Co nám politici "zapomněli" říct?
Podmínky americké vlády ohledně statusu své případné vojenské základny v České republice jsou de facto státem ve státě.
Praha by neměla právo vstupu do základny, možnost kontroly jakýchkoliv aktivit americké strany.
Navíc by zaměstnanci základny byli vyjmuti z jurisdikce soudů České republiky po celém uzemí státu.
Takové právní imunitě se netěší ani diplomatický sbor zahraničních ambasád.
Proč bychom na uzemí republiky měli připustit pro vojáky cizí mocnosti privilegia, která přísluší ústavním činitelům ČR?
Jaké mají zkušenosti s americkou vojenskou přítomností v jiných zemích?
Nebylo by od věci podívat se trochu na historii základny USA Thule v Grónsku.
Tato vojenská báze byla původně meteorologická stanice, tajně v 50. letech přestavěná na vojenskou základnu v rámci projektu "Blue Jay".
Nikdo se nikoho na nic neptal.
V roce 1968 došlo v oblasti Thule k vážné nehodě, která mohla skončit katastrofou.
Zřítil se do moře bombardér B-52 se čtyřmi vodíkovými bombami na palubě.
Nikdo nikoho o ničem neinformoval.
Naopak rozběhla se desinformační kampaň.
V roce 1991 studie o radioaktivním pozadí podala exaktní důkazy o nadměrném množství plutonia, které se používá jako materiál pro iniciaci výbuchu vodíkové bomby v oblasti.
Jedna z vodíkových pum nebyla nalezena.
V komplexu základny byly tajně skladovány nukleární zbraně bez vědomí Kodaně.
Teprve v roce 1995 Dánsko přiznalo vinu a zaplatilo odškodnění občanům Dánska a Grónska, kteří byli vystaveni radioaktivitě při práci na americké základně, šlo o sumu zhruba 15 000 000 dolarů.
Proč bylo finanční odškodnění za americkou havárii a americké nukleární hlavice přeneseno na dánského daňového poplatníka, nemám zdání?
V roce 2001 se president Bush obrátil osobním dopisem na premiéra Grónska, aby intervenoval v prospěch modernizace radarů v Thule.
Kodaň protestovala, protože Grónsko je mandátním územím Dánska.
Odpovědí emisarů USA na "odborných konferencích" o "dvojité slabosti" Dánska bylo, že ...
"Dánsko je slabá evropská ekonomika a člen NATO".
Jistě povzbudivý signál z americké strany pro ČR nebo Polsko.
Teď se podívejme poněkud blíže na některé technické aspekty ohledně radarové techniky a z toho plynoucí rizika a dopady na život lidí.
Třeba takový radar na stíhacích letounech se na zemi nezapíná mimo případy, kdy pozemní personál provádí testy a údržbu.
V tomto případě je testující technik oblečen ve speciálním olověném obleku.
Výkon tohoto zařízení je řádově v kW.
Radar systému Aegis 4 na lodích US NAVY má pulzní výkon okolo 20 MW.
Při bombardování v Kosově 1998 udělala obsluha radaru amerického křižníku USS CG-žý Siloh chybu a zapnula radar blízko italského pobřeží u přístavu Naples.
Byla zničena některá technická zařízení meteorologických stanic a operátorů mobilní sítě, která byla několik dní mimo provoz.
Jaké byly dopady na zdraví lidi, nám může přiblížit situace z Azerbajdžánu.
Tajná služba Azerbajdžánu odmítla poskytnout informace ohledně možných zdravotních rizik při provozu dvou radarů US v oblasti Astara a Khizy.
Studie šéfa Nezávislého centra pro výzkum životního prostředí uvádí, že devětkrát vzrostl výskyt rakoviny, třináctkrát onemocnění jater a devatenáctkrát vzrostl počet dětí narozených s vrozenými vadami.
Nepodařilo se mě bohužel zjistit, jaký radar tam je.
Specifikace radaru FSP=117 je 20-24 MW zářivého výkonu podle toho, jestli systém je mobilní nebo ne.
Radar určený pro americkou základnu v ČR je kolos o pulzním výkonu 1000 MW.
To je 20 krát tolik než výkon radarů, o kterých byla řeč.
Negativní dopady se projeví řádově v okruhu desítek km.
Navíc i při bezchybném provozu může dojít k odrazu vln o ionosféru.
Pro zajištění provozu je nutný zdroj energie okolo 5 MW.
Na základně má být 200 lidí.
Zdroj energie musí být nezávislý na okolí.
Vezmeme-li v potaz ještě požadavky na bezpečnost a utajení objektu je téměř jisté, že půjde o podzemní atomový reaktor.
Základní technické specifikace musí mít česká strana k dispozici, přesto o nich naše "svobodná nezávislá privátní média" neinformují.
Obyčejní lidé jsou elitami degradováni na masu, která nemá být informována o negativních skutečnostech a už vůbec nemá mít právo být zapojena do schvalování tak závažného procesu, jakým bezesporu je vybudování US vojenské základny mimo jakoukoliv pravomoc ČR.
Vláda ani parlament nemají mandát k takovému rozhodnutí bez referenda.
Nemluvě o pozici vlády stojící na dvou přeběhlících a hlasech Strany zelných, která ve svém volebním programu slíbila podporu referenda a odpor vůči atomové energetice.
Na základě volebních programů totiž voliči dávali své hlasy.
Záměrně jsem se vyhnul geopolitickým hlediskům ohledně toho, proti jaké hrozbě má být základna postavena.
Samozřejmě na to mám názor, ale domnívám se, že jde o důležitý veřejný zájem, který by měl být vysoko postaven nad nějaké politikaření.
Uvědomme si, že Česká republika je malá hustě osídlená země.
A radar o těchto technických parametrech bude mít značný negativní dopad na tisíce občanů Česka a my nebudeme mít možnost to vůbec ovlivnit.
Mysleme na budoucnost.
A budoucnost a bohatství každého národa jsou jeho děti!!!
René Bartošek (*1970. Sedm let žije v USA), 25.1.2007
Radar je zřejmě schopen ovlivňovat vědomí i nevědomí lidí Frekvence člověka a v prostoru okolo něj
7 – 8 Hz Bdělý stav, kdy obvykle používáme rozum
7, 6, 5, 4 Hz tři různé stupně útlumu vědomí (spánek a stále hlubší formy bezvědomí
vedoucí až k „vypnutí spotřebiče“, selhání srdce.
3 Hz = smrt člověka (a jeho postupný rozklad na tři rozměry prostoru)
Radar našich USA spojenců vysílá v pásmu X, které zahrnuje frekvence 8 – 12 GHz.
Mozek, pracující na frekvenci, blížící se 8 Hz dosahuje stavu geniality nebo šílenství, osmička propojuje vědomí s podvědomím = schizofrenie
Propojení také existuje v naprosto úžasném plánu pro budoucnost, kterou kdysi „upravila“ katolická církev a dnes ji marně dokončuje finanční kapitál. On je maximem úlohy boha, peníze stále plní úlohu velkého a moudrého (?) bratra. Boha ve „zlatém teleti“.
Vysvětlíme si, co vlastně znamená spojení „raketová obrana“, ne ve smyslu „roury ohnivým ocasem, ale ve smyslu okamžité reakce – raketový start.
Boj pomocí zbraní, byť i atomových už dohrává svůj „level“.
Boj už od dob Goringa probíhá souběžně v hlavách lidí, opakováním toho, na co bude v nedaleké budoucnosti směrována (reklamou) pozornost skupin lidí.
Příprava pro vstup do podvědomí se dělá opakováním činnosti (dynamický stereotyp).
Dnešní honba za digitální technikou skončí ve frekvencích X pásma.
Vlastnictví mobilu pak umožní Velkému bratrovi nejen modelovat podvědomí volajícího (nosič slov či obrazů na frekvencích v giga pásmu 8 - 12) .
A když neposlechne, může dostat „infarkt“ krátkodobým, nezjistitelným inpulzem 12 GHz.
„Ochranný protirakteový deštník“ je jen komplementárním nástrojem pro okamžitou identifikaci a zaměření.
Díky satelitní technice lze chování či smrt způsobit člověku i skupině i bez mobilu.
Vlastnictví pásma frekvencí 8 - 12 GHz dokáže manipulovat vrstvami podvědomí. (nemoci šílených krav, ptačí chřipka apod).
Tyto zkoušky probíhají, testují poslušnost lidí v systému polopravd, který nám vládne.
Češi vzdorují svým selským rozumem i kvalitou vědců, proto je nutné zářič (RADAR) umístit do centra obyvatelstva, bránícího se manipulaci.
Možná nebude na škodu použít občas selský rozum.
Dvanáctka je jiným zápisem trojky. V matematice, platné před naším kalendářem, označovaly číslice jen hladinu poznatků o člověku v prostoru (viz mayský kalendář).
Člověk je transformátorem prostoru okolo sebe, svým myšlením a svou prací jej mění a mnohdy zdokonaluje.
Vstupem pro přeměnu informací ( = myšlení) je naše podvědomí, orgány jako játra, a žaludek jsou dílčími transformátory pro informace, proudící z okolí. Žaludek zpracovává informace hmotné, srdce informace nehmotné, tep se mění v závislosti na přijímaných informacích. Efekt nosného signálu pro vstupní informace vnímáme jako emoce. Samozřejmě jde o frekvence pásma X (8 – 12 GHz). Do tohoto „nosiče“ lze modulovat slova (= slyšet hlasy), ale i obrazy. Digitalizace umožňuje snímat obrazovými body prostor před obrazovkou (píplmetry?).
Výstupem z člověka – (transformátoru na informace) je jeho frekvenční je pásmo 7 – 8 Hz v bdělém stavu, pásmo frekvenční komunikace zvířat a rostlin je pod námi, ve směru ke čtyřce. (hejno ryb reaguje na odezvu této frekvence, je vyslaná jedincem, vnímajícím nebezpečí nebo kořist).
Mozek člověka o kmitočtu okolo 4 Hz je v těžkém bezvědomí, zvířata cítí blížící se konec, fungují v tomto svém výstupním kmitočtu.
Mozek, blížící se kmitočtu 3 Hz přestává pracovat, dostává svou „pohybovou“ informaci v „opačné“, komplementární podobě (12 GHz = 1 + 2), dojde ke zkratu, známému jako infarkt.
Frekvenci pod „číslem“ 2 Hz známe jako polaritu nul a jedniček, kterými lze simulovat obrazy i zvuky, vlastně vše mimo potenciál hmotnosti.
Jednička je počátkem i cílem mnoha civilizací před touto, tím cílem je obnovit lidskou schopnost létat bez přístrojů, jen pomocí své vůle rušit účinky gravitace.
K tomuto cíli vedou projekty, známe jako kalendáře nebo letopočty. Základem projektu „křesťanství“ byla dvojka a možnost třetího prvku v dynamice koloběhu informací v podvědomí, (tato rotace je známa jako merkaba) – pro období 2000 let. Tehdejší mocní způsobili pokřivení tohoto projektu a jeho realizaci cestou násilí. Bitky se zbraněmi nahradily bitky o naše podvědomí. Projekt „Velkého bratra“ tímto ukončuji.
Dvanáctka nebo trojka – běh pozitivních událostí lze zdržovat, nic víc. Čtyřka je rovnováhou mezi životem a smrtí, rovnováhou samořiditelnosti polarit v prostoru. Trojka pak je archetypem tří sil a tří rozměrů v prostoru. Dvojka symbolizuje polaritu hmoty a vědomí, jednička spojitý prostor inteligence v širších souvislostech.
Inteligence je soustava rozhodovacích systémů pracujících na vyvažování dynamické nerovnováhy ve spojitém prostoru mezi zářiči (hvězdami), pomocí informačních vrstev, známých jako počasí, magnetizmus, ale i nálada nebo štěstí. Vědeckým hvězdám chybí poznatek, že světlo není „ směr“, světlo je PROSTŘEDÍ. Tma je jen v některých mozcích.
Cestou k „bohu“ je ovládnutí barier v podvědomí, modelujících chování a jednání člověka. Soustrojí vědomí a podvědomí člověka (jeho nižších i vyšších forem) je nositelem inteligence v daleko širších souvislostech, než které jsou nám nabízené. Ne náhodou je součet sil (typů pohybu) a součet rozměrů v prostoru protonovým číslem uhlíku. A přeneseně i symbolem člověka. Ne náhodou začíná mayský kalendář datem 13. srpna 3113 před naším letopočtem. Ne náhodou je rok 2012 prvním rokem druhého cyklu. Cyklu, kdy se člověk stane součástí dalších lidských civilizací.
Abecedu lidštiny budu asi muset vyučovat, brrrrrrrr.
Vydáno do prostoru dne 22.02. 2007
(= 2222 + 000 = 7, čtyři polaritní síly ve třech rozměrech prostoru vydají tu trochu štěstí)
Drahá Wahlgrenis,
velmi děkuji za dnešní článek "Co nám politici zapomněli říci".
Tvůj web je hodně naštěvovaný a lidé, kterých se téma radaru v naší zemi zatím nedotko, mohou zaujmout názor.
Hodně zajímavý je také přístup k radaru našeho exprezidenta "humanisty" Václava Havla...
S láskou
Dalet 26.2.2007
Milá Dalet,
v této souvislosti doplním jenom bezprostřední informaci, která mi proběhla hlavou.
Nesmíme se ptát, kdo komu chce škodit, ale dívejme se na radar jako na špatnou hračku.
Lidé si volí, jak chtějí trávit čas.
Volí si svůj program.
A zbraně a tedy i radary, které je sledují, jsou moc špatné hračky...
Měli bychom mít jiný program.
Jsou mocní této planety, kteří volí za nás, nás neslyší, že chceme říct NE.
I v těchto směrech jsme monitorováni.
Zase bude muset přijít nějaké to seknutí přes prsty.
Zase přijdou povodně, požáry lesů nebo zemětřesení...
Přijdou.
Něco z těch způsobů, na které je člověk krátký.
Když se ale zeptáš, proč jsme i my, kterým o to vůbec nejde, kteří nezbrojíme, nepřemýšlíme o radarech atd., postiženi těmito hrůzami, odpovídám - nedokázali jsme říci, o co tady vlastně jde.
Nedokázali jsme říci to veliké a silné NE.
Každý si hraje na svém písečku, každý před sebou strká svoji kuličku...
Co je za hranicí našeho pískoviště, to je pro každého moc daleko.
Ale bohužel jsme všichni lidé této planety, všichni jsme zodpovědní za to, jestli tady za pár let ještě bude, nebo ne.
I když se nás na to vůbec nikdo neptá, je naší povinností dělat všechno pro to, aby planeta zůstala, abychom i my zůstali.
Proto bych byla moc ráda, kdybychom si konečně všichni začali hrát s hračkami, které nikomu neubližují.
Možná jsem doopravdy blázen, možná jsem jen to velké dítě, které neudělalo krok do hloupého světa dospěláků, to je ale přeci jedno.
Hrajme si jen s dobrými hračkami, prosím.
W. 26.2.2007
Drahá Wahl,
ráda se přidávám k Tvému poselství.....
Nejde v tuto chvíli o strach, ale o potřebu zesílení, zintenzivnění všech jemných vibrací, lásky, víry...
Vynesou nás nad všechna pozemská soupeření o moc a snahu manipulovat s našim (pod)vědomím.
Spojme se duchovně, vytvořme kruh, držme se imaginárně za ruce a milujme.
Děkuji
s láskou
Dalet 26.2.2007
Tak si přicestovala madam Rice podepsat takový jeden kus papíru...
Je rozhodnuto.
Přestože těch petic, že tady radar nechceme, bylo až až...
Přestože jsme tajně doufali, že zvítězí zdravý rozum...
Přestože jsme si snad mysleli, že někoho zajímáme...
Přestože jsme tady doma... (A je tohle ještě vůbec doma?)
Přestože někteří odvážnější drželi hladovku...
Nejspíš je to už zbytečné.
Žijeme v podivném světě.
Žijeme ve státě, kde nikoho Váš hlas nezajímá.
Žijeme ve státě, kde bohužel nikoho nezajímáte.
Přestože všichni víme, že tohle není správná cesta...
Nemůžeme se divit, když tohle ještě nebude úplný konec.
Bohužel to vypadá, že bude ještě hůř...
Ale jak?
W. 8.7.2008
Dobrý den milá Wahlgrenis,
dnes mě něco jakoby "nutí", abych Vám napsala.
Už včera, když jsem slyšela ze všech médií, že se podepisuje ta slavná smlouva ohledně radaru, mi nebylo vůbec dobře,
šíleně mi třeštila hlava a bylo mi celkově jaksi divně.
Snad smutno.
Čekala jsem, jestli se něco objeví i na Vašich stránkách a ráno vidím, že ano.
Je to hrozné, co se děje, nikoho, vůbec nikoho nezajímá, co si myslíme my, obyčejní lidé, nikdo nás neposlouchá a ještě se všichni tak přiblble usmívají.
Je mi z toho fakt zle.
Z našich politiků.
To přece není normální, kdyby snad všichni lidé drželi hladovku a protestovali, tak to nikdo neuvidí, neuslyší?
To neznamenáme vůbec nic??
Určitě to nezůstane bez odezvy, to nemůže dobře skončit...
Nenacházím ani slova.
Co my, co naše děti?
Co bude dál?
Cítím jen velký smutek, strach a bezmoc.
Myslela jsem do poslední chvíle, že jsme chytří, aspoň trošku toho zdravého rozumu.
Ale jak vidím...
Musela jsem napsat.
Mějte se hezky.
Jana 9.7.2008
Drahá Wahlgrenis,
neumím popsat slovy všechno, co jsem včera cítila... možná za mě, za nás, hovořila více příroda.
Hromy bez blesků a přirozeného deště, se ozvaly z nebes přibližně ve chvílích podpisu smlouvy o radaru v Čechách.
Ale nevím, jak jinde, v "mém" kraji ano.
Nevím, jestli je to slabost, a nebo síla... ale mám ráda vše, co je vyjádřené v obsahu slova, výrazu "naděje"...mohla bých tento výraz rozvětvit, rozvést, pokusit se pojmenovat...
Stále nám ještě zbývá naděje...
Dohoda musí být ještě ratifikována v českém parlamentu a nabýt tak právní závaznosti mezi státy..
Já vím...přesto ještě zbývá.... naděje.
Politikům se dostalo daru zhůry... mohli/mohou leccos napravit, rehabilitovat český národ od minulých prohřešků a poklonkářství, ohnutých hřbetů k zemi...
český národ by tak mohl svobodně vydechnout a lev s korunou na hlavě, symbol českého národa, aby tak mohl ze svého nitra vypustit nespoutaný, hrdelní řev...."jsem volný...patříme k sobě, lide a národe český..."
Ještě je stále naděje...pak už zbývá jen... soucit.
Dalet 9.7.2008
René Bartošek 08.02.2007
© Wahlgrenis
08.02.2007
