Svět je krásný, když se otevřou lítačky do Vesmíru
Milá Wahl,
svět je krásný.
Když se otevřou lítačky do Vesmíru.
Milá Wahl, svět je krásný a Ty jsi můj dávný průvodce.
Děkuji Ti za vše.
Děkuji za klíče k mému srdci, k mé duši.
Milá Wahl, vše máme na dosah a můžeme mít a můžeme tím být.
Milá Wahl, už není volba.
Cesta do srdce, k tiché duši, kde nalezneme světlo Boha, je nádherná.
Bůh jest ve mně.
Světlo je ve mně
A mé světlo se pomalu rozhořívá.
Buňky tancují, zpívají se, radují se.
Z života, ze světa, ze všech nádherných bytostí, které potkávám.
Děkuji Ti, že na cestě lidem svítíš.
Že tím, že po ní kráčíš, ukazuješ, že tu svou mají také na dosah.
Některá vede trním a hložím, jiná pouští, někdo se musí plavit přes moře oceánů či se prosekat pralesem.
Někdo musí přejít nekonečné hory, nebo opuštěné, ledové sněžné pláně.
Mnoho poutníků nejprve vzpomíná, kde si zapomněli mapu.
Ale víme, že tys to dokázala.
Že mnozí jiní to dokázali.
Někdo na té cestě má průvodce, anděly, bytosti, které si zvolil.
Někdo si zvolil putovat zcela sám.
Ale sám není.
Nakonec ho vede jeho srdce.
A každý se dostane tam, kde má být.
Ve svém srdci, ve své duši, tam, kde je Bůh.
Milá Wahl, děkuji, děkuji za to, že jsi tak úžasná božská a nádherná bytost.
(Kdyby jsi to náhodou nevěděla, ale Ty to moc dobře víš...)
Hanďa 11.03.2016
© Wahlgrenis
11.03.2016
