Byla jsem dnes po delší době celkem asi tak 150 minut v Praze
Někteří z Vás už poznají, že nejsem na webu.
Dnes jsem potřebovala zajet do Prahy.
Praha přešla v mém životě v minulost.
Vydala jsem se dál.
Přesto sem občas přijedu, snad - mimo jiné - abych si udělala jasno v tom, kde a proč vůbec jsem.
Změnil se můj náhled na Prahu, na město jako takové.
Už to není pro mě "doma", ale přijíždím sem stejně, jako jezdíme do ciziny.
Město mluví v symbolech a obrazech.
Metro mě nepřekvapí.
Obličeje bez výrazu, bez energie, barvy černé a červené.
Vystoupila jsem na metru Anděl, kde - jako by se nic nezměnilo - vyhrávali to své za doprovodu hlasité techniky věční Peruánci v pestrých kostýmech zdobených peřím.
Vydávám se ulicí Lidickou, ale až na Karlově náměstí ke mně promluví snad překrásné počasí, nebo ta chvíle anebo sama Praha si řekla, že si zaslouží, abych ji vyfotila (když už fotím všechno možné)...
V podchodu metra se prodávají sněženky.
Za mých "mladých let" byly za 5 korun.
Dnes je jiná doba.
Nikdo se ničemu nediví.
Tak tahle holčička to u mě ale vyhrála na celé čáře.
Dostala mě.
Šla ověšena školní aktovkou a sportovním batůžkem a přitom si četla knížku.
Nevěnovala dění kolem sebe žádnou pozornost, děj zapsaný mezi písmenky ji úplně vtáhl.
Už jsem málem mladou generaci odepsala s těmi jejich ipody a ajfouny a všemi těmi interaktivními telefony.
Odvolávám, na vlastní oči jsem zaznamenala tu energii, která mě pohladila.
Tahle malá holčička v sobě má naději.
Uvěřila jsem díky ní, že život - i v Praze - má ještě nějaký smysl.
Obchody jsou jiné a prodává se v nich jiné zboží, než jsem to znala já.
Některé jsou prázdné, zavřené, opuštěné, prostory jsou nevyužité, ale jiné moderní komplexy se stále staví.
Praho, děkuji, že jsem se tudy mohla projít.
Děkuji, že si mohu myslet to, co chci.
Děkuji, že mne necháváš žít jinde a že věříš, že zase přijedu.
Ano, přijedu...
© Wahlgrenis
02.03.2015
Milá Wahlinko,
jak já ti rozumím...
Máme to navlas stejně.
Jak popisuješ Prahu, mám ty samé pocity, když jsem tam jezdívala.
Taky je pro mě minulostí, ale každopádně jí děkuju za školy, které jsem tam navštívila, a později i zaměstnání.
Děkuji za tvé pocity.
Objímám na dálku a přeji krásný dny
Barbora-anděl 04.03.2015
