Letos v dubnu jsem se Vás ptala na novou práci
Drahá Wahlgrenis,
tohle už Vám musím napsat.
Na
akci v Brně letos v dubnu jsem se Vás ptala, jestli budu mít novou práci.
Plástve ukázaly, že ano.
Dopomoci by mi k ní mohl přítel, tím by mohl být třeba i manžel...
Hned po tomto víkendu ke mně dorazila informace o připravovaném výběrovém řízení.
Pak už to byly jen samé konkrétnější informace.
Už jsou stanoveny podmínky a přesná data.
Ještě pár dní zbývá k odevzdání potřebných písemností.
Postupně jsem si vše chystala na hromádku, nechtěla jsem nechávat cokoli na poslední chvíli.
Tak nějak to přišlo, že jsem se rozhodla vše dopsat, zkontrolovat, zkompletovat a odevzdat dnes.
Od rána ale nic nešlo podle plánu, přece jen jsem na jeden papír zapomněla.
Doma nemáme tiskárnu, takže jsem dokument vytvořila a smiřovala se s tím, že ráno v práci si papír vytisknu a poběžím vše odevzdat zítra odpoledne.
Už jsem si i zavolala, jestli můžu přijít, přestože není úřední den, jestli ještě pozdě odpoledne někoho zastihnu.
Manželovi jsem po návratu z práce oznámila, že mi jeden papír chybí.
Světe, div se, sedl do auta a jel mi do práce dokument vytisknout.
Tohle není jeho povaha, proto jsem ho ani o pomoc nežádala.
Všechno jsem stihla odevzdat pár minut před skončením úředních hodin.
Teď si na stránkách čtu o
novoluní a začínám chápat, že to nebyla náhoda.
To "něco", co mě přimělo dokončit první krok k nové práci právě dnes...
Přestávám se divit, že manžel sám nabídl pomoc.
Jako by ze mne něco těžkého spadlo.
Líp se mi dýchá, jinak to neumím popsat.
Nemám vyhráno, budu muset prokazovat svoje kvality před výběrovou komisí, budu mít konkurenci.
Je nouze o práci, neumím odhadnout, kolik bude uchazečů.
Ale kromě obav, které tam někde vzadu mám, je ve mně zvláštní klid, cítím Vaše slova, že všechno se děje tak, jak má, nic není náhoda.
Kdyby mi vyšla nová práce, vyřešilo by to spoustu dalších věcí, všechno by do sebe zapadlo jako ozubená kolečka.
Je toho víc, o čem bych chtěla podat zprávu, peču
podle receptu od Laca Manžel si zamiloval rohlíky, ty kupované jsou prý vedle těchto napěněné nic...
Před Velikonocemi mě jen tak napadlo, že uvařím
pampeliškový med .
Nikdy jsem ho nevařila, jen mě to napadlo při pohledu na naši zahradu plnou pampelišek.
Ty jsou tam ovšem každý rok.
Musela jsem hned na netu najít recept a dát se do práce.
Med se úžasně povedl.
A potom jsem zjistila, že ho vaříte také.
Prakticky podle stejného receptu...
Někdy příště pošlu fotku rohlíčků.
Za vše děkuji a zdravím
Jania 02.06.2011
© Wahlgrenis
02.06.2011
