Korunovační klenoty ... potřetí ...
Poprvé jsem viděla korunovační klenoty ještě jako malá.
To jsem si vystála nekonečně dlouhou frontu s maminkou, kde byly klenoty součástí výstavy k době panovníka Karla IV.
Příliš si toho nepamatuji.
Jen to čekání...
Podruhé jsem se podívala tváří v tvář korunovačním klenotům v červenci roku 2003.
Dokonce jsem tehdy nemusela čekat, přicházela jsem vchodem pro novináře a viděla jsem jako jedna z mála klenoty ještě volné, dřív, než byly uloženy do slavné Gočárovy vitríny.
Tentokrát to bylo potřetí.
Ranní vstávání se dalo zvládnout, všechno se to dalo zvládnout.
Když jsme dorazili ke vstupní brání do Jižních zahrad, už tady byly asi tři stovky lidí.
První tady byli už od šesté hodiny ranní, přijeli z Prachatic.
To jsem si musela zjistit, možná je to profesionální deformace.
Čekání nebylo nijak náročné, počasí úžasné.
Nezdá se to, každý tyto chvíle prožívá jinak...
Ke mně došel silný pocit, jakési absolutní ztotožnění se s tím, že mám tu čest náležet k národu, který má takové předky, jakým byl Karel IV.
Je tady něco silného, neuchopitelného...
Doporučuji každému.
O ty chvíle ve frontě vůbec nejde.
Korunovační klenoty ještě volné... (2003)
© Wahlgrenis
25.05.2016
Ach moja mila Wahl,
mam chut Ta pozdravit aspon takto vzdusnou postou...
Dnes rano som si citala Tvoj clanocek o korunovacich klenotoch...
Ked som potom isla posielat maminke fotocky miesta, kde pracujem, tak som si uvedomila, ze mame nad pekarnickou taky kralovsky praclik...
Prislo Ti ku mne tolko krasy... z uvedomenia si, z vdacnosti, co prezivam...
Aach...
Objimam si Ta, paaa, ficim do pekarnicky, hihi, kraasny den Ti prajem,
Severka 26.05.2016
