WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Vnímám jemnohmotný svět


Otázka:
Zdravím Vás, Wahlgrenis.
Chtěla bych Vám napsat něco o sobě a o svém vnímání jemnohmotného světa nebo něčeho ještě vyššího.
Narodila jsem se jako nechtěné nemanželské dítě a když se moje mamka vdala, vychovávala mě babička s dědečkem.
Mamka žila s rodinou ve stejném domě hned přes chodbu a se sestrama jsme nikdy neměly pocit, že jsme nevlastní.
Snad v podvědomé touze po pravém rodinném životě jsem se brzy vdala a hned po maturitě jsem porodila.
Se svým mužem jsem chodila 4 roky, vlastně celé mládí a měla jsem před sebou jen tu budoucí rodinu.
Muž se ale velice brzy po svatbě změnil, začal být moc hrubý a sprostý.
Když jsme se přestěhovali do svého bytu, začal i pít a jeho agresivita byla ještě horší.
Zkrátka, není vlastně nic pěkného, na co bych ráda vzpomínala.
Nechci Vás zatěžovat líčením všeho zla, které jsem s ním prožila.
Přineslo mi to odpor k sexu, čímž on mohl ospravedlňovat své nevěry.
Když už chtěl za jednou paní odejít, těšila jsem se, že budeme mít s dětmi konečně klid, ale nakonec neodešel.
Pak se to opakovalo ještě jednou a když jsem se s dětmi chtěla odstěhovat k sestrám, tolik prosil a sliboval,
že jsem ho z lítosti poslechla, samozřejmě se nezměnil.
Jak jdou léta, jeho agresivita je sice spíše jen slovní, ale to ponížení je stále hrozné.
Jedna přítelkyně mi řekla, že takový člověk si vlastně ode mně čerpá energii a já to tak opravdu cítím.
Naštěstí mám dobré zaměstnání a kolegy a energii načerpám z každého jejich dobrého slova a úsměvu.
Taky mě hodně dobíjejí moje dvě fenečky.
Nemusím Vám určitě líčit, jak se takový člověk cítí a že podvědomě hledá spřízněnou duši, která porozumí a poskytne útěchu.
Potkala jsem několik mužů, u kterých jsem toto hledala, ale vím, že to byla chyba a jelikož byli ženatí, všechno nakonec skončilo, myslím, že to bylo tak, že já je potřebovala spíše z té citové strany, oni z té druhé.
U dvou se mi stalo, že když jsme se drželi za ruce, cítila jsem doslova proudit jeho energii do mě,
byl to takový pocit chvění v hrudníku.
Protože jsem věřící, všechno je na tom světě pro mě lehčí.
Každý den ráno i večer děkuji a prosím o ochranu, vím, že mě určitě něco pomáhá a chrání mě, snad můj anděl,
nebo si myslím na babičku, ta mě měla ze všech lidí na tomto světě nejraději.
Ještě bych se Vám ráda svěřila se svou zkušeností s duší zemřelé sestry.
Moje sestra Hana spolu s manželem a dvěma dětmi v březnu roku 1993 zahynula při autonehodě.
Byla sobota podvečer a já jsem si z ničeho nic vzpomněla na svoji korespondenci, kde jsem měla od ní všechny dopisy,
postupně jsem všechny četla a vzpomínala jsem na ni.
Právě v tu dobu se ta nehoda stala.
Nikdo mi nevyvrátí, že to byla pouhá náhoda.
Věřím, že za mnou sestra byla a chtěla se takto se mnou rozloučit.
Je toho moc, co bych ráda od Hany věděla, taky bych chtěla komunikovat s babičkou a ostatními,
ale myslela jsem, že to je možné až tam, za branou smrti.
Teď na Vašich stránkách zjišťuji, že to jde i na tomto světě, ale já nevím jak a taky bych asi měla strach.
Když budete reagovat na můj dopis, budu Vám vděčná a pokud ne, pochopím.
Děkuji za Vaše stránky, jsem ráda že jsem je našla, určitě to nebyla náhoda.
Přeji Vám hodně energie a lásky
Vriesea 18.2.2005

Odpověď:
Mila Vrieseo,
děkuji za Tvůj dopis plný citu.
Ty se vlastně na nic neptáš a přitom bys toho tolik chtěla vědět.
Jsi vychovávána tak, aby pokud možno nikoho druhého nemusela obtěžovat,
abys všechno, co můžeš, zvládla sama.
Pro svého muže jsi skutečně nevyčerpatelnou zásobárnou energie.
On Tě potřebuje ke svému životu, je takový novodobý upír, Ty se proti tomu prakticky nemůžeš nijak bránit.
Těžko bys ho zavírala někam před světem...
Ale potkat jste se měli, je to pro Vás oba zkušenost, která Vás posouvá dál.
Sama si nalézáš způsoby, jak svůj život učinit krásný a jak mu rozumět.
I odchod Tvé sestry Tě hodně poznamenal.
Samozřejmě to nebyla náhoda, že jsi sáhla po několik let staré korespondenci právě od ní.
Byla u Tebe, její duše se s Tebou chtěla rozloučit, proto jsi vnímala tak silnou potřebu sáhnout po těch dopisech.
Komunikovat s ní můžeš i nyní.
To je právě tajemství té komunikace s jemnohmotným světem, dá se naučit, nemusíš čekat, až za tu bránu...
Postupy, jak začít, najdeš na těchto stránkách.
Jsem ráda, že pomáhají lidem otevřít oči, že začínají uvažovat trochu v jiných úhlech pohledu.
Duše s námi chtějí komunikovat, jenomže jejich řeč je jiná.
Pokud se dokážeš zbavit strachu, nic Ti už nebude stát v cestě
a budeš se moci spojit nejen se svou sestrou, ale i s dalšími bytostmi tohoto jemnohmotného světa.
Jsi na dobré cestě.
© Wahlgrenis 21.02.2005

Milá Wahlgernis,
protože jsi mi velice blízká, dovoluji si Ti tykat, snad se na mě nebudeš zlobit.
Moc Ti děkuji za Tvůj dopis, je to tak krásné, když vidím, jak jsi mě přečetla
a jsem Ti vděčná za to, že ses mi tak brzy ozvala.
Ano, máš pravdu, chtěla bych toho tolik vědět, najít nějaké přijatelné východisko,
najít tu vytouženou bezpečnou náruč, kde mě nic nemůže ohrozit.
Až překonám jednou strach, pokusím se o komunikaci s těmi "svými" a napíšu Ti o tom.
Zatím se loučím a ještě jednou díky.
Vriesea 22.02.2005


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.