Najednou jsem to pochopila...
Milá Wahl,
tak jsem zašla na tvé stránky...
První, co mě napadá, že musím říct, že po setkání s tebou mi bylo naprosto úžasně, a i když jsem včera zase brečela a říkala slova jako ach jo..
Prostě to ze mě šlo ven..
Můj pocit to nezměnilo, ani moje jednání..
Jdu dál..
Krásně si plynout životem..
"Přišla" ke mě tantra o ženách znovu, tenkrát jsem jí registrovala, ale dnes to byl prožitek..
Byl to ten správný čas, kdy mluvilo srdce......
Víš,měla jsem před sebou pořád slova "cizinec", víš, co tím myslím..
A pak jsem četla toto ...
Najednou jsem to pochopila...
Víš, jak jsme se bavili o tom "plánu napsat knihu"...
Ani mi to v tom okamžiku nepřišlo důležité, ale jak jsem od tebe odešla, tak mi to pořád vibrovalo v hlavě...
Já jí píšu a právě když jsem šla od tebe, tak jsem dopsala poslední kapitolu první části....a to poděkování....
A dneska když jsem šla na tvé stránky, prostě někdy je to silné..
Četla ty
příspěvky o masa ..
Nevím, jestli vnímáš co já, ale vidíš tam sebe, je..?
I Ema ty, jak je tam jeden příspěvek o vašem "nepochopení".... do uvozovek dáno, protože to tak není...
Mluvili jsme o tom číst a číst...
Vidím v tom "duchovní" vývoj každého z nás..
Jak jsme mluvili o tom, že když já budu něco někomu říkat a on to třeba nepochopí, že to není o tom, že já bych udělala chybu, jen on prostě zatím nedošel / nedošla tam co já..
Navíc jsem teď říkala své kamarádce (22), mně je 31, když jsem mluvila na přednáškách s paní, co přednášela, slyším: ty jsi tak úžasná, ty jsi tak...
V tu chvíli jsem jí řekla: ty taky, copak to nevidíš....
A v tramvaji jí říkám: Verunko, ty ji taky najdeš, pochopíš sebe, pomalu půjdeš a najdeš co já, jen po svém..
Vůbec nekoukej na ostatní, na to, že oni třeba už v 15 nebo někdo už ve tvém věku atd...
Ne, pokud ty sama něco uspěcháš, stejně tě to vrátí zpět, protože nebudeš vnitřně přesvědčená a nepoplyne to v souměrnosti s duší...
S láskou..
Víš, jak jsme mluvili o Bohu... já nikdy nebyla věřící, přesto boha vidím a vnímám..
Nikdy jsem nebyla u zpovědi, přesto jsem vešla do kostela jako svobodná a zvědavá osůbka, "několikrát jsem byla vyhozena", až jsem tam nedávno šla znovu, jen ke dveřím a dívala se dovnitř..
Nadýchla tu energii..a byla jsem "uvedena"..
Pochopila jsem..
A tady slovo pochopit..
Všichni jdeme všem příkladem a i ti,co jsou "vývojově" dále, mohou dostat "dar" od těch, co se k nim přišli "učit", rozumíš, jak to myslím..
Ano, všichni jsme tam uvnitř ti, co milují, ale zároveň ti, co žijí životy a vše se nás nějakým způsobem dotýká, víme, že smrt je, jaká je, a že je dalším krokem, stejně jako život.. přesto pro nás ten, s kým se jdeme rozloučit, něco znamenal..
Pláčeme..
Narodí se nám děťátko, já jsem ta maminka, vím, že moje děťátko má svoji cestu a "nechám ho jít", přesto ta velká láska, ta láska mateřská ta láska, kdy jsem pyšná na své dítě, i to když se zlobím, protože vidím, že "dělá stejné chyby" a vlastně mi ukazuje, tady mami, tohle tě trápí...
Pořád tady budu kdykoliv připravena pomoci..
Mohla bych takto pokračovat dále..
Jen by to bylo dlouhé, což už takhle je, ale to není o tom, abych tady vypsala to, co cítím.
Někdo mi dá za pravdu, protože to v tom životě měl podobné, nebo se mu děje to, co mně, jiný bude reagovat opačně, protože ví své...
Každý jdeme, narodili jsme se, učíme se, rosteme, vyvíjíme se.. ať jako lidé.. nebo jako duchovní bytosti, teď to záměrně rozděluji, i když je to v jednotě..
To samé je s jezením masa a se vším, co nás na té naší cestě potká.
Protože to, co se týče jídla, není jen o tom mase, ale i o jiných výrobcích..
Nejde to hned, ale jde to a je to na každém z nás..
Bylo to tak dlouhé věky, jen v různých formách a teď se to mění, ale vemte si, kolik nás je..
Proto se říká, že každý by měl hlavně začít sám u sebe a už tím, jdeme příkladem ostatním, neměníme jen sebe, měníme svět, přijímáme a dáváme lásku..
Různou formou, ale co je příjemné pro jednoho, další cítí s rozpaky...
Přece jsme každý jedinečná bytost..
A i těm "nahoře"... jde o to nejdůležitější... šířit lásku..
Neměnit, nesoudit, nehodnotit...
Každý má svůj "čas" a tak je to dobře...
Chce to trpělivost a už jen tím, že nám myslí proběhne ona myšlenka či rozhodnutí, děláme změnu...
Není to jednoduché...,ale jde to...))))
S láskou vám všem..
Mám tě moc ráda Wahl, velký dík za tebe a tvé stránky...
PS: Tak a za dětmi, už vyžadují maminku, takže můj čas s vámi je u konce, tak zase někdy...
Mek 17.05.2011
Milá Wahl,
tak teď ti píšeme všichni tři..
S klukama jsme právě shlédli úžasné
fotky z loutkového divadla ..
Nádhera...
Kluci mi hned začali říkat, co asi která postavička znamená, viděli jsme dráčka na jednom papíru a pak vedle něj jezevce - ježka..
Štěpánek ke mně hned utíkal, že chce vidět fotečky a s vervou sobě vlastní si mi sedal na klín..
Tomášek přišel později, ve chvíli, kdy říkám Štěpánkovi na otázku, co je tohle za zvířátko, počkej mně to připomíná jezevce, přiskotačil k nám a říká..
Maminko, to je přece ježek..
Chvilku před tím mi Štěpánek jezevce taky zavrhl..
No, tak tady vidíš různé pohledy na různé podněty...
Vzpomněla jsem si při tom na to, že jsem jako malá měla doma loutkové divadlo a že to bylo naprosto úžasné a že jsem už dlouho přemýšlela o tom, že bych něco takového měla dát klukům..
A představ si, včera jsme si vzali naše plyšáky a zkoušeli s klukama pohádku o Sněhurce..
Tomášek jak chodí na dramaťák, tak jsem dostala text, ať to s ním doma procvičím, tak jsme včera hráli a cvičili a pochodovali při písničce "hej hou, hej hou trpaslíci jdou"...
Důležité podotknout, že pohádka byla převedena do "této doby", ale i tak neztratila její vlastní podobu a hodně jsme se nasmáli..
Byly použity vtipné dialogy a pro děti zpracováno do příjemné a originállní tvorby..
Zdraví
Mek a kluci.. 17.05.2011
Ahoj Wahl,
tak jsem opět na tvých stránkách.
Včera to byly samé zázraky... a dětičky, miminka, co jsou "na cestě".
Mně den před tím běželo myslí, že vím, že třetí miminko zvládnu, i když mi lékaři říkali, že po dvou císařích už by se nemělo.
A i když mám za sebou dva císaře, vím, že to půjde, i to miminko mi pomůže, že není čeho se bát a i když nevím, kdy jak.. vím, že vše dopadne dobře a přesně jak má.
No a den na to mi něco říká, jukni se a tam
Orianna a nejen ona..
Její příběh jsem kdysi četla i to, jak jí říkali, že další miminko ne, i o té svatbě, o tatínkovi...
V době, kdy to ke mně mělo přijít a přišlo..
Jak se říká a říkáš, prostě se zeptej.. a odpověď přijde a jak se říká a říkáš, může přijít v různých formách..
A najednou čtu o třetím miminku...
Zvláštní..
Já tuhle "komunikaci" prostě miluji..
Je to jako letět a vědět, že pro strach a jiné podobné emoce či myšlenky není prostor..
Nevpustí je..
Ale proč píšu...
Můj pohled přitáhly
akce ,tak jsem jukla, potom, co jsem četla
Má to smysl ..
To, co ke mně skrze to mělo přijít přišlo..
Jukni na akce..
A tam Břeclav..
Najednou jsem rozklikla, říkám si, to je zvláštní, něco mi to připomíná a čtu..¨
Milá Wahl, právě jsem vrátila ze semináře....atd...číslo 1..
To jsem já)))))))))))))))))))))))))))))))),no jo vlastně...
Ale než mi to došlo, po těch dlouuuuuhých pěti vteřinách))
No Ano.
Projel mnou nádherný pocit souznění.
Už když jsem začala číst ty řádky..
Zvláštní že..
Jsou moje..
Ale jako by nebyly "moje v tu chvíli"..
Ale ta naděje a radost a potěšení a pohoda a láska... po tom, co jsem četla ty vzkazy v tom prvním článku..
Je to takové zvláštní,vypila jsem si u tebe čaj a mluvila a mluvila a stále ve mně přebývá tak hřejivý pocit a pohlazení, že pro to nemám slova..
Koukla jsem na autobusy, přestupovala bych pětkrát..
Nedalo mi to a rozklikla jsem vláčky..
Jo z Prahy přímo do Břeclavi a ani ne moc dlouho..
Perfektní.
Srpen je ještě daleko..
A může se toho stát dost a dost.., přesto cítím, že tam budu.
Krásný večer a víkend
Mek 21.05.2011
