Wahlgrenis

Když je mi špatně, mám největší chuť něco dělat, vymýšlet, budovat, měnit

Ahoj Wahli,
teď jsem asi neobjevila nový kontinent, ale něco mi došlo a jsem ráda, že došlo.
Odmalička, když je mi špatně (tak únosně špatně a nebo naopak dlouho zle), mám největší chuť něco dělat, vymýšlet, budovat, měnit.
Opravdu, často velmi intenzívně na to, jak se cítím!
Právě teď, když jsem si vařila zázvorový čaj s mou horečkou a opět s chutí něco dělat, třeba vymalovat či vydrhnout kuchyň, to přišlo.
Duše ví, že je něco v nepořádku a chce dělat nápravy...
Ale ejhle, tělo už je "poznamenané" dopadem.
Jo, holt si musí celý člověk počkat.
A to je právě ten moment k zamyšlení (o kterém leckdo víme ) - ve kterém tedy asi na málo co přijdu, ale hlavně, že o sobě vím...
Prostě duše ví, co je třeba, že jsou potřeba změny.
Zajímalo by mne, zda toto prožívá obdobně i někdo jiný.
Krásný den,
Katynka 01.11.2011

Dobrý den,
i já to cítím podobně.
Když mám v hlavě chaos, když něco v sobě řeším, najednou se mému tělu chce i navenek uklízet nebo něco přemisťovat.
Jednou jsem na toto téma četla i nějaký článek.
Kromě toho v posledních letech mám neustále takový zvláštní pocit, že všechno bude jinak.
Není to o tom, že bude lépe, to nevím, ale prostě že to bude jinak.
Taky mám zvlášť v posledních měsících asi tak jednou do týdne obrovskou touhu začít něco nového, něco vymyslet, rozjet...
Jenže nevím co.
Mně od přírody chybí fantazie na to něco většího vymyslet.
Obecně mám často problém i vymyslet si pro sebe například pořádný program dne.
A pamatuji si, že když nám ve škole dali za úkol "něco-cokoli" nakreslit nebo napsat slohovou práci na libovolné téma, prostě jsem nevěděla, co s tím.
Ale přesto, pokud náhodou po pocitu "něco nového rozjet" přišel výjimečně nějaký nápad, třeba na podnikání nebo nějakou novou činnost, bohužel to nikdy nevyšlo.
A to vždycky hrozně srazí zpátky a demotivuje.
Pak zase přijde ten pocit a ta obrovská touha něco udělat, zvládnout, dokázat a já nevím co.
Věčný koloběh ... a já nevím, co s tím.
Jenny 08.11.2011