"Mám vás, tatínku, ráda jako... jako sůl..."
Původně jsem si myslela, že bych fotografie z pohádky Sůl na zlato zařadila jako další radostnou jednotlivost k
Zamyšlení k rubrice o radosti .
Ale hned mi bylo jasné, že si toto téma zaslouží větší prostor.
Loutkové divadélko Radost Břeclav navazuje na bohaté tradice už někdy z počátku minulého století.
Jsem moc ráda, že jsem měla možnost shlédnout včera v jejich provedení pohádku Sůl nad zlato.
Musím přiznat, že jsem byla překvapena docela dost, dalo by se říct, že po všech stránkách.
V dnešní době, kdy nám vládnou počítače a vůbec se život přesouvá z prožívané reality někam do virtuálních sfér, dokonce v době, kdy se aktuálně hrají finálové zápasy na mistrovství světa v hokeji, přesto "živá" pohádka oslovila své malé i větší diváky.
Novodobá synagoga v Břeclavi byla zcela zaplněná.
Děj byl pro děti úžasně živý, sledovaly děj, byly smutné rozhodnutím krále, který vyhnal hodnou Marušku a radovaly se, když pak všechno dobře dopadlo...
Stejně jako se diskutuje o životnosti knih a dokonce nám vstupují do cesty jakési stroje v podobě čteček knih, stejně jako mnoho jiných opravdových zážitků odchází někam do minulosti, ohroženo je i divadlo.
Tady spolu s herci ožívají nádherné příběhy a divák se může dostat aspoň na chvilku do jiného světa, uvědomí si jiné souvislosti, dojde třeba i k jistému zamyšlení, k porovnání, co by být mělo a co ne.
Divadelní příběhy žít mají, a o to víc vnímám, jak důležité jsou pohádky pro děti.
Právě dětské vidění světa, to, kde jasně vítězí dobro nad zlem, je jako živá voda do této naší už hodně nemocné doby.
Potřebujeme se sami více dívat kolem sebe očima dětí, pochopit energii lásky.
Není to jenom o zlatě a drahém kamení, které v dnešní době zaslepuje mnoha lidem zrak.
I ta obyčejná sůl je důležitá...
Jsem moc ráda, že jsem pohádku Sůl nad zlato viděla.
Děkuji tímto celému souboru amatérského divadélka Radost.
Všichni jste byli úžasní!
A těším se, až zde ožije můj tak trochu pohádkový a také trochu opravdický příběh o
Lence a Štrůdlence .
© Wahlgrenis
16.05.2011
Milá Wahl,
děkujeme ;-)
Stále víc se přesvědčuju, že největší pravda je v pohádkách a všechno se dá řešit velmi jednoduše.
Jen je komplikované, to jednoduché řešení přijmout...
Vy jste byli úžasní, holky jste okouzlili a opravdu děkuju, že jste vážili cestu ;-) Škoda, že nebylo víc času.
Tak příště se potkáme u Štrůdlenky...
Rudbekie 16.05.2011
Milá Wahl,
byla jsem celá nedočkavá, jak o víkendu dopadlo divadélko - Rudbekie... a to vše...
Děkuji za zprostředkování.
Usmívám se.
Byla jsem tam s vámi..
Rudbekie má můj obdiv, že dělá to divadélko, to jsem jí už říkala.
Príma, Rudbekie, jsi úžasná.
Další pohádku si ujít nenechám :-)
Děkuji
Rosé 16.05.2011
Jenda 17.05.2011
Milá Wahl,
tak
teď ti píšeme všichni tři..
S klukama jsme právě shlédli úžasné fotky z loutkového divadla..
Nádhera...
Kluci mi hned začali říkat, co asi která postavička znamená, viděli jsme dráčka na jednom papíru a pak vedle něj jezevce - ježka..
Štěpánek ke mně hned utíkal, že chce vidět fotečky a s vervou sobě vlastní si mi sedal na klín..
Tomášek přišel později, ve chvíli, kdy říkám Štěpánkovi na otázku, co je tohle za zvířátko, počkej mně to připomíná jezevce, přiskotačil k nám a říká..
Maminko, to je přece ježek..
Chvilku před tím mi Štěpánek jezevce taky zavrhl..
No, tak tady vidíš různé pohledy na různé podněty...
Vzpomněla jsem si při tom na to, že jsem jako malá měla doma loutkové divadlo a že to bylo naprosto úžasné a že jsem už dlouho přemýšlela o tom, že bych něco takového měla dát klukům..
A představ si, včera jsme si vzali naše plyšáky a zkoušeli s klukama pohádku o Sněhurce..
Tomášek jak chodí na dramaťák, tak jsem dostala text, ať to s ním doma procvičím, tak jsme včera hráli a cvičili a pochodovali při písničce "hej hou, hej hou trpaslíci jdou"...
Důležité podotknout, že pohádka byla převedena do "této doby", ale i tak neztratila její vlastní podobu a hodně jsme se nasmáli..
Byly použity vtipné dialogy a pro děti zpracováno do příjemné a originální tvorby..
Zdraví
Mek a kluci.. 17.05.2011
