Wahlgrenis

Páv...

Páv korunkatý (Pavo cristatus L., 1758) je také někdy nazýván jako páv modrý.
Spolu s pávem zeleným patří do čeledi bažantovitých.
Jeho původní domovinou je Indie a Šrí Lanka, kde se nejčastěji zdržují v listnatých lesích, křovinách, ale i v travnatých porostech.
Pávi bývají často volně chováni v zámeckých parcích a zoologických zahradách.
Páv je národním ptákem Indie.

Samec páva korunkatého má hlavu, krk a břicho modře zbarvené.
Peří na zádech je zelenohnědé a křídla jsou hnědá a černě pruhovaná.
„Ocas“ pávů ve skutečnosti není pravý ocas, ale jsou to velmi prodloužené vrchní krovky ocasní, které tvoří tzv. „vlečku“.
Na konci každého pera vlečky se nachází „paví oko“.
Samci mohou měřit i s vlečkou přes 2 metry.
Samice jsou zbarveny převážně hnědošedě.
Mimo období páření ji lze od samce poznat podle zeleně vybarveného krku a také bývají menší.
Samci i samice mají na hlavě několikacentimetrovou korunku.
I pávice mohou v případě ohrožení roztáhnout své ocasní krovky, ty jsou ovšem mnohem menší než u kohouta.

Způsob života
Pávi korunkatí jsou polygamní.
Zpravidla žijí ve skupinách s jedním kohoutem a několika slepicemi.
Jsou to všežravci, živí se semeny, rostlinami, hmyzem a jinými bezobratlými, ale také obojživelníky a plazy.
Pávi na noc hřadují v korunách stromů, ale samice hnízdí na zemi nejčastěji v křovinách.
Tok samce je velmi nápadný a často doprovázen hlasitým charakteristickým voláním.
Samice snášejí 4-8 světlehnědých vajec.
Mláďata se líhnou po 28 dnech.
Samice se o svá kuřata stará sama.

Chov
Pávi jsou chováni již tisíce let.
Lze je držet ve velmi prostorných voliérách, parcích a zahradách.
Většinou se chová jeden samec s několika samicemi, ale na velkých plochách může být pohromadě i více samců.
Pávi si většinou najdou v zahradách dostatek potravy.
Lze je také přikrmovat zrním nebo krmnou směsí pro krůty.
Pávi snáší české klima bez problémů po celý rok, ale kuřata jsou obzvláště první dva měsíce choulostivější, proto je lepší je za chladnějšího počasí přemístit i s matkou na chráněné místo.
Pávi se mohou dožít věku až patnácti let.
Kromě základního zbarvení byla vyšlechtěna také bílá a strakatá forma páva korunkatého.

Užití páva jako symbolu
Podoba páva symbolizuje Krista, nesmrtelnost, ráj, ale také pýchu nebo přepych.
Avšak můžeme se s ní setkat také na symbolech států, měst a obcí.
Symbolu páva používá např. statutární město Opava ve svém moderním logu inspirovaném legendou o dvou kupcích, kteří se handrkovali „o páva“.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org

06.09.2011

Ahojky Wahl,
takhle vypadala labuť, kterou nám v pokoji v Egyptě udělali na rozloučenou:

No, nevypadá spíše jako páv?
Ája 06.09.2011

Mila Wahl,
celkom "nahodou" si ma dneska nasla pesnicka od Hanky Zagorovej: Cerny pav .
Nemozem odolat Ti ju neposlat...
Aj ked Ty ju iste poznas...
S laskou,
Severka 07.09.2011

Ahoj Wahl,
zasílám fotku páva, kterého jsem fotila v r. 2006 na zámku v Buchlovicích.
Nádhera...

Sylva 07.09.2011

Wahlgrenis......
dobré ráno.
Poslech písničky Černý páv vyloudil u mě úsměv na tváři: děkuji.
Opět jsem si vzpomněla, že jsem nedávno - po návratu z Egypta - koupila ubrousky s potiskem dvě paví oka.
To je krása.
Také jsem brouzdala na písních Hanky Zagorové .....
Krásné slunečné dny.
Lie 07.09.2011

Dobry vecer Wahl.
ja kdyz jsem si prohlizela toho krasneho bileho pava...

... tak mi napadla podobnost s indiany, kteri si zdobili hlavy celenkami s pery.
Krasny vecer preje
Milena 08.09.2011

Milá Wahl,
děkuji za článek o pávech...
Anna 08.09.2011

Milá Mileno,
s tím indiánem tady asi něco bude.
Bylo to v pondělí, když jsem byla u pardubického zámku pávy fotit.
Měla jsem pocit, že k tomu povídání k Achnatonovi a Ájiným snům musí být "živý" páv.
Připadalo mi, že mě tam volá, že musím jít tou cestou od kostela přes park a pak na valy kolem zámku, kudy jsem chodila tolikrát...
Odpoledne jsem byla v ateliéru.
Byl za mnou muž, který mi přivezl krásný obrázek anděla.

Je to anděl, který se mu ukázal v mracích, nádherně něžný, bílý...
Neměl jasno ve svém vztahu k ženám.
Říkal, že žádný vztah mu dlouho nevydrží, nechápal, proč to tak je.
Tehdy jsem "viděla" právě indiána.
Takového ne úplně maxináčelníka, ale toho, co by rád mezi indiány něco znamenal.
Ale jeho hlavním programem, když mu začal den, bylo vystřílet kolem sebe sto jedovatých šípů.
Vystřeloval je precizně, uměl to, takže vytvořil kolem sebe neprostupnou kulatou hradbu.
Nikdo nemohl k němu a on také nemohl k nikomu ven.
Hradba dělila jeho svět od toho venku.
Zvláštní vize.
Říkal, že přesně takový pocit má.
Do večera se sice ty jeho šípy mohly pohnout, některý spadl na zem, ale to nic neznamenalo.
S dalším ránem indián vystřílel dalších sto šípů...
On proti celému světu.
Možná to sem nepatří, možná ano.

© Wahlgrenis

08.09.2011

Wahl,
ještě jsem Ti chtěla napsat, že jsem si všimla v knížce Drunvala Melchizedeka sochy bytosti Hathor, spíš tvaru jejích uší.
Připomněly mi právě ocas páva...
A taky jsem si vzpomněla na článek o uších, operacích atd. Jak je teď kolem mě hodně dětí, kterým rodiče nechávají přišívat ouška .
Bytosti Hathor mají jiné uši.
Díky nim mají dobře vyvinutý sluch...
Není to přece jenom tak.
Stejně není jenom tak, že mají děti jiný tvar uší, než je běžný tabulkový standard.
Napadlo mě k tomu, když jsem viděla obrázek páva od Sylvy:
Je čím dál víc očí, které nás vidí, čím dál víc uší, které nás slyší.
Ája 08.09.2011

Dobry den mila Wahlgrenis,
dekuji moc za odpoved ohledne indiana a pava.
Ctu prave knihu Proroctvi Mayu, kde autorka Magda Wimmer pise, ze Mayove maji s Egyptem vice spolecneho, nez si myslime.
Kdyz jsem jela v nedeli rano do prace, videla jsem na nebi krasne rozfoukane mraky do tvaru andela.
Mel krasne dlouha kridla a vypadal majestatne.
Skoda, ze neslo na dalnici zastavit a vyfotit to.
Nic podobneho jsem jeste nevidela.
Vubec mam pocit, ze se mi ted deji ruzne veci.
Z nedele na pondeli me neco probudilo.
Kdyz jsem otevrela oci, nic jsem nevidela, jen ohromnou svetlou zari.
Nemohla jsem zaostrit ani na digitalni budik, abych zjistila, kolik je hodin.
Zavrela jsem tedy oci a cekala az to prejde.
Najednou se mi zacaly odvijet pred ocima obrazy.
Zacinalo to jasne modrou, ta se rozpynula a objevily se zlutozelene desticky, na kterych byly ruzne barevne symboly.
Videla jsem spiralky, jakoby blesky, ctverce, kosoctverce a kolecka.
Kazde melo jinou barvu, byla tam modra, cervena, zelena.
Behalo mi to rychle pred ocima, asi 10 - 11 desticek.
Pak ta bila zare skoncila a ja zase normalne videla.
Rychle jsem si to zapsala a kdyz jsem koukla na hodinky, bylo 23.55.
Netusim, co se mi to deje.
Stalo se mi to asi 4x a pokazde se tam v rychlem sledu promitaji jine obrazy.
Naposledy to byly kamenne nahrobky, hlavy zvirat, busty atd.
Nic, co bych studovala nebo se tomu vubec nejak venovala.
Krasny den preje
Milena 09.09.2011

Milá Wahlgrenis,
děkuji Vám za krásný příběh o pávovi.
Je to tak vzrušující, že chci k tomu napsat ještě toto:
Dnes procházejíc okolo obchodu se spodním prádlem jsem se zastavila u pyžama s potiskem pavích per (bílé středy vypadají jako srdíčka, bílé srdíčka).

Ano, vždyť tyto jsem viděla ve stejný den, kdy jsem koupila ubrousky s potiskem pavích per!
Byl poslední týden v srpnu...
A k tomu všemu se objeví článek o pávovi...

A já si díky tomu vzpomínám na pár maličkostí.
Od návratu z Egypta chci své krásné dušičce poslat nějaký obraz... předcházející koincidence a dnes jsem věděla, že pošlu obraz bílého páva.
Děkuji Vám.
Naše setkání, Egypt, Slunce, Moře, Lodě.... poprvé v květnu, ale táhnoucí se z hlubin života.
A všechny ty události, které nás někam vedou je potřeba přijímat takové jaké jsou.
Tak blízko, tak daleko...
Co to je, co je za tím, co cítím?
Krásu života, takového jaký je..... vidět ho takový, jaký je, vidět ho skutečnýma očima a vnímat srdcem, živě, ale nedokážu dát do slov to, co je zatím ....
Včera jsem si přečetla článek o setkání s dvoupaprskem, ano, předcházel tomu pláč..... tak jako tohoto člověka jsem ještě nikoho nespatřila.
Láska, to je On - Božská prozřetelnost na cestách Páně a vědomí si Boží lásky, moudrosti.
Děkuji Ti, Otče.
Miluje to, co jste a jací jste.....

Tak jako Luna a Slunce setkali se,
i naše duše našly se..., spojily se.

Dvě srdce nyní
tvoří pár,
važme si lásky, toť Vesmíru dar.

Dvě slunce
srdcí pro ostatní svítí,
line se záře a vůně převzácného kvítí.

Dvě světla
silnější než jedno,
navzájem uzdravit a splynout v jedno.

Dvojhvězdou
Vesmíru jednou se stanem,
ostatním ukazovat cestu, zářit
nepřestanem

A dnes k tomu všemu ještě na střeše domu či stanu i s modlitebním mlýnkem, uvnitř jsou tibetské barevné praporky a okolo Vás zrcadlový vhled - jak nahoře tak dole, v zrcadlových oknech odrážející se pohyb - ve Zlatém jablku v rámci nádherného projektu Šangrila jsem uviděla tento nádherný šátek, právě dnes.
Opravdová krása života, ten nejkrásnější film!
Posílám ještě jednu sluneční fotografii pavích oček ze dne 6. září 2011,13:54.

Wahlgrenis, je Ono jedinečné, vzácné u každého z nás....
Božinku, Wahlgrenis, já musím ještě napsat, že takový jing-jangový šátek jsme viděla ve středu na tomtéž mladíkovi 2x - ráno a odpoledne.
Dobrou noc.

Vše je nádherné a děkuji Vám.
Lie 09.09.2011

Wahlgrenis,
přišla mi vzpomínka na dětství, na pohádku O pavím králi, Špalíček veršů a pohádek, František Hrubín.
Ty kouzelné, tiché, hladivé pohádky...
Byla také zfilmována, ano!
Posílám Vám odkaz .
Tyhle slova mi nejvíce utkvěla v paměti a vždy je slyším v čase "nejtěžším":
Až přepluju moře,
až přetrpím hoře,
cestičkou z oblázků půjdu si pro lásku...
Lie 10.09.2011