WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Jak o sobě dávají mrtví vědět?


Otázka:
Ahoj Wahlgrenis,
chtěla bych se Tě na něco zeptat.
Jestli vůbec budeš mít trochu času.
Podle webových stránek myslím, že máš dost práce.
Stala se mi taková věc.
Minulý týden zemřel manželův dědeček kolem deváté hodiny večer.
Já jsem zapálila svíčku.
Nevím proč, prostě jsem ji zapálila.
V tu dobu jsem byla sama doma, jen mladší dcera spala.
Bylo asi kolem půlnoci, já nemohla spát, byla jsem v obýváku a někdo zaťukal na okno.
Bylo to jasné ťukání, žádná halucinace :-).
Bydlíme v prvním patře, kolemjdoucí to opravdu být nemohl.
Má otázka zní, zda zemřelé osoby dávají nějakým způsobem o sobě vědět?
Moc děkuji Karin

Odpověď:
Milá Karin,
se zemřelými je to hodně individuální.
Záleží na tom, jak dlouhou cestu za svůj život urazili.
Možná bych na tomto místě měla vysvětlit, jakou cestu myslím.

Ne každý je se svým odchodem do jiné dimenze ve chvíli smrti smířen.
To jsou třeba případy náhlých úmrtí při autonehodách, tragická úmrtí v horách nebo třeba při sportu, při utonutí.
Jsou to situace, které se stanou jaksi bez přičinění daného člověka.
Auto vyjede ze zatáčky a v tu chvíli jsi jinde.
To je docela šok, uznej...
Tato duše nemusí mít vyjasněný svůj hodnotový systém, neví, co se stalo,
prostě ještě nehodlá přejít někam, kam by obecně v tomto čase měla patřit.
Zůstává tedy v místech, kde dosud fungovala jako živá.
Pohybuje se ve stejných reáliích jako dosud.
Zdraví se se svými blízkými, jezdí spolu s nimi autem, na dovolenou apod.
Snaží se dát o sobě vědět, nepřipouští si změnu, ke které došlo.

Jiný případ nastává u lidí, kteří jsou s odchodem z tohoto světa smířeni.
Především to jsou věřící, ti mají jistý "pevný bod", ke kterému směřují.
Pro ty není smrt tragédií, ale jen odchodem jinam - nejčastěji samozřejmě věří, že do nebe...
Smrti se nebojí.
Většinou ještě za života (pár dní nebo hodin...) mysl takového člověka "uletí".
Ještě sice žije, dýchá, jí a probíhají i další životní procesy, přesto už na něm vidíte, že je jinde.
Když potom skutečně zemře, všichni mohou být v klidu, protože takový člověk je přesně tam, kde měl být.

A nyní ke Tvé otázce: Jak se tedy mrtví projevují?
Zase není možné napsat tak a tak a jenom tak.
Je to individuální.
Záleží na tom, jak je blízký člověk (pozůstalý), ke kterému zemřelý cítí vazbu, citlivý.
S někým přítomnost duše zemřelého nemusí nic dělat.
Nic nezaregistruje. Absolutně nic.
Protože ani neočekává žádné reakce "ze záhrobí".
Zatímco někdo jiný může mít po úmrtí blízkého člověka zvláštní pocit, jako by byl v bublině,
v obalu, který ho najednou izoluje od normálního světa.
Připadá si jako v neviditelné kouli, reálný svět mu vůbec jako reálný nepřipadá.
Všechno kolem se najednou začíná dít zastřeně, je najednou jako v jiném světě.
Toto období je nejintenzivnější krátce po smrti, časem tento obal řídne, až zcela zmizí.
Může trvat různě dlouho, od dvou tří dnů, až po několik měsíců.

Někdy odejde z tohoto světa člověk, který nemá vyřešené některé problémy se svými blízkými.
Proto ani vlastně nemůže odejít a nechat to tady tak.
Snaží se dát blízkým o sobě vědět.
A k tomu požívá nejrůznější způsoby.
Komplikované na této komunikaci je, že už tak nějak nemůže používat lidskou řeč.
Proto volí takové prostředky, které jsou pro něho proveditelné - pohyb záclony v uzavřeném prostoru,
otevírání nábytku, dveří, rozsvěcení nebo zhasínání lamp, případně zkraty žárovek.
Psala jsi o zaťukání na okno.
Protože z materialistického hlediska NENÍ MOŽNÉ, aby někdo zaťukal na okno v 1. patře,
neměla bych vlastně na tuto otázku ani reagovat.
Ale já na ni reaguji, protože je mi jasné, že ten mrtvý muž se chtěl projevit, proto pracoval se zvukem.
Nehmotná ruka nezaťuká, nemá čím, ale může vyvolat zvuk, který je ťukání podobný.
To není žádný problém.
Pravděpodobně jsi hodně citlivá, že se chtěl projevit právě Tobě.
Věděl, že jeho reakci pochopíš.
Nebo aspoň že ji přijmeš a budeš o ní přemýšlet.
V této době ještě duše Tvého příbuzného hrozně touží po komunikaci se živými lidmi.
Ale ještě to tak neumí.
Proto se ho na nic neptej, pokud se rozhodneš s ním "bavit", ale spíše se se pokus zjistit, co Ti chce sám říct.
Ptej se opatrně na jeho pocity (zima, teplo, štěstí) a jestli třeba nechce někomu něco vzkázat.
Můžeš jmenovat postupně jednotlivé osoby, které jsou k němu v nějakém poměru.
Když se dopracuješ k jednomu člověku, měla bys dojít k jádru sdělení.
Co tedy konkrétně chce říct (láska, nenávist, peníze, děti, nemoc, tajemství, lež)...
Předpokládám, že se bude jednat o jeden pojem. Jeden problém.
V této chvíli už je jen kousek k cíli.
Až se společně dopracujete k tomu, s čím za Tebou přišel, pocítíš obrovskou úlevu.
Potom by měl odejít tam, kam patří.
Ovšem pokud se nebude jednat o nějaký skutek, který teprve budeš muset vykonat.
On si počká, jak se Ti to podaří.
Případně Ti u toho bude nápomocen.
Hlavně se žádného kontaktu s duší zemřelého neboj.
Nechce Ti rozhodně nijak ublížit.
© Wahlgrenis 09.06.2004

Milá Wahlgrenis,
mohla bys mi, prosím, vysvětlit, co se děje v bytě mojí sestry?
Vyprávěla mi o zvláštních zážitcích, které se jí a jejímu manželovi staly...a já mám o ně trošku strach.
Věřím na tajemno, na jemnohmotný svět i na zlé duchy...je u nich opravdu něco zlého?
Sestra popisovala svůj zážitek tak, že byla sama doma se psem, její manžel byl na oslavě.
Sestra usnula, ale kolem půl jedné nebo druhé v noci ji vzbudily normální provozní zvuky z bytu,
akorát je všechny slyšela a vnímala velice ostře... například cinkání obojku psa.
Probrala se a v nohách postele uviděla jakoby "otevřený prostor", ze kterého vykukoval a natahoval ruce hnusnej skřet.
Nepamatuju se, zda popisovala i nějaký zvuky...
Štípla se, aby si uvědomila, že se jí to nezdá.
Hned volala manželovi, že se bojí, ať přijede domů.
Mezitím to zmizelo.
Později si zážitek odůvodnila, že byla rozespalá a určitě se jí vše zdálo.
Vyprávěla to potom manželovi, ale řekla bych, že se tím nijak intenzivně dál nezabývali.
Za pár měsíců se jim v bytě opakovaně stalo, že se sama pustila TV, vždy na plnou hlasitost a pouze jeden určitý kanál.
Nejdřív si mysleli, že to udělal pes, lehl si na ovládání a pustil TV,
ale pak jim došlo, že ten to být nemohl, dveře do obýváku byly v obou případech, co se toto stalo, zavřené.
Ještě o pár měsíců později slyšel v noci švagr znovu ostřeji všechny zvuky v bytě...nic ale neviděl.
Wahlgrenis, můžeš, prosím, vysvětlit, co se u nich děle?
Ráda bych pomohla a taky mám o ně strach.
Děkuji Ti, pokud najdeš čas na odpověď, budu moc ráda.
Lenka 29.04.2006


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.