20102010
Tohle datum se už nezopakuje.
Stejně jako se nezopakuje žádná vteřina, kterou prožíváme.
Každý okamžik je současně tím posledním...
Jakmile se jednou dají do pohybu dominové kostky, zastavit se nedají...
Padá jedna za druhou, neomylně...
2 - 0 - 1 - 0 - 2 - 0 - 1 – 0
Všechno v životě se odehrává ve vlnách.
Nahoru – dolů, den – noc, s tebou – sama...
Nikdy nic není statické.
Jeden den se narodíme, tehdy se z jediného těla vytvoří dvě.
Cesta zpět není.
Musíme se ale vydat vlastní cestou.
Pouze sami jdeme životem, i když kolem nás – v tom lepším případě – mohou být ostatní, kteří ná drží za ruku, zametají klacky z cesty, ukazují, kudy máme jít.
I ti ale jednou mohou odejít a také odcházejí, neptají se, jestli je vhodná doba.
Zůstáváme sami.
Stejně jako v okamžiku narození, kdy musíme nastoupit tu „sólo cestu“, umíráme sami.
Celý život je o nás.
Na nás záleží, co se bude v našem životě odehrávat, s kým půjdeme, jak se k nám bude chovat.
My nastavujeme zrcadlo okolnímu světu.
Je to přesný odraz toho, co se odehrává v našem srdci.
Na co myslíme, to skrz nás prochází, ano, je to i vidět.
Boj v životě nemá smysl, ideální je plout v jeho proudu, děkovat za všechno, co nám vstoupí do cesty.
Pak se otevírají další a další brány poznání, jako bychom teprve až pak mohly vstoupit do dalších zahrad, kde na nás čekají další a další odměny, voňavá jablíčka.
Rychle to nepůjde.
Všechno si musíme prožít naplno a až do posledního okamžiku.
Přeskakovat se v této životní škole se nedá.
A ani nelze spoléhat na nějaké podvody, všechno se stejně jednou odkryje.
Každý dokáže vnímat, jestli jde po správné cestě, odměny, které k němu přicházejí, nepřehlédne.
Nesmí pochybovat, jestli jsou opravdu pro něho.
Jsou...
© Wahlgrenis
20.10.2010
Milá Wahl..
velice děkuji za připomenutí a za Tvá slova k 20102010....
Ano, Tvůj web je pro mne škola v přímém přenosu .. např.
Dobruščina komunikace ...
pro mne skutečně náročná práce uvnitř sebe samé, nebylo lehké vyjádřit se k pochopení....
Patří i Tobě velký dík....
Děkuji, že rozumím Tvému komentáři...
Děkuji, že zažívám neuvěřitelné uvěřitelnosti...
Děkuji, že jsem Tě potkala, vím, že je to vše tak, jak má být..,
Ale přijímám s vděčností tyto dary, mám se s kým podělit o má "absolutna".
A je nádherné, že mi rozumíš a nemusím nic "přikrášlovat", bo v tomto mezery mám...
Děkuji, děkuji nádherná WahlGRenis.
Objímám Tě, raduji se ....
Vážím si Tě.
Rosé 20.10.2010
