Zachraňujeme lesní přírodní rezervaci Rohová před devastací
Ahoj Wahl,
nějaký čas cítím nutkání Ti napsat a zeptat se na Tvůj názor, případně radu v jisté záležitosti, které se intenzivně věnuji již dva roky.
Po celou tu dobu se společně s přáteli snažíme zachránit lesní přírodní rezervaci Rohová před devastací ze strany lesníků a jejich fanatických přisluhovačů.
Dva roky bojujeme proti drtivé převaze neschopných, nekompetentních či podjatých úředníků, mašinérii státní firmy s miliardovými obraty, proti lidské hlouposti, nenasytnosti a lhostejnosti.
Je skoro zázrak, že jsme v tomto sporu ještě pořád neprohráli.
I když už to mnohokrát vypadalo, že je definitivní konec, vždycky se nakonec našla nějaká další možnost, další cesta, vždycky nám nakonec někdo další pomohl.
Ale cítím, že teď už se blížíme do finále.
Nevím, jak to skončí, ani kdy to skončí.
Před dvěma týdny jsem z pozice stráže přírody zastavil devastaci rezervace doslova na poslední chvíli.
Nepodařilo se sice zachránit všechno, škody způsobené lesníky však zatím ještě nejsou nenahraditelné.
Reakcí příslušné úřednice byl zmatečný (a dle mého názoru nezákonný) dopis zaslaný mailem, na který jsem byl nucen reagovat důraznou stížností na zvolený úřední postup.
Odpověď jsem zatím žádnou nedostal.
Zákonná platnost mého omezujícího zákroku ve čtvrtek vyprší a lze očekávat další dějství této tragikomedie...
Pokud by někoho zajímaly podrobnosti kauzy, odkaz na web je
zde .
Před rokem byla natočena i televizní reportáž, kde mám asi pět krátkých vstupů, je ke shlédnutí na
webu České televize .
Ale co mne na této kauze neustále znovu a znovu překvapuje, je právě to, jak je celé to střetnutí nějak pozoruhodně vyrovnané.
Přesto, že protistrana má téměř neomezené zdroje a možnosti.
Tolikrát už jsem si říkal, že je všechno definitivně ztracené, ale vždycky se nakonec našla další cesta, vždycky se objeví někdo, kdo pomůže.
Někdy jen radou, ale nezřídka i způsobem, který mne přivádí v úžas.
Nevidí se každý den, aby vysoce postavená osoba byla ochotná ve svém volném čase sednout do auta a přijet za mnou mnoho desítek kilometrů jen proto, aby se mi dostalo rady, jak v této záležitosti nejlépe pokračovat.
Takové příhody mi dávají sílu pokračovat a přesvědčují mne, že to, co děláme, a co vyžaduje veliké úsilí, spoustu času i finančních zdrojů, má nějaký smysl.
Čím dále častěji si ale říkám, že původně velmi odborný spor o ekologii přirozeného lesa se postupně změnil ve střetnutí, které svoji podstatou asi dalece přesahuje problematiku tlejícího dřeva v pralese na svazích nějaké neznámé hory.
Mám pocit, že tady už dávno jde o něco mnohem důležitějšího a závažnějšího.
A to je právě to, co mne zajímá a na co bych se chtěl zeptat.
O co tady vlastně doopravdy jde?
Co je v pozadí toho všeho?
A máme vlastně vůbec šanci to celé vyhrát?
Děkuji za odpověď a zdravím
Ondřej - anděl 14.12.2011
Milý Ondřeji,
pokusím se o náhled k situaci:
Je tady v hlavní roli příroda (rezervace) jako kamarádka, která očekává spolupráci.
Ale přichází cizí zásah - symbol oheň.
Je to proces, kdy všechno je jinak, je třeba zachraňovat, co se dá...
Lidé, kteří jsou do tohoto procesu zapojeni, nejsou v té přátelské vlně, jsou proti přírodě.
Neprobíhají tady žádné "objímací" procesy, není to nic krásného, likvidace samozřejmě nemůže být krásná.
Ovšem má dojít ke zvratu v těchto událostech, jako by se původní plán ukázal neprůchodný nebo nezrealizovatelný.
Prostě dál se pokračovat v likvidaci přírody nemá.
Cesta dál v tomto směru nevede.
Procesy lidí, kteří zde rozhodují, budou zpochybněny, jako by se ukázalo, že zde něco není v pořádku.
Ten skoro až nenávistný proces by měl být zastaven.
Ukáže se v celé kráse - nejspíš časem - příroda tak, jak si ji představujete, ryzí, nezničená... tak, jak by to mělo být.
Zatím ale probíhá tento proces v nepříliš láskyplném režimu.
Je to zkouška, jako by se mělo ukázat pravé srdce někoho, kdo je tady skutečnou součástí této přírodní rezervace, někoho, kdo by za ni dýchal.
Láska není jenom mezi lidmi...
Jakmile tento důležitý člověk - nebo spíš více lidí - projeví směrem k přírodě své nejsilnější a současně nejčistší city, měla by se nad celým prostorem vytvořit obrovská ochrana shora, měl by nastat nový proces - znovuzrození.
Celý tento příběh promlouvá o lásce lidí, kteří vnímají, o co tady jde.
Příroda sama se bránit nedokáže, nemluví...
Ona tedy mluví, ale jinak, ne každý dokáže vnímat, co sděluje...
Tady se mlčet nesmí, ale současně to ani nesmí být boj.
Tohle je proces porozumění, souznění a také sblížení se s přírodou.
Věřím, že je to všechno na dobré cestě, tyto procesy jsou shora řízeny, budou také shora zastaveny, ale mělo by zde být velice čitelné to, že "nám na tomto kousku přírody záleží".
Každý necitlivý zásah do přírody bolí.
A je úplně jedno, jestli je to Rohová, Šumava anebo oblast někde v deštných pralesích v Brazílii.
Všude je v hlavní roli příroda, která se sama neubrání.
Všude jsou necitliví lidé, kteří rozhodují bez srdce.
Tady musí své říct právě srdce.
Věřím, že časem pošleš jiné fotografie...
© Wahlgrenis
14.12.2011
Ahojky Wahl,
sleduju Ondřeje a jeho zápas o Rohovou už dlouho.
Držím mu palce a přeju hodně štěstí, lásky a vytrvalosti.
Boj rozhodně není dobře.
Srdíčkem se připojuji k ostatním, kteří fandí přírodní rezervaci Rohová.
Jarka 15.12.2011
Ahoj Wahl,
dnes jsem se dozvěděl, že na úterý (17.1.2012 - 10:00) je svoláno v této věci jednání přímo na místě v lese.
Ale bohužel už z formulace pozvánky je patrné, že k nějakému pozitivnímu posunu v myšlení odpovědných osob, jak se zdá, zatím asi moc nedošlo.
Pozvánka působí dojmem neprofesionálního postupu.
Cílem schůzky nemá být řešení podstaty problému, ale pouze kontrola lesnického zásahu, který je ovšem nepřijatelný sám o sobě a kterému se již dva roky snažíme zabránit.
Chci tím říci, že v tuto chvíli to na nějaký příznivý obrat v kauze příliš nevypadá.
Rád bych se mýlil...
Jaký na to máš prosím názor?
Díky a zdraví
Ondřej - anděl 14.01.2012
