Jak je to se zvířaty?
Otázka: Milá Wahlgrenis,
mám na Tebe dotaz, ale nevím, jestli na něj budeš znát odpověď.
Myslím, že nejsem sama, kdo si láme hlavu tím, jaká je v tomto světě spravedlnost pro zvířata.
Nebo na ni mají nárok jen lidé?
Nechápu to.
Dověděla jsem se v těchto dnech o otřesném případu s upálenou kočkou.
Lidé, kteří takové věci dělají, za ně budou v příštích životech potrestáni, to zní logicky.
Ale co ta kočka?
Za co ta byla potrestaná?
Nebo zvířata jsou jen takové nástroje v rukou lidí, pro které spravedlnost neexistuje?
Nerozumím tomu a všechno mi bohužel připadá být zoufale nesmyslné, pokud na tuto otázku odpověď neexistuje.
Marika 7.4.2008
Odpověď: Milá Mariko,
samozřejmě že nic není náhoda...
O zvířatech jsem se již na několika místech zmínila.
Je zřejmé, že po smrti se každý člověk nemusí narodit zase jako člověk.
To záleží na to, jak žil...
Zvířata mají také duši, možná z našeho pohledu jednodušší, ale mají.
Člověk by je měl přijímat více jako sobě rovné tvory, ne jako věci.
Ale tak je to se vším.
Stejně jako trpí mnoho lidí, jsou zotročováni, znásilňováni, zabíjeni, stejné je to se zvířaty.
Nemůžeš se teď rozhlížet jenom kolem sebe.
Násilí je a je ho moc...
Týká se nás všechno násilí všude na světě, i kdyby trpěl jen jediný člověk.
Nesmí se ubližovat lidem ani zvířatům a pokud už k tomu dojde, je třeba zkoumat minulost, karmu.
Nic se neděje jen tak.
Vím, že nemůžu mít žádné zvíře, hlavně z citového hlediska.
Vezměme za příklad třeba psa:
Vím, že každý pes, i když je v něm "lidská duše", musí hrát v tomto svém životě psa.
Musela bych k němu přistupovat z pozice nadřazené, musela bych se mu naučit vládnout.
Pes musí sednout - zůstat - čekat - štěkat - trhat.
Nechci vládnout, rozkazovat, chci to jinak...
Dívejme se na všechno kolem nás - a nejsou to jenom zvířata, na která se ptáš - jako na živé bytosti.
Všechno má duši.
Trpí i stromy, rostliny, skála.
Jen člověk si hraje na všemocného, nadřazeného všemu a všem, jen člověk může zabít...
Ale může? Opravdu?
Všechno se jednou sečte.
Na nikoho se přitom nezapomene, to se neboj.
© Wahlgrenis
09.04.2008
Milá wahlgrenis,
reaguji na Váši odpověď pro Mariku.
Týkající se zvířátek.
Nikdo nepolemizuje o tom, že když bude špatně žít, narodí se jako zvíře.
Tento fakt snad už přijali všichni návštěvníci Vašich stránek.
Další fakt je, že zvířata mají tzv. "kolektivní duši".
Nechápu Vaše tvrzení, že NEMŮŽETE MÍT ŽÁDNÉ ZVÍŘE, HLAVNĚ Z CITOVÉHO HLEDISKA.
Ba právě naopak.
Je známo mnoho případů obrovské lásky zvířat k lidem.
Konkrétně psi jsou neskutečně oddaní a "umí "ze žalu, kdy jejich pán umřel, také zemřít.
Přestanou jíst a utrápí se.
Dále... psi slepečtí.
Pomáhají lidem.
Aby mohli pomáhat, musí projít výcvikem.
Musí dostávat povely, aby se naučili svoji práci.
A za to, co ve svém psím životě odvedou, mohou se narodit jako lidé.
Každý pes nemusí štěkat, trhat, dělat lehni, sedni...
Psi na vesnicích, psi pro radost u domů, ti to nedělají
S láskou jablunka 9.4.2008
Moc tě zdravím milá Wahl,
chci ti strašně moc poděkovat za odpověď na dotaz ohledně spravedlnosti zvířecích životů,
který jsem si dnes na tvých stránkách přečetla.
Věřím, že všechno, co zde píšeš, je pravda,
sama jsem se snažila si tyto věci "někde" zjistit, protože jsem měla pocit,
že se asi zblázním z množství a brutality násilí páchaného všude na světě na zvířatech.
Vím i o těch rostlinách, kamenech, o tom, že celá naše planeta je živá
a trpí naší lidskou nevědomostí.
Jsem opravdu moc šťastná a vděčná, že jsou lidé, jako jsi třeba ty,
a děkuji, že se o to, co víte, dělíte s námi, co nevíme.
Děkuji ti Wahl ! :-)
Mirka 15.04.2008
