to, že na Tebe čeká nějaké ideální autíčko, přitáhneš si ho jako magnet.
Moc držím palce a doufám, že Ti řízení bude přinášet radost a ne žádné stresy.
Taky se chci připojit ke gratulaci k Ateliéru, určitě se ráda někdy zastavím.
Měj se moc krásně a děkuji..
Markéta 8.12.2008
Milá Markéto,
víš, že jsem na Tebe včera myslela?
Říkala jsem si, že by mě moc zajímalo, jestli se ten můj minulý stav, co jsi zakreslila v Sudoměřicích, nějak změnil.
To bylo, když jsem odvedla duši pana Zdeňka.
Ale pak jsem to pustila z hlavy...
A Ty mi píšeš, žes to nakreslila, a je to super...
Udělala jsi mi velkou radost, víš to?
Díky moc.
W.
8.12.2008
Ahoj Wahl,
koukám, že jsi se rozhodla přesunovat se autíčkem a hledáš, co by se Ti líbilo.
Tak jenom takový malý tip:
zkus se podívat na stránky prodejce NISANU - Nisan micra a nebo SUZUKI - Suzuki swift, nebo splash.
Docela pěkná, malá, kompaktní autíčka v různých barvách.
Já vím, že k Tobě autíčko přijde, až bude pravý čas...
Za podívání na obrázek nic nedáš.
Mně osobně se celkem líbí, ale jaké si vybereš (nebo ono Tebe) to už je jiná věc.
Tak zatím.
Pavlína 9.12.2008
Milá Pavlínko,
děkuji za tip.
Ale musím postupovat pěkně po pořádku.
Dneska jsem třeba byla zkontrolovat Toyotu.
W.
9.12.2008
KIA Picanto na mě působí tak trochu jako štěnátko.
Zlatý retriever.
W.
13.12.2008
Milá Wahlgrenis,
nedá mi to, abych Ti nenapsala, že jsem si právě dnes koupila také autíčko.
Rok staré "Áčko" od Mercedesu za hodně výhodných podmínek.
Je to ještě v záruce a je to přímo od výrobce.
Je to mazánek, i když má obličejík trošku moc seriózně německý :-).
SPZ má XXXXXXX - pokusím se ponořit do Tvých magických ornamentů, třeba něco "vyzjistím" :-)
Až se pro nějaké autíčko rozhodneš Ty, nezapomeň si ho dobře havarijně pojistit, nejlépe 1% spoluúčast.
Lidi toto rádi podceňují, ale nejvíce škod jako např. ulomené zrcátko nebo lehký ťukaneček na blatníku jsou právě škody okolo 5.000,-Kč.
Pokud se Ti to stane několikrát do roka, zaplatíš si to ze své kapsy pojištění nepojištění :-(.
A pojistku včetně autorádia!
A pokud kupuješ autíčko nové, určitě se podrobně informuj o podmínkách záruky.
Např. my (já a můj přítel) máme dost smutné zkušenosti se záručními opravami u Peugeota.
Všechno se snaží hodit na běžné opotřebení.
Na každý pád se měj taaakhle moooc krásně a ať k Tobě dorazí to nejbáječnější autíčko!
Marie 16.12.2008
