wahlgrenis.cz



 WAHLGRENIS        

 

...veci mezi nebem a zemi...




     REGISTRACE       Přihlášení

"Neopustil jsem tě, ale nesl na rukou"


Ahoj Wahl,
chtěla bych tobě i ostatním napsat jeden příběh ze života.
Podobné se stávají dnes a denně i ostatním, ale přemýšlíme nad nimi?
Před pár dny mne požádala známá, že by se se mnou svezla domů autem.
Nebylo to poprvé a ani poprvé, co přišla na smluvené místo později, než měla.
Samozřejmě mě hned napadlo, že se na ní příště "vyprdnu", když neumí přijít včas.
A ještě přišla s takovou pohádkou, že nasedla do autobusu se správným číslem, ale že jel po jiné trase a odvezl ji jinam.
No, myslela jsem si o té výmluvě své, ale mlčela jsem.
Vyrazily jsme.
A pak, v jedné nepřehledné zatáčce ošklivá bouračka, která se musela stát pár minut předtím, než jsme tam přijely.
Přijížděla sanita, policie a těžká vyprošťovací technika hasičů.
Naskočila mi husí kůže, protože mi došlo, že těch pár minut zpoždění nám možná zachránilo život.
Problesklo mi hlavou, že "tu mám ještě nějakou práci" na tomhle světě.
V tu chvíli ze mě spadly všechny starosti, myšlenky, problémy, do kterých jsem se v posledních dnech zamotávala.
Najednou to byly všechno prkotiny a malichernosti ve srovnání s tím, kdy jde o život.
Napadlo mě, že kdyby v mém životě sto, tisíc lidí přišlo na schůzku se mnou pozdě
a jednou mi to zachránilo život, nikdy bych neměla nikomu žádné zpoždění vyčítat.
Shodou okolností jsem nedávno četla dva citáty, které se v tuto chvíli hodí:

"Když nemáte jít, kam právě chcete, vezme Vám Bůh boty, klíče, zmeškáte spoj.
Až půjdete tam, kam máte, dostanete od Boha křídla, moudrost a lásku."

Stopy
....Umírá životem těžce zkoušený starý člověk.
V posledních okamžicích svého života rozmlouvá s Bohem a vrací se až do svých dětských let...;
Svůj život vidí jako stopy v písku na břehu nekonečného oceánu...
Vedle jeho chodidlových stop vidí ještě jedny a ptá se Boha, čí že jsou to stopy....?
Bůh mu na to odpovídá, že ho provázel celý život.
Ale najednou přijdou k místu jednoho "životního úseku", kde zůstaly jen jedny stopy.
Člověk Bohu vyčítá:
Vidíš Bože, v těch nejhorších a nekrušnějších dobách jsi mne opustil, protože tu vede jen jedna stopa.
Bůh odpověděl: "Člověče, neopustil jsem tě, ale nesl jsem tě na rukách......"

Přeji krásný víkend všem
pa Irenka O6.10.2006


Irenko,
moc děkuji za ten příběh...
Také jsem se u něho parádně zježila, jasné.
Kdyby takto chápalo situace všedního dne jen trošku víc lidí, to by bylo na světě fajn...
Irenka 06.10.2006

© Wahlgrenis 06.10.2006

© 2004-2024 Wahlgrenis Zveřejněné materiály jsou chráněny autorským zákonem. Kopírování a šíření jakékoliv části obsahu bez svolení autora je zakázáno.