Něco se děje... a je to opravdu vážné...
Wahl,
pro Áju dnes ... 22.11.2011... to jsem ji poslala na konec dopisu ..když jsem na ni pomyslela..
Mozkem nevím nevím zda je to tak .. budu si to už zapisovat..a to že to dám Tobě zredigovat..chápeš i to mi přišlo, neměla bych mozkem na to odvahu Tě vůbec požádat..
Klepu se.
Ahojda vilo nadherna,
co krasu hleda lasku naleza,
propuka v ruzi kvet,
ktery by mohl kde kdo zavidet.
Neduvera ze Te zmaha,
ne, Ty jsi ta zena prava. ..
odepsala jsem ji dopis a spustila jsem si
úvahu o životě a došlo:
To je svět,
Lásku dávat a nezávidět.
Každý si žijeme svůj sen,
o tom, že přijde den,
Kdy pochopíme své bytí,
utopíme se v krásném žití,
Úsměv bude patřit nám,
dívat se, láskou v dál....
TO UŽ TEĎ PÍŠU JÁ :
chápu to... asi mne jímá, ještě moc člověčina...
nebojím se, strach nemám,
jen padám a hledám ...
bolí mne hlava......a pláču ..
děkuji za Tvůj smích v telefonu.
taky se sobě směju ... že na úřadě jsem ...
vše je jak mám být
mám dovoleno tvořit.
Sama musím tomu uvěřit....
o to jde, tak cítím.
Rosé 22.11.2011
© Wahlgrenis
22.11.2011
