WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Stříbrný předmět letěl trhavě ve výšce 10 m


Otázka:
Dobrý večer.
Včera jsem viděl něco, co se mi nepodařilo pochopit.
Za dobrých světelných podmínek asi v 16.30 (slunečno, jasno), jsem nad městem uviděl letět neznámou "věc",
nejprve jsem si myslel, že je to pták, ale vzhledem k tomu, že jsem ornitolog, tak jsem tuto možnost brzy vyloučil.
Předmět byl asi 40 cm v průměru, bílý, nepravidelného tvaru, letěl trhavě ve výšce zhruba 10 m
a přestože letěl klikatě a trhaně, letěl v podstatě stále týmž směrem.
Barva bílá či stříbrná, zcela bez zvukového doprovodu.
Nemohl to být ani rádiem řízený model letadla, protože letěl z dálky zase až k obzoru,
poměrně nízko nad nebo mezi domy a nemohl být tedy takto řízen.
Vůbec mě nenapadá, co to bylo.
Pokud byste znala odpověď této zcela iracionální vize, prosím odpovězte mi,
nedokážu si to vysvětlit a trochu tuším, že to mohlo být něco, co dosud nechápu.
Děkuji,
Zdeněk 20.10.2005

Odpověď:
Milý Zdeňku,
takových iracionálních věcí se děje kolem nás mnohem víc.
Jen je nevidíme, nechceme vidět, nebo prostě vidět nejsou.
Hrajeme si příliš na vládce tohoto světa a čekáme, až k nám milostivě přiletí expedice z vesmíru.
Měl by to být létající talíř, s kulatými okénky?
A ty bytosti mají mít skafandry a tykadla?
Jsou zelení?
Máme totiž obecně vžitou představu o tom, jak by tyto návštěvníci z kosmu měli vypadat.
Mohou za to scifi filmy, ilustrace v knížkách, ale ono je to všechno jinak.
Oni totiž nepotřebují být viděni, protože by jejich přítomnost způsobila strašnou paniku.
Nejsme na ně obecně připraveni.
Mají z nás strach, neodhadnou naše reakce, mohlo by dojít k obrovské katastrofě.
Proto nejdou do vlády s Paroubkem, jak už jsem zmínila.
Nestojí o naši spolupráci, zatím nejsme hodni...
Samozřejmě že nejsme v celém vesmíru sami.
Ale veškeré ty ufologické aktivity mapující neznámé objekty, stejně jako kruhy v obilí, nemají šanci nic zjistit.
Důkazy nikdy nebudou absolutní.
Jde jen o to, aby o sobě daly tato bytosti odpovídajícím způsobem vědět právě jen tomu, kdo je na jejich existenci zralý.
Ten, kdo buduje celý svůj život nějakou hromadu, přináší denně na vrchol nové věci, má pocit, že jen na něm stojí tento svět.
Když se nerozhlédne, neuvidí západ nebo východ slunce, nepodívá se jiným lidem do očí, zůstane v té své pasti...
Ten těžko bude mít nějaké takové zážitky, jak je popisuješ Ty, Zdeňku.
Z práce a do práce, koupit něco k jídlu, půjčit si film na video, přežít večer a ráno znovu.
Z toho kolotoče se nedá jen tak vystoupit...
Je hrozně těžké otevřít oči a uznat, že nejsem já ten, kdo řídí tento svět.
Nejsem to já, kdo může sáhnout na páčku od atomové zbraně.
Nejsem to já, kdo bude kácet deštné pralesy, honit zvěř ve stepích a lovit v mořích ryby.
Nejsem to já, kdo chce další a další hypermarkety,
Nejsem to já, kdo musí mít nejposlednější výstřelky módy, ať nežijí krokodýli, nutrie atd.
Nejsem to já, kdo nakupuje podle pokynů v reklamách, dvanáctinásobek řas mít nepotřebuju, ani poslední model auta.
Jsou zcela jiné hodnoty, pro které má smysl žít.
Jsme manipulováni obrovskými klany, útočí na nás ze všech stran, přestáváme být sami sebou.
Mělo by to skončit.
Jinak se z pasti nedostaneme.
Hurikány, tsunami, zemětřesení a teď ještě ptačí chřipka.
Všechno jsou to prostředky, které by měly lidem ty oči, které nevidí, otevřít.
Cesta, po které lidstvo v posledních několika letech kráčí, je cesta do záhuby.
Nechci opakovat slova z Varování od Oriany, jsou stále platná.
Musíme se zamyslet každý sám u sebe, co děláme špatně, co je proti přírodě a ještě ujde.
čas není, proto nemá ani smysl ptát se, kdy to pochopíme.
Odpověď na Tvoji otázku, Zdeňku, je jasná.
Byl to předmět z jiných galaxií.
Neptej se, z kterých a odkud.
To není vůbec důležité.
Jsou tady, sledují každý náš (i Tvůj) krok, každý pohyb i myšlenku, která není navenek vidět.
Věřit si tomu nemusíš, jsme strašně malí, ani si to nepokoušej přestavit, jak jsme malí.
A nemožní, neschopní, nezodpovědní.
Ovšem i pochvala může přijít.
Tobě se dostavila v podobě kontaktu, ber to opravdu jako odměnu, každý takové štěstí nemá.
Neplatí tady to známé "chci a chci a chci".
Každý má to, co si zaslouží.
© Wahlgrenis 21.10.2005


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.