Mojej dcérke sa narodil chlapček, mal iba 1,7 kg
Otázka: Dobrý deň milá pani Wahlgrenis,
opäť sa na Vás obraciam s otázkou, na ktorú sa snažím nájsť odpoveď.
Mojej dcérke sa pred 3 rokmi predčasne chlapček - váha 1,7 kg.
Podržali ma vtedy Vaše stránky, kde som našla, že i Vaša dcérka sa narodila predčasne.
Podarilo sa nám spoločnými silami vychovať z neho chlapča (dnes 13 kg).
Je síce útly a vraj hyperaktívny / je to pomerne živé dieťa/, ale našťastie zdá sa, že zatiaľ je jeho vývoj v poriadku.
Teraz 30-teho má dcérka nastúpiť späť do práce,
ale tam jej bolo oznámené, že alebo bude cestovať denne z Trnavy do Bratislavy
- teda by bola celý deň vzdialená od svojho syna a bola by s ním iba pri ukladaní k spánku,
a to nehovorím, že finančne by na tom bola tak ako teraz na rod. dovolenke -
kedy ich dofinancovávame, lebo majú hypotéku na byt a celá zaťova výplata ide na náklady za bývanie a splátku hypotéky.
Keď túto ponuku odmietla, tak jej bolo povedané, že dostane výpoveď, čo znamená pre ňu ďaľšie problémy
a aby toho nebolo dosť, tak v pondelok dostal výpoveď zo zamestnania aj jej manžel
a minulú noc ochorel aj vnúčik a má teploty do 40°C...
Prosím Vás milá pani Wahl,
neboli by ste taká láskavá a aspoň trošku nám neobjasnili,
čo zlé robíme na svojej terajšej / alebo minulej/ ceste životom,
keď nás stretajú samé problémy a pre ne sa pomaly zabúdame aj smiať a tešiť zo života.
Niekedy mám pocit, že len čo sa trošičku vyrovnám s jednou starosťou
a akoby sa nadýchnem, tak hneď sa objaví nový problém a ja sa už pomaly aj bojím spomenúť, že niečo je dobré,
lebo v tom momente príde ďaľší úder - ďaľšia upomienka od života.
Tieto rodinné problémy veľmi zhoršili aj môj vzťah s manželom a sú chvíle, kedy sa mi ani nechce žiť.
Zo stresov mám kopec zdravotných problémov a teraz už aj manžel.
Som akoby v bludnom kruhu a neviem nájsť radu ani pre dcéru a riešeni pre seba.
Viem, že ste denne bombardovaná prosbami a problémami druhých,
no pekne prosím, ak to bude len trošku možné, skúste sa pozrieť na osud mojej dcéry, ktorá je veľmi milá a má dobrú dušičku,
prečo sa jej tak nedarí a ako to má napraviť.
Možno je chyba vo mne a svoj kríž prenášam i na svoje deti.
Tak Vás veľmi prosím o radu.
Ďakujem Vám za Váš drahocenný čas a prajem iba slnečné dni v živote,
aby ste mali vždy dostatok síl a mohli pomáhať nám, obyčajným ľudkom.
Ešte raz ďakujem.
Anna 25.1.2008
Odpověď: Milá Anno,
na úvod musím upřesnit, že moje holčička se sice narodila s porodní váhou 1,67 kg,
ale nebyla zas tak moc předčasně narozená.
Přišla na svět až ve 37. týdnu, což se obvykle rodí už "normální" miminka.
Byla celá dovyvinutá, jen byla maličká...
Problémy kolem Vaší dcery se nakumulovaly, je jich najednou nějak příliš.
A ona si připadá jako v pasti.
Nevidí východisko, je tlačena do situace, která jí nevyhovuje.
To je ten návrat po mateřské dovolené, tuto práci - jak píšete - by měla přijmout, jinak údajně dostane výpověď.
Mateřská dovolená udělá mnoha ženám v životě škrt, i když se o tom moc nemluví.
Řada maminek po návratu do práce volí jinou variantu, takovou, která je bližší k bydlišti, aby byla malému na dosah.
Dcera by měla hodně zvážit, zda místo spojené s náročným cestováním přijme.
Tohle by nebyl život, to je jasné.
Pokud ale má nastoupit už příští týden, znamená to, že mnoho času nemá.
Jistě se mohla pozeptat na jiné možnosti zaměstnání v místě, kde bydlí.
Ostatně pokud by o ni firmě měla zájem, měla by jí jako matce vyjít vstříc a nabidnout práci bez dojíždění.
Ale to je zřejmě nyní bezpředmětné...
Vaše dcera se svým mužem se pro tento svůj těžký úděl rozhodla už před časem, když se rozhodli pro hypotéku.
I když není se tomu co divit, dnešní doba je tak bohužel nastavená.
Když chce někdo bydlet, musí se zavázat k placení rozhodně ne zanedbatelných splátek.
Jsou na dlouho a není možné se jich jen tak zbavit.
Je to balvan, který musí před sebou neustále valit, ať se jim chce nebo nechce.
Tohle je moc smutné.
Tlak, který nutí Vaši dceru, aby nastoupila chtě nechtě do zaměstnání, je silný...
Oba jsou sunuti někam, kde být ale rozhodně nechtěli.
Stali se součástí diktátu peněz, který je nyní nutí dělat věci, které by jinak nedělali.
Šachista by začal mluvit o patovosti situace a moje maminka by řekla, že jste to přeci takhle chtěli...
Získat práci je největší úkol, který má nyní Vaše dcera.
Rozhoduje se mezi dojížděním anebo novou nadějí, novou prací...
Sama tento krok možná vnímá jako krok do tmy, nejistotu, neví, co ji čeká, jaké potká lidi.
Ale tento krok bude muset udělat, chvíli bude tápat, ale velice brzy se zase najde.
Potřebuje se dostat k výdělku, který by byl bez dojíždění a hlavně by byl pro ni stabilním vkladem do rodinného rozpočtu.
Bude to pro ni velká, zásadní změna, které se bude zpočátku bát.
Ovšem pokud nechá věcem volný průběh, měla by se brzy zcela nenásilně seznámit s člověkem, který jí výhodnou práci nabídne.
Jako by se najednou stala součástí vyšších plánů, myslím, že by neměla míst strach.
Čas není podstatný, ale pracuje pro ni.
Celá Vaše rodina prožívá dramaticky tyto změny, je třeba, abyste se všichni zase volně nadechli.
Jste jako na šibeniční stoličce a jenom čekáte, kdo z kolemjdoucích ji podtrhne.
Tohle není dobré místo na čekání.
Můžete dceři vyřídit, že něco skutečně udělat znamená začít...
Tady je totiž schované tajemství, kolem kterého nejspíš všichni chodíte.
Potřebujete se uvolnit od finančních závazků.
Řešením z nebe by mohla být také výhra v loterii, ale na to se spoléhat určitě nedá.
© Wahlgrenis
25.01.2008
Dobré ránko,
veľmi pekne Vám ďakujem za rýchlu odpoveď a nádej do budúcna.
Náš vnúčik sa narodil koncom 31 týždňa, takže nebol ešte riadne dovivinutý
a určite je pre nás na prvom mieste a nad každé peniaze.
Dcéra sa chystá ten krok do neznáma urobiť
a preto cestovať a byť od neho celý deň vzdialena nechce.
Takže jej veľmi pomôže nádej, ktorú nám dávate na nový začiatok.
Ešte raz veľmi pekne ďakujem
a prajem krásne dni a túžobne budem čakať, kedy sa aj na nás usmeje slniečko.
Veľa, veľa úspechov.
Vďačná
Anna 25.01.2008
