WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Rodiče s maskami klaunů


Otázka:
Milá Wahlgrenis,
u sestřenice jsme byly na návštěvě a probíraly se různé věci.... jak už to bývá.
Nevím, jak k tomu došlo, ale po chvíli jsme si začaly povídat na téma tajemna.
A s tím souvisí má otázka, která se stala sestřence, když byla malá.
Bydlela s rodiči v panelovém bytě.
V noci se obvykle bála jít sama na záchod, a tak vždy budila svou mámu, ať jde s ní.
Jednou, když s mámou přišly ze záchodu, tak se tak bála, že si lehla k rodičům do lůžka a spala mezi nimi.
Nad ránem se znovu probudila (protože se jí znova chtělo na záchod), posadila se na posteli,
chtěla vzbudit mámu, podívala se a v posteli ležela máma a místo hlavy měla masku klauna.
Podívala se na tátu a také ten měl na hlavě masku klauna.
Vše bylo zachované - mámina i tátova košile, leželi v lůžku atd. jenom místo hlav měli masky klauna.
To ji tak vyděsilo, že se bála pohnout, aby je neprobudila.
Po určité době zazvonil budík - rodiče vstávali do práce.
Jak její máma zaklapovala ten budík, tak maska z nich obou padala v opačném pořadí, než jak se sundává
- tedy od čela hlavy postupně klesala dolů!!
Jak si rodiče na posteli dosedli, tak už tu masku neměli.
Sestřenka si ten svůj noční horor pamatuje dodnes, dušuje se, že se jí to nezdálo, pamatuje si to se všemi detaily.
Ani prý nebyli předtím v cirkuse - bylo to za dob totality.
Dnes, když to vypráví, tak jí naskakuje pokaždé husí kůže.
Podotýkám, že dnes je to 35letá máma dvou kluků.
Mohla bys to prosím Tě nějak vysvětlit?
Co to bylo?
S pozdravem Pavlínka

Odpověď:
Milá Pavlínko,
pocit Tvé sestřenice, že viděla na svých rodičích masky klaunů, byl skutečný.
Ona se v tu chvíli dotkla jiného rozměru.
Těžko se to vysvětluje, pro nás je to hodně nepochopitelné...
Neuvádíš, kolik jí bylo, ale rozhodně to byl věk do pěti let, kdy je duše ještě velmi citlivá.
U ní se totiž spojily její předešlé představy o životě se současnou realitou.
Také ona si vybírala své rodiče podle jistého klíče, když byla ještě součástí jemnohmotného světa.
Každé dítě má ve své rodině určitý plán.
Reálně se před ní ukázali její rodiče, což ji samotnou rozhodně muselo hodně šokovat.
Vlastně v ten okamžik duše pochopila, že se neposunula nikam zvlášť výš, ale je to "zase to samé".
Lidi, ke kterým přišla, mají nasazené masky, velice šikovně se dokáží tvářit jako lidi, myslet jako lidi,
ale prakticky to jsou klauni, maškary, lidi dvou tváří, neupřímní...
K podobným stavům může docházet také za jiných okolností - například po požití alkoholu nebo jiných návykových látek.
Možná i pochopila, že by se ráda vrátila, ale není úniku.
Musí si tady odžít svůj život, zcela jednoznačně.
Určitě jí to hlavu pěkně zamotalo...
Byla z toho v šoku a jestli to někomu vyprávěla, měli ji za blázna.
Ona jen viděla to, co zřejmě přehlédla, když kolem těchto lidí, jejích ještě budoucích rodičů, kroužila.
Neměla nikoho, s kým by mohla na toto téma mluvit, nechala si to pro sebe.
A ten pocit se nikdy nerozplyne.
Až ve chvíli smrti pozná konečné naplnění tohoto života.
Každý je tady jako oběť.
Každý si musí něco prožít.
A nic nejde vrátit zpět.
Ani výběr rodičů.
© Wahlgrenis 25.04.2005


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.