WAHLGRENIS              

    

...věci mezi nebem a zemí...

 


     REGISTRACE       Přihlášení

Jsem si vědoma dlouhodobého chybného myšlení a nastavení


Dobrý večer, paní Wahlgrenis,
prosím Vás o pomoc, pokud to bude možné...
Nedávno jsem prošla zásadní změnou ve všech oblastech života.
Troufám si říct, že potřeba změny plynula od srdce a šla jsem do ni otevřená novému životu, .... ale asi ne dostatečně.
Bohužel jsem ji nezvládla a došlo k nějakému hlubokému vnitřnímu selhání...
Možná nenaplněná očekávání, ale spíše pochopení, jak strašně naivní jsem.
Vše známé zmizelo, jako by kořeny byly přeťaty ..... jako bych přestala existovat.
Budoucnost se pro mně uzavřela.....
Najednou nikam nepatřím, nikam nesměřuji, nic nechci, nic si nepřeji...
Vše padlo...
Vnímám jen jednu funkci, a to doprovodit děti, než vyletí z hnízda... příp. sloužit jiným, ale beze smyslu pro mně samotnou...
Samozřejmě to nemohlo dopadnout jinak, než onemocnět....
Chápu to.
Jsem si vědoma dlouhodobého chybného myšlení a nastavení....
Beru to, myslím, s pokorou.
Zatím nemám diagnózu, ale mám podezření na Parkinsona, i když... může to být cokoliv.
Celé tělo se mi 24 hodin třepe, zaškubuje, trne.
Ráda bych se proto zeptala, zda - ať už bude diagnóza jakákoliv - mám šanci na nějaké uzdravení, nebo už prostě přešel můj stav nějakou nenávratnou hranici.
Omlouvám se za ponurý dotaz...
Příjímám svou vinu....
Jen jestli je ještě nějaká šance stav zvrátit?
Jsem velmi slabý člověk a mám obavu, že nemoc mně spíše položí, ne povzbudí ke změně.
Děkuji moc a pozdravuji Vás.
Máma Em 25.06.2019

Milá Mámo Em,
děkuji Vám za důvěru, se kterou se na mne obracíte.
Připadá mi, že je Vám jasné, co se Vám děje a proč.
Chyba je v tom, že za celý svůj dosavadní život na sebe berete svou vinu.
Tím otáčíte všechny šípy proti sobě...
Kdybychom se ale měli podívat na to, co se nyní ve Vás odehrává, bylo by jasné, že se Vám rozsypal domeček z karet, něco, co jste do té doby žila a čemu jste věřila.
Byla jste s tím "projektem" silně propojená, byla to prakticky Vaše součást, nedokázala jste si představit, že by to mohlo být někdy nějak jinak.
Najednou je tady ale řez, Vy se nyní nemáte čeho chopit, odplouvá i to poslední stéblo, kterého byste se jako tonoucí mohla zachytit.
Rozbitá váza, která se už nedá slepit...
Vztahy, které už nelze narovnat...
Zklamání od člověka, od kterého jste to rozhodně nikdy nečekala...
Všechno je úplně jinak, než jste chtěla...
Nechápete, že když jste se tolik tolik snažila, že to nevyšlo.
Zažíváte odloučení od všeho blízkého (všech blízkých).
Copak Vás nikdo neposlouchal?
Copak Vám nikdo nerozuměl?
Takhle se nejspíš ptáte a chtěla byste se dopátrat k odpovědím.
Nevím, jakými cestami jste se dostala k mému mailu.
Nepředpokládám, že znáte moje knížky Jak rozumět vlastní duši a Pokud přeladíme program ...
Kolem Vás jsou nejen otazníky, ale i pochybnosti, nerozumíte vlastnímu životu, nejste tady správně, nemáte pocit vlastního zakořenění.
Ráda byste přijímala pochvaly, ocenění, milá slova, ale nic takového se neděje.
Rozhlížíte se kolem, hledáte, odkud k Vám ocenění Vaší práce nebo Vašeho snažení přijde, ale marně.
Jste nyní jako hozená do hlubokého jezera, a navíc neumíte plavat.
Situace naprosto neúnosná, nezvládnutelná.
Vy byste se potřebovala úplně nejdřív ze všeho odpoutat od minulosti, to znamená nedávat si žádnou vinu, ale pochopit, že všechno se stalo tak, jak se to stát mělo, nic není v životě náhoda.
Za všechno, co Vás bolelo, co Vám nevyšlo, je třeba upřímně poděkovat.
Za všechny ty osudové rány, které hodně bolely, za všechny ty hořké slzy, co jste vyplakala v noci do polštáře.
Všechno jsou to pro Vás dary, jejichž cenu jste zatím pro svůj život nedocenila.
Bylo potřeba si tím vším projít, abyste se dostala tam, kde jste nyní.
Vy jste na nové startovní čáře.
Nemusíte se ohlížet, co na to kdo řekne, co kdo si bude o Vás myslet.
To je totiž úplně nepodstatné.
Nežijete život pro druhé, ale především pro sebe.
Vy sama potřebujete cítit, že tady jste správně.
Vaše buňky v těle tohle zatím necítí, proto přichází ten neřízený třes.
To je projev strachu, který se ve Vás zakořenil.
Minulost je za Vámi, je odžitá, nyní jste v bodě zlomu, to, co přijde, je jenom na Vás.
Můžete se rozhodnout, co si k sobě pustíte, co budete žít, jak a s kým.
Věřím, že pochopit těchto několik řádků je pro Vás nyní až nadlidský úkol, ale jiná cesta se neukazuje, pokud nechcete skončit v nemocnici na kapačkách.
Síly vzít svůj život do vlastních rukou máte dost.
Měla byste se najít v činnostech, které Vám osobně dělají radost, činnosti, skrz které si připadáte výjimečná.
© Wahlgrenis 25.06.2019

Milá Wahlgrenis,
moc Vás zdravím a děkuji za Vaši odpověď.
Přečetla jsem si ji hned a nechala ji na sebe působit,... proto píšu až dnes.
Nějak to zapůsobilo, něco se ve mě hnulo.
Ještě jednou děkuji moc!
Krásné léto
Máma Em 01.07.2019


© 2004-2020 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.