WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Navštěvovala mě dušička holčičky


Milá Wahl,
především Ti přeji všechno nejlepší do nového roku. Vím, už je skoro konec ledna, ten čas strašně letí. Stále jsem na Tvých stránkách. Moc za ně děkuji. Dá se zde najít spousta odpovědí.
Ale tentokrát mám otázku.
V době, kdy jsem netušila, že existují Tvoje stránky, mě velmi často navštěvovaly dušičky. Bála jsem se jich a nekomunikovala jsem s nimi. Moje psycholožka říkala, že je to jen v mojí hlavě a chtěla mi nasadit prášky. Nestalo se. Já jsem si našla Tvoje stránky. Ony si našly mě. Přiznám se, že mě velmi uklidnilo, že přes dva miliony lidí jsou taky na prášky. Omlouvám se, nechci nikoho urazit.
Jsem moc ráda, že Vás mám.
, tak deset let moc hezká černovláska, já se jí moc bála a ona se schovávala u nás na pudě. Když jsem začla chodit na Tvé stránky, najednou se na zamlženém okně objevily krásné obrázky. Kyvadlo mi řeklo, že je to ta holčička, moc jsem se omlouvala za to, jak jsem se chovala, prosila jsem ji, ať je radši se mnou než na půdě, dala jsem jí plnou náruč lásky. Byla se mnou celej den. Pak jsem se ptala, co potřebuje. Ale ona nic nechtěla a už tady není.
Wahl myslela jsem, že potřebuje odvest, ale ne jenom se mnou chtěla být. Pochopila jsem to dobře? Nechtěla bych, aby se trápila, Wahl, já ji mám moc ráda. Wahl, co to bylo za dušičku? Vím, že to je moc otázek, ale i když neodpovíš, jsem ráda, že jsem ji potkala.
Děkuji za všechno.
Přeji hodně lásky.
Ila 19.01.2010

Milá Ilo,
vnímám z Tvého mailu obrovský posun za poslední období Tvého života. Ano, je pravda, že v péči psychiatrie končí příliš mnoho lidí. Nedávno jsem se na toto téma bavila s lékařkou, která pracuje s těmito pacienty. Problém nastává tam, kde tito lidé nezvládnou procesy, které zažívají, zpracovat do běžného života. Pokud je tady nějaký rozpor, je nutné nasadit léčbu, aby se opět vše normalizovalo. Léky utlumí, co je třeba...
Ale jemnohmotný svět tady existuje paralelně vedle toho našeho. Sama jsi pochopila, že komunikace s ním je možná, dokonce je zde zaznamenat i city. Tohle se jen těžko někomu vysvětluje, kdo život chápe pouze skrz rozumovou složku. Nemusíš se trápit, že dušička holčičky, s kterou jsi komunikovala, odešla. Není vždy nutné tyto bytosti odvádět do světla. Ony si žijí svým životem a pouze je-li nutná konfrontace s naším světem, pak obvykle končí právě tím odvedením. To, že jste žily nějakou dobu spolu, je přeci nádherné. Už tohle je maximum. I na tyto "vztahy" je dobré nahlížet z té nezaujaté polohy, tedy nikdy nám nikdo nepatří. Jsme tady sami za sebe a objeví-li se někde vedle nás, s kým je nám dobře, nesmíme se k tomuto stavu příliš upínat. Měli bychom zvládnout žít i sami. To je těch našich pomyslných sto procent...
Tebe zajímá, co to bylo za dušičku. Vypadá to na Tvou dceru z minulého života, která ale neměla štěstí užít si Tě příliš dlouho. Byla nemocná, ale na její problém tehdy nebyly léky. Chtěla Ti dát najevou svou lásku, ale vnímám tady i její budoucí roli ve Tvém životě. Tahle dušička si přeje se s Tebou ještě moc potkat. Narodí se ve Tvé rodině, buď Tobě nebo někomu z Tvých dětí. Tato cesta není zavřená. Ona také nejspíš vnímala lásku, která k ní šla od Tebe. Myslím, že se máš na co těšit...
© Wahlgrenis 20.01.2010

Milá Wahl,
moc děkuji za odpověď. Přiznám se, že jsem odpověď tušila. Dostávám odpovědi. Můj problém je, že ještě nevěřím. Já Vím, že bych měla, ale přeci jenom 44 LET jsem žila jinak. Mám NÁDHERNÝ vedení. Moc za něj děkuji.
Holčičku bych nedržela, vím, že se to nesmí. Už jsem dostala lekci. Moc se na ni těším. Ale mě se už asi nenarodí. Mám dva syny, tak snad tam.
Chtěla jsem Ti ještě napsat, že to mám stejný téma - hřbitov, téma - kostel, téma - jídlo(nejím maso), téma - Egypt. Od mala vím, že tu nejsme sami. Vždycky jsem si říkala, proč už neotevřeli tajnou komoru, která je pod Sfingou. Chodím se dívat na ten oranžový obrázek rozpadajících se pyramid. Muj první pocit, hýbe se, slunce zapadá, moře líně šumí, tam pod jednou pyramidou je přístav, tady se nežije na povrchu, ty, co tam žijí jsou v podzemí, slyším moře, jak olizuje červený písek v přístavišti. Mám ten obrázek moc ráda. Neni od nás.
Jo a taky se mi ukázala dušička mého pejska.
Wahl,když jsem začala chodit na Tvé stránky, vždycky jsem si říkala, jak musí být super mít ten dar, co máš. Wahl, já to dostávám po kapkách a je to síla. Musíš být hodně silná osobnost, táhnout takovou Tíhu. Smekám před Tebou. Myslím si, že každý dostane jenom to, co unese. Já zatím nic moc, ale snažím se. Mají se mnou velkou trpělivost.
Wahl, ještě mám jeden příběh. Je to už dřív. Byla jsem tehdy v lázních. Přijela jsem, měla jsem krásnej byteček a tři týdny odpočinku, prostě super. První noc jsem se moc nevyspala. Jen co jsem usla, chodili za mnou lidičky a vyprávěli mi své příběhy, byla jich celá fronta mladý, starý, moderně oblečený, někteří starodávně. Nechápala jsem. Druhý den za mnou přijel syn s manželem. Syn přistoupil k stropním oknům, které byly v ložnici a říká mi, jaký mam bezva výhled na hřbitov. Wahl, myslíš, že to byla paměť lidí, co chodí na hřbitov? Dušičky tam přeci nejsou.
Tak to je dneska asi všechno, mám toho tolik, co bych Ti chtěla říci.
Moc děkuji za to, že jsi a že jsi si nás našla.
Hezký den přeje
Ila 22.01.2010


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.