Já jsem jediný!
Všechno se děje tak, jak má...
Ano, je dobré přijímat všechno s pokorou, nebojovat.
Lidé nám do života vstupují podle jistých plánů, někdy našich..., někdy jiných...
Byla jsem dnes představena jistému muži.
"S tím si budete rozumět," říkala nadšeně žena, s kterou jsem měla předtím pracovní schůzku, když mě k němu vedla.
Žena nás představila.
Podali jsme si ruce, nechala nás o samotě.
Podíval se na mě zvláštním zkoumavým pohledem, asi jako - co ta tady chce?
Ani nevím, čím naše povídání začalo, nebylo mi nejlépe.
Jeho zrak sledoval každý můj pohyb, byla jsem v nevýhodě, on měl převahu.
Připadala jsem si jako žáček, který zapomněl domácí úkol, ale chce to nějak vysvětlit.
To se ale vysvětlit nedá.
Když začal větu slovy: "Já jsem jediný..." bylo mi jasné, že si toho spolu už moc neřekneme.
Někdy stačí jediná věta, jediné gesto, abyste věděli, že dál už nebude nic.
A přesně tohle jsem věděla...
© Wahlgrenis
03.12.2011
