Opravdu žijeme v Absurdistánu? (Slavoj Litoměřice)
Dovolte mi menší úvahu.
Možná to bude jenom můj úhel pohledu...
Představte si, že máte nějakou větší nebo dražší věc (nebo oboje) a nechcete o ni přijít.
Mluvme například konkrétněji - o Vašem voze.
Co uděláte, když nechcete mít auto jen tak před domem?
Můžete si koupit garáž, kde máte své auto pod zámkem.
Můžete si také garáž pronajmout, kde je to skoro totéž, opět máte své auto pod zámkem a předpokládáte, že se dovnitř nikdo cizí nedostane.
Můžete si také auto odstavit jinak, do větších garáží nebo zaparkujete v oploceném areálu.
Toto je buď jednorázové (v Praze například už delší dobu fungují parkoviště P+R - zaparkuj a odjeď do centra městskou dopravou), nebo na delší dobu formou pronájmu parkovacího místa.
Tohle všechno je logické.
Ve všech těchto případech je zřejmá ochrana, dohled nad Vaším majetkem.
Jedná se o ochranu fyzickou (hlídač parkoviště, správce areálu) nebo kamerový systém.
V Litoměřicích to ale funguje jinak.
Nebudeme se bavit o vozidle, ale o lodi, která je větší než nafukovací lehátko, do sklepa ani na balkon ji nedáte.
Uvažujete samozřejmě o místě blízko k řece.
Taková možnost se nabízí pod hlavičkou organizace SLAVOJ LITOMĚŘICE (Slavoj Litoměřice, z.s., IČ 14866170 se sídlem Písečný ostrov 1928/1, 412 01 Litoměřice, jednající Eduardem Šífem).
Když se přepočítáte částkou, kterou má být pokryté stání v areálu - a není to rozhodně částka malá (2400,- Kč/m délky lodi/rok)..., dočtete se v nové smlouvě, která by se měla podepsat a vrátit, toto:
Předmětem smlouvy není závazek pronajímatele zajistit v jakékoli podobě ostrahu jachetního areálu a pronajímatel tak nenese žádnou odpovědnost za škody na lodi a příslušenství umístěném na stání, věci v lodi umístěné ani jakoukoli odpovědnost za jejich ztrátu či odcizení. Nájemce bere na vědomí, že jachetní areál není zcela zabezpečen a že pronajímatel není schopen zcela zamezit třetím osobám v přístupu do něj. Pronajímatel proto neodpovídá nájemci za jakékoli újmy způsobené třetími osobami na lodi a příslušenství. (Smlouva o nájmu stání dle ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném snění; čl. II, bod 8)
Pak Vás možná stejně jako mě napadne otázka, k čemu by vůbec stání v nehlídaném areálu, kde vůbec nikdo za nic neodpovídá, mělo být dobré?
Nechávám-li si někde něco za peníze hlídat, pak tiše předpokládám, že to bude opravdu ohlídané.
Jinak bych si nenechávala kufr na nádraží v úschovně, ale mohla bych ho klidně nechat stát venku jen tak.
Ptám se ... i když je můj dotaz teď opravdu v kategorii řečnických, kdy otázku sice vyslovíme, ale neočekáváme žádnou odpověď: Kdo takovou smlouvu vůbec mohl dát dohromady?
Kdo ji mohl odhlasovat a schválit?
Vynásobíme-li konkrétní metry konkrétních lodí, které by zde mohly během roku kotvit, pak máme na hromádce nemalou částku peněz.
A přicházejí další otázky:
Kam tyto peníze jdou?
Mohl by se zde procházet muž se psem?
Mohl by zde být správce?
Připadá mi totiž víc než dobrodružné nechávat za těchto podmínek loď s veškerým vybavením na tomto místě.
Opravdu žijeme v Absurdistánu?
Existují nějaké hranice toho, co je ještě vůbec přijatelné?
Anebo se člověk opravdu pod tíhou všech těch papírů a slov bez reálného života má stát ovcí?
Svěsit hlavu a nic nechtít?
Anebo veškeré snažení výše jmenovaného SLAVOJe směřuje k tomu, aby zde za těchto podmínek vůbec žádné lodi nekotvily a areál si tak mohli představitelé spolku využívat po svém?
© Wahlgrenis
25.05.2015
© Wahlgrenis
25.05.2015
Mila Wahl,
musim se smat...
Smlouva o nájmu stání dle ustanovení § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném snění; čl. II, bod 8.
Vitejme v Absurdistanu.
Milena 26.05.2015
