Zadulky... taky moc krásné místo...
Zadulky jsou malá osada nedaleko České Třebové. Nejela jsem sem ale proto, abych se podívala, jestli to tady je taky tak krásné, jako na jiných místech naší republiky. Tady jsem byla "pracovně".
© Wahlgrenis
30.12.2009
Automatické kresby před cestou mluvily jasně. Akce by se měla podařit... Postup ale nebyl dopředu zřejmý. Dvě ohniska negativní energie se střetávaly mimo dům, vystřelovaly do výšky a paprsky dopadaly na dům i nedaleký les. Na místě nebylo všechno hned jasné postupovala jsem v krocích, postupně. Nedělal se žádný zvláštní rituál, energetický otvor, propast se uzavřela, jedna duše ze sklepních prostor byla odvedena. Dům si oddechl a zcela nově se rozzářil.
© Wahlgrenis
29.12.2009
Prosím až budete mít čas, napište mi pár slov Wahl....dnes jsem napsala sestře odpouštěcí dopis. Spálila ho mimo dům a popel hodila do řeky. Našla jsem doma i jednu mušli z Egypta a kamínek, jak mi ho ta paní uvázala tehdy na branku. Když jsem to vynášela z domu, udělalo se mi docela divně. Také jsem to hodila do řeky. Náramek jsem zapomněla, tak ten roztříhám a hodím zítra.
Zatím moc zdravím
Jana 30.12.2009
Milá Wahl...
psala jsem Vám včera esemesku. Chci Vám ještě jednou poděkovat za všechno! Pořád ve mně doznívají emoce a opakuji si afirmaci, ta mi pomáhá... Ještě jsem se nestihla vybrečet, včera už byl doma manžel a dnes jsem v práci, ale dojde na to. Psala jsem Vám, že se můj známý díval na dům a byl velmi překvapený, jaká změna nastala, mluvil o prstenci, který svítí a září kolem celého domu, jakési hvěždičky a ty dopadají na dům, prý krása.
Ale také říkal, že jádro zůstalo černé a to by prý nemělo. Píšu Vám to, protože nevím, co to znamená. Atmosféru doma vnímám úplně jinak, dnes se vrátila starší dcerka a tak čekám, co mi poví i ona, ale zjistila jsem, že to lupání v domě se ještě občas ozve. Nedivte se mi, že jsem vystrašená, je to tím, že jsem v tom žila tak dlouho, strach mě úplně pohltil. Vím, že musím věřit, čtu si dokola, co mám v telefonu. Můžete mi k tomu něco napsat?
Moc děkuji
Jana 31.12.2009
Dobrý den,
začínám psát tuto zprávu už potřetí. Nešla pošta. Vím, to nejsou náhody.
Včera jsem nereagovala na Vaši sms ani na mail, protože jsem byla unavená, ale tak, že jsem celý den jen ležela, s nikým jsem nebyla schopná mluvit. Vstala jsem až dnes dopoledne, už je mi lépe, zase žiju. Ono se to nezdá, ale nebylo to úplně jednoduché. Myslím, u Vás ta akce.
Mám ale pocit, že jsme to udělaly nejlépe, jak to v danou chvíli šlo. Já tady mám také ohlasy, obrázky, dům se jeví snad už v pořádku.
Pokud byste mluvila s tím Vaším známým, zkuste se ho prosím zeptat, jestli by mohl to zlo, které se mu vykresluje, identifikovat. Věřím, že bych se případně mohla pokusit něco pořešit na dálku, když už jsem u Vás byla, tak by to mělo jít. Hlavní úkol je ale na Vás, abyste se naladila tak, jak jste byla v úterý, než jsem odjela. Měla by z Vás maximálně vyzařovat láska, žádný strach. Ten si vůbec nepřipouštějte.
Vnímám tu vnější ochranu nad celým domem, moc dobře si pamatuju, jak se vyměnilo vnitřní klima v ložnici i v kuchyni. Byla to krása. Jsem ráda, že i Vy vnímáte změnu a doufám, že to bude stav trvalý.
Mějte se moc hezky.
Přeji Vám šťastné vykročení do nového roku a hodně zdraví, štěstí a lásky...
© Wahlgrenis
31.12.2009
Dobrý večer milá Wahlgrenis,
děkuji za Váš email!!
Děkuji Vám za Váš čas a Vaši pomoc!! Vidíte, neuvědomila jsem si, že Vás to muselo energeticky vysát, vždyť já jsem byla unavená taky, a to jsem jenom přihlížela. Sedím tady a nevím jak napsat věty, aby to neznělo jenom jako fráze. Vy jste mi pomohla a udělala jste takový zázrak! Vždyť i ten můj známý, co mi na dům kouká, byl velice, velice překvapený!! On pracuje jinak než Vy a na toto by nestačil. Nechala jsem ho vlastně kouknout ze zvědavosti...
Atmosféru vnímám stále jako velmi dobrou. Dcerka mi říkala, že v noci to stále lupe i u ní v pokojíčku, sice o něco méně, ale prý nemá dobrý pocit. Víte, snad to ode mne berete jako informace ke stavu věcí, ne jako nějakou výčitku nebo něco takového. To by mě trápilo, protože Vám chci napsat, že mi s Vámi bylo hrozně fajn, jako bychom se znaly my dvě už dýl. Mám problém lidem věřit a otevřít se... ale s Vámi mi to šlo samo. Neskutečně si vážím toho, že jste si udělala čas a přijela. Uvědomuju si to velice dobře! A to, co jste pro mě a mou rodinu udělala se nedá zaplatit, to vím také. Zkusím zjistit podrobnosti ohledně toho černého jádra, asi to nebude hned, ale jak bych se něco dozvěděla, napíšu. To, že se děje něco uvnitř mě vnímám...není to úplně příjemné.
Afirmaci stále používám, ale pořád mi lítají myšlenky...rozum mi říká něco jiného ...srdce taky. Potřebovala bych se nějak sladit a hlavně vyladit. Budu se o to pokoušet. Ano, vysílat lásku. Někdy si připadám jako ztracená v prostoru a nerozumím ničemu. Také jsem se dnes přistihla, že bych chtěla od všeho utéct pryč. Trvá to totiž tak dlouho všechno, že jsem zapomněla řešit běžné věci a radovat se, vnitřně jsem jako utrápené zvíře.
Milá Wahl, poděkujte za mě těm svým pomocnicím, vyřiďte jim moje velké poděkování, odpočiňte si a přeju Vám hodně sil na Vaší cestě. Ozvu se, co nového.
Vaše Jana 31.12.2009
Milá Wahlgrenis,
moc Vás po delší době zdravím a doufám, že jste už v pohodě. A že ta záležitost u nás v domě Vás nijak nepoznamenala?! Odmlčela jsem se na trochu delší čas, dostala jsem se do takového zvláštního stavu, kdy se mi vůbec nechtělo nic řešit. Jakási hrozná únava ze všeho na mě padla, to se musím přiznat...
Píši ohledně toho, že jsem namalovala plánek domu a nechala se podívat na něj známou a Martin se na dům též díval. Bylo mi řečeno toto - že tam jsou víry, které se pohybují, ale jsou asi o třetinu slabší. A záležitost s tmavým jádrem domu je v klidové fázi. Takové to jiskření kolem domu, svítící ochrana, jako když jste odjížděla, už tam není. Obrázek má stále známá u sebe, ale pochybuji, že tam něco bude, pokud se to pohybuje.
A jak to vidím já? Vnímám stále lupání v těch místech jako dřív a bohužel musím napsat, že přibylo nové, to se ozývá každý večer přesně v místech - dveře do sklepa... jako by to procházelo v místě, kde je klika. Výrazné prasknutí. Je to hodně nepříjemné. Někdy vnímám nad sebou jakoby průvan, když ležím. Řekla bych, že atmosféra je určitě lepší než byla, ale mám pocit, že to není úplně, jak by mělo být. Bylo mi taky řečeno, že by nemělo docházet k žádným úrazům atd. Ale úplně to tak není...
Samozřejmě nemohu na TO svádět vše, ale je pravda, že malá měla teď sérii všelijakých pádů a to se jí snažím hlídat jako oko v hlavě. Hodně si všímám našeho psa, po Vašem odjezdu bylo hodně znát na jeho chování, že je něco jinak. Není zdaleka tak bázlivý! Někdy ráno vůbec nevylezl z kotce, což teď nedělá. Bohužel nevím informaci, zda se ty víry k někomu z nás z rodiny nějak vážou... Nevím, jak mám dál pokračovat...
S manželem jsme o tom dost mluvili, dokonce jsme se dohodli, že pokud se to nevyřeší na 100 %, že se odstěhujeme. Dokonce jsme se byli podívat na nějaké nemovitosti, co jsou na prodej. Jenže, já se cítím stísněně, miluju tady tu přírodu kolem, bylo by mi to hrozně líto a té dřiny, však víte. Domek je opravený a zase začínat dřít jinde, lidé chtějí nehorázné peníze a přitom jsou to domy určené k rekonstrukci. Věřím, že mě chápete. Chci Vás požádat o radu, co dál. Zda je nutné pracovat na tom dál a pokud ano, zda mi můžete pomoci?
Ráda bych to dořešila... i když pokud by to zůstalo aspoň tak, jak to je, budu též vděčná. Právě tuto otázku si kladou manžel i ta známá - zda vydrží ten klid. Budu ráda když si na mě uděláte čas a napíšete mi, předem děkuji za Váš čas.
Moc Vás zdravím s láskou a úctou
Jana 25.02.2010
