Rabín učil své žáky, aby neustále hledali odpovědi sami v sobě
Ahojky Wahl,
píší si Ti ve velmi krásném rozpoložení dnešního ranního probuzení!
Ale jako vždy něco tomu předchází.
Včerejší Novoluní v Blížencích a stále otázky hledání sebe uplatnění....
Jógova filozofie manželů Tomášových...
Proběhnutý retrográd Merkuru... takové bohulibé události a milosti.
Dostala se ke mě také kniha BUDDHA: Cesta k vnitřní rovnováze aneb Jak opustit horskou dráhu pocitů....
Včera jsem se do ní začetla.
Při psaní s úsměvem podotýkám, jakoby člověk můj opakoval....
No, páni, tak ve mně uspořádala to, co uspořádáno a spřadeno mělo, je a mohlo býti, jako šťastnému vlku teď chce se mi výti...
Také jsem si přečetla
psaní od Alphege .....hmmm hmm hmm.
Avšak přadénko se spřádá, a tak nad ránem probudíc se si uvědomím takovou podobnost v rovinách sebehodnoty sebehodnocení vs. frustrace ve vztahu k tomu Pravému... hledání.... hledač.... hadač.
Jeden rabín učil své žáky, aby neustále hledali odpovědi sami v sobě, oni však k němu přesto přicházeli s nekonečným množstvím otázek.
Rabín nakonec vyvěsil ceduli, na níž stálo:
Ode dneška zodpovím dvě otázky za sto dolarů.
Po určitém váhání si jeden bohatý žák vymyslel dvě důležité otázky, zaplatil sto dolarů a pak se zeptal: "Není tvůj honorář, který teď najednou požaduješ za dvě otázky, trochu vysoký?"
Rabín odpověděl: "To máš pravdu! A jak zní tvá druhá otázka?"
Šťastný den přeji
Lie 17.06.2015
© Wahlgrenis
17.06.2015
