Posílám Ti mou báseň k ZEMI
Milá Wahl..
posílám Ti mou báseň k ZEMI,
nebudu ani komentovat své pocity, dyť mě znáš, /umíš též veršovat/
papa a měj krásný čas...
PRO MOU ZEM..... Toužím psát písmenka,
Líbezná znaménka.
Jsem tolik spokojená a vděčná,
cítím se skoro jako Vesna.
Nevím, ta láska mne kolébá,
vnímám se, že jsem, DRAHÁ ZEMĚ TVÁ.
S pokorou přijímám,
kolik síly má,
voda, vzduch i láva ohnivá.
Ty, MATKO ZEMĚ, nám tolik dáváš,
S kontinenty máváš.
Upozorňuješ na změnu, která v Tobě dřímá.
Zrychlení času, jiný směr,
a co lidé ??
Se strachem, se svým mamonem,
zalézají "do děr".
Neslyší, nevidí jen se mýlí,
že z TEBE všechno za peníze sklidí,
a že si TEBE koupí,
to si fakt mohou myslet,
jen lidé hloupí.
Nejsi na prodej, jsi všech a přece SVÁ,
Ta síla, je v Tobě obrovská...
A my lidé ??
Co vnímáme.
Že za peníze si vše pořídíme,
Tam luka, louky, lesy, pole, lány,
Vždyť to je jen lidské marnotratné
konání.
Nic není naše od lidí,
nic nám nepatří,
to milionáři nevidí,
jen s "mamonem" se bratří.
A zapomněli na lidský duch,
Že vše rozřeší velký BUH.
Rozumím tomu, pohroma musí přít,
Aby člověk mohl svého PÁNA zřít.
Jinak je zaslepen mocí peněz,
a nemá duši... necítí,
že srdce mu v těle buší.
Jsi to TY ta velká síla,
která na nás dlouho milá byla.
Nadešel čas účtování,
nadešel čas velkého zrání,
pro lidi, co místo vědění,
vzali za dar mamonění.
Teď se posunujem dál,
teď přichází ta chvíle..
Slyšte, ZEM JE DAR.
Srdce mi bije, burcovat chci,
k vědomí,
však vím, na to nemám svolení.
Nejsem to já, kdo něco změnit může,
Stojí tu každý sám,
Bez opory, ženy bez muže,
ale s vědomím,
že Vítěz je ten, kdo pochopí.
(16.3.2011 8:58)
Rosé 16.03.2011
© Wahlgrenis
16.03.2011
