Syn se mi zabíjí, neteř ochrnula
Milá Wahlgrenis,
Nevím jak začít, nevím co dál.
Věřím, že osud se dá změnit i když je spousta toho daného.
Asi proto jsem se rozhodla požádat Vás o radu jak zvrátit všecko to zlé,
nebo možná i jen vědět, proč se to vlastně kolem mě takhle smolí.
Tak teď jen odkud začít.
Moje neteř byla v dětství dvakrát operovaná na nádor v hlavě.
Po operacích jí jako následek zůstala padoucnice.
Měla štěstí, našla si hodného chlapce, vdala se, má krásného chlapečka, ale pozor, stále padoucnici.
Ted se rozhodli, že by chtěli mít druhé dítě,
lékaři jí řekli, že odstraní srůsty na jizvách po dřívějších operacích
a bude v naprostém pořádku a záchvaty už se nebudou opakovat.
Je prý to banální operace.
Podstoupila ji, a na pravou půlku těla ochrnula.
Lékaři si prý nějak nevšimli, že se jí během operace nedokrvuje mozek.
Je nějaká šance, pomoc, že se opět vrátí do normálního života, že bude zase mluvit??
Syn před lety začal s drogami, postupně se z toho dostával a zase do toho spadal.
Tak nějak si stále zahrával a zahrával.
Poslala jsem ho do Anglie.
Nyní jsem bezradná, nevím, jestli opět droguje nebo opravdu začal pořádný život.
Je to jediný syn a jsem z toho zoufalá, nemohu nic dělat.
Jsem sama a tak nějak jsem doufala, že jednou bude moje opora.
Je to strašný, když se díváte na vlastního syna, jak se vám před očima sám zabíjí, ale proč????
Já si připadám strašně osamělá,
nějak jsem se celý život za něčím honila, aby doma bylo, zařízený byt, prostě všechno a vlastní život mi asi nějak utekl.
Nemám nikoho, komu bych se vypovídala, komu bych se vybrečela, kdo by řekl, to se zvládne.
Naopak, těch pár známých, co ještě mám spíš chodí, že potřebují pomoc oni.
Začínám se propadat někam hodně hluboko a nevím jak z toho ven.
Možná mi budete moci poradit trošku, alespoň jak dál vy.
Líba 23.07.2007
© Wahlgrenis
23.07.2007
