Odpustí bratrovi myšlenky na interrupci?
Otázka: Vazena a mila wahlgrenis,
dovoluji si se na vas obratit s prosbou o vasi pomoc.
jedna se o meho 31leteho bratra, ktery chodil s pritelkyni a planovali spolecny zivot.
Bratr pak prisel o praci a ona otehotnela, zacali tedy diskutovat co dal, zda jit na interupci a s miminkem pockat.
Mel pocit, ze jako chlap bez prace je pro ni zbytecny a prosazoval interupci.
Nakonec bratr rekl, ze zalezi hlavne na ni a ze bude respektovat jeji rozhodnuti.
Pritelkyne se nakonec rozhodla na potrat nejit, ale na bratra zanevrela.
Neprijima jeho omluvy za to, ze pripustil diskusi o interupci.
Je velice zatvrzela a palicata.
Ona je ve znameni stira a bratr je ve znameni ryb.
Miminko se ma narodit v cervnu.
Bratr by byl stasten, kdyby mu odpustila a dostal prilezitost ukazat, ze je pripraven se o ni a miminko postarat.
Moc by si vazil ji i miminka.
Verime, ze mu pritelkyne da tu sanci a ze se k nemu jeste pred porodem vrati.
Vite, vidim, ze se bratr pekne chova opravdu od malinka k memu dnes jiz temer 4letemu synovi.
Take chapu ji, ze jeho pristup k interupci ji ranil.
Ale myslim si, ze jeho uvazovani vzhledem k tomu, ze byl bez prace, bylo trosicku pochopitelne.
Nyni to take dobre vypada i s praci.
Byli bychom moc radi, aby tato budouci bratrova rodinka dostala sanci byt spolu.
Proto vas prosim o pomoc, zda nam muzete pomoci s tou az nenormalni zatvrzelosti a palicatosti pritelkyne.
S uctou a pokorou
Hana 14.3.2008
Vazena a mila Wahlgrenis,
rada bych Vam vyjadrila obdiv.
Vzhledem k tomu, ze cekam na Vasi odpoved, tak otviram Vase stranky denne a procitam je.
Vim, ze budu opakovat slova mnohych, ale Vase stranky jsou skutecne uzasne, tak obohajujici a poucne.
Ze vsech Vasich odpovedi si clovek vzdy neco odnese i pro sebe.
Mate moji plnou duveru a verim ve Vasi odpoved a pomoc.
Chtela bych Vam jen jeste rict, ze s manzelem a synem se chystame na malou povelikonocni dovolenou (od 30.3.)
a bratra jsme pozvali, aby jel s nami.
Pozvani samozrejme dostala pred casem (asi 2 mesici) ode mne i tehotna pritelkyne
a ja bych ji mela po Velikonocich oslovit, zda pozvani prijme.
Doufala jsem, ze Vase odpoved mi i v tomto bude napomocna.
Mela jsem pocit, ze prave tato pripadne spolecna dovolena by mela nejaky zasadnejsi vyznam, ale mozna jsem se mylila.
Verim ale, ze vse ma svuj cas a ze i Vase odpoved pro nas prijde v ten pravy cas.
Mnohokrate Vam dekuji.
S uctou a pokorou zustava
Hana 21.3.2008
Odpověď: Milá Hano,
máte pravdu, že by se ti dva měli sejít.
I když zatím je v budoucí mamince pořád obrovská křivda.
Nechápe, že Váš bratr jednal pod tlakem okolností.
Jsou kolem jí nyní zmatky, nedokáže se v nich zorientovat, sama neví, co by měla dělat.
Chce být navenek pevná, rozhodnutí, nechce se vracet zpět.
Přitom ale, když je sama, pláče.
Tento stav není pro ni rozhodně nejlepší.
Miminko by mělo být v klidu, všechno se na něho přenáší.
Pokud by se podařilo dostat ty dva k sobě, je to polovina úspěchu.
Miminko - chlapeček - si zaslouží oba rodiče.
Jakmile se ti dva dostanou k sobě, bariéra by se měla pomalu rozplynout.
Jako by to podivné zakletí najednou zmizelo.
Pokud se Vám podaří společná dovolená, máte už skoro vyhráno.
Ale nesmíte na nikoho příliš tlačit, musí to být dobrovolné jednání z obou stran.
© Wahlgrenis
21.03.2008
Vazena a mila Wahlgrenis,
velice Vam dekuji za Vasi pomoc, ktere si nesmirne vazim.
Strasne moc me Vase slova potesila a posilila.
Pokusim se tedy ji kontaktovat a pozvani zopakovat
a verit, ze jeji reakce bude kladna.
Verim, ze se jeji urputna zatvrzelost zlomi
a jak jste rekla, chlapecek bude mit oba milujici rodice.
Poslechnu Vasi radu a budeme trpelivi.
Nebo lze pro ne neco aktivne udelat?
Dovolim si Vam napsat, jak dopadne pozvani na dovolenou.
Jeste jednou velice dekuji za Vasi energii nam venovanou.
Sklanim se pred Vasi praci.
Verim, ze je to Vase poslani, ktereho jste se Vy zhostila neprekonatelnym zpusobem.
S uctou a pokorou
Vase Hana 21.3.2008
Vazena a mila Wahlgrenis,
denne otviram Vase stranky a cerpam z nich silu a moudrost.
V mem poslednim emailu pisi, ze po dovolene si dovolim Vam napsat, jak vse vypada.
Tehotnou bratrovu pritelkyni jsem kontaktovala.
Pozvani odmitla, bylo to tvrde a velice nas to zasahlo a strasne nas to mrzi.
Dovolenou jsme nakonec absolvovali tak, ze jsem vzala maminku a bratr za nami prijel jen na 3 dny,
puvodne nechtel prijet vubec.
Cela rodina trpi.
Bratr mi chradne pred ocima.
Reklama v TV, kde hraje roli miminko, ho privadi k slzam, ktere skryva a odchazi od televize.
Stale verim a prosim o to denne, ze vse dobre dopadne a Vami predurceny chlapecek bude mit u sebe maminku i tatinka.
Chlapecek se ma narodit prvni tyden v cervnu.
Vsichni se v duchu tesime, ale zaroven se bojime.
Budeme pro nej existovat jako rodina, jako tata, babicka, stryc, bratranec a ja jako teta?
Ach mila Wahlgrenis, kdybyste vedela, jak jsme nestastni...
Udelam cokoliv, jen aby bratrovi a nam vsem dala sanci.
Prosim Vas z celeho srdce pomocte nam.
Ve Vasi odpovedi byla nadeje, mame byt tedy trpelivi a vyckat, az ona sama se k nam obrati?
Velice Vam za vse dekuji, stale na Vas myslim a duchu s Vami neustale promlouvam,
jeste jednou dekuji.
Preji Vam hodne sily a energie,
s vdecnosti a uctou
Vase Hana 11.4.2008
Draha wahlgrenis,
po delsi dobe si dovoluji Vam napsat.
Mela jste pravdu, skutecne miminko je chlapecek,
ale nikdo z nas k nemu nesmi.
Nelze neco udelat?
Vase odpoved tehdy znela tak nadejne...
Je jeste nejaka nadeje?
Je to pro nas velice tezke a bolestive.
Budu cekat na Vasi odpoved.
Dekuji Hana 2.9.2008
Milá Hano,
je to složitý příběh, který se minutu od minuty vyvíjí.
Maminka chlapečka má pořád v hlavě ta osudná slova, to se nezměnilo.
Ví, že kdyby poslechla, malý by se nikdy nenarodil.
Ona zvolila tu správnou cestu, ona je ta, která ho vybojovala pro tento svět.
Miminko teď používá skoro jako štít.
Jsou spolu úzce spojeni, jakoby oni dva proti celému světu.
Jako by je nemělo nikdy nic rozdělit.
Je to jistě krásné miminko, andílek...
Nemyslím si ale, že by bylo všechno zcela ztracené.
Mezi maminkou a Vaším bratrem je možná spolupráce, což sice zní podivně, ale je to lepší než nic.
O manželství nebo vůbec nějakém vztahu se zatím uvažovat nedá, ale i to se může časem změnit.
Vztah je pro ni totiž v tuto chvíli nepřijatelný, je hrdá na to, co udělala.
Možná má i strach, kdyby náhodou začala s otcem svého dítěte komunikovat, co by na to řekli ostatní...
Možná její rodina, známí...
Ale brzy pochopí, že být úplně sama na malé miminko je náročný úkol.
Určitě by se Váš bratr neměl vzdávat naděje, měl by se snažit s ní komunikovat, navštěvovat ji.
Nebude to sice snadné, ale ti dva by si měli všechno vyříkat.
Nakonec maminka pochopí, že by jim spolu mohlo být dobře.
Nic ovšem nesmí probíhat pod nátlakem, to by nemohlo vyjít.
Měli by se pokusit rozehrát zase krásnou přátelskou vlnu...
Zatím si ale je sama sebou hodně jistá.
Ona tento boj vyhrála, má dítě, které její partner nechtěl, nebude se ho tedy o nic doprošovat.
Logické by bylo, kdyby žili společně jako rodina, ale tato vrátka jsou zatím zavřená.
Měl by se k ní přibližovat velice opatrně, měl by podtrhnout vlastní nezralost, nikdo totiž nesmí rozhodovat o životě druhého.
W.
3.9.2008
Milá Wahlgrenis,
velice Vam dekuji za Vasi odpoved.
Je tak neskutecne pravdiva a shodna s danou situaci.
Pisete, ze by se mel bratr pokouset se k ni priblizit.
Ja si to myslim tez, ale ona je na nas tak az zla (dava nam najevo, ze nami vsemi opovrhuje),
ze bratr pri poslednim rozhovoru rekl, ze bude cekat a ze ji nebude tedy "obtezovat".
To bylo jeste pred narozenim miminka.
Tez si myslim, ze ma strach, ze kdyby jen zahledl maleho, ze by to nevydrzel a zacal by s ni bojovat o chlapecka.
Ale ma pocit, ze by to malemu ublizilo a tak radeji necinne vyckava.
Je to tezke a slozite.
Dekuji Vam za Vase slova.
S uctou Vase
Hana 03.09.2008
